Proč lidé nevěří?

Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?

Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?

V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.

***

Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…

Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?

Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.

Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.

Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).

A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.

***

Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:

Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…

Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.

Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.

Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.

Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.

Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.

Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.

***

Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!

Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.

***

Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)

Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?

A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.

Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?

Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.

***

Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.

Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.

V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?

Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?

Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.

***

Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.

Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.

Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.

Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů  profesor Otakar Funda.

***

Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?

Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.

Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.

Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.

937 thoughts on “Proč lidé nevěří?

  1. Peter Scheck

    Chlapi můžete trochu utřídit své myšlenky, co jste tím chtěli říct?
    Nejde mi o kvantitu ale o kvalitu…

  2. Michal Post author

    Petře, vy vlastně říkáte, že věříte i přesto, že vám váš pohled nedává smysl. Vyznáváte víru, že Otec s námi hraje hru, která je “nad naše chápání”. V téhle vaší víře vám samozřejmě nikdo nebrání, podobnými větami lze mimochodem snadno ospravedlnit JAKOUKOLIV sebeabsurdnější víru (třeba že Země je placatá: inu je placatá, i když nám se zdá kulatá. Otec s námi prostě hraje hru, která je nad naše chápání…).

    Ale uvažte, že existuje alternativní, naturalistický pohled. A když se nad ním zamyslíte, a začnete ho studovat, zjistíte, že zde věci DÁVAJÍ smysl, byť ne takový, jaký by se Vám třeba líbil, … a že s naturalistickým předporozuměním světu lze velmi dobře porozumět – ostatně, celá dnešní věda a technika je všudypřítomným a mocným důkazem relevantnosti tohoto porozumění.

    Takže zde máme dvě alternativní teorie, nebo “víry”, chcete-li: jedna, která nedává smysl a nerozumíte jí – ale svět podle ní se vám líbí, souzní s vaším srdcem. A pak je zde druhá, která smysl dává, přináší porozumění světu kolem nás, dává i měřitelné a fungující výsledky – ale vychází z ní svět jiný, než byste ho chtěl mít.

    Vy berete tu první – ale, ruku na srdce, vážně je to tak správně? Vážně je takový přístup následováníhodný? Vážně bychom měli všichni sahat po absurdních vysvětleních, a ještě vyzdvihovat jejich absurditu jako jeden z důvodů, proč je máme tak rádi (Credo quia absurdum est! Sv. Augustin) – na místo těch která dávají smysl a lze jim porozumět?

  3. Michal Post author

    Ona je situace ve skutečnosti ještě jiná: Ve skutečnosti máme MNOHO absurdních a smysl nedávajících “vysvětlení” reality (počínajíc, ale zdaleka nekončíc tisíci různých náboženských systémů) – a pak jedno, které smysl dává, funguje, je v souladu s tím co pozorujeme.

    Vy jste si vybral jedno z těch absurdních, které je navíc, ačkoliv si to pravděpodobně nebudete ochoten přiznat, do značné míry určeno tím, do jaké kultury jste se narodil (do křesťanské) – a dušujete se, jak vám nevadí, že vaše víra nedává smysl a nerozumíte jí.

    Znovu se ptám: vážně je to takhle správně? Opravdu si tohle upřímně myslíte?

  4. Peter Scheck

    Ano, souhlasím v podstatě téměř se vším, co jste Michale, napsal. Narodil jsem se do křesťanské kultury, což mě určitě ovlivnilo. Nic na tom, že jsem se, díky podobným argumentům, které uvádíte, stal na dlouhá léta ateistou. Nemůžete mi ale brát mou víru, že Bůh je tak mocný, že se nám může zdát být zcela absurdní a nepochopitelný. Popravdě nevím, jak vlastně správně vychovávat děti, abychom jim cosi necpali do hlavy a přitom jim dali určitý základ ale také svobodu rozhodování. Jiný jim dá určitě křesťan, ateista nebo muslim.
    Určitě jsem pro všechna vědecká bádání, poznatky a objevy. Byl bych ale velmi opatrný k tomu, že to vše má cosi dokazovat a že je jen otázka času, kdy přijdeme na všechno. Už teď si dovolím tvrdit – nepřideme na to ani za 100 ani za 200 let. Prostě nikdy i když naše pýcha na dosažené znalosti bude ještě sebevědomější.

