Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?
Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?
V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.
***
Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…
Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?
Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.
Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.
Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).
A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.
***
Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:
Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…
Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.
Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.
Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.
Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.
Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.
Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.
***
Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!
Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.
***
Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)
Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?
A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.
Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?
Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.
***
Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.
Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.
V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?
Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?
Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.
***
Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.
Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.
Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.
Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů profesor Otakar Funda.
***
Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?
Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.
Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.
Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.
Čestmír Berka :
Ja verim tomu, ze i dneska ma Buh uplne stejnou silu a kondici jako v dobe Jezise a apostolu. Precti si evangelia. Od te doby se nic nezmenilo. Buh neztratil formu. Buh je stale v te nejlepsi forme a kondici. Proto verim v tytez zazraky a vim, ze i dneska existujï lide, kteri dostali toto pomazani od Boha. Nebo muzeme rict, dary od Boha zmocneni. Tyto lidi Buh pouziva uplne stejne jako pouzival apostoly.
Zda je pro tebe lepsi vira prostestanta nebo moje – to je tvoje svobodna volba a ja ti v nicem nebranim Ver si, v co chces. Pokud moji viru posuzuje ateista – je to prece jen legracni, pac jediny, kdo muze viru posuzovat je Buh. Ovsem pokud nejakeho vericiho chvali ateista, tak bych to prave povazoval za obrovske varovani! Vira krestanska urcite neni nejaka bachorka na uchlacholeni, ale Jezis rekl, ze prinesl mec a ohen. Je to mysleno ve smyslu vymezeni se proti svetu, ktery je bez Boha.
Medea:
Jak muze nekdo po krestanovi chcit, aby chtel jit do muslimskeho nebe, nebo o nem uvazoval. To je prece absurdni. Stejne absurdni je chcit po muslimovi, aby se zabyval krestanskym nebem. Vira je prece zalozena na tom, ze zakladni dogmata nezpochybnuji! Ja nemam duvod tapat v nejistote a davat si otazky, ktere si davate vy. Vzdyt to je prece prave zakladni rozdil mezi virou a tim druhym, nevim jak to nazvat, vy to nazyvate ateismus. Verici clovek je nekde ukotveny. Prece nemuzete chcit, aby tu kotvu vytahl a odplul do vod ateismu. Br, uplne jsem se otrepal hruzou. Pro mne by to byla fakt silena predstava. Asi stejne silena jako by pro vas byla predstava nekde ukotvit.
Čestmír Berka says:
December 29, 2012 at 2:14 pm
Jiří, Ježíš “vystoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího” – může něco nehmotného sedět? Má Bůh pravici?
Ano muze. Proc by nemohlo. Vsak jsme tam ani jeden nebyli a nevime, jakou ma nebe strukturu. Nevidim duvod, proc by i v duchovnim svete nemohly fungovat nejake analogie s hmotnym svetem. Ostatne Buh rika, ze ucinil tvorstvo a cloveka ke svemu obrazu. V Bibli se pise o nekolika urovnich nebe, o tom, ze co oko nevidelo a ucho neslyselo, je pripraveno pro ty, co veri v Krista. Dale se pise o nebeskem Jeruzalemu atd. Tech obrazu je spousta a jsou to takove stripky. Ale myslim, ze to je zbytecne detailne pitvat. Buh nam lidem toto neumozni se v prubehu zivota dozvedet. Uz jsem tu daval odkaz na cloveka, ktery byl 2 dny mrtvy a popisoval, jake to tam je. Klidne to tu dam znova, ale stejne si myslim, ze to nechces vedet a chces jen se rochnit ve svem zpochybnovani.
http://www.youtube.com/watch?v=TvGirZwAyYE
Nikto od Teba nechcel, aby si chcel ísť do muslimského neba 😀 Michal, len poukázal na to, že Tvoja viera môže byť falošná, teda že Tvoj prístup nie je racionálny, ale iba emocionálny, teda, čo sa odôvodnenosti Tvojej viery týka, si na tom rovnako ako zbožný muslim alebo hinduista 🙂
Jiří, křesťan by měl věřit v Ježíše! To ale neznamená, že by měl věřit každému ČLOVĚKU, který o sobě prohlašuje, že jeho “schopnosti” jsou od Ježíše. V historii křesťanství jsou tisíce podvodníků… dnes není problém zfalšovat cokoli a natočit “zázraky” . Mluvení “jazyky” je sice efektní, ale pořád jsme se nedozvěděli, jestli ti lidé říkají nějaké smysluplné věty, nebo je to jen změť slov pronesených v transu.
