Už několikrát jsem zde zmiňoval svůj údiv nad tím, že i inteligentní lidé mohou věřit v pravdivost křesťanství. Pro upřímného člověka je tento fakt bez nejmenších pochyb zdrojem znepokojení: Já jsem si prakticky jistý, že křesťanství je nepravdivé – ale křesťané jsou si jistí, že je pravdivé! Já mám pro své tvrzení argumenty, oni mají pro své tvrzení argumenty. Mě se zdají jejich argumenty chabé, ale jim se zdají MOJE argumenty chabé! Oni mě doposud nepřesvědčili, ale já jsem nikoho z nich také nepřesvědčil. Naše postavení je tedy velmi symetrické, a jak za těchto okolností mohu vědět, že jsem to já, kdo má pravdu? Co když mají pravdu věřící, a ne já?
Dnes chci poukázat na několik klíčových asymetrií, které celou záležitost poněkud osvětlují.
1) Já naprosto jasně deklaruji, že mi jde o pravdu. Mým cílem není věřit či nevěřit, mým cílem je zastávat takový názor, který má co nejblíž k realitě. Nevěřím proto, že mám zcela upřímně na základě faktů a komplexního uvážení argumentů za to, že křesťanský Bůh neexistuje. Kdo z věřících může říct něco podobného? Kdo z věřících může říct, že věří v pravdu křesťanství na základě upřímného a komplexního zhodnocení faktů a argumentů? Kdo z věřících může prohlásit, že mu jde o to, aby byl jeho názor v souladu se skutečnou pravdou? Nikoliv s tím, o čem si on řekne, že to je pravda?
POKUD by tohle náhodou chtěl někdo tvrdit, pak ho zde velmi rád přivítám, a poprosím ho, aby nás s tím svým komplexním zhodnocením argumentů seznámil.
2) Jasně deklaruji, že vůči předmětu křesťanské víry nechovám žádné averze ani osobní nechuť. Neměl bych naprosto nic proti víře, že Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy, že to byl Syn Boží, že učil to co učil, atd. – KDYBYCH si myslel, že to je pravda. Mohou to samé v opačném gardu prohlásit křesťané ve vztahu k ateismu? Značná část křesťanů (zřejmě ovšem nikoliv všichni) prokazatelně přistupuje k ateistům s opovržením a despektem. Mají nás za morálně méněcenné. PROTO I KDYBY se jim teoreticky zdálo, že naše argumenty “mají něco do sebe”, nikdy nebudou ochotni změnit názor, protože by ve svých očích “klesli na naši morální úroveň”.
Pokud nějaký křesťan nesouhlasí, pak se zde klidně může ozvat, a napsat, že on ateismus považuje za naprosto legitimní názor, a že kdyby mu někdo argumenty a fakty ukázal, že nevíra odpovídá realitě víc než víra, pak by klidně věřit přestal. Uvidíme kolik takových bude.
3) Docela silně mi jde o diskuzi s věřícími:
3.1) vzhledem k mé primární snaze o zastávání pravdivých názorů je pro mě diskuze s názorovými oponenty vítanou potenciální příležitostí k falzifikaci mých chybných přesvědčení. Nechci věřit nesprávným věcem, a proto vítám a vyhledávám korektní argumenty věřících, kteří mi ukáží, v čem dělám chybu.
3.2) snaha o zformulování svých názorů v textu který má hlavu a patu (např. v polemickém článku) dává šanci i mě samotnému, abych si své názory ujasnil a vytříbil, a sám v nich odhalil případné chyby
3.3) zajímá mě křesťanství jako fenomén, a proto mě zajímají i křesťané. Chci jim porozumět a pochopit je. K tomu je samozřejmě nutné se s nimi bavit, a naslouchat jejich názorům.
O potřebě diskuze pouze nemluvím, ale činím zcela konkrétní kroky, abych pro ni věřící získal: počínaje tímto webem, přes facebookovou stránku, až po účast v diskuzních fórech třetích stran.
Tím se dostávám k třetí asymetrii: věřící mají o diskuzi s ateisty pramalý zájem. V prvé řadě se nesnaží diskuzi sami iniciovat. O nějaké snaze pochopit nevěřící, porozumět jejich důvodům, nebo odhalit prostřednictvím názorů protistrany případné chyby ve svých vírách nemůže být ze strany křesťanů ani řeči.
