Asi před čtrnácti dny mi poslal pěknou úvahu na téma posmrtného života Vít Skalický. Vítkovi se omlouvám, že ji zveřejňuji až teď, a předávám mu slovo.
Jaký je Váš názor na posmrtný život? Věříte v něj?
Na posmrtný život existuje mnoho názorů. Někteří věří, že se po smrti narodí jako jiní lidé a budou žít jiný život, že se reinkarnují, někteří věří v nebe a peklo, či v nebe, peklo a očistec. Někteří věří, že po smrti budou žít šťastný život. A jiní tvrdí, že nemůžeme vědět, co nás po smrti čeká, jak bude posmrtný život vypadat.
Já osobně jsem ateista, tedy věřím, že smrtí život končí, že žádný posmrtný život neexistuje. Není to stoprocentně jisté, ale je to velmi pravděpodobné. Z hlediska vědy se problém nachází v tom, že si myslíme, že v nás – lidech – existují dvě složky – nazvěme to třeba tělo a duše – a ty se podle náboženství dají rozdělit- tělo zemře, ale duše bude žít navždy. Z hlediska vědy je však absurdní domnívat se, že naše mysl by mohla existovat bez těla. Tělo i mysl existují pouze najednou a společně umírají, protože neexistuje žádné tělo a mysl, existujeme jen my a my se už dále nedělíme. Náš mozek je součástí našeho těla a nedá od něj oddělit a ani jeho funkce myšlení. Tak to vidí věda a má k tomu důkazy.
Já se však v tomto článku nechci zabývat vědou, chci se zabývat otázkou: Opravdu chceme žít navždy? Jsou lidé opravdu šťastnější, pokud vědí, že jejich život neskončí?
Na první pohled tyto otázky působí nesmyslně. Lidé přece musí být šťastnější, pokud vědí, že doopravdy nezemřou. Vzpomínám si, jak nám učitelka ve škole- nevěřící- říkala, že věřící lidé se lépe vyrovnávají se stářím a s myšlenkami na smrt, protože věří v posmrtný život. I mnoho lidí – ať už jsou věřící nebo ateisté – by s tímto výrokem souhlasilo. Rovněž i já sám před několika lety. Uvědomil jsem si však, že tento názor je iluze, nesmysl. A pochopil jsem proč.
Jednou jsem četl příběh o zdravotní sestře, která pracovala ve velkém domově pro seniory. Žilo tam mnoho seniorů, a tak asi není překvapivé, že někdo z domova zemřel prakticky každý den – o to víc měli senioři smrt na očích. Tato zdravotní sestra si myslela, že logicky musí být věřící senioři šťastnější, a ateisté nešťastní. Jaké pro ni ale bylo překvapení, že ti, kdo se nejvíce báli smrti, byli věřící – báli se toho, co je po smrti čeká. Naopak ateisté byli veselí a užívali si svůj pobyt. Byli totiž přesvědčeni, že smrtí jejich život končí, smířili se se svou smrtelností a rozhodli se prožít zbytek svého života, jak nejlépe dovedli.
A v tom to je. Křesťanství učí, že ti jediní, kdo mají jistotu, že se dostanou rovnou do nebe, jsou svatí (kteří byli za svaté prohlášeni až po smrti), všichni ostatní si ničím nemohou být jisti, a většina lidí bude pravděpodobně hodně trpět v očistci nebo v pekle za všechno špatné, co udělali. Nevím přesně, jak je to u ostatních náboženství, ale princip zůstává. Každý, kdo respektuje názor, že smrtí jeho život nekončí, se vydává na milost a nemilost strachu. Strachu z neznámého, strachu z utrpení. Protože ohledně posmrtného života si nikdo nemůže být ničím jistý.
My ateisté se naopak nemáme čeho bát. Ateismus nás zbavuje strachu ze smrti. Protože pokud po smrti nic neexistuje, čeho bychom se měli bát? Můžeme být smutní z toho, že zemřeme, můžeme z toho mít i depresi, ale nikdy nebudeme cítit strach. Smrt nás však může velmi motivovat. Pokud si přiznáme, že jsme smrtelní, o kolik stoupne hodnota lidského života? Jak důležitý je každý okamžik života, protože se už nikdy nevrátí? Pokud se smíříme se svou smrtelností, nebude nás to motivovat k tomu, abychom prožili lepší a více naplněný život?
Lidský život nikdy nebude bezvýznamný. Všechno, co jsme udělali na tomto světě zůstane pevně součástí historie naší civilizace. I když zemřeme, to čím jsme byli, zůstane v těch, co nás znali, pro které jsme něco znamenali. To, že jsme je ovlivnili, znamená, že náš odkaz bude přežívat i po jejich smrti v dalších lidech. I když o většině z nás nebude za sto let nikdo nic vědět.
