Vážně, proč vlastně lidé nevěří, pokud Bůh existuje?
Řekněme, že má pravdu křesťanství, a že tedy existuje Dobrý Bůh, který nás všechny miluje, chce abychom my milovali jeho – a v neposlední řadě chce, abychom v něj věřili. Jak vysvětlit, že v něj i přes jeho jasně (jasně?) podanou ruku a nabízenou lásku mnoho lidí nevěří?
V dalším chci probrat nejčastější odpovědi věřících na tuto otázku, chci rozebrat různé důvody, proč může člověk nevěřit, a nakonec chci ukázat, že už jen z pouhé existence jisté skupiny nevěřících plyne, že křesťanský Bůh s největší pravděpodobností neexistuje.
***
Proč tedy lidé nevěří v Boha? Snad nejčastější reakcí na tuto otázku je argumentace “negativními motivy”. Lidé, kteří v Boha nevěří, Ho vědomě odmítají. Jedná se o vzpouru proti Bohu. Někdy je odpověď okořeněna i poznámkou ve stylu, že “ateisté Boha nenávidí“…
Z pohledu věřících jde asi o poměrně logický argument: vždyť Bůh nás stvořil, miluje nás, miluje nás tak moc, že nám poslal svého jednorozeného Syna, který za nás za všechny zemřel – a my ho po tomhle všem odmítáme?! Co to může být jiného z naší strany, než vzpoura, neřkuli otevřená nenávist?
Ve skutečnosti je ovšem tato argumentace zcela nesmyslná, je to nonsens, a to přinejmenším ze tří důvodů.
Za prvé, pokud něco odmítám, vzepřel jsem se proti tomu, nebo to dokonce nenávidím, pak musím být nutně přesvědčen, že to existuje. A v takovém případě nejsem nevěřící, ale jsem naopak věřící (věřím, že Bůh existuje, ale odmítám se Mu podřídit a akceptovat Jeho svrchovanost). Naopak, pokud nevěřím, že Bůh existuje, pak ho logicky nemohu nenávidět a nemohu se proti němu vzepřít. Nemohu vůči němu mít jakékoliv pocity – mohu mít jen názor na představy druhých o takové bytosti.
Za druhé, už samotná myšlenka vzpoury proti Všemocnému Tvůrci Vesmíru je pošetilá. Věřím-li, že Vesmír stvořil všemocný a vševědoucí Bůh, který je pánem nad životem a smrtí čehokoliv a kohokoliv, pak nedává nejmenší smysl vzepřít se vůli takové bytosti (což je mimochodem i důvodem, proč je nesmyslná samotná myšlenka existence ďábla).
A za třetí, věřící, kteří používají “argument vzpoury”, odhalují zajímavé pnutí ve své mysli. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že jejich víra ohledně toho jaký Bůh je, a co po nás chce, je jaksi automaticky a nevyhnutelně pravdivá. Každý, kdo má na vlastnosti Boha jiný názor, se podle nich nutně vzepřel Bohu. Vůbec jim asi nepřijde na mysl, že by dotyčný člověk třeba mohl jen nesouhlasit s jejich názorem na Boha, s jejich porozuměním Bohu! Tohle automatické prohlašování svých představ a své víry za FAKT mi přijde velmi komické.
***
Zvláštní pozornost si zaslouží “vylepšení” Dineshe D’Souzy, které u nás zpopularizoval (a zřejmě se s ním ztotožnil) Roman Joch. Nelze ho neocitovat:
Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu… Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský…
Toto “vysvětlení” jsem původně chtěl uvést spíš jen pro pobavení, nicméně pan D’Souza to zjevně myslel vážně, a stejně tak i pan Joch. Proto by asi bylo vhodné nějak na to zareagovat.
Za prvé, dokonce ani katolická víra v Boha se se smilstvem v praxi zjevně nikterak nevylučuje, jak vidíme třeba jen v poslední době na případu pana Bartáka a v minulosti na případech pedofilních katolických kněžích. Koneckonců, ti z nás kteří s věřícími přijdeme do styku v osobním životě si na podobné případy jistě vzpomeneme i sami. V neposlední řadě to vidíme i v celé historii snad až do konce 19. století, kdy věřili až na naprosté výjimky všichni, a smilstvo tehdy JISTĚ existovalo v míře nemalé.
