Tvrzení o různých formách kontaktu s Kristem či Duchem Svatým jsou mezi křesťany evergreenem. Používají je v několika kontextech: ujišťují se navzájem, a dost možná že i sami sebe, že jejich víra je pravá; prokazují tím pravost své víry navenek; posilují tím sobě i navzájem své prožívání křesťanského společenství – totiž těch, kteří jsou v kontaktu s Duchem Svatým, či s Kristem.
Dva příklady:
William Lane Craig v debatě s Michaelem Tooleym řekl:
A konečně šestý argument. Bůh se může nechat bezprostředně poznat a zažít. Toto není ani tak argument ve prospěch Boží existence; je to spíš tvrzení, že vy sami můžete poznat, že Bůh existuje, zcela stranou od argumentů, jednoduše tím, že ho bezprostředně zažijete.
Podobně David Černý v diskuzi s Tomášem Hříbkem, které jsem se účastnil, krátce po začátku podotkl, že my ateisté pomíjíme osobní zkušenost Boha, která pro toho daného člověka Boží existenci prokazuje.
Jako člověk, který hledá pravdu, a kterému na pravdě záleží, ať je jakákoliv, tato tvrzení nemohu ignorovat. Pojďme společně celou záležitost promyslet.
***
Uvažme následující fakta:
1) religiozní prožitky a zážitky mají členové snad všech náboženství, nevyjímaje Buddhisty, kteří ani nemají boha, nebo např. domorodce v pralese s jejich přírodními božstvy. Kenneth W. Daniels v knize Why I Believed dokonce napsal, že ty samé prožitky, které mu v době víry “prokazovaly” její pravost, si umí navodit i dnes, kdy je ateista. Hádám, že to nebude až tak výjimečné.
2) lidské prožívání a vnímání je až do extrémní míry ovlivnitelné a změnitelné chemickými látkami (protože mozek sám pracuje na chemickém principu). Tyto látky mohou být jak externě podané (přírodní nebo umělé drogy, alkohol), a nebo, a to je pro nás klíčové, si je může mozek produkovat sám (a také tak nonstop činí).
3) meditace, půst, hromadné prožívání rituálů, zvlášť se spirituálním podtextem (prožitky na shromážděních (nejen) letničních či evangelikálních církví, stavy tranzu při rituálních tancích domorodých kmenů, vedených šamany, atd.), může navodit změněné stavy vědomí.
4) dále uvažme, že o svých osobních citech a pocitech je extrémně snadné říkat polopravdu, či úplně klamat, protože neexistuje možnost ověření.
5) člověk může dokonce snadno oklamat sám sebe. Postupem času může přesvědčit sám sebe, že zažil něco trochu jiného, než co skutečně zažil, že cítil něco trochu jiného než cítil, jiného, hlubšího, atd. O to snazší a upřímnější je pak tvrdit totéž i svému okolí.
6) věřící mají zcela zjevnou MOTIVACI, aby spirituální kontakty vyznávali. Například:
6.1) chtějí zapadnout mezi své. V okamžiku, kdy ostatní vyznávají, že se jich dotýká Duch Svatý, je jejich zřejmým zájmem, aby to nebyli oni, kdo musí říct “mě se ale nedotýká, já nic necítím”. Stačí přitom tak málo: stačí interpretovat svůj příjemný pocit např. při impozantní mši v kostele, působivé varhanní hudbě, působivém kázání kněze, čtení silné pasáže v Bibli, jako dotek Ducha Svatého. Stačí “si říct”, že tomu budu věřit.
6.2) může se to zdát jako účinný způsob jak odpálkovávat nepříjemné otázky.
“Já jsem s Bohem v kontaktu, cítím jeho dotek, tak co mi budeš vykládat, že neexistuje…”
7) věřící jsou jen zřídka kdy ochotni mluvit o tom, co skutečně cítí. V čem jejich zážitky spočívají. Tvrdí, že jejich zážitky jsou nepopsatelné. Často používají argumenty jako “copak ty jsi schopen vysvětlit, co znamená být zamilován, člověku, který zamilován nebyl?” Myslím, že toto je docela důležitá věc, a proto se u ní zastavme. Ovšemže je možné naše duševní prožitky popsat někomu, kdo je nezažil.
