Apokalypticismus

V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.

Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.

Co je apokalypticismus?

Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.

Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.

Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.

Historické pozadí

Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.

Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…

Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.

Apokalypticismus v Synoptických evangeliích

Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)

Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.

Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!

Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.

Kdy k tomu všemu dojde?

A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)

To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!

Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62

Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!

V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.

Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.

Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:

Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.

Ještě chci zmínit verš
Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.

Pavel a ostatní autoři epištol

Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:

Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)

Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!

V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…

Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)

Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).

I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)

Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.

Globální pohled

Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.

Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.

Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).

Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.

Závěr

Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.

Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.

Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.

Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.

2,543 thoughts on “Apokalypticismus

  1. jack

    Medea says:
    October 20, 2012 at 7:57 pm
    Ale ak sa Vám tento príklad nepáči, tak si vymyslíme boha Bélfagóra: Bélfagór má tak nepoddajnú kožu, že ju neprehryznú žiadne zuby a súčasne má Bélfagór, tak silné zuby, že prehryznú každú kožu 😀

    jack:
    To už se mi líbí o moc víc! Ale jak už jsem psal,já vám rozumím,ale co dělat,když nábožensky věřící lidé NECHTĚJÍ logicky přemýšlet,tedy pokud jde o jejich náboženství. Například v zaměstnání nebo při studiích logicky přemýšlet MUSÍ.
    V tom vidím ten největší paradox a zároveň tu neskutečnou sílu vlivu náboženství na člověka.
    Protestant například tvrdí,že vystudoval vysokou školu a to ještě technického zaměření. Dokážete si například představit vysokoškolsky vzdělaného technika,který ve své profesi nemyslí logicky?
    Není to potom zvláštní,když čtete ty nelogické protestantovi bláboly. Co je to? Nějaká forma schizofrenie?

  2. Čestmír Berka

    jack:
    Vy jste ještě ani nepochopil v jaké souvislosti jsme mluvili o lidské spolehlivosti?
    Nebo to je pouze nějaké úmyslné kličkování v tématu?

    Jen jsem chtěl napsat, že když se na spolehlivého člověka působí ( nemusím ho zmrazit- stačí vhodná “motivace” penězi, vydírání, mučení), tak v určitém okamžiku selže. Bylo to v souvislosti s tvrzením, že každý je PRINCIPIÁLNĚ nespolehlivý. I ten morálně a fysicky nejsilnější člověk má hranici, kdy nevydrží. Samozřejmě je vyšší pravděpodobnost u někoho, kdo prokázal svoji spolehlivost, že bude spolehlivý i nadále, ale neznamená to že za určitých podmínek neselže.

  3. jack

    Čestmír Berka says:
    October 21, 2012 at 1:47 pm
    Jen jsem chtěl napsat, že když se na spolehlivého člověka působí ( nemusím ho zmrazit- stačí vhodná “motivace” penězi, vydírání, mučení), tak v určitém okamžiku selže. Bylo to v souvislosti s tvrzením, že každý je PRINCIPIÁLNĚ nespolehlivý. I ten morálně a fysicky nejsilnější člověk má hranici, kdy nevydrží. Samozřejmě je vyšší pravděpodobnost u někoho, kdo prokázal svoji spolehlivost, že bude spolehlivý i nadále, ale neznamená to že za určitých podmínek neselže.

    jack:
    Je mi líto,ale i tento váš zvláštní příklad spolehlivosti mluví o POTENCIÁLNOSTI,nikoliv o PRINCIPIÁLNOSTI. Není totiž pravda,že když se na člověka působí (čímkoliv),tak že v určitém okamžiku MUSÍ KAŽDÝ (z principu) SELHAT!!

  4. Čestmír Berka

    No, vždyť jsem ti dal za pravdu 😀 “sovětský člověk” neselže. Taky nějací svatí neselhali- ale to neznamená, že použít na ně jinou “páku” neselhali by též. Lidské bytosti jsou v principu křehké…

  5. Medea

    Michal, aby nedošlo k nedorozumeniu (pretože, súdiac podľa Santiagovej poznámky, v jeho prípade, už k nemu došlo :)) pri tom mojom príspevku: http://www.i-ateismus.cz/2012/10/apokalypticismus/comment-page-34/#comment-38034 to slovné spojenie “neštandardné čísla” treba chápať takto: “neštandardné čísla” = “množina všetkých neštandardných čísel v danom neštandardnom modely”.

