V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.
Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.
Co je apokalypticismus?
Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.
Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.
Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.
Historické pozadí
Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.
Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…
Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.
Apokalypticismus v Synoptických evangeliích
Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)
Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.
Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!
Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.
Kdy k tomu všemu dojde?
A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)
To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!
Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62
Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!
V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.
Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.
Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:
Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.
Ještě chci zmínit verš
“Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.
Pavel a ostatní autoři epištol
Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)
Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!
V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…
Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)
Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.
V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).
I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)
Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.
Globální pohled
Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.
Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.
Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).
Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.
Závěr
Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.
Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.
Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.
Michal: „Pro Craiga je spor asi v tom, že 2*Aleph0=Aleph0, čiliže polovina nekonečné množiny má stejnou mohutnost jako původní množina“
Craig v debate hovorí: „„But mathematicians recognize that the notion of an actually infinite number of things leads to self-contradictions unless you impose some wholly arbitrary rules to prevent this. For example, what is infinity minus infinity?““. Teda podľa mňa Craig sa zamýšľa nad „∞-∞“ 😉 a smiešne je, že to chce „využiť“ pre dokázanie neexistencie nekonečnej kauzálnej postupnosti: C1, C2, C3, … . Jednoducho z toho, že netriviálna lineárne usporiadaná grupa nemá maximálny prvok, chce vyvodiť neexistenciu nekonečných postupností 😀 Samozrejme, že pojem „netriviálna lineárne usporiadaná grupa“ je za obzorom Craigovho chápania 😉 ale my o tom predsa môžeme hovoriť.
Slávek says:
Láska a kamarádství bez předporozumění samozřejmě existují. Mohu je komukoliv popsat, ukázat.
protestant:
Můžeš maximálně ukázat jejich projevy. Ne však lasku či kamarádství. To poznáš pouze pomocí předporozumění.
Slávek says:
November 2, 2012 at 1:30 pm
protestante, nezačínej tu prosím zase s tím, že věřící nemůže dělat zlé činy, zabíjet apod.
protestant:
Věřící (tedy i muslim) DŮVĚŘUJE Bohu.
Protestant: “Jenže když totéž zvěstovali křesťané Řekům, střetli se s neporozuměním. Řekové neznali pojetí Krista, mesiáše. Boží přítomnost, přítomnost Boha samého, vyjadřovali představou o bohočlověku, synu boha a ženy. Když křesťané chtěli svou radostnou zvěst zvěstovat Řekům, museli se uchýlit k řeckým představám. To, že Ježíš je mesiáš, vyjádřili pro Řeky učením, že je to syn boha a ženy – a tu zas Řekové věděli, kolik uhodilo…”
Protestant, lenže ja som nehovorila o bohoch v rámci ľudovej antickej zbožnosti. Ja som hovorila o Bohu antických filozofov. Plotinovo transcendentné Jedno, emanujúce celú realitu, by sa asi ťažko mohlo spáriť zo ženou 😀
Protestant: “Věřící (tedy i muslim) DŮVĚŘUJE Bohu.”
Protestant, nezabúdajte, že v Koráne je aj Džihád – svätá vojna proti neveriacim psom 😉
Jsou pro vás katoličtí křesťané někým na stejné lodi, nebo spíš názoroví odpůrci, anebo jsou v podstatě nezajímaví, poněvadž splývají se sekularizovaným světem západní civilizace?
Křesťané pro nás určitě nejsou názoroví odpůrci, vždyť máme většinu zásad ne-li totožných, pak alespoň velmi blízkých. V Koránu jsou křesťané a Židé nazýváni „lidmi knihy“, to znamená, že se jim dostalo poselství od Boha, které se snažili následovat. Jsme si tedy velmi blízcí, muslimové si například mohou vzít křesťanku či Židovku za manželku a musejí respektovat její víru a obřady, můžeme též jíst jídla křesťanů a Židů. To jen jako příklad. Hlavním rozdílem mezi námi je, že Židé uznávají všechny proroky, ale Ježíše i Muhammada odmítli. Křesťané uznávají všechny proroky kromě Muhammada a muslimové uznávají všechny proroky bez výjimky. Podle Koránu nemáme mezi proroky dělat rozdíly. Všichni přišli s poselstvím od Boha ke svému národu s výzvou, aby lidé uvěřili a dodržovali určité zásady. Muhammad jako poslední z nich přinesl poselství celému lidstvu. Na jedné lodi tedy nejsme. Považujeme islám za jedinou správnou cestu, avšak nikomu ji nesmíme vnucovat. Každý sám se musí rozhodnout, jestli jej přijme, či ne, a je za své rozhodnutí zodpovědný. V Soudný den pak budeme všichni spravedlivě rozsouzeni. Proto podle Koránu se s křesťany nesmíme ani přít o to, kdo má pravdu, a máme s nimi „mluvit slovem nejvhodnějším“. Alláh zase v jiném verši říká, že on sám nás rozsoudí ohledně toho, v čem jsme se rozcházeli.