Případ pana Bartáka je mimochodem poučný i proto, že jej jde velmi pěkně zobecnit. Vidíme na něm, jak si věřící může sám pro sebe, pro své svědomí, své jednání snadno ospravedlnit. Je jedno, že jiní věřící s ním nesouhlasí – stačí že on je přesvědčen, že má pravdu. I proto je nesmírně pošetilé tvrdit, že i nezřízené smilnění je neslučitelné s vírou. Mimochodem, nelze nepřipomenout volnou analogii zvěrstev, které páchali věřící Němci za druhé světové války. Sami pro sebe si to ospravedlnili (plnili rozkazy, bylo to potřeba, Německo to potřebovalo, vraždění nebyli “skuteční lidé”, atd.) a bylo vymalováno. Víra pro ně většinou nebyla překážkou.
Za druhé, sexuální maniaci jako je pan Barták jsou asi opravdu značnou výjimkou (vlastně ani o nikom dalším nevím – a je velmi půvabné, že jediný takovýto agresivní šílenec je zrovna křesťan a aktivní katolík k tomu). Většina lidí (a tedy i ateistů!) jistě nechce být nevěrná, a myšlenka, že by jaksi dopředu plánovali že své partnerce se kterou jsou spokojeni chtějí být v budoucnu nevěrní, a proto raději “nebudou věřit” (wtf?! rozhodnout se, že nebudou věřit?!) mi přijde totálně absurdní, bláznivá a šílená.
Za třetí: bavíme se o jednoznačných podvodech vůči současnému partnerovi, tedy skutečném smilnění. Ty jsou vnímány jednoznačně negativně i v ateistické společnosti (a je to zcela racionální a dobře zdůvodnitelný morální postoj), a k odsouzení takového jednání opravdu nepotřebuji víru. Teze, že ateisté jsou ateisty “aby mohli smilnit” je tedy absurdní i z tohoto pohledu, právě proto že smilstvo je nemorální i mezi ateisty.
Na okraj chci podotknout, že já sám jsem protipříkladem tomu obvinění: NIKDY jsem žádné své partnerce nebyl nevěrný. S mou nynější ženou čekáme dítě, a nikdy jsem nebyl šťastnější. Obvinění, že celou dobu myslím beztak jen na nevěru, protože právě kvůli tomu jsem přece ateistou, je mi lidsky neskutečně odporné, uráží mě, a lidmi, kteří jsou vůbec schopni s něčím podobným přijít, z hloubi duše pohrdám.
***
Podle mého názoru mnohem zajímavější argument se opírá o existenci Ďábla: To, že lidé nevěří, je dílem ďáblovým. Tím, že ďábel nějak mysticky přesvědčil lidi, že Bůh neexistuje, je svedl z cesty ke spáse, což je přesně jeho cílem. Získal je tak na svou stranu… Ostatně, ďáblovým největším úspěchem je, že lidé uvěřili, že ani on, ďábel, neexistuje!
Tento argument je IMHO dost silný, a po pravdě se dost divím, že se “moderní křesťané” tak silného “nástroje”, jakým je ďábel, vzdali. Téma problematičnosti myšlenky ďábla je ovšem poměrně rozsáhlé, a navíc bychom se řešením této otázky posunuli nepříjemně daleko od těžiště dnešního zamyšlení. Raději si tedy nechám ďábla na samostatný článek.
***
Čtvrtým argumentem je teze, že víra je dar. Někdo ho dostal, a někdo ho nedostal. Ateisté nevěří, protože prostě nedostali dar víry; věřící jsou ti, kteří dar víry dostali, a měli by za to být Bohu velmi vděčni. (viz. třeba Daniela Drtinová na webu Jsem Katolík)
Tento argument je typický pro umírněné křesťany, ovšem podle mého názoru je velmi problematický. Pokud věří ti, kteří dostali víru jako dar, a ti kteří nevěří, nevěří proto, že se Bůh rozhodl víru jim nedat – jak je potom za jejich nevíru může trestat nespasením?
