Jsem si plně vědom toho, že nahlédnout absurdnost křesťanské víry zevnitř je velmi obtížné, zvlášť pro člověka, který ji bere vážně. Je to velmi obtížné, nikoliv však nemožné. Knihy inteligentních lidí, kterým se to povedlo, patří mezi mé nejoblíbenější. Godless Dana Barkera, Why I Believed Kennetha W. Danielse a Why I Became an Atheist Johna W. Loftuse. Jejich argumenty patří asi k tomu nejpádnějšímu a nejucelenějšímu, co jsem zatím četl.
Zejména Kenneth W. Daniels naprosto geniálně popsal své důvody, které mu bránily nahlédnout, co je každému mimo “stádo” jasné. (Slovo “stádo” jsem zda ani v nejmenším nepoužil v pejorativním významu: křesťané o sobě sami mluví jako o ovcích, o Kristu jako o pastýři, a o církvi jako o stádu. Odtud také název další knihy na výše uvedené téma, kterou jsem zatím nečetl, “Leaving the Fold”. Je to takové kouzlo nechtěného…)
Protože jsem si vědom všech těch důvodů, které věřícímu člověku zaslepují oči, ucpávají uši, a nastavují jeho motivační systém různými bizarními směry, o to víc si vážím lidí, které začalo znepokojovat, že by své životy mohli prožívat ve lži, a rozhodli se proto vydat se po v pravdě bohulibé cestě: nalézt Pravdu, a akceptovat ji, ať je jakákoliv. Hledání Pravdy je pak vedlo k opuštění bezpečného a pohodlného života ve Stádu a velkému kroku do neznáma králičí nory. No, a teď jsou na druhé straně, u nás. Víra je pryč. Jak už jsem dříve psal: nejsem si vůbec jist, že bych to já sám dokázal, kdybych někdy byl součástí Stáda.
Karel, který tu s námi už pěkných měsíců diskutuje, patří k těmto lidem. Patří mu za to můj upřímný obdiv. Poprosili jsme ho, zda by krátce nepovyprávěl svůj příběh. Karel souhlasil, takže mu tímto předávám slovo:
Byl jsem požádán, abych stručně popsal co mne vedlo k tomu, že jsem odstoupil od křesťanské víry.
Křesťanem jsem se stál vlastně dvakrát a pokaždé to co mne dostalo, byl stav, který nasleduje po tom, když uvěříte ( ten kdo neuvěřil toto těžko pochopi, snad pomůže připodobnění, velice hrubé: Máte nějaké problémy a dozvíte se, že přijíždí “tetička z Ameriky”, která vám tyto vaše problémy jede vyřešit. Pokud této zprávě uvěříte, i když tetičku nevidíte ani jste s ní nemluvili, nutně to ponese, ta víra, své ovoce).
Poprvé mi jako zapřisáhlému odpůrci náboženství (vycházelo to z mých zkreslených, povrchních představ) mluvil o Bohu bratr. Bylo to pro mne tak silné, vlastně zboural ty mé povrchní představy, že jsem uvěřil, přesněji bych řekl, víra se ve mně stala. Následoval, nebo to šlo ruku v ruce s uvěřením, úžasný pokoj. Představa o Bohu k Němuž mohu volat, na kterého se mohu spoléhat nemůže člověka nechat bez účinků. Zapojil jsem se do křesťanské církve, byl horlivým křesťanem. A hlavně, přijal jsem tézi, že Bible je Boží slovo. Tenkrát jsem příliš nepřemýšlel nad tím, co je vlastně základem pro toto přesvědčení. Víra prostě fungovala. Ale čím dál více jsem Bibli studoval, tím více se vynořovalo otázek. Myslím, že mne tenkrát dorazila kniha od M. Twaina – “Dopisy z planety země”, která mne donutila se zabývat otázkou po inspirovanosti Bible. Vedlo to až k tomu, že jsem toto přesvědčení zavrhl jako mylné a bylo otázkou času, kdy přestanu být křesťanem.
Jak je možné, že jsem se stál i přesto po 15-ti letech znovu křesťanem? Po tu dobu jsem byl s křesťanstvím srovnám, hledal jinde, buddhismus, hinduismus, advaita…., neuspokojen. Řekl bych, že my lide toužíme po klidu, po štěstí, po pevném bodě v tomto světě, což nás nutí hledat odpovědi na své otázky. Tento svět však tyto otázky neuspokojuje, aspoň mi se tak zdálo a zatím i zdá, neuspokojuje je tedy tak jak by se mi líbilo. Dalo by se říct, že jsem byl na dně a rozhodl jsem křesťanství znovu vyzkoušet, vyzkoušet Boha, Jeho zaslíbení. Vědomě jsem se rozhodl přijímat některé zaslíbení v Bibli jako pravdivé, to proto, že ti lide tam psali o pokoji, který svět nedává, psali o Otci, jenž se stará o své děti. Rozhodl jsem se tomu věřit i přesto, že Bibli jako takovou jsem jíž nepovažoval za inspirovanou, ale spíše jako svědectví lidi, kteří měli nějakou zkušenost s Bohem. A ta víra nesla své ovoce. Opět jsem zažíval to, co jsem kdysi zažíval při první konverzi, neskutečný pokoj, lásku, změnu chování k druhým lidem…. V podstatě jsem poznával, že to co oni zažívali, zažívám i já. Bylo to pro mne důkazem, že zpráva o Ježíši Kristu, tedy evangelium, je pravdivá. Vyznal jsem svou víru a byl opět křesťan. A myslel jsem si, že tomu tak bude navždy. Nebyla to pravda.
