Víra ve víru

Daniel Dennett přišel ve své knize Breaking The Spell s velmi zajímavou myšlenkou “víry ve víru”. Vírou ve víru míní přesvědčení, že je dobré, a potřebné věřit v Boha. Je to přesvědčení, že víra v Boha je ctnost. Stejně tak pro celou společnost je dobré, když je religiozní spíš více než méně.

Víra ve víru je pozoruhodně silným principem, který bývá mnohdy nevyslovenou premisou v různých zábavných zdůvodněních typu: Proč o sobě Bůh nedává vědět? No protože kdyby o sobě dal vědět, tak bychom věděli, a tím pádem by už nezbyl prostor pro víru v něj – a to by bylo samozřejmě špatně, protože, jak všichni víme, víra je dobrá, ctnostná, atd.

Dennett přichází s pozoruhodným tvrzením, že překvapivě mnoho lidí věří ve víru, aniž by ve skutečnosti věřilo v křesťanského Boha.

Lze uvažovat o několika skupinách lidí, kteří věří ve víru.

***

První skupinu tvoří lidé, kteří v Boha nevěří (tedy nevěřící, klidně ateisté), přiznávají to – ale přitom současně věří ve víru. Věří tedy, že je dobré věřit v Boha, je to i potřebné, ale jim prostě dar víry nebyl dán (což je možná docela škoda). Ty, kteří věří, je třeba ctít (na rozdíl od přívrženců jiných názorů, například politických, vědeckých, odborných, i jiných), a je potřeba chovat k nim maximální respekt. Současně je nemravné a nesprávné a neetické činit kroky, které by mohly věřícího o jeho víru připravit. Tyto postoje je třeba ve společnosti dále šířit.

Bohužel nevím o žádných sociologických průzkumech, které by se snažily zjistit zastoupení lidí s tímto názorem. Vzhledem k atmosféře ve společnosti mám ale pocit, že jich je pozoruhodné množství – vzhledem ke svým postojům plynoucím např. z jeho příspěvku ze sborníku Dawkins pod Mikroskopem sem např. zjevně patří biolog Jan Zrzavý. Lidé s těmito postoji mají takový vliv, že utvářejí převládající názor ve společnosti – protože převládající názor v naší (české) společnosti prostě JE takový, a přitom v ní převládají nevěřící.

Proč vlastně někteří nevěřící (pravděpodobně jejich značná část) věří ve víru? Z jakého DŮVODU věří, že je dobré věřit v Boha? Že víra v Boha je ctnost? Že je potřebné a etické přistupovat k věřícím v Boha s maximálním respektem? Rozhodně s větším respektem, než k zastáncům jiných názorů a věr? Netuším. Žádný důvod jsem nikdy neslyšel, a ani mě žádný možný důvod k těmto postojům nenapadá.

***

Druhou skupinou jsou lidé, kteří v Boha sice v nitru nevěří, avšak tuto skutečnost spíše tají (stydí se za ni?) a v reálu jednají, jako by věřili. Vyznávají, že věří, k víře se hlásí v dotaznících, výzkumech, nebo při sčítání lidu, v religiozně zaměřených zemích (třeba v sousedním Polsku) se mohou účastnit náboženského života, chodí na mše, atd.

V této souvislosti nelze nezmínit epizody z různých filmů nebo literárních děl, kde duchovní přizná, že svou víru ve skutečnosti už ztratil, případně dokonce cynicky prohlásí něco ve smyslu, že copak je blázen aby doopravdy věřil? Naposledy jsem podobnou scénu viděl tuším ve francouzském seriálu Markýz de Boidore. V dnešním zamyšlení ale mluvím spíš o lidech, kteří jsou na rozdíl od podobných duchovních upřímní, chtěli by věřit, protože jsou přesvědčeni, že to je dobré – jen jim dar víry prostě nebyl dán. Tudíž alespoň jednají a chovají se, jako kdyby věřili, maje přitom veskrze čestné a upřímné úmysly.