Navíc ale věřící v drtivé většině nemají o diskuzi zájem, ani když ten prvotní impuls dá protistrana! V takovém případě je snad nejčastější reakcí nezájem, mlčení, žádná odpověď. Ti aktivnější pak často raději vymýšlejí DŮVODY, PROČ se diskuze neúčastnit! Tyto důvody jsou často velmi úsměvné, např.
– bavit se s vámi není moje povinnost
– nemám potřebu vás přesvědčovat
– víra je moje soukromá věc, nic vám do ní není
– vaše motivy nejsou upřímné, chcete se hádat, obracet mě na ateismus, nikam to nevede, atd.
– já vám rozumím, vidím do vás, vím proč nevěříte (jste sexuální maniak toužící po nevázaném životě, nechcete poslouchat Boha, atd.), nepotřebuji to zkoumat
(více viz http://www.i-ateismus.cz/2011/10/proc-lide-neveri/)
Já si neumím představit, že by někdo přišel, a řekl mi: “podívejte, váš názor je pošetilý. Mám k tomu tvrzení tyto a tyto důvody, a vaše argumenty neplatí proto a proto. Zajímá mě, jak si za těchto okolností své přesvědčení obhájíte!” a já bych hledal důvody, proč se s ním o tom nebavit! Naopak je naprosto jisté, že bych s největším potěšením hozenou rukavici zvedl a výzvu takového člověka přijal.
4) přístup k pochybnostem. Pro mě jsou pochybnosti jednoznačně pozitivní. Pochybnosti je potřeba si hýčkat. Jsou tím nejcennějším nástrojem, který mi může pomoct odhalit případné chyby v mých názorech, přesvědčeních a vírách. A to přece chci, jde mi o pravdu. Pátrání po případných relevantních pochybnostech o mém názoru na víru a na Boha je i jedním z důvodů, proč vyhledávám diskuzi s věřícími, viz bod 3.1.
Naproti tomu pro věřící jsou pochybnosti příznakem slabosti víry. Pochybnosti jsou pro věřícího něčím, co na člověka čas od času přijde, ale on by se s tím měl umět vyrovnat, potlačit je, a svoji víru si uchovat.
5) v souladu se vším výše uvedeným naprosto jasně prohlašuji, že KDYBY bylo křesťanství pravdivé, pak bych chtěl být křesťanem.
Mohou to samé v opačném gardu prohlásit i křesťané? Kdo z nich může říct: “kdyby křesťanství NEBYLO pravdivé, pak bych NECHTĚL být křesťanem. Nechtěl bych věřit v pravdivost něčeho, co pravdivé není.”?
***
Shrnuto:
Já dopředu deklaruji svůj zájem o poznání pravdy, a svoji neochotu žít ve lži, a v důsledku toho usiluji o nalezení co nejefektivnější cesty, jak se k poznání pravdy přiblížit, resp. jak maximálně zvýšit svoji jistotu, že mé názory skutečně jsou pravdivé. Vše co dělám směřuje k případnému odhalení mých chybných názorů. Pokud se i přesto v podstatných věcech mýlím, mohu mít alespoň čisté svědomí, že jsem udělal, dělám a budu dělat to nejlepší možné.
Naproti tomu věřící většinou ani nejsou ochotni deklarovat svůj zájem o poznání pravdy (místo toho co nejhlasitěji deklarují, že oni pravdu znají! Cítí se snad být rovni Bohu?) natož aby se zamýšleli nad cestami, jak se k poznání pravdy co nejefektivněji přiblížit, a jak odvrhnout chybné názory, představy a víry. A NATOŽ aby se pak po takové cestě vydali. Cesta k poznání pravdy pro věřící zřejmě je – říct si, co je pravda.
Na rozdíl ode mě tedy věřící dělají všechno možné, aby si svou víru zakonzervovali – bez ohledu na to, zda je chybná nebo ne!
POKUD je moje přesvědčení chybné, udělal jsem alespoň všechno proto, abych jeho nepravdivost odhalil.
POKUD je křesťanská víra falešná, tak bez ohledu na to dělají křesťané vše co je v jejich silách, aby si ji uchovali.
