Jsem si plně vědom toho, že nahlédnout absurdnost křesťanské víry zevnitř je velmi obtížné, zvlášť pro člověka, který ji bere vážně. Je to velmi obtížné, nikoliv však nemožné. Knihy inteligentních lidí, kterým se to povedlo, patří mezi mé nejoblíbenější. Godless Dana Barkera, Why I Believed Kennetha W. Danielse a Why I Became an Atheist Johna W. Loftuse. Jejich argumenty patří asi k tomu nejpádnějšímu a nejucelenějšímu, co jsem zatím četl.
Zejména Kenneth W. Daniels naprosto geniálně popsal své důvody, které mu bránily nahlédnout, co je každému mimo “stádo” jasné. (Slovo “stádo” jsem zda ani v nejmenším nepoužil v pejorativním významu: křesťané o sobě sami mluví jako o ovcích, o Kristu jako o pastýři, a o církvi jako o stádu. Odtud také název další knihy na výše uvedené téma, kterou jsem zatím nečetl, “Leaving the Fold”. Je to takové kouzlo nechtěného…)
Protože jsem si vědom všech těch důvodů, které věřícímu člověku zaslepují oči, ucpávají uši, a nastavují jeho motivační systém různými bizarními směry, o to víc si vážím lidí, které začalo znepokojovat, že by své životy mohli prožívat ve lži, a rozhodli se proto vydat se po v pravdě bohulibé cestě: nalézt Pravdu, a akceptovat ji, ať je jakákoliv. Hledání Pravdy je pak vedlo k opuštění bezpečného a pohodlného života ve Stádu a velkému kroku do neznáma králičí nory. No, a teď jsou na druhé straně, u nás. Víra je pryč. Jak už jsem dříve psal: nejsem si vůbec jist, že bych to já sám dokázal, kdybych někdy byl součástí Stáda.
Karel, který tu s námi už pěkných měsíců diskutuje, patří k těmto lidem. Patří mu za to můj upřímný obdiv. Poprosili jsme ho, zda by krátce nepovyprávěl svůj příběh. Karel souhlasil, takže mu tímto předávám slovo:
Byl jsem požádán, abych stručně popsal co mne vedlo k tomu, že jsem odstoupil od křesťanské víry.
Křesťanem jsem se stál vlastně dvakrát a pokaždé to co mne dostalo, byl stav, který nasleduje po tom, když uvěříte ( ten kdo neuvěřil toto těžko pochopi, snad pomůže připodobnění, velice hrubé: Máte nějaké problémy a dozvíte se, že přijíždí “tetička z Ameriky”, která vám tyto vaše problémy jede vyřešit. Pokud této zprávě uvěříte, i když tetičku nevidíte ani jste s ní nemluvili, nutně to ponese, ta víra, své ovoce).
Poprvé mi jako zapřisáhlému odpůrci náboženství (vycházelo to z mých zkreslených, povrchních představ) mluvil o Bohu bratr. Bylo to pro mne tak silné, vlastně zboural ty mé povrchní představy, že jsem uvěřil, přesněji bych řekl, víra se ve mně stala. Následoval, nebo to šlo ruku v ruce s uvěřením, úžasný pokoj. Představa o Bohu k Němuž mohu volat, na kterého se mohu spoléhat nemůže člověka nechat bez účinků. Zapojil jsem se do křesťanské církve, byl horlivým křesťanem. A hlavně, přijal jsem tézi, že Bible je Boží slovo. Tenkrát jsem příliš nepřemýšlel nad tím, co je vlastně základem pro toto přesvědčení. Víra prostě fungovala. Ale čím dál více jsem Bibli studoval, tím více se vynořovalo otázek. Myslím, že mne tenkrát dorazila kniha od M. Twaina – “Dopisy z planety země”, která mne donutila se zabývat otázkou po inspirovanosti Bible. Vedlo to až k tomu, že jsem toto přesvědčení zavrhl jako mylné a bylo otázkou času, kdy přestanu být křesťanem.
