Proč lidé nevěří?

Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?

Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?

V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.

***

Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…

Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?

Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.

Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.

Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).

A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.

***

Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:

Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…

Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.

Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.

Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.

Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.

Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.

Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.

***

Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!

Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.

***

Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)

Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?

A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.

Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?

Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.

***

Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.

Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.

V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?

Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?

Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.

***

Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.

Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.

Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.

Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů  profesor Otakar Funda.

***

Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?

Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.

Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.

Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.

937 thoughts on “Proč lidé nevěří?

  1. Jiri

    Michale – ja te nechci presvedcit na viru. Nepristupuji na tvoji hru o racionalite. Nevim, proc bych podobnou hru mel hrat? To je v podminkach tohoto fora? Kde je delici cara mezi racionalitou a emocionalitou? Kdo o tom rozhoduje? Ty? Nebo nejaka komise? Svati apostolove ateismu? 🙂 Pisu to, co je pravda a co jsem zazil. Nebudu psat nejake prazdne slataniny. Pro mne neni vira verbalni cviceni. K cemu by mi nejake prazdne racionalni tlachani bylo. To je studene a mrtve. Nebudu se pretvarovat a hrat nejake radobyfilozoficke hry. To neni muj styl. Ostatne uz jsi zrejme pochopil, ze jsem krestan. Krestane veri v Jezise. To vis? Jezis byl velmi, velmi emocionalni! Vis o tom? Jezis plakal, kdyz videl trpici, uzdravoval, kdyz videl nemocne, zachranil pred ukamenovanim nevestku a zastavil davovou psychozu rozhorcenych zidu. Jezis budil emoce. Silne emoce! Prave proto budil tolik pozornosti a prave proto mel tolik priznivcu, ale i odpurcu! Jezis nebyl studeny filozof, racionalista. Kdyby jen pekne povidal vazene vety, tak by to k nicemu nebylo. Kolik tu takovych moudrych ucitelu uz bylo a kde jsou dneska. Osobni vira v Boha je velmi emocionalni zalezitost. Vzdyt je to spojeni konkretnich osob. Ty k lidem nic necitis? Jak se mam vyjadrovat o bytosti, kterou je Buh, racionalne, kdyz nejde racionalne popsat? Buh nas tak presahuje, ze ja na to nemam zadna slova. Muzu jen neco z Bible pouzit a potom to, co jsem osobne zazil. A o tom pravdide pisu. Chces po mne nejakou racionalni pretvarku? Proc bych to ale mel delat?

  2. Jiri

    Medea: Ja jsem se ale nikdy nikde nezavazal, ze budu hrat hru na tzv racionalni argumentaci. Opravdu jsem nikdy nikde nic podobneho neslibil. Toto neni z mych ust. Pokud se mi snazis vnutit predstavu, ze porusuji nejaka pravidla, tak to nejsou ma pravidla, ke kterym bych se kdy zavazal. To jsou tva pravidla a pravidla Michala. Jsem tu na tomto foru kratce, ale uz mi to zacina dochazet. Zadny svobodny ateismus neexistuje. Kazdy clovek necemu slouzi. Kazdy clovek v neco veri. Nikdo nezije ve vzruchoprazdnu. Vy tu mate viru. Hlubokou viru. Viru v racionalni argumentaci. A tomuto vasemu nabozenstvi slouzite.

  3. Medea

    @Michal: Budem ešte reagovať na ten čas, ale teraz sa idem s deťmi (kraso?)korčuľovať, ako “uhádol” Bo 🙂

    @Bo: To, s tou pravdivosťou tvrdení o budúcich udalostiach (alebo o prípadnej nemožnosti určiť pravdivostnú hodnotu tvrdení o budúcich kontingentných udalostiach) je starý filozoficko-logický problém, nad ktorým sa už zamýšľali Aristotelés a Diodóros Chronos a neskôr aj scholastici a v 20. storočí napr. logik Prior. To by bolo na veľmi dlhý príspevok o temporálnej logike do nejakého časopisu a nie do netovej diskusie 🙂

  4. Michal Post author

    Jirko, nikdo tě přece nikdy nenutil, abys argumentoval racionálně. Ale pokud neargumentuješ racionálně, pak se nezlob, když konstatujeme, že tvá víra je založená na emocionalitě.

    Je-li tvá víra založena na emocionalitě, a ty se čertíš, když ti to někdo řekne, pak z toho plyne další věc – že totiž obelháváš sám sebe. V takovém případě by tvá víra nejen stála na emocionalitě, ale ještě navíc by sis ji ospravedlňoval sebeklamem.