  5. Peter Scheck

    Píšete, Michale:
    “…počínajíc, ale zdaleka nekončíc tisíci různých náboženských systémů…”
    Proboha, co je to náboženský systém? Nikdy bych v žádný takový nemohl věřit! Vaše neznalost je zde až zarážející…

  6. Michal Post author

    Náboženský systém tvoří samozřejmě každá z různých křesťanských denominací či církví, různé odnože Islámu, a každé další náboženství.

    Řekněte mi, Petře, čemu věříte ohledně Boha, Ježíše a Bible, zda se modlíte, zda chodíte do kostela, zda máte nějaké společenství lidí podobných názorů na tyto věci jako vy, se kterými se stýkáte, zda nosíte či používáte nějaké předměty jako křížek či růženec, zda máte děti a nechal jste je pokřtít – a já vám pak ukážu, co je to ten náboženský systém, a že i vy ho máte.

    Vaši poznámku o mých hlubokých neznalostech beru na vědomí. Jsem rád, že zde jsou lidé mnohem znalejší a inteligentnější, jako třeba vy, kteří mi vše potřebné jistě vysvětlí. Těším se na to.

  7. E-Litt

    Abych přispěla i já svou troškou do mlýna: Nevěřím v Boha, protože si myslím, že neexistuje (aneb jak popisujete, nikdo mě s ním poutavě neseznámil a nikdo v rodině věřící není). Jakékoli náboženství mi přijde absurdní a křesťanství, jelikož se s ním denně potkávám, nejvíce. Napsala bych i pár příkladů, ale mám jich tolik, že nevím, který z nich vybrat… Mimochodem, zajímavý a dobře čtivý článek.

  8. E-Litt

    Ještě jsem si vzpomněla na situaci, která se nám stala na táboře. Jedna vedoucí se před jídlem vždycky modlila. Děti (kolem 8 let) pak po obědě za mnou přišli a ptali se, co dělá. Nebyla jsem si jistá, jestli bych měla jako ateistka poučovat o křesťanství, a chtěla jsem si tuto práci ulehčit otázkou, kdo z dětí věří v Boha. Nikdo. Tak mě napadla otázka, jak vznikl Vesmír. Odpovědí všech dětí bylo, že ho PŘECE stvořil Bůh =D

  9. Antiateista

    “naturalistickým předporozuměním světu lze velmi dobře porozumět” – teď jde o to, jestli dobře. 🙂 Jen ateisté tvrdí, že vesmír existuje ve shodě s rozumem homo sapiens sapiens.
    Placatost Země byla velmi dlouho nezpochybnitelným vědeckým faktem. I vy by jste tuto vědeckou pravdu hájil, kdyby tenkrát byla tato diskuse. Ten váš scientismus je hodně primitivní. Všechno není testovatelné., ne všechno měřitelné. Ne všechny vědecké teorie vedou k nějakým fungujícím “hračkám”. A u mnoha fungujících věcí se přesně neví, kterak působí (např. některé léky).
    „A philosopher is a person who knows less and less about more and more, until he knows nothing about everything. A scientist is a person who knows more and more about less and less, until he knows everything about nothing.“

  10. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    To jsou neskutečné kecy… v době, kdy se věřilo na placatou Zemi věda ve smyslu, jak ji chápeme dnes, neexistovala.
    Jestli je scientismus primitivní, co je potom víra v bohy, démony…

  11. Michal Post author

    Placatost Země byla velmi dlouho nezpochybnitelným vědeckým faktem.
    Souhlas

    I vy by jste tuto vědeckou pravdu hájil, kdyby tenkrát byla tato diskuse.
    Souhlas

    Ten váš scientismus je hodně primitivní.
    Proč?

    Všechno není testovatelné.
    Souhlas

    ne všechno měřitelné.
    Souhlas

    Ne všechny vědecké teorie vedou k nějakým fungujícím “hračkám”.
    Souhlas

    A u mnoha fungujících věcí se přesně neví, kterak působí (např. některé léky).
    Souhlas.

    No a?