Jaká je průměrná délka lidského života? Kolika let se dožíváme? V České republice je to asi 77 let. V jiných státech se průměrná délka života pohybuje od 45 do 83 let. Většině z nás zbývá ještě mnoho let života.
Vzpomínám si, že jednou před několika lety vysílali ve zprávách zajímavou novinku – vědci objevili nové poznatky, díky kterým vědci budou jednou moci výrazně prodloužit lidský život. Třeba na dvě stě let i více. Novináři se potom ptali v domově seniorů, kdo by chtěl žít tak dlouho. Většina seniorů odpověděla rozhodně, že tak dlouho by žít nechtěli.
Ale představte si, že bychom většinu té doby byli mladí. Že bychom stárli třikrát pomaleji. Dovedli bychom žít dvě stě let? Asi ano. Představte si však, že bychom museli žít ne dvě stě, ale 10 000 let. Jak odporná a stereotypní by nám připadala každá činnost, kterou dnes milujeme, kdybychom ji měli dělat 10 000 let. Šíleli bychom z lidí, které dnes máme rádi. Samotný život by nám připadal jako povinnost, kterou nenávidíme. Není v lidské přirozenosti žít tak dlouho. Možná se jednou lidstvo dostane na úroveň, kdy to dokáže. Ale dnes by většina lidí pravděpodobně zešílela, kdyby musela žít tak dlouho.
A co teprve žít sto tisíc let, milion let, celou věčnost? Ne, rozhodně bychom nebyli šťastní, ukousali bychom se nudou, život by pro nás ztratil cenu, nebyl by nijak zajímavý.
Rovněž podle mého názoru existuje obrovská iluze ve štěstí. Sice všichni toužíme být šťastní, ale všichni tušíme, že to nejde. Pocity jsou duální. Abychom mohli být šťastní, musíme si prožít neštěstí, abychom byli veselí, musíme vědět, co to je smutek. Už dnes většina z nás nedokáže být dlouhodobě stejně šťastná. Zároveň však duálnost pocitů způsobuje, že život je zajímavý, že nás baví a že chceme žít. Představa, že bychom měli být věčně šťastní v ráji je v přímém rozporu s tím, že bychom byli lidé.
Ještě dnes mnoho lidí (a mnohem více v historii) přeje svým nepřátelům věčné zatracení, bolest a utrpení. A je na světě ještě stále dost lidí, kteří věří, že všichni, kdo nevyznávají stejnou víru jako oni, budou po smrti žít jako navždy nešťastní. Pokud však po smrti následuje buď nebe nebo peklo, jak poznáme kdo se kam dostane? Na světě přece nejsou jen zlí a jen dobří lidé. Každý v sobě máme dobro i zlo. Znamená to, že všichni budou v pekle a v nebi zároveň? Kde je ta hranice mezi člověkem, který bude věčně šťastný a tím, kdo bude věčně trpět v bolestech? Jak mizivé a krátké období je vlastně několik desítek let – skutečný život- ve srovnání s miliony let údajného posmrtného života. Jak by něco tak mizivého mohlo ovlivnit něco tak obrovského? Myslím, že tyto představy jsou velmi nespravedlivé, co víc, dokonce nekonečně nespravedlivé.
My ateisté nepřejeme nikomu nic tak zlého jako je strašná bolest v pekle. Věříme, že naši nepřátelé zemřou stejně jako my a stejně jako všichni, kdo ateisté nejsou. Smrt je spravedlivá pro všechny, protože všichni zemřeme. A po smrti už nic není, což platí také pro všechny lidi. Tato představa – neexistence posmrtného života – je mnohem mnohem spravedlivější než všechny představy posmrtného života, s kterými jsem se kdy setkal.
Věřím, že pokud se smíříme se svou smrtelností, pokud se vyrovnáme s tím, že jednou definitivně zemřeme, posilní nás to, udělá to z nás vyrovnanější a lidštější lidské bytosti. Já osobně si smrt představuji jako usnutí, jako ponoření se do bezesného spánku, ze kterého se už nikdy neprobudím. Se samotným okamžikem smrti není spojeno žádné utrpení a po ní už nic nenásleduje. Koneckonců vesmír existoval 15 miliard let předtím, než jsem se narodil a bude existovat ještě miliardy let po tom, co zemřu. Lidská civilizace fungovala beze mě tisíce let a doufám, že minimálně další tisíce let fungovat bude.
Nemyslím si, že na naší smrtelnosti je něco špatného, něco, s čím bychom se nedokázali smířit. Život je dost dlouhý na to, abychom prožili spoustu krásných chvil a zážitků. A je dost možné, že bychom jako lidé ani nedokázali žít několikanásobně déle než žijeme teď. A ruku na srdce, nezasloužíme si všichni po tom všem, co jsme si v životě prožili, se jednou na konci života ponořit do bezesného spánku, z něhož se už nikdy neprobudíme ?