  5. Michal Post author

    Jirko, připouštíš si, že křesťanství MŮŽE být falešné? Připouštíš, že Ježíš mohl být úplně obyčejný člověk, který kázal něco co se nesplnilo, nebyl Božím synem, zemřel, a už nikdy nevstal? KDYBY to tak bylo, chtěl bys i přesto věřit, že křesťanství pravdivé JE? Vadilo by ti věřit, že lži jsou pravda?

  6. Jiri

    Michale, ty nejsi ten, kdo muze zhodnotit miru racionality v konani cloveka. Neznas moje niterne pohnutky. Neznas je dokonce ani u sebe. Zadna delici cara mezi racionalitou a emocionalitou neexistuje. To jste si fakt vytvorili sve vlastni nabozenstvi sestavene z takovych kategorii. Skatulkovani podobneho typu je nesmyslne. Na cem stoji ma vira? Ja si dokonce myslim, ze nestoji ani na racionalite, ani na emocionalite, ale ze ma duchovni puvod. Duchovni si prosim neplest s dusevnim! Existuje duchovni svet. To je svet bytosti jako jsou napr. andele. Je docela mozne, ze vira je duchovnim spojenim mezi Bohem a clovekem. Tedy rozum a city muzeme zanedbat. Nekdo je pro viru vybaven dostatecnym rozumem a dostatecnymi city, presto viru neobdrzi. A viru dava kdo? Buh sam. Takze, Michale, Buh ti viru nedal. Je mozne, ze uz tak v tomto stavu i umres, ale je mozne, ze jeste viru pred smrti dostanes. Napriklad byvaly ceskoslovensky prezident, komunista, Gustav Husak se obratil az v poslednich dnech, kdyz uz byl hodne nemocny a vedel, ze umre. Par dni pred smrti si zavolal kneze a prijal svatosti smireni. A tak nerikej hop, dokud jsi nepreskocil. Muzes tu ted odprisahnout a zarucit, ze do sve smrti nikdy neuveris?

  7. Michal Post author

    Jirka: Michale – ja te nechci presvedcit na viru

    Jirko, to je zajímavé – proč mě vlastně nechceš přesvědčit na víru? Když jsi tak nadšený z Ježíše, neučil Ježíš náhodou, že máš milovat svého bližního? Neučil, že máš tedy milovat i MĚ? Co mi podle TEBE hrozí, když nebudu věřit? Nehrozí mi tak náhodou podle tvé víry peklo? Podle Ježíšova učení mě máš milovat – ale tobě je jedno, že dost možná skončím v pekle? Nehodláš mi pomoct, abych se dostal na správnou cestu?

    Možná jsi o Ježíšově učení málo přemýšlel.

  8. Michal Post author

    Ježíš říkal:
    Těsná brána a úzká cesta však vede k životu málokdo ji nachází… (Mt 7:14)
    a taky “Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale
    ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.” (Mt 7:21)

    Myslím, že vůle Ježíšova Otce v nebesích je, aby co nejvíc lidí šlo po správné cestě. Tobě je to ovšem podle tvých vlastních slov jedno. Možná bych se pořádně zamyslel nad tou bránou, a těmi cestami k životu, milý Jiříčku. Ono by se taky mohlo stát, že se spolu sejdeme … ty víš kde.

  9. Jiri

    Michale, vzdyt ty jsi plny emocionality. Predstiras racionalitu, ale uz me dokonce oslovujes: “milý Jiříčku”…. Tvoje posledni dva odstavce jsou zcela emocionalni. Precti si po sobe, co jsi napsal. Predtim jsi mi emocionalne vnucoval, ze moc verim, ted zas vnucujes, ze malo verim. Vzdyt je to smesne. Tonouci se stebla chyta. Ja nemam duvod cokoli na svych prispevcich menit. Napsal jsem podle poctive realitu, kterou ziju. Nemam duvod lhat. Neco to s tebou dela, ze se tak tocis a zkousis to z ruznych stran. Kdyz ti to nejde zleva, zkousis zprava. Vis co – vyprdni se na to. Pripust, ze jsi stejne jako ja clovek omezeny. Smrtelny. S omezenym vedenim. Pripust, ze nejsi vsevedouci. Vis, jak se ti ulevi?

  10. Jiri

    Michale – dluzis mi odpoved, zda muzes odprisahnout, ze zustanes nadosmrti ateistou. Muzes tu ted odprisahnout a zarucit, ze do sve smrti nikdy neuveris?