Medea says:
……. Plotinovo transcendentné Jedno, emanujúce celú realitu, by sa asi ťažko mohlo spáriť zo ženou ….
protestant:
Nerozumím vám. Nevím o jakém páření mluvíte.
Zatím jediná reálně ateistická země je Severní Korea, tam je náboženství zakázané Lidé jsou nuceni uctívat systém. Za komunistů byly teismus a náboženství považované za zastaralý buržoazní pavědecký směr, který odumře s rozvojem vědy a komunismu.
Pak je hodně ateismus rozšířený v Česku, Litvě, bývalé NDR a ve skandinávských zemích. Naopak v USA je pro republikány náboženství velkým tématem; boj proti potratům, atd.
protestant:
Nerozumím vám. Nevím o jakém páření mluvíte.
No, nějak se ta boží spermie k Mariinu vajíčku dostat musela. Nebo předpokládáš oplodnění “in vitro”? Ježíš přeci neměl všechnu DNA od matky…
Ne in uitro, ale in utero a neutro.
Tímhle? : http://www.comicvine.com/neutro/49-26204/ Bože!
“Tohle” je určitě žena. Podívejte na ty boky a ta skoro taneční gesta.
Čestmír Berka says:
No, nějak se ta boží spermie k Mariinu vajíčku dostat musela.
protestant:
Proč?
http://brno1.evangnet.cz/node/83
chtěli jste námět k dalšímu článku – tady je:
jak se má Adam a Eva k lidem v nebi (ráji) – tvrdí se že Adam a Eva měli možnost spáchat zlo aby byli svobodní – ovšem v nebi (ráji) tuto možnost mít nebudou – budou tedy svobodní? Jediné vysvětlení co jsem slyšel že i v nebi (ráji) budou mít možnost zvolit zlo a svobodně se rozhodnou ho nedělat – budou mít nějaký blok který bůh vyrobí když lidi “promění” – tedy takový člověk verze 2.0, protože člověk verze 1.0 (Adam a Eva) se neosvědčil – tedy bůh je takový fušer co se mu člověk napoprvé nepovedl podle jeho přání
Já náhodou souhlasím s tou větou z toho článku “Ať už je to vyprávění skutečné nebo legendární – pro nás je podstatné, co nám chce evangelista jeho prostřednictvím povědět.”
A sám si odpovídám: No chce nám tím samozřejmě zdůraznit mimořádné okolnosti, které provázely samotné Ježíšovo narození, svědčící o Ježíšově mimořádném významu, a současně je to jasná paralela k jiným polobožským postavám, narozeným z panny, které byly povědomí lidí tehdejší helénské kultury. Pro tehdejšího čtenáře to byla naprosto jasná informace, hned věděl “co to znamená”, když se Ježíš narodil z panny.
Zatím jsem to nečetl dál, jsem v pozici, že teprve uvidím, co autor článku napíše 🙂
Slávek:
Tady ten citát se mi kdysi taky líbil. Zkušenost mě ale naučila, že existují i jiné věci, které způsobí, že jinak dobrý člověk páchá zlo. Nakonec pro to svědčí i vědecká evidence. Mrkni se třeba na Zimbardův experiment:
jack:
Ale to je přece samozřejmé a citát to nepopírá. V citátu nestojí,že je potřeba POUZE NÁBOŽENSTVÍ. Pointa je v tom,že bez náboženství se dá žít a tím by se vyloučil jeden důvod k páchání zla dobrými lidmi!
Jde o vliv špatné ideologie,která dokáže přivést dobré lidi ke špatným skutkům.
Myslíte,že můžeme řící,že například všichni lidé,kteří vraždili při Bartolomějské noci byli z podstaty zlí lidé?Tedy lidé,z principu bez dobrých vlastností?
A můžeme říci to samé o nacistech? Byli to všichni zlí lidé?
POCHYBUJI! To pouze zlá ideologie je přivedla ke zlým činům.