Například u lásky lze dotyčnému snadno vysvětlit, že jde o hluboký cit k člověku opačného (někdy i stejného) pohlaví. Jste šťastní, když s milovanou osobou jste, toužíte s ní být, když s ní zrovna nejste. Musíte na ni stále myslet, myšlenky na ni vyplňují značnou část vaší pozornosti. Mnohdy se nemůžete soustředit na nic jiného. Pokud s milovanou osobou zrovna nejste, uzavíráte se do sebe, a věnujete se právě myšlenkám na svou lásku. Máte radost když ona má radost, máte o ni strach, máte sklon mít “růžové brýle”, tzn. neuvědomujete si dostatečně chyby milované osoby, a nekriticky vnímáte její přednosti. Přitahuje vás sexuálně, toužíte být v její tělesné blízkosti. Atd. Myslím, že je zřejmé, že své city a pocity LZE popsat člověku který je nezažil, docela pěkně, a nic na tom nemění fakt, že ten samotný POCIT to nenahradí.
Čili pokud někdo tvrdí, že o svých spirituálních zážitcích nemůže vůbec nic říct, nikoliv proto že by nechtěl, ale proto že to nejde, je velmi pravděpodobné, že je to jen výmluva – a i zde je zřejmá motivace: z popisu těch zážitků by mohlo být i danému věřícímu patrné, že závěr, že vysvětlením je kontakt s Bohem, je poněkud unáhlený. Věřící si ovšem tuto skutečnost nechce připustit – proto se do popisu svých citů raději ani nechce pouštět. Prohlásit je za zahalené v nevyslovitelnu a tajemnu a transcendentnu přece vypadá a hlavně funguje mnohem líp.
***
William Lan Craig a spousta dalších tvrdí, že věřícím jejich spirituální zážitky prokazují Boží existenci. Spoléhají při tom zjevně na to, že subjektivní pocity nejsou příliš dobře zkoumatelné. V tomto případě se ale pletou.
Stačí si uvědomit: JAK mohou věřící VĚDĚT, že to co zažívají, je Bůh? Co když to je třeba ďábel? Co když to je jiný padlý anděl? Co když to byl normální, ne-padlý anděl? Co když se stali obětí pokusu UFO? Co když na nich testuje americká vláda novou supertajnou mentální zbraň? A co když – úplně prozaicky – jsou jejich pocity výhradně produktem jejich mozku? JAK mohou vědět, že to není tento poslední případ? A jak si můžou i jen myslet, že Bůh je nejpravděpodobnější vysvětlení jejich zážitků?
Tvrdí-li někdo, že mu jeho spirituální zkušenost prokazuje existenci Boha, evidentně klame sám sebe, POKUD ovšem neumí vysvětlit, JAK mu tato zkušenost Boha prokazuje. Musel by vysvětlit, JAK VÍ, že ta zkušenost nemůže mít původ nikde jinde, než v Bohu. Nemyslím si, že by bylo vůbec možné toto vyargumentovat.
***
Kdyby šlo věřícím o to, co je skutečně pravda, a nikoliv o přeochotné uvěření tomu, co chtějí, aby byla pravda, pak by se na celou situaci pokusili podívat trochu z odstupu. Zamysleli by se nad tím, co přesně zažili a cítili, jaká jsou možná vysvětlení a příčiny těch zážitků či pocitů, a která z nich jsou pravděpodobná více a která méně. Jak by vůbec mohl vypadat zážitek, jehož nejpravděpodobnějším vysvětlením (nikoliv jediným možným, jako v minulém bodě) by bylo, že ho způsobil Bůh?