Jak je tato skupina početná? Naneštěstí je velmi obtížné, ne-li nemožné, učinit v tomto smyslu jakýkoliv odhad. Přímo se zeptat člověka, který o sobě deklaruje že je věřící, zda opravdu věří, by asi příliš účelné nebylo. Možná lze ale ledacos usoudit z nekonzistencí, které se projeví v různých názorech daného člověka…

Dušan Lužný z Ústavu religionistiky FF MU ve svém výzkumu Náboženství a sekularizace v České republice zjistil, že pouhých 18,1% křesťanů v ČR věří v existenci osobního Boha (!), 58,9% křesťanů v ČR věří spíš v existenci nějakého abstraktního ducha či životní síly, a 23% křesťanů nevěří ani jedné z předchozích možností!

Zopakujme: přinejmenším 23% křesťanů v ČR cítí potřebu přihlásit se ke křesťanství a k víře (víra je širší pojem než křesťanství: každý křesťan se hlásí k víře, ale zdaleka ne každý věřící je křesťan), ale současně nevěří v existenci osobního Boha, ani neosobního Boha ve formě životní síly či ducha. Tomáš Halík mluvil o Češích jako o něcistech. Češi totiž často říkají, že věří, že existuje něco nad nimi. Nevím jestli Halík tušil, že toto se týká i mnohých křesťanů, a že tedy existují i křesťanští něcisté, a že jich není zrovna málo.

Podle mého názoru jsou tyto postoje krystalicky čistým projevem víry ve víru, a to pravděpodobně aniž si to nositelé těchto názorů patřičně uvědomují. Víra v jejich pojetí je jakousi prázdnou schránou, z níž zmizel vlastní obsah, ale k ní samotné je přesto přistupováno tak, jako by tam ten obsah stále byl. “Dal jsem se cestou víry,” řekne třeba někdo, a význam který tomu tvrzení přikládá, lze dost možná přiléhavě označit přívlastkem magický.

***

Třetí skupinou která mi z celého zamyšlení vychází, jsou lidé, kteří věří ve víru, v křesťanství, a sami sebe přesvědčili, že věří i v Boha. Mají tedy vnitřní pocit, že věří. Sami “věří, že věří”. Co tohle znamená? Znamená to nutně, že v takovém případě skutečně v Boha věří? Vysvětlím, proč tahle implikace podle mého názoru kupodivu platit nemusí.

Zamysleme se nad následujícími dvěma významovými odstíny slůvka věřit:

1) mohu věřit tvrzení, jehož obsah chápu, ale neznám jeho skutečnou pravdivostní hodnotu. Věřím nicméně tomu, že je pravdivé. Např. věta “existuje mimozemský inteligentní život” je zcela jasné tvrzení. Nikdo neví, jestli je pravdivé; mohu mu věřit, nebo nemusím, ale je jasné, co to tvrzení znamená.

Mohu věřit nebo nevěřit, že existují vodníci. Každý máme jasnou představu o tom, jak by takový vodník mohl vypadat, a co by to znamenalo, kdyby existoval, a máme názor na to, zda opravdu existuje nebo ne.

Mohu také věřit tomu, že existuje Bůh “klasického křesťanství”. Skutečná Bytost, Osoba, která je na nebesích, miluje nás, leží mu na srdci osud jednoho každého z nás, má syna Ježíše, který byl současně člověkem, byl ukřižován, zemřel, a třetí den byl vzkříšen. Svou smrtí smazal naše hříchy, vyrovnal naše dluhy vůči Bohu, a přijmeme-li ho, budeme spaseni a budeme mít věčný život v nebi. O tom všem víme mimo jiné z nesmírně významné knihy, Božího Slova, Bible. Neomylné, dokonalé a perfektní knihy.

Tomu všemu můžeme věřit, nebo nevěřit, a není s tím žádný problém.