A jak se to slučuje s údajnou lidskou “svobodnou vůlí”? Člověk, kterému se Bůh rozhodne víru nedat, asi příliš velkou svobodu uvěřit nemá.
Dále, pokud je víra Božím darem, jak je možné, že tento dar dostalo 99% Poláků a jen cca 25% Čechů? A jak je možné, že v USA dostávají lidé “dar víry” převážně v “protestantské modifikaci”, zatímco Poláci ho dostávají pravidelně v “Katolické modifikaci”? A jak to, že dar křesťanské víry dostává tak naprosté minimum Arabů? Nebo snad i Muslimská víra vede ke spáse?
Přitom pro celou situaci existuje naprosto přímočaré a hlavně perfektně fungující vysvětlení: lidé prostě většinou věří tomu, čemu “se věří” v jejich společnosti, rodině, okolí. To ovšem příliš prostoru pro “víru jako dar” nedává, a proto ani tento čtvrtý argument problém nevíry neřeší.
***
Pátý argument bych nazval “argument z nevědomosti”, z pohodlnosti, či z nezájmu. Lidé nevěří často proto, že o křesťanství nic moc nevědí, a nikdo je s ním neseznámil tak, aby pro ně bylo zajímavé. Na to, aby se jím zabývali sami, jsou pohodlní, nebo prostě mají důležitější věci na práci.
Tento argument je podle mě první skutečný, reálný. Ano, takoví lidé skutečně existují a jistě jich není málo. Je dost možné, dokonce pravděpodobné, že kdyby byli s vírou nějak poutavě seznámeni, pak by část z nich uvěřila.
V této situaci se ovšem nabízí otázka, jak je možné, že Bůh tolika lidem nedopřál reálnou možnost uvěřit? Informace, které se k nim dostaly, pro ně činí víru nevěrohodnou, a vše co se k nim během jejich dosavadního života dostalo jim neposkytuje žádné informace, proč by se o víru MĚLI zajímat! Proč, když je víra pro člověka tak dobrá a prospěšná, stojí tolik lidí bokem, i když by nemuselo?
Navíc, podle značné části křesťanů budou tito lidé za svoji nevíru pykat, a podle zbytku přinejmenším “jen” nebudou spaseni – je toto spravedlivé?
Kdyby Bůh existoval, pak by tato situace znamenala zřejmý problém. Logický závěr z toho tvoří další z mnoha střípků mozaiky, kterou popisuji od založení tohoto webu: Bůh neexistuje, a pozorujeme tedy přesně to, co lze předpokládat, že bychom MĚLI pozorovat. Fakt, že ke spoustě lidí se náboženství v přijatelné podobě nedostalo, a tito lidé pak nevěří, a že takových lidí navíc vůbec není málo, je v naprostém souladu s očekáváním, plynoucím z předpokladu, že Bůh neexistuje.
***
Nejzajímavější, nejdůležitější a IMHO nejzávažnější je ale poslední argument, popisující poslední skupinu lidí. Jsou to lidé, kteří by třeba i chtěli věřit, tuší, že náboženství BY MOHLO BÝT závažné téma (kdyby bylo pravdivé), a proto se o něj aktivně zajímají. Četli Bibli, čtou knihy o víře, věnují tomu svůj čas – a přitom docházejí stále silněji k naprosto upřímnému závěru, že náboženství NENÍ pravdivé, a že Bůh jakého náboženství popisuje, neexistuje.
Závěr, ke kterému došli, jsou ochotni kdykoliv obhájit, případně změnit, pokud jim někdo ukáže, v čem jsou jejich myšlenky špatné. Za tím účelem se dokonce ptají věřících, kde je chyba, a jak víru chápat – avšak reakce věřících, včetně způsobu těch reakcí jen dále potvrzují jejich dosavadní závěry.
Můj nejdůležitější dnešní argument je, že už jen z toho, že existuje tato skupina lidí, lidí kteří upřímně hledají, a docházejí k závěru že Bůh neexistuje, plyne, že nic takového jako milující Bůh, kterému by na nás záleželo, neexistuje. Důkazem, že tato skupina existuje, a je neprázdná, si dovoluji být já osobně, a je jím jen na tomhle webu i Slávek, Selvisked, Neruda, a x dalších.