    Teda v príspevku som hovorila o tom, že túto množinu Ti jazyk PA neumožňuje zadefinovať. Táto množina, nie je definovateľná (definable set) jazykom PA v danom neštandardnom modeli a samozrejme, to platí aj pre jej komplement. Teda inými slovami, jazyk PA Ti neumožňuje vyjadriť vlastnosť „byť štandardným číslom“ alebo „byť neštandardným číslom“ 🙂

    P.S:
    Aby bolo jasné, čo je to tá definovateľná množina v štruktúre (modely) danej teórie:
    Definable set: http://en.wikipedia.org/wiki/Definable_set

    alebo tu ;):
    V. Švejdar: Logika: neúplnost, složitost a nutnost, Academia, Praha, 2002. str. 264
    Tú knihu si môžeš stiahnuť odtiaľto: http://www1.cuni.cz/~svejdar/book/logi02.html

  6. jack

    Čestmír Berka says:
    October 21, 2012 at 3:21 pm

    No, vždyť jsem ti dal za pravdu 😀 “sovětský člověk” neselže. Taky nějací svatí neselhali- ale to neznamená, že použít na ně jinou “páku” neselhali by též. Lidské bytosti jsou v principu křehké…

    jack:
    Jste pořád mimo téma,které jsme měli s Hermesem. My jsme diskutovali o spolehlivosti v souvislosti s prvním dojmem,který si člověk dělá třeba při přijímání zaměstnanců a tento příklad jsme také použili. Vaše nesmyslné dedukce o mučení a dokonce snášení 220 stupňů F opravdu nechápu! Nechápu proč se zapojujete do diskuse,když nemáte vůbec ponětí o čem je řeč!

  7. Medea

    Michal: „Člověk by řekl, že axiomy PA kromě axiomu indukce vynutí standardní přirozená čísla,“

    Len tak pre zaujímavosť, keď vyhodíš axióm indukcie, získaš Robinsonovu aritmetiku (RA). A RA môže mať bizarné modely, v ktorých napr. nemusí byť sčítanie komutatívne 😀

    Inak modely PA (a každej predikátovej teórie 1. rádu s nanajvýš spočítateľným jazykom, ktorá má aspoň jeden nekonečný model) môžu mať ľubovoľnú nekonečnú mohutnosť (Löwenheim–Skolemova veta).
    http://en.wikipedia.org/wiki/L%C3%B6wenheim%E2%80%93Skolem_theorem

  8. Medea

    Michal, dajú sa do príspevkov na Tvojom webe vkladať matematické znaky?
    Nedal, by sa tu nejako používať TEX?

  9. Santiago

    Medea: pretože, súdiac podľa Santiagovej poznámky, v jeho prípade, už k nemu došlo

    Jo, ja to slovni spojeni ‘nestandardni cisla’ chapal spis pro pro jednotlive elementy.

    Jeste bych dodal, ze problemem neni ani tak jazyk PA, ale samotna povaha logiky prvniho radu. Jazyk si muzu rozsirit o jakekoliv funkcni ci predikatove symboly, ale mnozinu vsech standardnich (ci nestandardnich) cisel stejne nebudu schopen rozumne axiomaticky vymezit.

    Jinak tu vnimam drobny rozdil v pristupu, ja moc neuvazuju nad konkretnim (nestandardnim) modelem PA, ale spis nad konkretnim rozumnym rozsirenim teorie PA.

    BTW, diky za odkaz. Tuhle knihu jsem chtel precist nebo aspon prolistovat, ale vzdycky jsem byl liny ji shanet v knihovne ;-).