    Naprosto nechápu, jak se to co jste napsal vztahuje k tomu, co jsem napsal já. Současná věda a technika JE mocným argumentem ve prospěch toho, že jsme s poznáním na správné cestě, jakkoliv ne zcela-nade-vší-pochybnost-stoprocentním. A to co jste napsal nijak nevyvrací ani zbytek, a zejména závěr toho mého příspěvku. Máme zde komplex vědeckých a fungujících teorií, které dávají ověřitelné predikce a v neposlední řadě z nich povstává celá dnešní technika – a naproti tomu jsou poněkud absurdní a nepodložené “teorie” tvořené vzájemně se navíc vylučujícími náboženstvími. Opravdu je “primitivním scientismem” nesáhnout do klobouku, a nevytáhnout jedno z těch nepodložených a, nezlobte se na mě, absurdních “vysvětlení” reality, např. domorodé náboženství křováků – ale akceptovat právě to vysvětlení, které dává věda? DO DOBY než někdo případně přijde s něčím lepším?
    Zdá se mi, že jste střelil poněkud mimo.

  12. Antiateista

    Berka – definice vědy se mění, jestli to náhodou nevíte. A ta dnešní zůstane i nadále?

    Mnoho později falsifikovaných teorií dávalo úspěšné predikce. I ptolemaiovský systém je dával. Vědecký fakt dneska se stane lží zítra. A proč mu proto na 100 procent věřit? A věda má své přepoklady, které vědecky testovat nelze.
    Bůh není rozhodně vědecký fakt, ale vědu ovlivnil. Na základě víry v křesťanského Boha vznikla v raném novověku moderní věda. Bůh není náhražkou vědy – jinak by ani věda nevznikla.
    “Science is much closer to myth than a scientific philosophy is prepared to admit.” (Feyerabend) Věda je mýtus jako křovácký světový názor. I ten pro křováky funguje.

  13. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    No jistě, dnešní věda přestane platit- příští zjistí, že gravitace je způsobena skřítky a Slunce je z tvarohu…
    Diskuse, co je vědecká hříčka, hypotesa a co teorie už se tu odehrávala- ty pojmy se nedají zaměňovat. Ať je věda jakkoli nedokonalá, nic lepšího nemáme!

  14. Antiateista

    Berko, vedete neskutečné kecy! Jen ignorantsky blábolíte něco o skřítkách a víte úplné **** o filosofii vědy. Stejně tak o dějinách vědy. Myslíte, že vědecké teorie platné v roce 1900 jsou 100 procentně platné i dnes?

    Hmm, věda: nelétá ve vzduchu něco jako idea. Má své předpoklady. A své určení. A svá omezení. Není to žádný samospásný idol použitelný na kde co.

  15. Colombo

    definice vědy se mění, jestli to náhodou nevíte
    Nevím. Jak?

    Mnoho později falsifikovaných teorií dávalo úspěšné predikce.
    A?
    I ptolemaiovský systém je dával.
    A?
    Vědecký fakt dneska se stane lží zítra.
    Ne, nestane. To, že něco není pravda neznamená, že je to lež.

    A proč mu proto na 100 procent věřit?
    Pokud vím, tohle dělají pouze věřící.

    A věda má své přepoklady, které vědecky testovat nelze.
    Ano, nějakou poznatelnost světa. A asi i nějakou kauzalitu.

    Bůh není rozhodně vědecký fakt, ale vědu ovlivnil.
    Bůh nebo idea Boha?

    Na základě víry v křesťanského Boha vznikla v raném novověku moderní věda.
    Ne. Moderní věda vznikla za účelem kvalitního poznávání na zákaldě mnohých předchozích pokusů o takové poznávání.
    Bůh není náhražkou vědy
    Bohužel, jak pro koho.

    jinak by ani věda nevznikla.
    neplatná logika

    ad citáty: což takhle background k citátům?

  16. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Věda samozřejmě nebyla ve všech oborech stejně daleko…něco bylo v zárodcích, něco dál… spousta vědeckých poznatků z roku 1900 bude platit dál i následující staletí, další se budou upřesňovat a prohlubovat. Nikdo netvrdí, že se potvrdí všechny hypotezy a teorie. Opakuji- pro poznání světa nic lepšího, než vědu nemáme!

  17. Čestmír Berka, skeptik a materialista

    Je veselé, když ti, co ani nevědí, jestli se jejich negramotný Ježíš narodil v roce 7 nebo 2 před Kristem a jestli to bylo v Nazaretu, nebo Betlémě pomlouvají vědu…

Comments are closed.