Apokalypticismus

V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.

Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.

Co je apokalypticismus?

Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.

Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.

Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.

Historické pozadí

Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.

Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…

Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.

Apokalypticismus v Synoptických evangeliích

Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)

Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.

Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!

Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.

Kdy k tomu všemu dojde?

A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)

To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!

Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62

Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!

V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.

Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.

Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:

Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.

Ještě chci zmínit verš
Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.

Pavel a ostatní autoři epištol

Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:

Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)

Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!

V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…

Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)

Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.

V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).

I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)

Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.

Globální pohled

Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.

Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.

Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).

Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.

Závěr

Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.

Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.

Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.

Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.

2,543 thoughts on “Apokalypticismus

  1. Medea

    Protestant: “Proč pořád omíláte Ježíše. Ten článek není jen o něm.”

    Vy ste doteraz nepochopili o čom je ten Michalov článok. Tak ešte raz po lopate: Ježiš a prví kresťania očakávali skorý Koniec vekov. Ježiš bol apokalyptik a prví kresťania tiež.

  2. Michal Post author

    Médeo, a Ty jsi mi chtěla v sobotu napsat nějaké připomínky k tomu, co píšu o té historii, o prorocích atd. Jak to nakonec dopadlo? Nepřehlédl jsem to pak někde?

  3. slavek

    OK, s tím nemám problém. Michal vybral jeden význam slova apokalypsa a ten ve svém článku používá.

    Když ten úvod čtu znovu, tak dokonce vysvětluje, jaký význam tomu slovu dává, což je sympatické. Objektivně asi mohl uvést, že to není jediný význam toho slova. Nevím ale, co by to na článku změnilo, ale možná by to z téhle diskuze udělalo lepší místo.

  4. slavek

    Medeo, díky za připomenutí. Já to samozřejmě vím a s tvým názorem se ztotožňuji. Jen jsem tu chtěl uvédst na pravou míru jednu z věcí, která bz se snad Michalově článku dala vytknout. Svůj názor prezentuje jako jedinou a všeobecně přijímanou teorii a přitom existuje minimálně stejně široce přijímaná konkurenční teorie.

    Ještě k tomu Fundovu modelu apod. Na základě faktů které máme k dispozici bz šlo vytvořit jistě nepřeberné množství modelů toho “jak to bylo”. To že ten model je možný ještě neznamená, že to tak skutečně bylo. K tomu je pak potřeba další argumentace. Michal tu předvedl velmi silnou argumentaci ve prospěch jednoho modelu. Na síle tomu ubírá fakt (alespoň pro zasvěceného čtenáře), že se nijak nevypořádal s konkurenční hypotézou.

    A to mi přijde jako bod, od kterého bz se mohla odpíchnout smysluplná diskuze. Místo toho se tu křesťané trapně točí na jednotlivých slovíčkách (s čestnou výjimkou Herma).

  5. Medea

    Slávek: “Svůj názor prezentuje jako jedinou a všeobecně přijímanou teorii a přitom existuje minimálně stejně široce přijímaná konkurenční teorie.”

    Ktorá teória o akej inej široko prijímanej teórii hovoríš? Ehrman predsa napísal jasne: „Už viac než sto rokov, od vydania pamätnej majstrovskej publikácie Alberta Schweitzera, Otázka historického Ježiša, väčšina učencov v Európe a Amerike chápe Ježiša ako židovského apokalyptického proroka.

  6. Medea

    Slávek: “Na základě faktů které máme k dispozici bz šlo vytvořit jistě nepřeberné množství modelů toho “jak to bylo”. To že ten model je možný ještě neznamená, že to tak skutečně bylo.”

    Samozrejme. Ale aj keby bol Fundov model nesprávny, to predsa neznamená, že kresťania a Ježiš neboli apokalyptici.

  7. Medea

    Slávek, ale my sa tu bavíme o biblistike, prípadne religionistike, nie o nejakej post-post-teológii. Teda kde je tá Tebou spomínaná anti-apokalyptická (biblistická alebo religionistická) teória? Vedcami široko zdieľaná vedecká teória.

    Teológia ma tu nezaujíma, zaujíma ma biblistika alebo religionistika alebo história.

  8. protestant

    Medea says:
    October 15, 2012 at 9:51 am
    Protestant: “Proč pořád omíláte Ježíše. Ten článek není jen o něm.”

    Vy ste doteraz nepochopili o čom je ten Michalov článok. Tak ešte raz po lopate: Ježiš a prví kresťania očakávali skorý Koniec vekov. Ježiš bol apokalyptik a prví kresťania tiež.

    protestant:
    Ježíš a první křesťané … Jenže autor Zjevení nepatří k prvním křesťanům. On je o generaci dále. A píše již jiné generaci, než té první.
    Stejně tak doba 300 př. Kristem je doba jiná a nelze ji tak zjednodušit, jak ji zjednodušil Michal.

  9. protestant

    Zde to jasmě Pokorný píše:
    Důvod sepsání knihy Zjevení je vést církev v oblastech a v dobách, v nichž
    prochází protivenstvím a utrpením, a kdy se objevují pochybnosti o smyslu dějin.
    Jednotlivé listy místním církvím ve Zj 2 a 3 naznačují, jak se lakovému ohrožení
    bránit: Vystupovali falešní svědkové, klcré se křesťané museli učil rozeznával
    (lisly do Etezu a do Pergama), aby neztralili vědomí své závislosti na Bohu (list
    do Laodikcjc),nepřizpůsobili se pohanskému způsobu života (list do Thiatyr),
    neopustili svěřené poslání (list do Filadelfie) a byli věrni i v chudobě a pronásle­
    dování (list do Smyrny).