Odhaduji, že zdaleka nejčastější pocity, které věřící připisují blízkosti Ducha Svatého či Krista, jsou různé pocity dotyku transcendentna, míru a pokoje a klidu, pocit dotyku nebo blízkosti něčeho vznešeného, něčeho co nás zdaleka přesahuje, pocit zalití láskou, pocit blízkosti něčeho, skrze co všechno pošlo, něčeho s nekonečným významem a důležitostí, pocit blízkosti milující bytosti, která pro nás tak moc udělala a obětovala, a my jsme jí přitom tak moc ublížili, a ona nás přitom tak miluje… a je teď úplně blízko, blizoučko, až ji cítíme…
Toto všechno jsou sebe-vyplňující představy. Považuji za zcela evidentní, že kdybych JÁ sám byl křesťanem, a upřímně bych věřil, že Bůh JE milující, obětoval za nás svého jediného Syna, který za nás trpěl, a přitom nás nesmírně miluje, má Kosmickou důležitost, skrze něj všechno pošlo, atd., a zejména že v určitých situacích (o samotě při modlitbě, při četbě Písma a rozjímání, při mši v kostele, na náboženském shromáždění, atd.) se mi může přiblížit a vejít se mnou do osobního kontaktu – a v této situaci bych BYL, a celá má pozornost by byla upřena k těmto představám (ať už o samotě při meditaci, a nebo ještě lépe na nějakém náboženském shromáždění, kde by témuž věřili všichni) tak že by tyto představy byly neodlišitelné od pocitu, že Ho opravdu cítím, že tu opravdu je.
A, co je naprosto klíčové – toto funguje BEZ OHLEDU na to, zda Bůh skutečně existuje nebo ne.
***
Mám právě v hlavě jistou poměrně surrealistickou scénu. Popsal jsem ji asi na pěti řádcích do textového souboru. SHA256 hash toho souboru je
47e9494f16f4cc2e50c1cd27f008a9d21fe38e1dff7165314b754409a4df36cb
Je-li někdo ve skutečném kontaktu s Duchem Svatým – ať mi někdo tu moji představu popíše! Celá ta představa tvoří jedinou scénu, stačí tedy, aby Duch Svatý dotyčnému vnuknul jedinou myšlenku, jediný obraz! A ten nám zde pak může popsat. Já nemohu svoji představu dodatečně změnit, protože hash jsem už tímto zveřejnil, a je výpočetně nemožné zkonstruovat k danému hashi jeho vzor. Není to ale nemožné pro všemohoucího Boha – a ten beztak zná moje myšlenky, a tím spíš obsah konkrétního souboru na mém disku. Je to tedy naprosto fér.
Přidám ještě motivační myšlenku: POKUD by někdo uspěl, pak by to mohlo na ledaskoho zapůsobit, a přivést ho k víře – a není každá taková “zachráněná duše” úžasný úspěch? Není to důvod MODLIT SE, aby Bůh mě, zpupnému ateistovi, ukázal, zač je toho loket, veřejně ho znemožnil, a navíc tak případně přivedl lecjakou ztracenou ovečku na cestu Spásy?
Vím vím – je zde notoricky známá výmluva, že Bůh se přece nenechá testovat… Postavme to tedy jinak! NAŘIZUJI Bohu, aby o mé představě nikomu neříkal. Zároveň asi umím predikovat budoucnost – protože jsem si JIST, že mě Bůh poslechne a můj příkaz neporuší. Žádné nové ovečky, žádné vyplněné modlitby! Ticho!
Předpovídám, že Bůh se bude chovat přesně tak, jak se chová vždy – totiž jako by neexistoval.
Nuže, nechme se “překvapit”, jak to dopadne.
Průběžně budu zveřejňovat došlé reakce. Za tři měsíce, tedy 24.2.2013 zveřejním moji původní představu. Každý bude moci ověřit, že sedí hash – a celý pokus pak vyhodnotíme.
***
Pro úplnost se chci zmínit o jednom přístupu, a tím je postoj: “věřím, že jsem s Kristem v kontaktu”, aniž by za touto vírou stály jakékoliv pocity, komunikace, vidění či cokoliv podobného. Dotyčný tomu věří například proto, že je v Bibli napsáno, že to tak má být (“Neboť kdekoliv se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.” (Mt 18:20). Tímto postojem asi nemá cenu se blíže zabývat, protože je zjevné, že neprokazuje nic ani nevěřícím, ani dotyčnému věřícímu.