” Buh nam lidem toto neumozni se v prubehu zivota dozvedet.”
Ale umožní nám o tom natočit video 😀
Svatá prostoto!
Médea to vyjádřila přesně, nemám co bych dodal 🙂
Nebo dobrá, zkusím to zopakovat jinými slovy: Já ti Jirko žádné Muslimské nebe nevnucuji. Já říkám, že je MOŽNÉ, že ta pravá víra je Islám, NIKOLIV křesťanství. Je tedy možné, že JEDINÉ nebe které existuje, je to muslimské. A aby ses dostal do nebe, musíš se stát Muslimem. Jsi-li křesťanem, půjdeš do (muslimského) pekla, protože jsi selhal ve své povinnosti být správným věřícím – totiž Muslimem.
Chápeš to? A uvážil jsi to?
Čestmír Berka: …Mluvení “jazyky” je sice efektní, ale pořád jsme se nedozvěděli, jestli ti lidé říkají nějaké smysluplné věty, nebo je to jen změť slov pronesených v transu.
Karel: Je to změť slabik NEpronesená v transu. Žádný trans k tomu nepotřebuješ. Ten si můžeš navodit k tomu. Je to obyčejná funkce hlasivek a jazyka, kdy je necháš samovolně skládat slabiky do slov. Je to podobné tomu jako když bubnuješ prsty na stůl.
Anšala vara kenta šonte sije falarte sin tola porte sija ome. 😀
to Jiří: srdečně zdravím, Jiří, myslím, že zakoušíte něco, co někdy ve svém životě zakusí každý upřímný křesťan. Je zřejmé, že člověk si nemůže víru vypůsobit sám, nebo si na Bohu něco “vyvěřit”. Někdy se o to křesťané pokoušejí a pak jsou frustrováni. Nemyslím si ale Jiří, že by to byl Váš případ. Netroufám si vůbec posuzovat proč svou víru takhle prožíváte. Jsem ale přesvědčený, že Bůh Vás neodmítá. (Kdo ke mě přijde, toho nevyženu ven). Ze své zkušenosti jsem přesvědčen, že Bůh ke každému přistupuje zcela jedinečně a individuálně. Vždyť jsme tak rozdílní. Každý si vláčíme sebou tolik zátěží z minulosti, dědičně……….Budu se za Vás modlit, abyste vytrval v hledání Boha. On se Vám dá poznat způsobem, kterému porozumíte jen Vy sám. Nemá příliš smyslu napodobovat víru jiných lidí, to je myslím si ztráta času, je to dobré pro povzbuzení, ale nelze vytvořit šablonu, že Bůh u někoho jednal takhle, tak u mě bude jednat také tak………vždycky tu bylo pokušení udělat si z Boha fungující systém, nějaké know how jak funguje víra. Nemyslím si, že by Bůh na to přistoupil. On stojí o nás teď tady. My bychom také měli stát víc o něj, než o Jeho dary…………. Já jsem několikrát zažil zázračné Boží uzdravení na svém těle , několikrát se stalo, že Bůh uzdravil někoho, za koho jsem se modlil…. ale nemyslím, že by to mělo nějaký rozhodující vliv na mou důvěru v Něj.
Za největší zázrak považuji to, že mě osvobozuje od mého sobectví, že proměňuje srdce mé i lidí okolo mě, že odpouští a dává naději, tak kde už nebyla. Máte – li zájem se sdílet hlouběji, než dovoluje tohle fórum, můžete mě kontaktovat na emailu gaffer@tiscali.cz Zdejší ateističtí misionáři jsou velmi vzdělaní lidé, vážím si jich, Budou Vás přesvědčovat, že jste hlupáček, když věříte něčemu, co nelze dokázat.