Do této skupiny bych zařadil navíc lidi, kteří víru “ztratili”. V mládí věřili, mnohdy chtěli víře zasvětit svůj život – a čím víc se o víru a o náboženství zajímali, tím víc ji ztraceli, až ji nakonec ztratili úplně. Sem patří například Bart Ehrman, nebo, pokud vím, z našich autorů profesor Otakar Funda.
***
Závěrem chci poznamenat, že kupodivu NEPLATÍ opačný argument: Proč mnozí inteligentní lidé věří, pokud Bůh neexistuje?
Důvodů, proč takoví lidé mohou věřit, je spousta, a spousta jich zazněla i v mých minulých článcích. Zběžně připomeňme, že víra je pro člověka často psychicky uspokojující a naplňující, dává přesvědčení, že poskytuje odpovědi na závažné otázky, týkající se původu Vesmíru, Dobra a Zla, lidské budoucnosti po smrti. Dává naději, že smrtí vše nekončí. Přesvědčuje nás (lidi), že jsme výjimeční (kdo by nechtěl být výjimečný?), a že jsme byli stvořeni k obrazu Božímu. Tisíciletým vývojem se víra vyvinula do značně přitažlivé podoby, a tvoří tedy přímo učebnicový prototyp memplexu. Poskytuje iluzi “Otce v nebi”, který pomůže, když bude opravdu zle, se kterým může každý “osobně rozmlouvat”, atd.
Není nejmenší div, že i mnozí velmi inteligentní lidé tomuto svůdnému koktejlu podlehnou.
Prostě, na rozdíl od argumentů kterými jsem se dnes zabýval, z předpokladu že Bůh NEexistuje, ani v nejmenším neplyne, že by v něj lidé neměli věřit. Naopak, je velmi snadno vysvětlitelné, proč v Boha tolik lidí věří.
Nemyslím si, že by Německý postoj k JE musela být zas až taková hloupost.
Ať se nám to líbí nebo ne, obnovitelné zdroje mají v energetickém mixu svou budoucnost a obrovské množství peněz od němců umožní rozvoj těchto technologií.
Problém je to v tom, že bude stoupat cena elektřiny (a tak se krize překonat nedá) a to v celé evropě.
Navrhuji u nás postavit další dva bloky v Temelíně (což je v plánu) a přestavět Dukovany na další 4× 1GW bloky a vystoupit z energetické burzy. Pak budeme mít energie dost i na prodej (Německu a Rakousku), bude u nás levná (pobídka pro firmy) a navíc budem i těžit z vývoje OZE v Německu (já bych si klidně fotovoltaiku na barák dal, na JE nemám 🙂 ).
Jako, o tom že to co navrhuje vláda ohledně rozvoje jaderné energetiky je přestřelené určitě není sporu. Souhlasím s tím tvým “návrhem” Machi, myslím že to by mělo (musí!) ČR stačit.
Ale fakt nevidím hledisko, z jakého by rozhodnutí Německa nebyla blbost. Oni si vlastně kupují za stovky miliard až bilion eur učinění zadost svému iracionálnímu strachu. Oni vyhodí šílené, neuvěřitelné peníze, aby “nemuseli mít strach”, přičemž by stačilo, aby “jej prostě neměli”, tak jako Japonci, Francouzi, Rusové, Číňané, Američané – a prachy ušetřlili na něco lepšího.
Já připouštím, že někomu to může připadat jako racionální – je racionální dávat peníze za kartářku? Za horoskopy? Dotyčný člověk třeba věří že to funguje (ačkoliv ve skutečnosti to samozřejmě nefunguje) a tak si za ty prachy vlastně taky kupuje službu, která PRO NĚJ má smysl. Z tohoto hlediska to racionální býti může – ale všechno vyjmenované je bez ohledu na to podle mě totální blbost.
Tak už mě něco napadlo: fylogenetické vztahu rodu Apis. Liší se evropská včela medonosná svou domestikací více od ostatních, hospodářsky nevyužívaných, včel medonosných?