Jak je možné, že jsem se stál i přesto po 15-ti letech znovu křesťanem? Po tu dobu jsem byl s křesťanstvím srovnám, hledal jinde, buddhismus, hinduismus, advaita…., neuspokojen. Řekl bych, že my lide toužíme po klidu, po štěstí, po pevném bodě v tomto světě, což nás nutí hledat odpovědi na své otázky. Tento svět však tyto otázky neuspokojuje, aspoň mi se tak zdálo a zatím i zdá, neuspokojuje je tedy tak jak by se mi líbilo. Dalo by se říct, že jsem byl na dně a rozhodl jsem křesťanství znovu vyzkoušet, vyzkoušet Boha, Jeho zaslíbení. Vědomě jsem se rozhodl přijímat některé zaslíbení v Bibli jako pravdivé, to proto, že ti lide tam psali o pokoji, který svět nedává, psali o Otci, jenž se stará o své děti. Rozhodl jsem se tomu věřit i přesto, že Bibli jako takovou jsem jíž nepovažoval za inspirovanou, ale spíše jako svědectví lidi, kteří měli nějakou zkušenost s Bohem. A ta víra nesla své ovoce. Opět jsem zažíval to, co jsem kdysi zažíval při první konverzi, neskutečný pokoj, lásku, změnu chování k druhým lidem…. V podstatě jsem poznával, že to co oni zažívali, zažívám i já. Bylo to pro mne důkazem, že zpráva o Ježíši Kristu, tedy evangelium, je pravdivá. Vyznal jsem svou víru a byl opět křesťan. A myslel jsem si, že tomu tak bude navždy. Nebyla to pravda.
Mé druhé odpadnutí nebyl v podstatě dlouhý proces. Šlo o to, že jsem se začal kritický dívat na to, co je vlastně základem mé víry a zjistil jsem, že v podstatě vlastně nic. Písmo, jakožto zvěst o jediném Bohu a o Jeho Synu Ježíši Kristu mi začala být více a více nevěrohodnější, vlastně vše co jsem o Ježíši Kristu znal pramenilo z Písma. Kdybych měl své vědomosti o Bohu shrnout z toho co On sám mi řekl, musel bych říct – nic.
Pak tady byla moc víry, to co mne vlastně pokaždé dostalo. Uvědomil jsem si, že víra bude fungovat i když objekt víry nebude reálný. To znamená, všechen ten pokoj, láska…, který jsem zažíval, nepramenilo z Boha, ale z víry v Něj. Podtrženo a sečteno, neměl jsem důvod dále zůstávat křesťanem, důvod věřit, že evangelium mluví pravdu. Ano, evangelium je moc, která dovede změnit životy lidi, protože jím dá něco co nemají, naději, nový život…, ale tato změna není důkazem pravdivosti evangelia. Zároveň dodávám, k tomu, že víra má moc i kdyby objekt víry nebyl skutečný, že to není důkazem toho, že objekt víry je nereálný. Ano, může být reálný. Akorát je třeba hledat jiné důvody, proč věřit. Každý se musí se svou vírou srovnat sám. Já prostě jíž nemám důvod, proč bych měl věřit. Víra pro víru není nic pro mne. Raději půjdu do pustiny, kde nevím co mne čeká.
Jestli můžu poprosit, tak některé výroky TO archivovat. Bylo by škoda, kdyby zapadly 🙂
Berka?! Čo sa Vám nepozdáva? Máte slobodu vierovyznania. Kľudne verte aj v špagetové onštrum.Čo ja s tým? To ste sa po prvý krát stretol s názorom, že jehovisti sú kresťania? Ale ale…
Inak považujem za urážku, ak sa dovolávate archivovania niektorých mojich príspevkov. Moje príspevky si zaslúžia archiváciu všetky 🙂
Mně se to líbí, TO. Bylo to přínosné a pro ATEISTY cenné . Na ty stránky o Jehovistech jste nekouk, co? Moc písmenek, co?
Toto jsou KŘESŤANSKÉ stránky: http://www.rozcesti.org/
TO, doporučuji!