— Vít Skalický
Colombo to chápu , já mám přístroj a mohu ho testovat , mé poznatky komínový efekt a teplo jako takové, vylučují jako iniciátor pohybu kolečka , natočil jsem několik videí, kde na kolečko působí srovnatelné tvary a teploty, jako má ruka a kolečko se netočilo , protože jsem hlavně stínil logické přídavné vzdušné proudění v místnosti, které může působit. Slávek nic takového neudělal , pohybuje se v otevřeném prostoru kolem kolečka , sahá do blízkého prostoru kolečka, pohybuje hrnky a proto se mu kolečko točí , kolečko lze zastavit a lze ho stínit těmto vlivům, kdyby tomu, tak nebylo, točilo by se mi stejně jako jemu. Při vysávání vzduchu z prostoru skleněné dózy, což jsem neumětelsky zkoušel 🙂 se kolečko z jedné strany zvrtlo a přilepilo ke spodní kovové části , asi podtlakem. Když jsem vložil ruku do skleněné dózy a utěsnil tento průduch, okamžitě se stěny zapařily a kolečko se opět podivně zdeformovalo. Takhle to testovat nelze , zkouším to roztáčet v uzavřené dóze a malý pohyb jsem způsobil, nejde to hned opakovat, tak to budu zkoušet dál, třeba se mi to povede opakovat a natočit . Ale stejně jako ten Američan co to již natočil budu vystaven skepsi a narážkám, že jsem třeba drknul do desky pod kolečkem a nebo upravil střih videa a obloukem se zase vrátíme k teplotě působící přes sklo Uf 🙂 Je to těžký oříšek, a ještě se asi zapotím 🙂 Vakuové pokusy dělat prozatím nechci, nejsem vědec a ani aktivní esoterik, nechci nic prokazovat a ani nechci 1000000 dolarů . Dělám to z vlastního zájmu a potřeby komunikovat o tomto tématu. Nic víc. 🙂 Však i schůzky s fyzikem ze sisyfa jsou jen neformální a přátelské, nejsme v žádném konfliktu zájmů a když mě jako fyzik dokáže přesvědčit o fyzikálním vlivu , který nebude nahrávat vitalitě , nepo..ru se s toho. Prozatím fyzik viděl, že teplota nepůsobí a když kolečko přiklopil plastovou vaničkou a kolečko se neroztočilo vlivem teploty ruky, řekl, že kdyby to byla teplota, tak by jí poklop nestíní a kolečko by se točilo stejně jako bez poklopu. Ale to se nestalo! Chce to testovat dál a má nápady, na které jsem moc zvědavý . Vitalitu samozřejmě nepřipouští, ale to není podstatné. Důležité je, že mi nedává sežrat, že já ano 🙂
Slávku kolečko se ti točí protože jsi způsobil jeho rotaci vzdušným proudem způsobeným rukou a pohyby těla , teplo ruky působí na rotaci kolečka jen když působí i další vzdušné proudy, které jsi vyvolal svými pohyby , kolečko se točí setrvačností a usměrněnými tebou způsobenými vzdušnými proudy , které svádí deska stolu a papírová stěna, kolečko tak dostává stálý impulz k rotaci a teplota ruky jen přispívá. Ale samo o sobě není schopno roztočit kolečko s klidové pozice, kdy stíníš tak jako já jsem stínil veškeré vzdušné proudy v místnosti, proto stálo. Teplota působí na vzduch ten se prohřeje , ale k tomu aby způsobilo rotaci kolečka, potřebuje působit a násobit se po celém obvodu kolečka . Nechápeš má videa a tvrzení už dlouho tvrdím že 6 hrnků a teplota z nich kolečko roztočí, tvrdím že teplota v komínovém efektu funguje , ale ne pokud působí teplo jen na polovinu obvodu kolečka . Což nám logicky říká, že teplota ruky sice působí , ale nemá takové tvarové parametry , které by působili jako u 6 hrnků a proto se kolečko nemůže teplotou ruky roztáčet. ruka s ledy v sáčku tohle jen potvrzuje, natočím to !
“Prozatím fyzik viděl, že teplota nepůsobí a když kolečko přiklopil plastovou vaničkou a kolečko se neroztočilo vlivem teploty ruky, řekl, že kdyby to byla teplota, tak by jí poklop nestíní a kolečko by se točilo stejně jako bez poklopu.”
D’ough, co to je za fyzika?