Veřejně dostupné je naštěstí všecko naskenované. Nejsme oteplovači, abychom utajovali svoje data:D
Machi: Obnovitelné zdroje mají svou budoucnost. Jenže jen tam, kde se uživí i bez dotací. Momentálně jsme se dostali do situace:
Obrovské dotace na výrobu i na provot, uživí se tedy i to, co za normálních podmínek není rentabilní.
Garantovaná cena na 20 let prakticky vylučuje jakoukoliv touhu po nových technologiích. Nač ušetřit a investovat prachy do výzkumu, když tohle se nám díky lobbingu, který je levnější, vyplatí mnohem více?
Tohle není o spiknutí, tohle opravdu probíhá. Dnešní státy na lobbingu stojí.
Aby bylo jasné, co klimaskeptici říkají: oni říkají, že je to vědecká, nikoliv politická otázka (která se z toho udělala). Nikdo netvrdí, že se s klimatem něco neděje, nikdo netvrdí, že se nutně neotepluje, spíše se tvrdí, že to není žádná katastrofa. By mě zajímalo, co řeknete na to, že se u nás běžně pěstovaly fíky, melouny a skoro všude, v době Karla IV, pěstovala vinná réva. To, že Grónsko bylo zelené je taky faktem (ta kráva, co ji tam vykopali, se na něčem pást musela). Lepší než antioteplovači jsou antialaristé. Prostě zbytečně nevyšilovat při jednom výsledku a modelu, dokaď nevíme, že je správný. Nedělat žádné ukvapené závěry. To se ovšem stalo, proto se kolem toho udělal takový humbuk a proto se vytahují špinavosti a neschopnosti jistých lidí. Například to, že interpretovali skok na grafu globálním oteplením a ne tím, že se v tu dobu do všeho místo technika, co tam chodil opisovat čísla z teploměru, dal bezdrátový modem, který na ten teploměr trochu čadil. Nebo to, že se nereflektovaly města, která kolem měřící stanice vyrostla a místo louky se měřila teplota betonového parkoviště nebo výstupní teplota klimatizace (takové to moc horké). Taky se přišlo na to, že někdo do toho započítal i porouchané čidlo na družici, které ukazovalo, že ve švédsku je teplota 40 stupňů celsia.
Tady jde o naprostou fušeřinu, na které vyrostla propagační kampaň a fušeři, namísto toho, aby přiznali svou chybu, svoje data “ztratili”, čímž znemožnili jejich prověření a vyčištění.
Sám vím, jak je filtrace dat a odstranění tohodle patosu sakra důležitá.
Ok, jsem pro založení fóra, kde probereme GO a JE 🙂
Už se těším …
Né, fórum né. Tam já nechodím:(
GO moc probírat nechci, tam nemám názor tak vyhraněný. GMO můžeme, ale tam asi zas mezi námi hádám nebude příliš rozpor (já v GMO riziko nevidím).
Vidím to teda spíš na tu JE. Čtu si teď ty tvoje body, a s výjimkou té racionality z pohledu politiků v nich nesouhlasím prakticky s ničím. Sepsat ale korektně protiargumenty … uff, to by bylo asi pěkně na dlouho 🙂
OK, zkusím napsat pár řádek, ani ne jako polemiku s tím co jsi napsal, ale spíš nastíním svůj pohled. Vlítnu na to ale asi až zítra, dnes už jdu spat.
Mimochodem, … s tou cenou elektřiny mi na tom grafu co jsi sem hodil něco neštymuje 🙂 Jako, taky jsem si ho na wiki našel, ale … jsou k nalezení úplně jiné grafy.
http://world-nuclear.org/info/inf02.html
http://nuclearfissionary.com/2010/04/02/comparing-energy-costs-of-nuclear-coal-gas-wind-and-solar/
Nevím zatím jak je možné, že ta srovnání vycházejí tak diametrálně odlišně, a celkem si nemyslím že některá z těch dat (včetně wiki) jsou cinklá. Spíš to bude záviset na použité metodice. Ta data z wiki mi ale přijdou méně logická, na fórku později napíšu proč.
http://en.wikipedia.org/wiki/Economics_of_new_nuclear_power_plants
However a much more detailed review of over 200 papers by the UK Energy Research Centre, on the issue of intermittency came to much lower costs about the cost of wind energy compared to nuclear energy.[57] A recent study shows the current generating costs of wind, nuclear and coal plant in the UK which stills shows nuclear the cheapest, but not by a great a margin.