    Pokorný – Literární úvod do NZ

  10. neruda

    Četli jste „Jak jsem vyhrál válku“ od Patricka Ryana? Vzpomínáte si na taktiku poručíka Goodbodyho v Řecku, když k němuž chodili místní civilisté s nejrůznějšími stížnostmi, a on se jich všech začal zbavovat tím, že jakoukoliv diskusi převedl na výklad pravidel kriketu? Ať začali o čemkoliv, skončilo to kriketem.

    Ani nevím, proč mě to při sledování této diskuse napadlo :). Že by to bylo nějaké zjevení?

  11. protestant

    …..Vzkříšení byl v židovství
    pojem, který byl spojen s očekáváním konce tohoto věku a proměny světa.
    Jestliže ho křesťané užili pro vyjádření toho, co poznali o velikonocích, to jest
    Kristovy nové přítomnosti, bylo to proto, že v ní poznali závdavek nového věku,
    ne proto, že by se velikonoční události odvíjely podle apokalyptického schématu.
    Apokalyptické očekávání bylo naopak transformováno, aby jeho pojmy bylo
    možno užít ve službě křesťanského vyznání. Z budoucího času se stal minulý
    (nešlo jen o očekávání, Ježíš Kristus byl již vzkříšen), z množného čísla se stalo
    jednotné (zatím jen Ježíš, ne všichni lidé) a z obecného jména lidé se muselo
    stát vlastní jméno Ježíš. To byly gramatické operace, kterými musel být přetvořen
    jazyk apokalyptického očekávání, aby jím mohla být vyjádřena nová skutečnost,
    s níž se křesťané setkali o velikonocích….

    Pokorný – Literární úvod do NZ

  12. Medea

    Protestant: “Jenže autor Zjevení nepatří k prvním křesťanům. On je o generaci dále. A píše již jiné generaci, než té první.”

    Nerozumiem Vašej poznámke. Čo tým chcete povedať?
    Viem, že Zjavenie sa datuje do rokov 70 až 95. Väčšina biblistov sa prikláňa k roku 95. Zjavenie pravdepodobne odráža ťažkú situáciu kresťanov v časoch Domitiana. Jeho interpretácie sú rôzne, Vy ste je jednu uviedli. Ale čo s tým?

  13. Slavek

    Medeo, tady je vynatek z anglicke wiki. To mi přijde v přímém sporu s tím co tvrdí Ehrman a následně i Michal.

    A common view in North American scholarship is that Jesus did not prophesy an imminent apocalypse.[7]
    Scholars associated with the Jesus Seminar, such as John Dominic Crossan, are often associated with this view. They reject the view that Jesus was apocalyptic, but that the kingdom was present and accessible for all Jews. Crossan emphasizes that Jesus’ movement did not have a head, as John the Baptist’s movement had taken John as their leader.[8] For Crossan, Jesus called people to emulate him, and travel as itinerant preachers.[8] Jesus’ eschatology is one of personal action and social transformation, like Gandhi’s, rather than apocalyptic.[8] These scholars also explain Jesus’ apocalyptic statements as later, Christian additions to the biblical narrative, likely introduced by followers of John the Baptist (who did prophesy an imminent apocalypse) who later joined Jesus’ movement.[161]
    Marcus Borg maintains that three fifths to three quarters of North American scholars actively engaging in Jesus research no longer accept the apocalyptic viewpoint.[162] Several other authors vindicate that consensus in current theological literature is that Jesus did not see the Kingdom of God as a future apocalyptic event, but as a movement toward an ethical eschatology that had not been fully completed.[163] The apocalyptic view, however, seems to have enjoyed a revival.[164]
    [edit]

  14. protestant

    O tomhle mluví i Pokorný v knize Ježíš Kristus:

    Někteří badatelé z kalifornského Jesus Seminář prohlásili
    celý apokalyptický projekt za druhotný a chápou Ježíše jako uči­
    tele moudrosti, blízkého putujícím (vagabundujícím) kynickým fi­
    losofům.

    F. G. Downing, The Christ and the Cynics; B. L. Mack, A Myth of In­
    nocence: Mark and Christian Origins; J. D. Crossan, The Historical Jesus,
    s t r – 76, 103 n.; podobně dříve M. J. Borg, Conflict, Holiness, and Politics in
    the Teaching of Jesu

  15. Slavek

    Ja si v podstate moc nedokazu predstavit, jak vubec k tomu pojeti ti seminariste dosli a jak to jsou schopni obhajovat. ty pasaze prilis presvedcive nejsou a navic jdou pekne vysvetlit i pomoci apkalyptickeho pojeti. Mozna i lepe. Vynechanim blizkeho konce to navic dost ztraci na nalehavosti.

  16. protestant

    Na druhou stranu se lze bez apokalyptiky při v křesťanství obejít. Ona totiž ty “poslední věci” už nastaly (Kristovo vzkříšení).

Comments are closed.