Poznám filozofiu jehovistov. Ak si s nimi nebudete vedieť rady, pošlite ich za mnou. Mne sa vyhýbajú ako ateisti vede a pravde 🙂 No máte pravdu, nechce sa mi chodiť na Strážnu vežu.Čo píšu nové?:)
Colombo: 5. To už může posoudit jen karel. Z téhle tvé krátké odpovědi fakt nevím, co se stalo, kde se stalo a co je špatně.
Pokud vím (a nijak si proti tomu neargumentoval), pro věřícího musí být jeho objekt víry reálný, reálně existovat (v nějakém významu tohoto slova). Karel psal, že efekt při věření bude stejný i když objekt víry skutečně (ne subjektivně, ale objektivně) existovat nebude (subjektivní existence je, jak jsem psal, nutná). Jestli jsem to pochopil špatně a jaký má být skutečný význam, to bych prosím nechal na Karla.
Karel: Pochopil jsi to správně.
TO, ty stránky, které jsem zde uváděl Jehovisty kritisují. První jsou stránky bývalých i současných Jehovistů, kteří mají negativní zkušenost s životem mezi SJ. Ty druhé stránky patří křesťanům-nejehovistům. Pokud byste je pročetl, nikdy byste mi nemohl navrhnout, abych se stal SJ, protože jsou stejní křesťané jako vy. nikdy bych si nedokázal představit, že mi katolík schválí vstup k SJ. Ale když jste nám doporučil i homosexuální styk……jste zvláštní…
Karle, omlouvám se. Dost jsme to tady zaplevelili..samý off-topic. Ale snad to je pro někoho přínosné. Končím pod tímto tématem- nemám k němu co říci. Tvůj příběh mě opravdu zaujal, i když to tak nevypadá. Hodně štěstí 🙂
Čestmíre, TO nelže, protože si myslí, že lhát se podle desatera nesmí. Pšššt, jen mu neříkejte, jak je to doopravdy 🙂
Jinak TO, copak čteš ty? Já ti upřímně odpověděl, teď je snad řada na tobě, ne?
Slávek… Počítajú sa aj internetové stránky? Lebo na písané knihy času nič moc.
Klidně TO 🙂
Na stránkách píšeš: “Nacisti odstraňovali kríže zo škôl a ničili ich.Ach,tá podoba s dnešnými humanistami!” To jako fakt? Fakt byl nějaký oficiální příkaz v německu odstranit kříže ze škol?
http://www.i-ateismus.cz/2012/05/karlova-dekonverze/comment-page-35/#comment-33398
TvojOponente, máte to úplně popletené. My v boha nevěříme, tudíž o něm nemáme žádnou představu. Všechno co jste popsal jsou představy Biblických autorů. To oni považovali ženy za podřazené muži, to oni byli přesvědčeni, že Bůh sídlí v nebi, to oni věřili, že Bohu příjemně voní zápalné oběti (viz např. Lev 1:17).
Vysmíváte se nikoliv ateistickým představám o Bohu, ale vysmíváte se představám autorů Bible.
Jsem rád že se tedy nyní shodujeme, že Bibličtí autoři věřili nesprávným věcem, a to jak o přírodě a o světě, tak o Bohu, a že tedy Bible NENÍ Slovo Boží.
Čestmír Berka says:
August 13, 2012 at 3:12 pm
Ale já nemluvím o První večeři- tu už nikdo nestihne- leda by měl Stroj času. Já píšu o tom, co se polyká v kostele teď! Ti, co věří správně tvrdí, že polykají tělo, jak je výše psáno- žádnou symbolickou náhražku z mouky! Vypadá to jako oplatka, chutná to jako oplatka- ale ve své podstatě je to svalovina 30letého Krista.
protestant:
Když to nebyla svalovina tehdy, když Ježíš seděl s apoštoly kolem stolu, tak to nemůže být ani při opakování této události. 🙂
Podobně je to s vínem. Pokud to nebyla krev tehdy, nemůže to být ani při opakování.