2) jak ale mohu věřit nebo nevěřit tvrzení (komplexu tvrzení), jehož obsah nechápu? Jak mohu věřit nebo nevěřit tvrzení, jehož obsah nechápe vůbec nikdo? Když např. deklaruji absolutní nepochopitelnost, záhadnost, nepoznatelnost a transcendentnost Boha – jak můžu říct, že v takového Boha věřím? Věřím, že existuje něco, a nevím co? Nikdo neví co?

Dále řeknu, že Ježíš není “skutečný” Boží syn, je jeho “syn v uvozovkách” přičemž nikdo neví, co tento vztah “synovství” vlastně znamená. “Syn” tak zůstane pouhým slovem, bez konkrétního významu. Co znamená, tomuto věřit?

Co znamená věřit v inspirovanost Písma, aniž bych byl schopen přisoudit tomu slůvku inspirovanost v daném kontextu jakýkoliv konkrétní význam?

Katolíci věří, že hostie se při svatém příjmání změní v ústech věřícího doslova na Ježíšovo tělo. Co to znamená, tomuto věřit? Neznamená to nic jiného, než tuto víru vyznat. Nic víc.

Co znamená dnes věřit tomu, že Ježíš šel po svém vzkříšení tělesně do nebe? Nic jiného, než tuto víru vyznat.

***

Celý tento druhý význam slůvka věřit je podle mého názoru velmi typický pro umírněné křesťany a není vlastně nepodobný odříkání magického zaklínadla. To, že si věřící zhusta neuvědomují, jak zásadně je význam (2) od významu (1) vzdálený, posunutý, přičítám právě jejich víře ve víru. Oni věří pro samotnou víru, protože věří že je potřeba věřit, bez nutnosti uvědomování si nějakého konkrétního a hlubšího obsahu té víry.

Oni zřejmě opravdu mnohdy věří že věří, aniž by skutečně věřili. (a aniž by byli ochotni to sami sobě, nebo komukoliv jinému přiznat)

Závěr:

Považuji za velmi důležité uvědomit si, že
* víra ve víru existuje a je do značné míry nezávislá na samotné víře v Boha
* jde o “skutečnou víru”, tedy často hluboké přesvědčení bez jakéhokoliv racionálního opodstatnění
* vysvětluje mnohé nepochopitelné postoje věřících (jsem křesťan, ale nevěřím v osobního Boha)

Nakonec kladu provokativní otázku, co to vůbec znamená věřit (deklarovat víru!) v různé nepochopitelné a smysl nedávající doktríny. Lze v těchto případech vůbec mluvit o víře v pravém smyslu? Ptám se, zda tato vyznání, a tyto deklarace (Bůh je trojjediný! Ať už to znamená cokoliv) nejsou opět spíše projevem víry ve víru. (nepotřebujete vědět, co to znamená! Stačí tomu věřit.)

414 thoughts on “Víra ve víru

  1. Jirka

    Samain: To se dá právě vysvětlit zcela suše – člověku se to příčí, právě proto že je to jeho druh.
    Jestli je člověk v něčem mimořádný, je to v tom, že se (někomu) příčí utrpení druhů jiných.
    Ale zas úplně mimořádné – tedy výhradně lidské – to taky není – viz předchozí příklady ze zvířecího světa.

    to Samain: Ano, dá se to vysvětlit zcela suše, dá se to taky vysvětlit pomocí lásky.

  2. jack

    Jirka to Jack: Já Ti odpověděl. Člověku může být logická úvaha naprd, když je citově nevyzrálý jedinec. Chápal by raciem, nechápal by citem.

    jack: Otázka zněla čím se dá pochopit podstata čehokoliv(věcí).

    Ty odpovídáš,že chápat se dá citem. Mohl by jsi to vysvětlit,jakým citem a jak to funguje.
    Já se totiž domnívám,že chápat se dá pouze úvahou a to v našem mozku.
    Napiš nám tedy co si přesně představuješ pod svým označením cit,kterým se dají chápat věci.

