Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
“S tim vesmirem se to ma tak. Ano je to potreba ke spase. Aby totiz lide vedeli ze Buh stvoril vesmir a ze tedy ne Mesic ne Slunce jsou bohove ,ale Hospodin je Buh.”
Přiznám se, že by mě ani nenapadlo, že Měsíc a Slunce jsou bohové! Nechápu, jak mi to má bránit ve spáse a jak souvisí Vesmír s božstvím Měsíce a Slunce… podle mne existence Vesmíru je na spáse nezávislá a Vesmír tu není kvůli lidem- to je pověra!
“Pruznost? Ne “postupne dorustani do plnosti pravdy”? Proc predpokladate spatne umysly, clovece?”
Takže můžem časem dorůst do plnosti pravdy, že vesmír tu je nezávisle na člověku? To, že je tu Vesmír kvůli člověku je pravda, kterou uznávají všichni křesťané? nebo jen fundamentalisté? Potřebuje člověk ke spáse, aby existovala nějaká neutronová hvězda v jiné galaxii? Tu bůh vytvořil kvůli komu? A “černé díry” jsou tu taky kvůli člověku?
A zvířata jsou na Zemi taky kvůli člověku? I bilharzie, Kochův bacil, ptakopysk? A dinosauři tu byli taky kvůli člověku?
Čestmír Berka says:
… podle mne existence Vesmíru je na spáse nezávislá a Vesmír tu není kvůli lidem- to je pověra!
protestant:
Be vesmíru bys nebyl. Každý atom je produktem vesmíru.
“Čestmír Berka says:
… podle mne existence Vesmíru je na spáse nezávislá a Vesmír tu není kvůli lidem- to je pověra!
protestant:
Be vesmíru bys nebyl. Každý atom je produktem vesmíru.”
Protestante, ty ateisto! 😀 Každý atom je tu kvůli lidem! Aby byli spasení! Celý Vesmír od černé díry přes Ganymed do posledního neutrina a kvarku je tu pro člověka, aby byl spasen! Bez Proximy Centauri bychom se při spáse neobešli! Prostě nám Bůh udělal pořádně velké “hřiště”!
Ještě, že Bůh nezapomněl stvořit noc/tmu! Dovedete si představit, že by zapadlo slunce a pořád by byl den, i když by nebylo světlo. Já původně myslel, že tma je nepřítomnost světla…ale podle věřících to je něco, co muselo být stvořeno 😀
Bez vesmíru bychom zde nebyli a tak bychom pochopitelně nemohli být spaseni…. 🙂
“Bez vesmíru bychom zde nebyli a tak bychom pochopitelně nemohli být spaseni…. :-)”
Bez celého vesmíru bychom tu nebyli ? Kdyby nebyl Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Pluto tak bychom tu být mohli! Bez neutronové hvězdy světelné roky vzdálené bychom tu být mohli. Bez mlhoviny v Andromedě bychom tu mohli být! Z celého Vesmíru nám stačí velmi velmi málo… ale Bůh chtěl, abychom měli v noci na co koukat…podle čeho dělat horoskopy…a proto stvořil Vesmír i tam, kde ho nepotřebujem..a lidi se mu odvděčí tím, že v CERNu postaví sochu Šivy 😀
Bez celého vesmíru bychom tu nebyli ? Kdyby nebyl Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Pluto tak bychom tu být mohli
Fí-ha, jak tohleto víš? Tak pokud je to tak… moje teorie padá… 🙂
ČB:
Přiznám se, že by mě ani nenapadlo, že Měsíc a Slunce jsou bohové! Nechápu, jak mi to má bránit ve spáse a jak souvisí Vesmír s božstvím Měsíce a Slunce…..
…. tebe to nenapadlo, ale je dost lidí co to napadlo :
Bohyně
Bohyně má tři aspekty – Bohyně Panna, Bohyně Matka a Bohyně Stařena, které souvisí s fázemi měsíce. Právě Měsíc je považován za kosmické těleso, které bohyni odpovídá, ale ona má mnohem širší pole působnosti než jen kosmickou funkci. S trochou zobecnění by se dalo říci, že odpovídá představě tzv. „Bohyně Matky (Země)“.
„Já jsem Velká Matka, uctívaná vším, co bylo stvořeno a existovalo před jejich vědomím. Já jsem první ženská síla, bez hranic a nekonečná.“ (úryvek z Písně Bohyně)[3]
a taky:
Slunce jako bůh
Důvod, proč se objektem uctívání stalo právě Slunce, spočíval v úloze, kterou Slunce pro lidi a celkový život na Zemi mělo a má. Pro uctívače představovalo nejen každodenní světlo a teplo (a v dlouhodobější perspektivě ročních cyklů i roční období nebo období sucha a dešťů), ale též bytost, mající moc nad základními potřebami člověka, jejíž náklonnost je třeba si získat a udržovat.
takže…. když uctíváš slunce a měsíc, porušuješ 1. přikázání a tak nemůžeš být spasen, jelikož jsi mimo…
proto je důležité pro spásu vědět, že vesmír stvořil Bůh.
A zvířata jsou na Zemi taky kvůli člověku? I bilharzie, Kochův bacil, ptakopysk? A dinosauři tu byli taky kvůli člověku?
Ano tohle všechno je na zemi kvůli člověku a člověk má nad tím vším zodpovědně vládnout. A mít z toho užitek.