Michal says:
August 14, 2012 at 5:26 am
http://www.i-ateismus.cz/2012/05/karlova-dekonverze/comment-page-35/#comment-33398
TvojOponente, máte to úplně popletené. My v boha nevěříme, tudíž o něm nemáme žádnou představu.
protestant:
Michale, vy nevěříte v něco o čem nemáte pražádnou představu? V co to tedy nevěříte?
Tak ať mluvím za sebe: nevěřím v žádnou z mnoha představ o Bohu, se kterými jsem se kdy setkal 🙂
Nebo jinak: deistického Boha neřeším, je to pro mě víceméně bezobsažný pojem. To znamená, že nemůžu říct, že cítím něco jako jistotu že deistický Bůh neexistuje.
Pocit jistoty ale mám u teistického Boha. Pokud prostě tomu “prvotnímu tvořivému elementu” připíšu vlastnosti jako že to je osoba, BYTOST, že má nějaké touhy, pociťuje emoce (např. lásku, dle Bible i zlost, nenávist, atd.), něco chce, a navíc že má speciální zájem o Člověka – tak zde už fakt pociťuji jistotu, že taková bytost neexistuje.
No a to už ani nemluvím o dalším levelu, a to je konkrétní teistický Bůh, např. ten křesťanský. Inspiroval sepsání Knihy, vyvolil si na Zemi svůj národ (Izraelce), má Syna, toho poslal na planetu Zemi před 2000 lety, aby chodil po zapadlé Galilei v lidském těle, něco tam přednášel, a pak aby spasil celé lidstvo svou smrtí před sebou samým, rozhoduje se zda konkrétní lidi spasí nebo ne, … zde je můj pocit jistoty ještě mnohem silnější, než v předchozím případě.
No vidíš, že máš představu. 🙂
Původně se tu měla probírat Karlova dekonverze…. ale zjevně to nikoho netrápí
Protestante: jsi proklet
Římskokatolická církev ji proto znovu potvrdila na Tridentském koncilu, v 2. kánonu 13. sezení:
Jestliže někdo řekne, že v posvátné a svaté svátosti Eucharistie zůstává podstata chleba a vína sjednoceně s tělem a krví Krista a odmítá zázračnou a prostou změnu celé podstaty chleba v tělo a celé podstaty vína v krev, kdy zůstávají pouze podoby chleba a vína, kteroužto změnu Církev katolická příhodně nazývá transsubstanciací, budiž proklet!
Jsme spolu za jedno, co se týká hostie a vína. Je to blbost. Jenže pro stamiliony věřících ne…
A tak je to se vším u víry v boha/bohy….jeden tvrdí to, druhý ono
Totéž je to s představou/nepředstavou boha, které se u ateistů směješ. Vidíš jen konflikt ateistovy představy se svou představou. Jenže ateisté se musejí vyrovnávat s tisíci představ Boha různých církví, mezi nimiž jsou daleko zásadnější rozpory, než mezi tím, co znamená spolknutí oplatky, nebo autorita papeže.
Kdybych byl římský katolík, pak by mne zajímal názor římskokatolické církve.
Ale nejsem, stejně jako pravoslavní, členové arménské a jiných starých (předřímskokatolických) církví, stejně jako anglikání, luterání atd. atd.
A ohledně těch představ- je až komické jak v jednom příspěvku Michal tvrdí, že žádnou představu nemá a v dalším své představy specifikuje…. :-))))
Protestante, je fakt zábavné jak něco překroutíš a pak se tomu zasměješ 🙂
Hraješ si se slovy.
To nejsou MOJE představy. To jsou představy věřících. Já je samozřejmě slyším, čtu, a i když je tedy mám v mozku, tak pořád nejsou MOJE, ale JEJICH. No a já je neakceptuji, žádná mi nepřijde přesvědčivá.
Žádnou SVOU představu Boha, tedy kterou bych VYMYSLEL, a která by teda byla MOJE, nebo kterou bych alespoň přijal za SVOU, se kterou bych se ZTOTOŽŇOVAL – tak žádnou takovou nemám.