Už máme rasismus a nacismus, s těmi se musíme naučit žít,protože rozdílné rasy a nacionality budeme mít pořád. Ale proč se musíme prát s negativním vlivem náboženství? Je to uměle vytvořený důvod k nenávisti,bez kterého se dá žít.
Nikdy jsem nepochopil situaci v Irsku,kdy se tam mlátili katolíci a protestanté.
Pokaždé jsem se ptal proč,vždyť jsou všichni stejné rasy a nacionality,to je dokáže znepřátelit pouze to náboženství? Potom jsou to z mého pohledu VŠICHNI idioti!
Slávek:
To mi přijde dost zjednodušené. Pokud se podíváme do historie, tak bychom přece vznik náboženství, nebo alespoň jedné jeho součásti, mohli naopak interpretovat jako snahu to neznámé objevit a nějakým způsobem ovlivnit. Ono podle mě před několika sty lety byla různá náboženství naprosto relevantní hypotézou o fungování světa. Nejdřív v podstatě všechny přírodní úkazy byly personifikovány v bozích a bůžcích. Člověk mohl s těmi bohy jednat, smlouvat, uplácet je a tím ovlivnit přírodu. Jak se ale o přírodě a prostředí dozvídal více a společnost se stávala organizovanější, tak postupně se pantheon tisíce bohů zužoval a stávali se z nich spíše takoví manažeři, až tu nakonec máme boha jako šéfa správní rady, který jen na začátku nastavil pravidla a sem tam zasáhne a vytyčí směr.
A stejně tak by ta charakteristika seděla na vědu. Motivace: lidský strach z neznámého.
jack:
A tady bych viděl ten zásadní rozdíl mezi náboženstvím a vědou. To je ZPŮSOB jakým objevuji a ovlivňuji!
Slávek:
No, oni ti bohové poměrně dlouho také nebyli plní lásky, nebyli spravedliví a ani nijak nekoneční. Představa takového boha se v podstatě objevila až s monotheismem, tj nějakých 2-3 tisíce let nazpět. A nakonec ani starozákoní YHVH rozhodně není bohem plným lásky a pochopení. Sám o sobě prohlašuje, že je “žárlivý bůh.”
jack:
A není to krásná ukázka toho,jak si křesťané “uplácali” Boha k obrazu svému!
Slávek Černý says:
November 2, 2012 at 8:38 am
Tady je přece pěkně vidět, jak slova jako “dobrý” jsou naprosto bezobsažná. Kdokoliv si pod tím může představit cokoliv.
jack:
Kdyby jsme Slávku váš názor na relativizaci všech výrazů brali za princip,tak by všechna tato slova pozbyla význam a mohli bychom je vyškrtnout ze slovníku.
Jaký význam by potom měla otázka “je to dobrý člověk” nebo ” je to spolehlivý člověk”. Z vašeho principu tisíce podobných otázek postrádají smysl.
Já se domnívám,že pro většinu lidí má slovo dobro určitý objektivní význam. Seriového vraha by asi lidé neoznačili za dobrého člověka. A i kdyby to někdo udělal,tak to nebude relativizovat význam tohoto slova.
V tomto případě vám opravdu nerozumím a nechápu,jak můžete s takovým názorem diskutovat s lidmi. Těžko by jste se s nimi domluvil.
protestant says:
November 2, 2012 at 8:55 am
Michal says:
A navíc, není náhodou důkazní břemeno na teistech?
protestant:
Není Michale, protože teisté ateistům nic nepotřebují dokazovat. Teisté ateisty nepotřebují. Kdežto ateisté ano. Ti by bez teistů NEEXISTOVALI.
jack:
Panebože,k tomu jste zase přišel JAK! To bude zase úvaha imbecila,ve smyslu,teisté vymysleli Boha a ten stvořil i ateisty a proto by ateisté bez teistů neexistovali. Amen!
Protestant: “Nerozumím vám. Nevím o jakém páření mluvíte.”
Antický bohovia mohli plodne obcovať so ženami a plodiť polobohov (podobne ako “synovia boží” v Genezis plodili so ženami obrov). Ale to bolo homérske alebo ľudové náboženstvo.
Abstraktný Boh filozofov toto však robiť nemohol. Hovorím o koncepte najvyššieho a jedinečného Boha u antických filozofov. Takýchto filozofických (monoteisticky ladených) teológií bolo v antike viac: Xenofanovo dokonalé sférické Božstvo, Platónov alebo Aristotelov dokonalý Demiurgos, stoický Nous (Svetový Rozum), božské Jedno platonikov.