Závěr
Ukázal jsem, že typické spirituální zážitky neprokazují nic ani samotným věřícím, kdyby se na ně ovšem byli schopni podívat nezaujatě – a už vůbec neprokazují nic nevěřícím (pro korektnost dodejme, že věřící většinou ani netvrdí, že by mělo). Mluví-li věřící o tom, že “zažili Boha”, že pro ně jsou jejich zážitky průkazné, je zde zjevně přání otcem myšlenky. CHTĚJÍ aby to tak bylo, a tak tvrdí, že to tak opravdu je. Věřící nejsou schopni vyargumentovat opak: JAK jim jejich spirituální zážitky Boha prokazují.
Jako ve spoustě jiných případů, i zde mnozí věřící klamou sami sebe.
Jsou myslitelné spirituální zážitky, které by byly jen obtížně vysvětlitelné – ovšem takové věřící v reálu nemají, viz náš pokus. Existuje naprosto věrohodné, logické a naturalistické vysvětlení toho typu spirituální zkušenosti, který věřící mívají. Je evidentní i motivace, kterou věřící mají, aby o svých spirituálních zážitcích a “kontaktech s Duchem” mluvili.
Z těchto důvodů nemám ani s maximálně otevřenou myslí nejmenší důvod věřit, že by věřící měli jakýkoliv reálný spirituální kontakt (ať už s Kristem, nebo s Duchem Svatým, nebo s čímkoliv jiným).
Petr: To by mě fakt zajímalo, jakým způsobem se dostane z Gödelových vět o neúplnosti k pocitům.
To bude asi nějaký empatický důkaz, co?
Colombo, takhle ošklivé reakce jsem od tebe nečekal. To je přesně ukázka nevhodného, ačkoliv asertivního, způsobu diskuze. Sám jsem si ověřil, když jsem předchozí příspěvek psal, že i na wikipedii v české verzi je vše zřejmé. Jedná se dokonce o druhý odstavec.
Nejsem matematik, takže se pokusím to vyjádřit naivně: Jde prostě o fakt, že při stavbě matematického aparátu se nevyhneš volbě, která není jednoduše racionální.
Petr: Promiň že věci neobkecávám třemi odstavci a řeknu je jednou větou.
Alspoň je to přehledné a všichni víme, na čem jsme.
Takže: Ty nejsi matematik, komentuješ věty, které jsou enigma pro většinu matematiků a vycházíš z článku na wikipedii, podle kterého to má být zřejmé?
Potom promiň, že sem reagoval ještě relativně slušně;)
To, že v réalu používáme intuici, to, že k spoustě vědeckým objevům intuice do značné míry pomohla či je dokonce zapříčinila, to, že při konstrukci některých matematických modelů atp. používáme intuici nic nemění na mém tvrzení.
Imho naopak to ukazuje, že moc nerozumíš celému tomu procesu a tomu, co intuice je.
Je to velmi dobré heuristické řešení, které je ovšem silně závislé na předchozí informaci. Je to natrénovaná neuronová síť. Je to black box.
Tento blackbox je v podstatné většině případů (a to zejména u podstatné většiny běžných případů, na kterých si můžeš svou neuronovou síť natrénovat) rychlý a přesný. Ovšem ty nemáš krom “intuice” žádnou jistotu, že tomu tak je, a v momentu, kdy řešíš nějaký nový případ, jsi naprosto na vodě. Ty můzeš zkusit použít svou natrénovanou neuronovou síť na jiném řešení, k řešení nového a získat často i přijatelný výsledek (proto jsou lidi tak posledlí hledáním struktur a vzorců atp., protože tohle umožňuje šetřit čas a poskytuje pocit kontroly). Ovšem nemáš žádnou záruku, že toto řešení bude správné a vůbec nevíš, proč by mělo být správné.