To přece není argument, že někoho může napadnout uctívat Slunce a Měsíc. Uctívat mohu taky Zemi/Gaiu, Oheň… Tady je krásně vidět, že v Bibli se počítá jen s tím, co bylo v čase a místě pisatelů- jsou to MÍSTEM A ČASEM OMEZENÉ mýty A TEN, KDO JE SEPSAL/INSPIROVAL neměl ponětí o tom, co se stalo o pár set kilometrů dál a co se stane za pár let – ale o spáse si troufá tvrdit, že přijde 😀
Kochův bacil je na zemi kvůli člověku a ten z něj má mít užitek? To jako k vedení biologické války? Nasadit nepřátelům tuberkulosu? Bilharzie: Parazitální onemocnění (motolice), na člověka se přenáší ze stojatých vod, způsobuje chronický zánět močových cest, cirhózu jater a ……
Ty toho z biologie a zoologie moc nevíš, co?
protestant:
Pouze jsme prokázali, že termín speciálně určený pro lidi, kteří provozující sport se na Boha nehodí. To je vše. O Bohu to nic neříká. Je to pouze o správném používání pojmů lidmi. Tedy zde jsme použili logiku na lidský výrok. Ne na Boha.
S.V.H.:
O Bohu to nic neříká? O Bohu to říká, že není sportovec! Tento závěr jsme neznali, dokud jsme nepoužili logické vyvozování.
Colombo says:
SVH: no samozřejmě, že z lidského pohledu jsme mnohem víc než opice:) V prvé řadě jde o přežití druhu:)
S.V.H.:
V prvé řadě jde o přežití mé. Tudíž jsem mnohem víc než cokoli jiného. 😀
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6643
MartiXXXovo oblíbený web. Ten Hospodin kvůli nám toho stvořil fakt moc moc moc…
Jirka says:
A propos, fundamentalismus je “brat to doslova jak je to napsane”. To jsem neudelal, obracim se k poselstvi te knihy. A ten sutr neprileti, nebojte.
S.V.H.:
Šutr možná nepřiletí, ale každopádně se Slunce postupně změní v rudého obra a následně v bílého trpaslíka. A to bude náš konec (samozřejmě pokud do té doby nenajdeme způsob, jak se tomu vyhnout). Vesmír bude ale existovat dál.
Jirka says:
V Bibli je to co clovek potrebuje vedet pro svou spasu. Neni to atlas, historicka kniha(vyjma casti), nejsou to pohadky…. Nejsou tam ufoni(na co taky, jde o spasu lidi), nejsou tam mufloni atd. Co je dulezite, je potreba spasy pro kazdeho cloveka at uz to pobere nebo ne. Pro ty co to nepoberou mame komfortni zarizeni zvane peklo.
S.V.H.:
Docela by mě zajímalo, které části jsou ty historické. A proč to Bůh dal napsat tak nešikovně, že si věřící po většinu své historie mysleli, že historické jsou skoro všechny části.
A proč je pro spásu důležité sekat ženám ruce, když omylem sáhnou muži na přirození. 🙂
Čestmír Berka says:
Bez celého vesmíru bychom tu nebyli ? Kdyby nebyl Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Pluto tak bychom tu být mohli! Bez neutronové hvězdy světelné roky vzdálené bychom tu být mohli. Bez mlhoviny v Andromedě bychom tu mohli být! Z celého Vesmíru nám stačí velmi velmi málo… ale Bůh chtěl, abychom měli v noci na co koukat…podle čeho dělat horoskopy…a proto stvořil Vesmír i tam, kde ho nepotřebujem..a lidi se mu odvděčí tím, že v CERNu postaví sochu Šivy
S.V.H.:
Po pravdě řečeno bez Jupiteru bychom to měli nahnuté. Jupiter díky své hmotnosti přitahuje na svůj povrch či odklání do bezpečí objekty, které by jinak mohly ohrozit Zemi. I když se to samozřejmě ne vždy musí podařit.
Stejně je to od Boha ale dost bizardní způsob tvoření: nejdřív stvoří dříve zmíněné šutry, které by mohly zničit vše živé na Zemi, a pak stvoří Jupiter, aby před nimi Zemi “chránil”. 🙂
Čestmír Berka says:
Kochův bacil je na zemi kvůli člověku a ten z něj má mít užitek? To jako k vedení biologické války? Nasadit nepřátelům tuberkulosu? Bilharzie: Parazitální onemocnění (motolice), na člověka se přenáší ze stojatých vod, způsobuje chronický zánět močových cest, cirhózu jater a ……
S.V.H.:
Počítám, že tyhle potvůrky jsou tu kvůli nám, abychom se mohli cvičit v soucitu a pomoci druhým.
Zní to jako fór, ale z nelidskosti tohoto argumentu mě vždycky až zamrazí…
“S.V.H.:
Počítám, že tyhle potvůrky jsou tu kvůli nám, abychom se mohli cvičit v soucitu a pomoci druhým.
Zní to jako fór, ale z nelidskosti tohoto argumentu mě vždycky až zamrazí…”
Ano, ano, ano! Vždyť nemoc, utrpení, bolest jsou tak krásné…bez nich by Nebe nemělo cenu, nebylo by mučedníků s pohnutými osudy. Vtině to Hospodin zařídil- zdravý, spokojený člověk, kterého nic nebolí a žije si svůj spokojený život mezi stejně spokojenými lidmi by třeba o spásu ani nestál….
Kochův bacil je na zemi kvůli člověku a ten z něj má mít užitek? To jako k vedení biologické války? Nasadit nepřátelům tuberkulosu? Bilharzie: Parazitální onemocnění (motolice), na člověka se přenáší ze stojatých vod, způsobuje chronický zánět močových cest, cirhózu jater a ……
Ty toho z biologie a zoologie moc nevíš, co?
To víš, že ne, čekal jsi že jako katolík budu chytrej? Já nevím, že ti ateisti si pořád myslí, že co křesťan to vůl…
K těm bakteriím, dobře víme, co do světa přišlo v důsledku hříchu prvních lidí.
Mám odpověď na všechno, chcete to zkusit?