Nemám jim to za zlé, pravda je, že krom absolutní skepse nemají co nabídnout.
Jiří: “K tve dalsi poznamce jen tolik, ze cas v nebi neexistuje. Zadne miliardy let. Cas, prostor, vesmir, planety, hvezdy, atd… jsou hmotneho charakteru. Buh, andele, lide v nebi nejsou hmotneho charakteru.”
Jirko, slovo “čas” má mnoho významov. “Čas” môže označovať fyzikálnu veličinu alebo filozofickú kategóriu alebo aj subjektívnu kvalitu prežívania.
Boh je chápaný ako živá bytosť, teda má myseľ a pre každú myseľ sú len dve možnosti: buď je tá myseľ nemenná alebo platí opak. Ak je nejaká myseľ NEMENNÁ, tak potom zrejme nemôže prechádzať od jedného mentálneho stavu k inému, teda takáto myseľ je len v jedinom mentálnom stave, vo večnom TERAZ. Takáto statická bezčasová myseľ, teda nie je schopná žiadneho rozhodnutia ani výberu, pretože na takéto rozhodnutie, by už potrebovala zmenu-čas.
Teda v prípade, že Božia myseľ nepodlieha žiadnej zmene, tak potom nemôže prechádzať od jedného mentálneho stavu k inému, teda Boh je večne len v jedinom mentálnom stave, vo večnom TERAZ. Boh teda nie je schopný žiadneho rozhodnutia ani výberu, pretože na takéto rozhodnutie, by už potreboval zmenu-čas. Kde je potom Jeho slobodná vôľa a má vôbec zmysel hovoriť v takomto prípade o akejkoľvek vôli ? 🙂
Bolo, by možné nazvať takéhoto mimočasového Boha Stvoriteľom sveta? Však Jeho myseľ je len v jedinom mentálnom stave, ak by v nej bolo rozhodnutie stvoriť svet, bolo by tam večne, ak by nebolo, nikdy by tam už nebolo.
Jiří: “lide v nebi nejsou hmotneho charakteru”
Jiří, mám tomu rozumieť tak, že Ty neveríš vo vzkriesenie tela?
Medea:
Jak muzes vedet, do jake miry je ma vira racionalni a do jake miry emocionalni, kdyz se osobne nezname? Skutecne kroutim hlavou a jsem v uzasu, jake konstrukce a tvrzeni se tu nedozvim. Prijde mi to o to vice legracni, kdyz jsem se na svoji adresu dozvedel presne opacne nazory. Vzdyt je to smesne, tyhle nalepky. Ja bych se neodvazil neci ateismus skatulkovat. Neznam miru emocionality a racionality v jednani moha lidi, ktere znam osobne, natoz lidi, ktere znam z nekolika vet na internetu. Opet kroutim hlavou.
Bo: takže ten šedý mužícek s velkýma černýma očima je bůh a to instalování anální sondy je jeho specifický přístup ke mně a projev lásky a starosti?
Jirko, víra je nutně způsobená emocionalitou. Nějakou. Neschopností si něco přiznat, což může být způspůsobeno různými příčinami (přeji si, aby to bylo jinak atp.) Kdyby byla víra racionální záležitostí, tak by nutně musely existovat vnitřně konzistentní argumenty, které budou souhlasit s empirickým pozorováním…
Jirko, to že je tvoje víra emocionální je přece vidět z toho, co jsi zde napsal. Vždyť jsi nepoužil ani jediný racionální argument, za to ji podkládáš emocionálně (chci se dostat do nebe).
Ale kroutíš hlavou, tedy nesouhlasíš, tedy tvrdíš že tvoje víra je racionální – tak super, nastíníš nám zde tedy, JAK ji máš racionálně podloženou?
CB: Opravdu si myslíš, že se Bůh/Ježíš bude zabývat přednostně lidmi, kteří jsou na tom mnohem lépe, než lidé bez nohou, bez rukou, bez očí?