Což je při řešení oněch nových úloh naprosto k ničemu. Leda by si to potom zontroloval a měl si onu heuristiku jen nástřel “co když”, ale všechna tvrdá práce musí potom jít na kontrolu a ověřování.
Tady proto vidíš, proč se tak směju tvé “empatii” a tomu, že “intuice stojí za vznikem spoustu objevů”, protoŽe intuice stojí taky za spoustou slepých uliček. Prostě to naprosto opomíjí tu skutečnou jistotu, pracné a zdlouhavé dokazování, shromažďování a vyhodnocování dat.
Poud si vzpomeneš, jak řešíš určité problémy, a rozebereš si to, určitě mi dáš za pravdu.
protestant:
Já nikde nenapsal, že mou motivací je nad scientology vyhrát. A že jsem si jistá, že já mám pravdu. To píší vaši soukmenovci.
jack:
Ani já jsem nikde nepsal nic o vyhrání!! 🙁
Psal jste o tom,že křesťanství nechápeme. Tak vám vysvětluji,že ho nechápeme asi tak ,jako vy nechápete scientologii. Kdyby jste scientologii chápal,tak by nic nebránilo tomu stát se scientologem,ale vy jím nejste,když si odpovíte proč,tak pochopíte i to,proč já nejsem křesťanem.
Už tomu rozumíte?
Mám na vás otázku. Domníváte se,že jste vy a vaši bratři v Kristu biologicky odlišní od ostatní populace lidí??
jack says:
November 27, 2012 at 5:02 pm
protestant:
Já nikde nenapsal, že mou motivací je nad scientology vyhrát. A že jsem si jistá, že já mám pravdu. To píší vaši soukmenovci.
jack:
Ani já jsem nikde nepsal nic o vyhrání!!
protestant:
Vy ne, jiní ateisté ano.
jack says:
Mám na vás otázku. Domníváte se,že jste vy a vaši bratři v Kristu biologicky odlišní od ostatní populace lidí??
protestant:
Ne.
martiXXX says:
November 27, 2012 at 1:35 pm
Jsem spíš panteista. Nebo něco, co se tomu přibližuje. Nevidím důvod jednoznačně odmítat, že něco není možné, když vědění se neustále vyvíjí.
jack:
Ani já netvrdím,že něco není možné. Dokonce tvrdím,že absolutní pravda může vypadat tak,že bohové reálně existují.
Já ovšem na rozdíl od vás odlišuji teoretické možnosti toho jak absolutní pravda vypadá a DŮVODY,které mě opravňují cokoliv o absolutní pravdě tvrdit!
Proto říkám,pro jakékoliv tvrzení o existenci bohů NEEXISTUJÍ ŽÁDNÉ DŮVODY.
Už jsem to jednou napsal,ale pro lepší pochopení zopakuji princip na jiném příkladu.
Je možné,že existuje inteligentní život v galaxii M31? Odpověď zní ANO!
Je DŮVOD věřit,že právě v této galaxii M31 je inteligentní život? Odpověď zní NE!
A přesně tento princip se vztahuje na všechny nadpřirozené bytosti,tedy i všechny bohy,tedy i na Boha křesťanského!!
Pochopil jste to?
martiXXX says:
November 27, 2012 at 1:40 pm
Z toho důvodu nemohu jednoznačně říci, zda svět přeci jen nestojí na nějakém transcendentním principu. Zdá se, že je vše propojeno. Fyzici mluví o částicích, kterí vznikají na dluh a trvají extrémně krátkou dobu. Dokud si vesmír nevšimne, že v něm byla narušena rovnováha energie. A ta podivná propojenost na dálku. Spin částice se okamžitě změní, jakmile se změní spin druhé částic /když předtím byly od sebe odtrženy. A to bez ohledu na vzdálenost. Okamžité působení bez ohledu na max. rychlost světla.
jack:
Ve všem co jste vypsal pořád nevidím naprosto žádnou souvislost s transcedentní bytostí. Asi máme zasádně rozdílnou logiku vyvozování!!
protestant:
Vy ne, jiní ateisté ano.
jack:
A proč mi to píšete? Mě zajímá,jestli jste mou situaci pochopil na příkladu se scientologií??
jack says:
Mám na vás otázku. Domníváte se,že jste vy a vaši bratři v Kristu biologicky odlišní od ostatní populace lidí??
protestant:
Ne.
jack:
Potom bych vás poprosil o vysvětlení. Psal jste,že se svými bratry v Kristu vnímáte přítomnost živého Krista. Většina lidí by ho nevnímala ani kdyby byli v tento moment ve vaší blízkosti.