  3. protestant

    Samai : Situaci v těchto zažízeních neznám. Ale nechtěla bych se do nich na stará kolena dostat. Stejně jako do LDNky.

    protestant:
    Napřed se seznam, pak suď

  4. Jirka

    jack: Otázka zněla čím se dá pochopit podstata čehokoliv(věcí).

    to Jack: Otázka zněla, jak se dá pochopit podstata lidského bytí. Člověk není věc, je to živá bytost.

  5. protestant

    jack: Historie lidstva , sekulárních a nesekulárních společností jasně ukazuje,že pravý opak je pravdou.

    Tak se mi zdá,že váš doktor mluví ze spaní.

    protestant:

    Historie posledních 100 let říká opak. Tolik mrtvých nebylo za celých předcházejících 2000 let.

  6. protestant

    protestant:
    To je jednoduché. Kdyby počítali s Bohem nemuseli vše vydobývat vlastními silami.

    jack: To myslíte jako že by stačilo se třeba modlit a všechny státa evropy by němcům odevzdali vládu nad svými zeměmi?

    protestant:
    Zajímavá představa Boha jako automatu na kávu. Stačí vhodit minci (modlitbu) a odebrat kávu (vítězství). 🙂

  7. Jirka

    Jack: Ty odpovídáš,že chápat se dá citem. Mohl by jsi to vysvětlit,jakým citem a jak to funguje.
    Já se totiž domnívám,že chápat se dá pouze úvahou a to v našem mozku.
    Napiš nám tedy co si přesně představuješ pod svým označením cit,kterým se dají chápat věci.

    to Jack: Doporučuji se podívat po nějaké kvalitní literatuře ohledně psychologie člověka. Jinak je třeba mít na paměti, že většinou se jedná o teoretická východiska.

  8. protestant

    to Michal:

    Nemyslel jsem to nijak zle. Jsem zvyklý spíše hledat otázky než odpovědi. Odpovědi přijdou později samy.
    A s tím Hitlerem – ty na něm vidíš snahu být posledním, služebníkem všech..

  9. pwb

    Karel: Hnidopich a ještě vztahovačný. Sis asi nevšiml toho smajlíka za tím, že? A mé sebekritiky. Aspoň si můžeš dát další zápis do sbírky, jaci ti křesťane jsou hulváti.

    pwb: Moc děkuji, jsi laskavý křesťan. Takoví obšťastňovali lidstvo v celých dějinách. A já, kovaný ateista, jsem dnes večer zašel do oblíbené hospůdky. Vytáhl jsem z tašky štos pozvánek s velkým nápisem MŠE SVATÁ. Slíbil jsem že to roznesu. Šel jsem od stolu ke stolu a sedícím chlapům a jejich squav jsem předložil letáčky s vlídnými slovy „Přečtěte si, prosím“. Měl bys vidět ty pohledy. No nikdo neřekl nic a pár lidí si to přečetlo. Přeji více porozumění k jiným názorům.

  10. Karel

    pwb: Moc děkuji, jsi laskavý křesťan. Takoví obšťastňovali lidstvo v celých dějinách. A já, kovaný ateista, jsem dnes večer zašel do oblíbené hospůdky. Vytáhl jsem z tašky štos pozvánek s velkým nápisem MŠE SVATÁ. Slíbil jsem že to roznesu. Šel jsem od stolu ke stolu a sedícím chlapům a jejich squav jsem předložil letáčky s vlídnými slovy „Přečtěte si, prosím“. Měl bys vidět ty pohledy. No nikdo neřekl nic a pár lidí si to přečetlo. Přeji více porozumění k jiným názorům.

    Děkují, i já tobě přeji více porozumění k jiným názorům.

  11. Karel

    pwb, nechtěl jsem se tě dotknout, myslím v tom mém předpředešlém komentáři. Jestli tomu tak bylo, omlouvám se.