Mé druhé odpadnutí nebyl v podstatě dlouhý proces. Šlo o to, že jsem se začal kritický dívat na to, co je vlastně základem mé víry a zjistil jsem, že v podstatě vlastně nic. Písmo, jakožto zvěst o jediném Bohu a o Jeho Synu Ježíši Kristu mi začala být více a více nevěrohodnější, vlastně vše co jsem o Ježíši Kristu znal pramenilo z Písma. Kdybych měl své vědomosti o Bohu shrnout z toho co On sám mi řekl, musel bych říct – nic.
Pak tady byla moc víry, to co mne vlastně pokaždé dostalo. Uvědomil jsem si, že víra bude fungovat i když objekt víry nebude reálný. To znamená, všechen ten pokoj, láska…, který jsem zažíval, nepramenilo z Boha, ale z víry v Něj. Podtrženo a sečteno, neměl jsem důvod dále zůstávat křesťanem, důvod věřit, že evangelium mluví pravdu. Ano, evangelium je moc, která dovede změnit životy lidi, protože jím dá něco co nemají, naději, nový život…, ale tato změna není důkazem pravdivosti evangelia. Zároveň dodávám, k tomu, že víra má moc i kdyby objekt víry nebyl skutečný, že to není důkazem toho, že objekt víry je nereálný. Ano, může být reálný. Akorát je třeba hledat jiné důvody, proč věřit. Každý se musí se svou vírou srovnat sám. Já prostě jíž nemám důvod, proč bych měl věřit. Víra pro víru není nic pro mne. Raději půjdu do pustiny, kde nevím co mne čeká.
Také jsem byl na Noci kostelů. V jednom vábili mikrofonem k účasti na mších, prý si zase poslechnou preludia skvělého varhaníka.
Zajímavá diskuse: http://www.diskusneforum.sk/tema/ptejte-se-ateisty?react=773126#r773126
Možná i pro tebe karle
Je zajímavé, že si tady pořád zveme “špičkové” osobnosti náboženství a to za státní peníze a nejsme schopni si sem pozvat pro změnu špičkové osobnosti vědy, techniky a kultury (myšleno nekomerční, komerční kultuře se vede celkem dobře a kupodivu stačí i peníze fanoušků). Měl třeba u nás po převratu nějakou přednášku/diskuzi Hitchens? 🙂
Lea Smeja z odkazu
:))))
Teda jak si ji Slávku vynervoval svým nekonfliktním přístupem, to je až neuvěřitelné. 🙂
“Panebože” to musí být babizna. 🙂
„Evoluce je pramen destruktivního ateismu, zdroj fašismu a marxismu, inspirace rasismu a zřídlo nacismu. Evoluce je neúcta k rozumu a zjevení. Evoluce je sprostá ignorace Stvořitele světa. Evoluce je páchnoucí mýtus, sebeiluze držená na oprati zotročené pavědy. Evoluce je degradací lidského poznání. Vědecký masochismus. Evoluce je sublimovaná globální forma latentního sebezničení lidské důstojnosti. Legalizovaná morální patologie a obyčejná vzpoura proti Bohu. Ďábelská inspirace, všeobecně rozšířené šílenství.“
— Malíř a básník Václav Lamr z Fóra angažovaných křesťanů ČR
Michale,
to je přece hezké, když má někdo ve věci tak jasno a dovede to tak otevřeně vyjádřit. Žádné liberálně křesťanské kličkování, žádná relativizace, naplno a natvrdo.
No, Lea trochu vytekla, no.
A lamer je frajer. Ty věty jsou skutečně skvělé. Třeba: “Náboženství je sublimovaná globální forma latentního sebezničení lidské důstojnosti.”
Instatntní generátor elegantních nadávek 🙂
“No, Lea trochu vytekla, no.”
Myslíš, že její reakce nějak souvisí s periodicky se opakujícími dny nervozity a napětí? 🙂
Možná, no. Hlavně je to východňárka a žena. Nebral bych to tak vážně. bere to spíš citově a podle toho, kdo jí co řekl. Třeba jí nějaký ateista nechal, nebo tak něco.