Čím je to způsobeno? Je to tím,že by jste měli nějaké schopnosti,které jiní lidé nemají nebo se Kristus nechá vnímat pouze lidem kterým chce a všem prostě nechce?
Existuje ještě nějaké jiné vysvětlení?
Jak si to vysvětlujete právě vy?
jack:
Potom bych vás poprosil o vysvětlení. Psal jste,že se svými bratry v Kristu vnímáte přítomnost živého Krista. Většina lidí by ho nevnímala ani kdyby byli v tento moment ve vaší blízkosti.
Čím je to způsobeno? Je to tím,že by jste měli nějaké schopnosti,které jiní lidé nemají nebo se Kristus nechá vnímat pouze lidem kterým chce a všem prostě nechce?
Existuje ještě nějaké jiné vysvětlení?
Jak si to vysvětlujete právě vy?
protestant:
Představte si, že stojíte na kraji lesa před pšeničným pole, v dálce vidíte vesnici, nad polem září modrá obloha. Řeknete si běžná krajina.
Pak na t stejné místo se stejnou situací přijde malíř a rozezná že je to umělecký skvost, vezme štětec a namaluje nádherný obraz který potěší mnoho lidí. Rozdíl mezi malířem a vámi není v genetice, ale v tom, že malíř hledá, kdežto vy ne. A proto nachází tam kde vy ne.
Colombovi:
To co jsem tu svými slovy přednesl, je názor matematika, kterého znám, tak jak jsem mu porozuměl. Jedině mi tedy můžeš vytknout chybnou volbu slov, nebo uvést argument, který by to popíral. Vysvětlení intuice ten argument není. Tomu hlavnímu ses vyhnul.
S tvým chápáním intuice souhlasím. Vypadá to jako ústupek, ale ty předvádíš přesně to, co jsem uvedl, že je pro Michalův záměr kontraproduktivní.
(Zase to napoprvé neprošlo spamfiltrem)
protestant:
Představte si, že stojíte na kraji lesa před pšeničným pole, v dálce vidíte vesnici, nad polem září modrá obloha. Řeknete si běžná krajina.
Pak na t stejné místo se stejnou situací přijde malíř a rozezná že je to umělecký skvost, vezme štětec a namaluje nádherný obraz který potěší mnoho lidí. Rozdíl mezi malířem a vámi není v genetice, ale v tom, že malíř hledá, kdežto vy ne. A proto nachází tam kde vy ne.
jack:
Zkuste to vysvětlit znova. Toto srovnání nemá nic společného s vnímáním živé bytosti a tedy s naším tématem!!
Peter: “Víš o větě o neúplnosti? Přeneseně se jedná o důkaz, že nedílnou součástí matematiky je také pocit. Prostě si musíš v rámci možností vybrat. Výběr provedeš nejspíš intuicí. A je dokázáno, že neuděláš chybu.”
Pocit nie je súčasťou matematického dôkazu alebo teórie 😀 Pocity a intuície sú “nedílnou součástí” matematikovej ľudskej mysle 🙂 ale nie sú súčasťou matematických teórií a dôkazov.
Teória je len MNOŽINA AXIÓMOV a (formálny) dôkaz v teórii je POSTUPNOSŤOU FORMÚL (jazyka teórie), ktorá spĺňa isté logické pravidlá (každý člen postupnosti je buď axiómov teórie alebo je formulou logicky vyvodenou (napr. v rámci Hilbertovho kalkulu) z predošlých členov postupnosti).