Podle mě je problém s tím Slávkovým grafem z wiki v tom, že se tam nějakým nejasným (a IMHO přehným) způsobem započítávají (fantasmagorické) externality. (a dost možná, že se navíc externality u “preferovaných” zdrojů počítají benevolentněji…)
Obdobně i zde:
http://www.aboutnuclear.org/view.cgi?fC=Electricity,Benefits_^_Effects
Nuclear power plants are one of the most economical forms of energy production. Nuclear fuel costs (as a function of power generation potential) represent only a fraction of the cost of fossil fuels. Including capital and non-fuel operating costs, the cost of operating a nuclear power plant is roughly equivalent to fossil fuels. Recently, the average electricity production cost for nuclear energy was recognized as the cheapest source of electricity. In 1999, the average cost of power generation by nuclear plants was 1.83 cents per kilowatt-hour, for coal-fired plants 2.07 cents, for oil 3.24 cents, and for gas 3.52 cents. Costs for solar and wind are still well beyond that considered to be competitive to the public.
Prostě, fakt je to IMHO strašně moc o tom, co se do těch čísel započítá. Pokud se započítají jen jasně měřitelné a ocenitelné veličiny (stavba elektrárny, cena za provoz, cena za likvidaci), pak je IMHO JE nejlevnější, případně rovnocená s uhlím (které je však problematické z ekologického hlediska). Pokud se začne počítat s externalitami, tak tam lze evidentně kouzlit prakticky jakkoliv, a čísla se započítáním externalit a bez uvedení jasné metodiky výpočtu vidím jako značně problematická.
Slávku, otázka na dobrou noc 🙂
Kolik obětí měl podle tebe Černobyl? Zkus vyhledat nějaké číslo, které tobě připadá věrohodné!
GO probírat nehodlám, na argumenty typu “rostly tady fíky a melouny” nebo “Grónsko bylo zelené” jsem už alergický. Proboha Grónsko je na pobřeží zelené i dnes! Dokonce tam roste hromada kvetoucích rostlin a to i takové zvláštnosti jako je třeba rosnatka okrouhlolistá apod. A ve vnitrozemí je pro změnu zamrzlé pěknou řádku let (daleko před komunistu Erika a jeho příbuzné).
To jen pomýlený stařík na hradě tvrdí že při přeletu nad Grónském oteplování neviděl (pointa je, že letěl v březnu! To je sníh i u nás, natož pak v Grónsku.).
Colombo já se divím že na takové Kremlíkoviny slyšíte, když už tak čtěte Luboše Motla, z Kremlíka zblbnete.
Machi: jn:) ale fíky a melouny nemám od kremlíka. To mám z přednášky systému a fylogeneze rostlin. Došlo k tomu rozborem středověkých žump:)
Ale teplotní peak v době Karla IV je obecně uznávaný fakt.
Michal says:
November 30, 2011 at 10:08 pm
Slávku, otázka na dobrou noc
Kolik obětí měl podle tebe Černobyl? Zkus vyhledat nějaké číslo, které tobě připadá věrohodné!
protestant:
Nemyslíš, že je předčasné počítat oběti Černobylu?
Michal: Kolik obětí měl podle tebe Černobyl? Zkus vyhledat nějaké číslo, které tobě připadá věrohodné!
Slávek: Co je podle tebe oběť? Je to jen člověk, který zemřel při výbuchu, nebo tam počítat i toho, který zemřel na rakovinu po 5 letech? po 10? po 20?
No právě, o to jde 🙂
Podle mě těch obětí bylo kolem 50, a to je v tom započítáno i těch 9 dětí z okolí, které umřely na rakovinu štítné žlázy, u které je důvodné předpokládat že byla způsobena Černobylem. Žádné další oběti nejsou pokud vím prokázány, a to slýcháme hausnumera jako 5000 obětí, 10000 obětí, a nebo dokonce milion obětí!!!