Na závěr:
Hledám věřící, kteří mi budou ochotni popřít co nejvíc z těch tvrzení, které jsem jim dnes adresoval. Hledám křesťana, který řekne: “Já jsem protipříklad k tomu co tvrdíte. Mě JDE o pravdu. Jsem si vědom toho, že jistotu mít nemohu, a křesťanem jsem proto, že když vážím argumenty pro a proti, převažují ty pro (křesťanskou víru). Pokud by se ukázalo, že je to ve skutečnosti opačně (a převažují argumenty proti mé víře), pak křesťanem být nechci. Nechci žít ve lži. Vy tvrdíte, že jste schopen mé chyby odhalit, a já to vítám. Zde jsem, a pojďme se na to společně podívat!”
Kolik se mi jich takových ozve? A co ostatní – nevidí na svých postojích ve světle výše uvedeného nic zvláštního?
Kde je můj příspěvek? maže se tady?
ještě jednou..sorry pokud se objeví, že je dvakrát
Jen tak mimochodem k autorovi článku, který by uvítal polemiku. Mnozí ateisté na svých blozích mažou příspěvky, které jsou polemické a nemusí ani obhajovat náboženství ale jim se zdá, že jde o názor, který by mohl otevřít dvířka k náboženství.
A co se týče úrovně diskuse oproštěné od vulgarit a napadání – stačí si přečíst pár posledních článků na ateistickém webu pana Filipa Tvrdého, analytického filosofa z Olomouce a některé jeho poznámky v diskusích.
http://massive-error.blogspot.cz/
Je vidět, že pokud se narazí na podstatu jejich světonázoru a to i bez nějaké vulgární formy, tak obě dvě strany reagují velmi emocionálně. Je to nějaký podvědomý bias z obou stran, i když navenek si nechávají záležet na své “objektivnosti”.
Pouhá hypotéza..nemusí být pravdivá…
Náboženství tady bylo skoro vždy v dějinách u lidského rodu a to v masovém měřítku a v nejrůznějších formách. A stále existuje ve velmi výrazném rozsahu na celém světě. Některé země zažívají renesanci náboženství. Mluví se o jihovýchodní Asii, Latinské Americe, atd. Takže o tolik jak mělo ustoupit podle předpovědí, tak o tolik neustupuje. Těžko říci, zda je to proto, že náboženství bylo a asi stále je evoluční výhodou nebo proto, že za tím něco skutečně je. Teď spekuluji: možná, že dříve lidstvo mělo jakýsi 6. smysl sounáležitosti s existencí, s přírodou, který moderní lidstvo ztratilo. Možná, že tento smysl byl výrazný. A protože jsme jej ztratili, tak ho samozřejmě nechápeme. A možná ten zdroj pak prosákl přeci jen organizovanou formou do tisíců různých náboženství, která když se organizují, tak mají stejné nešvary jako jiné organizace a mohou být zneužity k jiným cílům. Mohou být stovky organizovaných náboženství, roztříštěné znečištěné pozůstatky původního zdroje + jsou lidé, kteří nepatří k církvi a svým způsobem “vědí”, “cítí”, že je něco navíc, cítí komplexitu věcí i bez vědeckých důkazů. Třeba jsou “disponovaní”, citlivější, možná jim zbyl kousek individuálního zdroje. To ale nesouvisí s nějakou konkrétní věroukou či s nějakou konkrétní organizací či morálkou.
martiXXX: jasně, i mi dost často ujedou nervy. Jenže je tu ještě jedna věc. Za slušnou diskuzi mnozí z nás považujeme i diskuzi na nějaké argumentační úrovni, kde lidi nepoužívají prázdnou rétoriku, nejrůznější logické klamy, neargumentují zjevnýma blbostma atp.
Když tu někdo napíše: ” V evoluci, tak jak ji popsal Darwin, sice neverim, ale nejaka mohla byt. Je to jako, kdyz konstrukter vyviji novy druh auta. Bez znalosti predchozich modelu, by to nezvladl, proto i buh musi nejprve vytvorit jednodussi organismy, nez ty slozitejsi.”.
tak na tohle se snad ani nedá slušně odpovědět. To je takový vlastňák… Snad jen:
Jakub: Ne, jsi totálně mimo. V naprosto ve všem. A ten článek který odkazuješ… to není žádný argument, to je příklad krásné lidské hlouposti.
Zpět k tématu martiXXX: pokud já vím, o renesanci náboženství v Latinské Americe a Asii se dá těžko mluvit, když z těchto dvou oblastí náboženství nikdy nezmizelo a vždy mělo silnou pozici.