  10. Santiago

    Medea: Löwenheim–Skolemova veta

    Ja bych zas jeste dodal, ze tato veta zajistuje i opacny smer, takze i kdyz mam nespocetny model PA, modelovany v ZF (a nespocetny ve smyslu ZF), tak cela ta ZF muze byt modelovana pomoci spocetneho modelu (spocetny z ‘vnejsiho’, metamatematickeho pohledu). Takze i takova vec jako kardinalita v podstate zavisi na kontextu.

  11. Medea

    Santiago: “Jeste bych dodal, ze problemem neni ani tak jazyk PA, ale samotna povaha logiky prvniho radu. Jazyk si muzu rozsirit …”

    Samozrejme, súhlasím, ja som tu pod “jazykom PA” rozumela množinu všetkých formúl PA. Teda lepšie (i keď dlhšie), by bolo Michalovi napísať namiesto vety: “jazyk PA Ti neumožňuje vyjadriť vlastnosť „byť štandardným číslom“ ” toto: “formuly predikátovej logiky 1. rádu vytvorené z jazyka PA, Ti neumožňujú vyjadriť vlastnosť „byť štandardným číslom“ ” 🙂

  12. Medea

    Santiago: “Ja bych zas jeste dodal, ze tato veta zajistuje i opacny smer, takze i kdyz mam nespocetny model PA, modelovany v ZF (a nespocetny ve smyslu ZF), tak cela ta ZF muze byt modelovana pomoci spocetneho modelu”

    Áno, čo je tiež veľmi zaujímavá a šteklivá situácia 😀 celý svet ZF sa vmestí do spočítateľnej pidi-množiny. Ten link čo som sem dala vedie na str. s takouto formuláciou spomínanej vety:

    In its general form, the Löwenheim–Skolem Theorem states that for every signature σ, every infinite σ-structure M and every infinite cardinal number κ ≥ |σ| there is a σ-structure N such that |N| = κ and

    if κ |M| then N is an elementary extension of M.

  13. Medea

    Löwenheim–Skolem Theorem:

    In its general form, the Löwenheim–Skolem Theorem states that for every signature σ, every infinite σ-structure M and every infinite cardinal number κ ≥ |σ| there is a σ-structure N such that |N| = κ and

    if |M| > κ then N is an elementary substructure of M;
    if κ > |M| then N is an elementary extension of M.

  14. Čestmír Berka

    Jack: Nechápu proč se zapojujete do diskuse,když nemáte vůbec ponětí o čem je řeč!

    To mám z toho, že jsem ti chtěl pomoct, když ti Hermes napsal, aby sis ujasnil rozdíl mezi POTENCIÁLNĚ a PRINCIPIÁLNĚ. Dneska se člověk nezavděčí nikomu 🙁
    (Hele, nejsi ty trochu slabej na nervy?)

  15. Michal Post author

    Hele, slyšeli jste někdo o “Taiping rebellion” v Číně?
    http://en.wikipedia.org/wiki/Taiping_Rebellion

    Tuto katastrofu započal křesťanský konvertita, Hong Xiuquan, který tvrdil, že ho navštěvoval Ježíš Kristus, a snad se měl i považovat za jeho bratra. Soudil, že je třeba z Číny vymýtit pohanská náboženství – a důsledkem událostí, které se poté rozjely, bylo – a teď se podržte – 20 až 30 milionů mrtvých!!! V 19. století! Žádné tanky, automatické zbraně, jaké měl k dispozici Stalin, žádné “efektivní” vymoženosti jako plynové komory…

    Tento šílený křesťan má na svědomí s přehledem víc lidí, než 1. světová válka a všichni Židé povraždění Hitlerem během Holocaustu k tomu!

  16. Slavek

    Michale, to je brutus. Ale moc o tom nevim, tak ani nevim nakolik to prisoudit nabozenstvi. Vtom clanku na wikipedii pisou, ze to bylo i hodne o povstani nizsich vrstev a urcitych narodu proti hanum. Navic tam brutalne vrazdily i cisarsky sily. Milion sem, milion tam. Tvrda doba, tvrdi lide. Lidice hadr. Tam se mazaly z mapy cely narody kaligraficky dokonalymi tahy stetce.

Comments are closed.