Peter: “Výběr provedeš nejspíš intuicí. A je dokázáno, že neuděláš chybu.”
Pri budovaní matematickej teórie si matematik vyberá axiómy pomocou skúsenosti a intuície, to je pochopiteľné, ale to či vybrané axiómy budú tvoriť (ne)konzistentnú alebo (ne)úplnú teóriu sú objektívne vlastnosti teórie, nezávislé od matematikovho subjektu! A samozrejme, že matematik pri svojom výbere axióm, môže urobiť chybu.
Já si myslím, že svět je do značné míry iracionální (bez ohledu na vědeckou selektivní racionalitu, která je určitě užitečná, jako kterýkoliv jiný nástroj, třeba jako pěstní klín nebo nákladní auto)
Pokud je svět racionální, proč existuje iracionalita?
Ianvs: ”čekal bych, michale, fundovanější doklady toho, že tzv. spirituální prožitky mají se zjeveními nadpřirozených entit jen málo společného. dnešní kognitivní věda jich nabízí neúrekom“
Janus, zrejme Vám ide o psychologické alebo neurologické mechanizmy vedúce k “spirituálnym zážitkom”. Áno, neurovedci a psychológovia presvedčivo ukazujú, že “spirituálne zážitky” sú vlastne prirodzené. Lenže veriaci (alebo okultista), by mohol namietať, že nadprirodzené entity, môžu aj prirodzené zážitky využiť na komunikáciu so subjektom. Malými zásahmi do mozgu subjektu (nedetegovateľnými našou technológiu), by nadprirodzené entity mohli médiu odovzdať svoje správy. A túto záležitosť kognitívne vedy neriešia a na to sa zameriava Michalov článok. Teda Michal si kladie otázku, aké charakteristiky, by odlíšili prirodzený “spirituálny zážitok”, od prirodzeného ale nepozorovateľne modifikovaného “spirituálneho zážitku”, v ktorom by so subjektom manipulovali nadprirodzené entity.
Ak by mal subjekt k dispozícii informácie, ktorých získanie alebo uhádnutie, by bolo pre subjekt mimoriadne nepravdepodobné, tak zásah nadprirodzených entít, by sa stal legitímnym vysvetlením takéhoto pozorovania. Teda keby médium v tranze, načarbalo na kus papiera, dôkaz Riemanovej hypotézy alebo obsah Michalovho hashu, svedčilo by to v prospech zásahu nadprirodzených entít 😀
Ianvs: ”tvé příspěvky jsou často stejně dojmologické jako argumenty protistrany“
Možno sú len didaktické a zamerané na širší okruh osôb. Ale súhlasím, že k tomuto článku, by sa hodilo aj jeho pokračovanie, v ktorom, by sa rozoberali psychologické a neurologické mechanizmy vedúce k “spirituálnym zážitkom” 😉
martiXXX says:
November 27, 2012 at 6:51 pm
Pokud je svět racionální, proč existuje iracionalita?
jack:
Co myslíte vyjádřením “svět je racionální”. Racionalita je od slova “ratio”,to znamená “rozum”. Je to tedy jen a pouze vyjádření související s lidským myšlením a chováním.
Marti, myslím, že iracionalita je skôr vlastnosťou myslenia u osôb a nie vlastnosťou svetov.
Slávek:
Naprostý a bezvýhradný souhlas. Čtu teď jednu skvělou knihu, kterou napsal věřící: Evoluce Boha. Tam je poměrně podrobně rozepsáno, jakou výhodu mělo křesťanství oproti antickým kultům. Jednou z těch výhod nepochybně byl jeho univerzalismus a vytváření universálních sociálních struktur, jejichž členové se vzájemně podporovali, zahrnovali bratrskou láskou a tím měli výhodu oproti nezapojeným, nebo více exkluzivistickým kultům.
jack:
Ve vzájemné podpoře a “bratrské” lásce má křesťanství přesnou paralelu s komunismem či Hitlerovým nacismem. Evidentní je hlavně princip,kdo není s námi je proti nám. V tom ale nevidím nic pozitivního!