” Těžko říci, zda je to proto, že náboženství bylo a asi stále je evoluční výhodou nebo proto, že za tím něco skutečně je.”
To jde posoudit poměrně lehce. Porovnej 15 různých náboženství. Dostaneš jedinný shodný aspekt: Něco je nad náma. Což je imho dost smutné a nekonkrétní. To něco může být totiź dost dobře jen blesk.
Náboženství stojí na několika, zmínim tři, rysech člověka: 1. Slepé přijímání informací, 2. Snaha za každou cenu najít nějakou spojitost 3. Snaha držet basu (partu atp.) i za cenou lži a sebeklamu
BUM a máš náboženství i z nějaké totální kraviny. Třeba UFO atp.
“Teď spekuluji: možná, že dříve lidstvo mělo jakýsi 6. smysl sounáležitosti s existencí, s přírodou, který moderní lidstvo ztratilo.”
Ne. Klasický mysticismus, to je naše přání. New age blábol. Dřív se lidé přírody báli. Dříve tihle lidé se 6. smyslem znamenali čarodějnice. Dříve lidé spjatí s přírodou byli podivíni. Zejména když v té kruté mrazivé, plné chorob a červů, přírodě mohli přežít.
Dneska je tendence tohle glorifikovat. Je to romantické. Je to dobrodružné. Je to mystické a sexy. Je to ovšem totální kravina.
Sám se zamyslete a čestně si odpověďte: Proč by lidstvo mělo mít 6. smysl? Protože bych sám moc chtěl, aby mělo 6. smysl. Tím by mohli být pravdivé i další super věci, které mi v tomhle přetechnizovaném světě chybí.
Jinak, nemaže se. Prostě to někdy nechce post pustit.
Nevím. Otec byl ateista, matka katolička. Matka měla větší vliv na děti. Celkově širší rodina byla silně katolická. Ale to jsem od dětství neměl rád. Odmítal jsem chodit do kostela ve srovnání se všemi ostatními. Zdálo se mi to podivné a zcela nepravdivé. Ostatní v rodině v tom žili, nediskutovali o tom, brali to jako fakt. I když to nebyli úplně hloupí lidé. Chodili do kostela., atd. Byla to taková tradice hluboce zapuštěná. To jsem nikdy nechápal. Jinak to byli lidé alespoň navenek hluboce morální a velmi pracovití. Spíše asketičtí.
Když jsem byl straší, tak jsem narazil na nějaké duchovní knihy, které mě zaujali. A pak jsem toho přečetl dost. Zdá se mi, že zen buddhismus zrovna neí určen hloupáým lidem a zdá se mi být dost v souladu s realitou. Nebo učení Jiddu Krishnamurtiho, který prosazoval naprosto individuální přístup bez církví. Pokud vín, tak ten ovlivnil i některé významné vědce a intelektuály.
Nevím. Ale prostě nemohu o sobě říci, že jsem ateista. Převládá jakási intuice. Koneckonců moderní věda vypadá taky dosti “podivně”. Možná jsem něco jako ateista věřící v hlubší podstatu věcí, v jakýsi bod omega, který prostupuje vesmírem.
martiXXX: souhlasím s Colombem, že plácáš pátý přes devátý.
Intuitivní přístup a přemýšlení převládá u každého člověka. To je celkem prověřenej fakt. stavět na tom něco víc, jako “bod Omega” a podobný chujoviny je nesmysl.
Já třeba taky celkem sympatizuju s Budhismem nebo nihilismem. Ale je to spíše taková životní volba, než abych tomu dával větší váhu. Prostě je to můj soukromý a subjektivní úhel pohledu, který aplikuju na svět a který se mi osvědčil a jsem s ním spokojený. Taky jsem k tomu nepřišel tak, že bych načetl knihy o Budhismu nebo nihilismu, ale spíš jsem dospěl k něčemu, co se těmto dvěma věcem blíží. Jak píšeš: je to v souladu s mým modelem reality.
Ty na to jdeš opačně: čteš spoustu ptákovin, které píší lidé na základě své subjektivní zkušenosti a snažíš se to na realitu napasovat. Absurdní. To je jako říct, že Dalajláma má ve spoustě věcí pravdu a pak tím zdůvodnit existenci reinkarnace.