  11. Čestmír Berka

    Jiří, nechme stranou ateismus..ty totiž hlavně urážíš jiné křesťany! Modlit se k Panně Marii- té, která porodila Ježíš a je s ním v nebi označuješ za modlení k “mrtvole” a okultismus 🙂 .
    Rouháš se a reptáš proti Bohu! Ti, kteří opravdu věří snáší trpělivě svůj kříž a nefňukají, že na ně Bůh nemá čas. Koho Bůh miluje, toho s křížkem navštěvuje!

  12. Bo

    Jasně Médeo, mě stačí, že tomu rozumíš. Temporální logika je mimo můj časoprostor (prostorem je zde míněno prostor v kebuli).

  13. Michal Post author

    Jirka: Michale – dluzis mi odpoved, zda muzes odprisahnout, ze zustanes nadosmrti ateistou. Muzes tu ted odprisahnout a zarucit, ze do sve smrti nikdy neuveris?

    Tohle je srandovní – jasně že NE! Proč bych proboha měl v prvé řadě CHTÍT zůstat ateistou? Znovu ti říkám, že chci věřit tomu, co je pravda. Pokud se mi začne zdát, že je pravdivé křesťanství, pak se stanu křesťanem. Já jsem ateistou ne proto že jím být chci, ale proto, že jsem z jasně formulovatelných důvodů přesvědčen o tom, že teistický Bůh neexistuje.

  14. Michal Post author

    A s těmi emocemi je to také srandovní: JASNĚ že mám emoce, a jasně že na tom není nic špatného! Koneckonců, jsem přesvědčen, že emoce nás v jistém smyslu dokonce řídí!

    Já jsem přece nic nenamítal proti tomu, že máš emoce. Ale jde přece o to, uvědomit si, jestli je vhodné svěřit emocím reálné rozhodování v komplikovaných otázkách. Jestli je pro rozhodování vhodnější racionalita, nebo emoce. Já jsem přesvědčen, že racionalita má prokazatelně lepší výsledky, a to nesrovnatelně – a to vůbec neznamená, že jinak se emocí zříkám, nebo že je komukoliv vyčítám.

  15. Jiri

    Čestmír Berka:
    Ok, nevyslo ti to s obvinenim, ze jsem naletel podvodnikum, kteri se za charismatiky jen vydavaji, tak to zas zkousis s obvinenim z toho, ze urazim katoliky. Ja pritom mam ke katolikum blizko. Povazuji je za krestany, chodim rad do katolickeho kostela. Vubec je neurazim, naopak osobne s nimi vychazim velice pekne. Nevim, co to zas na mne zkousis. Vzdyt me osobne neznas. Nemam, co bych na svych prispevcich menil. Trvam na tom, ze modlit se k Marii, ani jinym zemrelym lidem nemuzu. V Bibli o modleni k Marii a k jinym zemrelym neni ani slovo. Toto je fakt. Tim prece neurazim katoliky. Tys me k tomu vybidl, at se modlim k Marii, nebo svatym. Ja jsem ti odpovedel, ze tvoje navrhy jsou nebiblicke. Nemam duvod na tom neco menit. Jak si to resi katolici ve svem svedomi, to je jejich vec. Ja nejsem jejich soudce. Vim, ze jsou katolici, kteri se k Marii modli hodne, ale i takovi, kteri s tim maji problem a modli se k Bohu. Ja jsem ti poctive napsal, ze ja bych mel strach, ze se jedna o okultismus. Nemam svobodu se modlit k Marii.

  16. Čestmír Berka

    Jiří, tisíc let a víc se křesťané k Marii modlí a najednou vám není dost dobrá? A co ty zázraky a uzdravení po její přímluvě u Boha?
    Osobně neurážíš římské katolíky ale tvá slova je urážejí, když označuješ bohorodičku za “mrtvolu”.
    Na tom, že jsou charismatici podvodníci se shodnou miliony křesťanů- můj názor je naprosto podružný! Vy křesťané si vystačíte ve sporech o víru mezi sebou, na to nepotřebujete ateisty. Jsem schopen pochopit ušlechtilou bezpodmínečnou víru- ale tvoje taková není..reptáš, místo abys trpělivě snášel svůj osud zde na Zemi.

  17. Michal Post author

    Hele, jaký máte vlastně názor na možnost spasení? Je člověku předurčeno, zda uvěří nebo ne, a tedy zda bude spasen (Kalvinistické učení), a nebo se může každý svobodně rozhodnout? (Arminiánská teologie)

  18. Michal Post author

    Médeo, čtu super knížku o fyzice – a mimo jiné i o tom času. Jsem do toho úplně ponořený 🙂

Comments are closed.