Bo : tak jo, také jsem neviděl, že by někomu dorostla amputovaná noha, ruka, nebo chybějící oko. To mi ale nebrání, abych nebyl vděčný, když je někdo uzdraven po modlitbě z rakoviny, vstane z vozíku , nebo z mrtvých. Falešná videa? Může se stát ale např ve společenství pastora Chrise v Johannesburgu strávila moje manželka 3 týdny. Měla nevyléčitelné autoimunitní onemocnění. Po jejím návratu (před 3 roky)se její stav radikálně zlepšil.
Pak Tvé posuzování, kdo je natom lépe a hůře. Znám zcela ochrnutou ženu, jejímuž charakteru nesahám ani po kotníky. Zdravím kypící , bohatý a úspěšný člověk na tom může být mnohem hůř, než ochrnutý “mrzák”. Je to tak.
Jiří: “Jak muzes vedet, do jake miry je ma vira racionalni a do jake miry emocionalni, kdyz se osobne nezname?”
Usudzujem na základe Tvojich doterajších príspevkov, totiž podobný typ „argumentácie“, aký si použil, by mohli, v prospech tej svojej viery, použiť aj muslim, hinduista, scientológ, … 🙂
Colombo: Bo: takže ten šedý mužícek s velkýma černýma očima je bůh a to instalování anální sondy je jeho specifický přístup ke mně a projev lásky a starosti?
Bo: sundej si růžové brýle, Colombo 🙂
Čestmír Berka:
Moje mamka ma nejen dar jazyku, ale i dar prorocky. Moje biologicka matka. Skutecna matka. Moje matka, ktera me prodila. Abychom si rozumeli. Stalo se mi toto: Nez jsem podstoupil jeden lekarsky zakrok, ktery mi poskodil zdravi, telefonovala mi, ze me varuje, ze se chystam udelat neco vazneho. Pritom nevedela, ze na ten zakrok jdu. Nechtel jsem ji s tim zatezovat hlavu. Kdyz mi volala to varovani, uplne jsem se rozklepal, pac jsem vedel, ze o tom nemohla vedet. Pak jsem se po par hodinach uklidnil. Racionalne jsem si rekl, ze to nemuze byt pravda. To uz bylo v dobe, kdy jsem byl verici, ale jeste jsem radsi spolehal na svuj rozum. Tak jsem se rozhodl, ze to byla nejaka fantasmagorie a ze moje matka zbytecne plasi. O operaci jsem slysel same superlativy, takze jsem se rozhodl, ze budu verit lekarum a ne matce, ktera me varovala. Druhy den jsem podstoupil zakrok. Nebudu to prodluzovat. Skoncil jsem v invalidnim duchodu. Moje zdravi v dusledku toho zakroku je trvale a nezvratne poskozeno. Nevim, proc jsem musel zaplatit takovou cenu. Prijde mi, ze se mnou Buh jedna dost brutalne. Nicmene, ted uz verim. Vim, ze se moje matka modli v jazycich a ze obcas k ni mluvi Duch Svaty i v cestine. Vase zesmesnovani krestanu a daru charismatiku chapu. Pro vas to je blaznovstvim. Nemate potuchy, oc se jedna. Ja vas nepresveducuju, abyste verili. Na to nemam silu, ani prostredky, ani chopnosti. Ja jen vysvetluju, ze mi nemuzete vnutit vas ateismus. Vas ateismus je pro mne zcela mrtvy a nepouzitelny. Vase zpochybnovani pro mne osobne nikam nevede. Je to slepa ulicka. Byl jsem ve slepych ulickach, dekuji, uz nechci.
Médeo, mohl by takový Bůh riskovat?
Colombo: “takže ten šedý mužícek s velkýma černýma očima je bůh a to instalování anální sondy je jeho specifický přístup ke mně a projev lásky a starosti?”
Colombo, 4 % mužskej populácie, by takáto forma lásky mohla vyhovovať 😀