Mám rád i existencionalismus; když jsem četl poslední odstavec v Camusově Cizinci, tak mi šel mráz po zádech…nihilistické osvícení :-)))))….možná že úkolem vědy by mělo být hlavně zbavit lidi strachu ze smrti a to své i svých blízkých; strach je asi hlavní problém světa; pokud po smrti já zanikne tak se sice není čeho bát; já se svým časem a prostorem přestane existovat; ale máme v sobě zbytky živočišného strachu.
Tady vidím kontradikci: ve všech kulturách je smrt tabu a ztrátou. Podle mě , především ateisti by měli proti tomuto pojetí bojovat. Přeci tímto tabu se buduje komplex.
Ale hlavně je tabu a ztrátou v ateistické kultuře. U rigidních církví je tabu spíše sex, což v sekulární společnosti není. V minulosti se na smrt takový ohled nebral. Lidi byli víc ve styku s tzv. přírodou.
Ano. Proto křesťané mají, že když zemřou, pudou do nebe. Protože byli ve vztahu s přírodou a smrt byla normální:D
Plácáš páté přes deváté. Jak řekl Slávek.
Strach ze smrti nás vždycky poháněl. Hnal nás dál. Proto i řeší spousta náboženství nějaký odstupek. “Chovej se slušně a po smrti budeš v nebi” a “chovej se špatně a budeš trpět věky”.
Jak pohání ateisty strach ze smrti? Proč má ateista strach ze smrti své a svých blízkých? Protože je to normální lidská reakce. Ale strach je asi největší problém lidstva. Proč věda není v této věci více progresivní. Není se přeci čeho bát. Po smrti přeci já přestane existovat. S tím souhlasím i já. Pokud mluvím o něčem transcendentální, tak o něčem co je bez času a prostoru, kde není naše já. A přeci se i ateisté bojí smrti.
A že smrt pohání lidi? Jistě. Ale je to dost kruté. Že tady zbudou děti, majetek, pověst? Kdoví a jak dlouho? Ve vesmírných měřítcích nic. Pozor to nemá nic společného s náboženstvím. Prostě to beru jako praktický problém.
A zase hlásím sežranej comment. 🙁
martiXXX: nás-lidi. Já nedělím svět na Ateisty a Teisty, jak si mnozí teisté láskyplně představují, když žhaví vidle:P
“Proč věda není v této věci více progresivní.”
To myslíš jako vtip nebo to myslíš vážně?
“A že smrt pohání lidi? Jistě. Ale je to dost kruté. Že tady zbudou děti, majetek, pověst? Kdoví a jak dlouho? Ve vesmírných měřítcích nic. Pozor to nemá nic společného s náboženstvím. Prostě to beru jako praktický problém.”
Ve vesmírných měřítcích nikdo nemyslí. Jsme nějak naprogramováni. Kdo myslel a nehnal se, nesplodil hromadu dětí a nezajistil jim přežití, ten umřel a jeho geny se dál nešířily.
indián: mi to žere každou chvílu. Zkouším to dycky několikrát. Proto, když na konci postu uvidíš několik teček, víš, že mi to žere přísěvky:D
Progresivní myslím ve smyslu….pro děláte vy lidi takový tyjátr s tragickými scénami nad každou smrtí..tím se u jiných lidí zvláště dětí vytváří trauma ze smrti, komplex ze smrti. Prostě společnost má smrt za tabu. Rozhodně nemluvím o nějakém zabíjení, jak jsem pochopil, že myslíte mezi řádky.
A moderní společnost by měla být bez tabu.
Geny se dál nešířili. ajajaj. ve vesmírných měřítcích geny přežijí? Nepřežijí. A co z toho? Společnost je čím dál víc racionální; jsou haldy singles a bezdětných, kteří netouží po dětech? Nelze říci, že to je dobře nebo špatně. Hledat účel ve věcech nelze.
martiXXX: v prvé řadě, věda nezkoumá co je “dobré” a co je “špatné”. Takhle věda nefunguje. Už právě proto, že je velmi obtížné určit objektivní hlediska.
V rámci nějakého subjektivního hlediska je to pak zase jednoduché… Jenže jak chceš určit ono subjektivní hledisko? Dej cíl a věda jej dosáhne. (nebo řekne, že to nejde) Ale nemůžeš po vědě chtít, aby vyřešila “jen tak” strach ze smrti. To je imho blbost.
“A moderní společnost by měla být bez tabu. ”
Záleží, co myslíš tím “tabu”.