  12. jack

    Jirka: to Jack: Otázka zněla, jak se dá pochopit podstata lidského bytí. Člověk není věc, je to živá bytost.

    jack:” Věcí” se vztahuje v tomto případě k bytí,nikoliv k člověku. Je to myšleno jako vyjádření “podstata věcí”. Tím je myšleno všechno co je kolem nás.
    Tedy otázka zůstává a místo “věcí” si tam můžeš dát bytí,když tě to takto irituje.

  13. jack

    protestant:

    Historie posledních 100 let říká opak. Tolik mrtvých nebylo za celých předcházejících 2000 let.

    jack: Ale nenapsal jste proč. Kdyby lidé měli před 2000 lety dnešní technologie,tak by z této doby bylo ještě více mrtvých než s novodobých válek,protože se mnohem více válčilo. A zkuste pozabíjet tisíce lidí pouhým mečem.

  14. jack

    protestant:
    Zajímavá představa Boha jako automatu na kávu. Stačí vhodit minci (modlitbu) a odebrat kávu (vítězství). 🙂

    jack: To byl ale váš nápad,mě se také zdál komický,znamenáto že už si to nemyslíte?
    Nebo nám vysvětlete,co jste přesně myslel vyjádřením,že cituji:”To je jednoduché. Kdyby počítali s Bohem nemuseli vše vydobývat vlastními silami.”
    Jak by to tedy fungovalo,když by němci nemuseli použít vlastní síly a mohli počítat s Bohem. To by mě vážně zajímalo.

  15. Jirka

    jack:” Věcí” se vztahuje v tomto případě k bytí,nikoliv k člověku. Je to myšleno jako vyjádření “podstata věcí”. Tím je myšleno všechno co je kolem nás.
    Tedy otázka zůstává a místo “věcí” si tam můžeš dát bytí,když tě to takto irituje.

    to Jack: Co je podstata bytí – to, co je kolem nás, nebo to, co je v nás? Já jsem to, co jsem uvnitř, ne to, co je kolem mě.

  16. jack

    Jirka: to Jack: Doporučuji se podívat po nějaké kvalitní literatuře ohledně psychologie člověka. Jinak je třeba mít na paměti, že většinou se jedná o teoretická východiska.

    jack: Proč bych to někde hledal,prostě mi to napiš ty,když jsi to nakousl. Mě zajímá tvá představa,když se mi tvé vysvětlení nebude zdát,tak potom můžu hledat názory jiných,když se mi bude zdát máme záhadu vyřešenu.Děkuji.

  17. jack

    Jirka:to Jack: Co je podstata bytí – to, co je kolem nás, nebo to, co je v nás? Já jsem to, co jsem uvnitř, ne to, co je kolem mě.

    jack: Ale Jirko,když se budeme zabývat tvou podstatou bytí,tak pro všechny ostatní je to “něco” kolem nás,chápeš? A teď prosím už tu odpověď.

  18. Jirka

    jack: Ale Jirko,když se budeme zabývat tvou podstatou bytí,tak pro všechny ostatní je to “něco” kolem nás,chápeš? A teď prosím už tu odpověď.

    to Jack: Naposledy jsem četl např. knihu od Daniela Golemana – Emoční inteligence, která hezky rozebírá problematiku. Jinak zajímavá je také teorie MBTI, avšak zde je třeba být mnohem opatrnější při interpretaci a přečíst si i kritiku, pak může daná metodologie plnit svůj účel.

    http://www.uloz.to/9937267/daniel-goleman-emocni-inteligence-pdf
    http://www.myersbriggs.org/my-mbti-personality-type/mbti-basics/thinking-or-feeling.asp
    http://www.recruiter.com/recruiting-news/critique-of-the-myers-briggs-type-indicator-critique/

  19. Samain

    protestant:
    Napřed se seznam, pak suď

    Samain: Zkopíruj mi tady prosím, kde JÁ soudím tebou jmenovaná zařízení. A dále – reaguj na to co píšu – a ne na to, co si myslíš že si myslím 😀

Comments are closed.