A všechna tato čísla, lišící se navzájem o pět řádů (!) jsou výsledkem “studií”…
PS. navrhuji přesunout se s tímto vedle…
Colombo:
“Machi: jn:) ale fíky a melouny nemám od kremlíka. ”
To jsem rád. 🙂
“To mám z přednášky systému a fylogeneze rostlin. Došlo k tomu rozborem středověkých žump:) ”
Pokud máš odkaz na článek/ky tohle by mě docela zajímalo.
“Ale teplotní peak v době Karla IV je obecně uznávaný fakt.”
Ano, stejně jako ochlazení v 16.-18. století. S tím se počítá a právě proto to není příliš relevantní výtka vzhledem k současnosti. Stejně tak i to Grónsko.
A v tom je také ten rozdíl mezi GO a vírou. Zatímco výchozí oblasti celé klimatologie je zejména fyzika + haldy dat, a je toho dost na to, aby laik neměl moc šancí se v tom vyznat, pak celé současné křesťanství (další náboženské systémy jsou prašť jako uhoď) je postaveno na Bibli a možná pár dalších textech starověkého středomoří + tradici + náboženských “vnuknutí” (přitom Bible je ale primární zdroj). Což je něco k čemu se i informovaný laik může vyjádřit, tak aby to mělo hlavu a patu (protože má většinu relevantních dat pěkně k dispozici na “hromádce”). Proto je diskuze na téma GO zbytečná a přenechávám ji odborníkům zběhlým v klimatologii a příbuzných oborech. Snad jen tolik, že většina dobře viditelných klimapopíračů (jako je třeba zmíněný Kremlík) právě používá ve svých dedukcích tolik pochybení vůči běžnému standardu ve vědě (a logice vůbec), že to rozhodně moje sympatie nebudí. Ale abych tě trochu potěšil, pak na druhé straně fronty, u alarmistů (pozor, myslím ekologisty, ne klimatology!) je to samé, nakonec viz současný nápad s odstavením JE v Německu a nahrazení uranu plynem a uhlím. To potom vypadá, že ten CO2 pro ty němce není zas až tak palčivým problémem.
Machi: no, co vím, ono ani není nějaký překrásný důkaz, že by CO2 způsoboval nějak oteplení. Z některých grafů to spíš vypadá, že nárůst CO2 přirozeně stoupá AŽ PO oteplení.
Fíky: tak narychlo mám tohle: http://is.muni.cz/th/109713/ff_b/DOMINIKANSKA_15.txt, je tam jedna malá poznámka a odkaz na zdroj.
http://www.arup.cas.cz/cz/publikace/files/rozhledy_ke_stazeni/AR_2008-02.pdf
druhý odkaz, tady taky něco. Není moc času teď než na občasné hození nějakého bonmotu. Teď nemám moc čas vám dokazovat pravdu tím, že si komplet nastuduju problematiku:/ škoda:/
Díky za linky!
Co se týče grafů CO2, tam je tuším problém se zpětnou vazbou. Stoupající CO2 vede ke zvýšení teploty, vyšší teplota vede k nižší absorpci CO2 v oceánech a k tání permafrostu spojeným s uvolňováním CO2 a více CO2 zvedne teplotu což vede k …. atd. Ale jak říkám, je to složitější problém než křesťanství. 🙂
Navíc se obávám, že to co na tom lidem vadí, je jednoduše GO jako politické téma, na které se nabalila spousta příživníků.
Machi: no ono právě CO2, které by mělo zvyšovat teplotu, není nijak dokázané. Ono je to dokázané jako skleníkový prvek (tedy ve skleníku), ale v globálu se to chová naprosto jinak.
Colombo. Měl jsem za to, že skleníkový plyn je skleníkový plyn. Jak se muže v globálu chovat jinak?
Jestli to chápu dobře, tak se dnes spor ani nevede o to, jestli koncentrace co2 stoupá kvůli cloveku ( ano, výrazne), jestli co2 zapricinuje zvýšení teploty (ano), ale o to s jakou citlivosti reaguje planeta na zvýšeny výskyt co2 a jestli pozorované oteplování je zapříčiněno hlavně lidskou cinnosti, nebo jestli hraji prim jiné faktory.