“Geny se dál nešířili. ajajaj. ve vesmírných měřítcích geny přežijí? ”
To je úplně irelevantní. Evoluce sebereplikujících částic nějak funguje a to, jestli v dlouhodobém měřítku má nějaký smysl je irelevantní.
“Společnost je čím dál víc racionální”
Není. Lidi jsou furt stejně tupí.
S těmi tezemi souhlasím, co jste napsal. Sice jakoby melu páté přes deváté a přeskakuji mezi pozicí teismu a ateismu ale mě to připadá zajímavé. Možná někdo řekne, že to je nějaká směska ale mě to připadá OK. Proč bych se měl omezovat na nějaký přijatý strnulý myšlenkový systém nebo nějakou filosofii. Jsem někde mezi.
Pan Tvrdý (známý akademik a profesionální ateista) se na svém blogu vysmíval věřícím, že věří, protože mají strach ze smrti. Považoval to za strašlivou zbabělost. Já si myslím, že strach ze smrti mají věřící i nevěřící zhruba stejný. Protože pak to vypadá, že ateisti strach ze smrti nemají. Jako kdyby se zbavili svého živočišného dědictví, svých živočišných reakcí (lidských reakcí).
Tak jsem si myslel, že věda ve spolupráci s ateismem tento problém strachu vyřešila. To byla ironie, sorry.
martiXXX: jasně, ale my atesti (v tomto případě to rozdělím;)) nebereme každé slovo nějaké autority za svaté;)
Nebojím se ani tak smrti jako umírání.
Colombo! Díky, že jsi se obtěžoval číst ten hloupej článek, na který jsem odkazoval:
http://krestanskacirkev.icnet.biz/krestanstvi/jerozumneveritzeexistujebuh/default.aspx
Jestli jsi to opravdu přečetl a tvrdíž, že je to hloupost, pak chápu, že jsi kovanej ateista a nic tě nezlomí ve tvé víře stejně, jako nic nezlomí kované věřící. To s tím mojím názorem na evoluci sem asi opravdu nepatří, neboť nemá smysl se o tom hádat s člověkem, který věří v samovolný vznik genetické informace, přestože je to matematicky vyloučeno. Víra v něco tak nepravděpodobného zaslouží úctu. To já jsem jen obyčejný smrtelník, který hledá racionální vysvětlení a volí filozofickou teorii, která se opírá o vysvětlení rozumná a nikoliv o názor, že jednou možná věda vysvětlí, jak ten život vznikl i bez boží intervence. Zatím mi to tak nepřipadá a to jsem o tom už něco přečetl.
Jinak přeji krásný večer a věz, že víra je povznášející, proto stůj pevně za svou ateistickou vírou. Jistě to bůh ocení.
“Jestli jsi to opravdu přečetl a tvrdíž, že je to hloupost, pak chápu, že jsi kovanej ateista a nic tě nezlomí ve tvé víře stejně, jako nic nezlomí kované věřící.”
Argument ad hominum. To se chudinko na nic lepšího nezmůžeš? S brekem odběhneš pryč, protože ti dospělí řekli, že nemáš pravdu, tak si dupneš nožičkou “ale mám, to vy jste hlupáci”?
Jakmile někdo udělá v prvním odstavci chybu:
Energie se neustále spaluje neboli vyhořívá, což znamená, že její hodnota musí někdy klesnout na jakýsi „bod mrazu“.
A to při argumentaci, kdy sám zmiňuje termodynamické zákony.
(jedním z nich je prosím zákon zachování energie), tak si nic lepšího nezaslouží.
“neboť nemá smysl se o tom hádat s člověkem, který věří v samovolný vznik genetické informace, přestože je to matematicky vyloučeno. ”
Nemá smysl. Protože já tomu, jak matematice tak genetice, narozdíl od tebe rozumím. Místo těch plků si tu měl ten tzv. “důkaz” hodit a mohli bychom se nad ním fakticky pobavit. Jenže, to by nejdřív nějaký skutečný důkaz musel být a ne snůžka nesmyslů o kreaci.
Jsem rád, že sis přečetl ty články, co tu házel Indián o syntetickém životě a že si je vůbec nepochopil. To mě neskutečně naplňuje. Od tak jednoduché mysli, která není sto ani pochopit, že nechápe, označení “věřit v ateismus” neskutečně povnáží. Tím mě totiž pasuješ na někoho, kdo disponuje obrovskou inteligencí a neskutečně tě převyšuje…