Ad Lamr. Jo jo, to jsou ti praví, Kdyby mohli a měli sílu, upalovali by nás na hranici. Nyní si alespoň uleví stupidní sprostotou, neboli projevem křesťanské lásky a porozumění bližnímu.
Protestante, k tomu příspěvku na který si zde včera upozorňoval:
http://www.i-ateismus.cz/2012/05/karlova-dekonverze/comment-page-9/#comment-29614
Tahle pasáž je přece známým příkladem z tzv. antitezí. Ježíš zde NEMĚNÍ, ani NERUŠÍ žádné ustanovení Písma, ale naopak ho ještě ZESILUJE. Platí to pro každou tu antitezi, ty cituješ jen jednu z nich. Je to potřeba vidět v kontextu.
Čili v tomto případě SZ poskytuje propuštěné ženě jakousi ochranu, říká, že ji manžel nemůže propustit JEN TAK, ale že jí musí dát rozlukový lístek. A Ježíš tuto ochranu ještě posiluje! Říká, že manžel nesmí manželku propustit vůbec. Kdo to udělá, smilní, což je těžký hřích.
Čili z tohoto fundamentalistům opravdu mráz běhat nemusí. Ježíš neruší nic, naopak zde “vyhmátl” význam ustanovení SZ o rozlukovém lístku, a dovedl to do důsledku. Zákon dle Ježíše platí, a je hoden nejvyššího respektu. (uvedený rozbor je z Ehrmana, citoval jsem volně, dle paměti)
Takže sorry, ale jsi vedle i se svými kolegy s evangnetu. Prospělo by vám více studovat 😉
Doslovné boží slovo je jednou boží slovo a nelze jej nijak měnit ani zesilovat. Platí doslovně, ne?
A pokud Bůh prohlásil, že rozlukový lístek platí, pak platí a basta.
Takže jak je to? Platí to starozákonní, nebo to novozákonní?
..ale jinak je pěkné jak amatér “poučuje” vzdělané profesionály… :-))))
Tak profesionál je v tomto případě Ehrman. Nic proti tvým kolegům z evangnetu, ale řekl bych, že on je fakt (profesionálně) někde jinde.
Jinak, z hlediska fundamentalistů bych řekl, že Ježíš je Bůh, a on může změnit na svých zákonech co chce. Čili tam kde Ježíš něco opravil, tam platí co řekl Ježíš, tam kde nic neopravil, platí Zákon.
Z hlediska odborného IMHO platí co napsal Ehrman. Mě to přijde velmi logické. Matouš byl ten z evangelistů, který kladl NEJVĚTŠÍ DŮRAZ na to, že Ježíš plně respektoval Zákon. V případě antitezí vyhmátl Ježíš podle Matouše smysl Zákona, a dovedl ho do důsledku. Z hlediska logiky celého Matoušova evangelia toto dává perfektní smysl – a navíc je to, musím říct, velmi půvabná myšlenka. Naopak by nedávalo vůbec smysl, kdyby Matouš tuhle pasáž chápal tak, jakože Ježíš zde Zákon měnil.
Z obou hledisek je ten článek z evangnetu mimo. Fundamentalisté se tetelit nemusejí, a odborníci – ti se z toho článku myslím tetelí, ale HRŮZOU, nad tím, co se také “vydává” za odborné názory 🙂
On (Ehrman) je jednou fundamentalista, podruhé agnostik, uvidíme co bude dále.
Nemá o nic vyšší a lepší vzdělání než většina evropských protestantských kazatelů.
Ani v titulech je nepředčí.
Nicméně jsi neodpověděl – platí či neplatí odlukový lístek?
Michal says:
…..Z hlediska odborného IMHO platí co napsal Ehrman….
protestant:
Vidím, že ateisté zde se stávají čtenáři jediné knihy a jediného autora. To je také jistý druh fundamentalismu.. 🙂
Rozlukový lístek neplatí.
1) Ježíš Zákon zpřesnil, tak že zachoval jeho smysl a dovedl ho dále, než jak sahal původně, ČÍMŽ zrušil rozlukové lístky
2) Ježíš to učinit mohl, protože je Bůh.
Michal says:
June 8, 2012 at 9:43 am
Rozlukový lístek neplatí.
protestant:
Co je to za blbost: Ty chceš žida nutit se řídit Ježíšovými slovy? Ty dnes nemáš svůj den… 🙂
Protestant: Vidím, že ateisté zde se stávají čtenáři jediné knihy a jediného autora.
Jo, a Loftuse a Barkera a Danielse jsem jen v tomhle článku zmiňoval jen tak z plezíru, že? A Dennetta a Dawkinse a Stengera a Dohertyho jsem asi taky nečetl – jen co si takhle rychle vzpomenu z hlavy, že?
A nečtu teďka Finkelsteina a Silbermana, kdepak. Že tě ta pusa nebolí, protestante!