Slávku nečteš mé příspěvky pro tebe , opakuješ něco co jsem ti již vysvětlil, nebudu to opakovat proto jsem ti postnul stejný příspěvek
slávku, teplota těla , teplota ruky, vzduch z úst , na rotaci kolečka nepůsobí , ty sám odvracíš hlavu od kolečka a říkáš kameramanovi ať to točí , že se kolečko točí i když na něj nedýcháš , teorie svodu vzduchu po ruce, je snadno vyvratitelná zadržením dechu a nebo překážkou mezi rameny a lokty , nebo svodu dechu neprodyšným šátkem . např nahoru, stačí šátek u krku utěsnit .
colombo co je to D’ough .-) jestli budeme mít nějaké výsledky a on mi řekne, že je můžu pod jeho jménem zveřejňovat udělám tak, takhle je to neformální setkávání z mého osobního popudu a já ho nebudu uvádět, nezlob se ! Stejný pokus, který jsme spolu dělali je je toto…. http://www.youtube.com/watch?v=pRkqGYIVm7k , toto je poněkud neosobní prostor k jakékoli osobní důvěře nevhodný.
píše se to D’oh Colombo :))
omg, si snad budu googlit už úplně všecko:/
Pan Jan asi nepotřebuje znát, proč se kolečko točí. Spíš se zdá, že chce jen budit pozornost a tkát tu nějakou záhadu a stavět se do role osvícence.
http://www.youtube.com/playlist?list=PLDCC0B04FECFF48F8&feature=view_all
Chechtáku mě je u prdele nějaká vitalita , nesnáším nepravdy a když na nějakou přijdu , proč ji neuvádět na pravou míru. Je mi naprosto putna mé hodnocení, kým jsem a jaké jsou mé záměry, stejně se tady s těchto stránek nic vyčíst nedá je to jen o konfrontaci dvou světů, kdy jedna strana je plná předsudků a druhá pečlivě a poctivě testuje , pozoruje a hodnotí. Jestli tady niko neuzná mé výsledky je mi jedno, nebudu se přiklánět ke komínovému efektu jen protože se to tak tvrdí a jen protože se to samo nabízí. Pokusil jsem tento jev komínového proudění vzduchu s teplotním vlivem projektovat do efektu pohybu kolečka a výsledky mých testů potvrdily , že vliv tohoto efektu, je evidentní jen pokud působí teplo, po celém obvodu kolečka . Působnost tepla na polovinu obvodu kolečka jím není schopno roztočit, když už se točí vzdušným proudem v místnosti částečně teplo přispívá k tomu, že kolečko udržuje v setrvačné rotaci, ale když ustane vliv vzdušných proudů, přestanete se hýbat a stíníte prostor kolem kolečka všem možným vzdušným prouděním, jeho rotace ustane i pod vlivem tepla. Mě se kolečka netočí, i když na ně teplo působí , protože stíním vzdušné proudy, Slávek předvádí jen udržování rotace svými pohyby a vyvolanými vzdušnými proudy a částečně teplem,ale ne její způsobení teplotou vody v hrncích, je to nelogické , mé kolečka by se točit musela, úplně stejně jako jemu a přesto se netočí.
Zavři kolečko do průhledné nádoby, aby neprocházel nikudy vzduch.
Bude se pak kolečko točit, když budeš dávat ruku do obdobné vzdálenosti jako bez nádoby?
Jan: Slávek předvádí jen udržování rotace svými pohyby a vyvolanými vzdušnými proudy a částečně teplem,ale ne její způsobení teplotou vody v hrncích, je to nelogické , mé kolečka by se točit musela, úplně stejně jako jemu a přesto se netočí.
Slávek: vzdušný proud z teplých hrnků dokáže OBRÁTIT směr rotace kolečka. kdyby to bylo způsobeno něčím jiným, kolečko by se točilo i v případě prázdných a chladných hrnků. kolečko se ale netočí. IMHO jediná změna je tam v těch teplejších hrncích, IMHO je to jediný důvod rotace kolečka
Jane, to že se ti to netočí není tím, že by tvé experimenty byly špatné, ale tím, že jsi prostě ještě neobjevil tu správnou polohu kolečka vůči hrníčkům. Mě se to taky netočí v jakékoliv konfiguraci. Záleží i na tvaru hrníčků a jak k nim umístíš kolečko. Sám jsi viděl, že kolečko se netočilo, když byly hrníčky u sebe, ale jakmile jsi je oddálil, kolečko se roztočilo. Pokud bys tak neučinil, tak bys tu nyní tvrdil, že jsi VYLOUČIL možnost rotace, když jsou hrníčky kolem dokola.
Zkus si nejdřív vyzkoušet, jaká pozice 3 hrníčků a kolečka toto kolečko roztočí a potom proveď experiment podle svých představ, s hrníčky v této pozici.
Chehcták: Zavři kolečko do průhledné nádoby, aby neprocházel nikudy vzduch.
Bude se pak kolečko točit, když budeš dávat ruku do obdobné vzdálenosti jako bez nádoby?
Slávek: nebude, zkoušel jsem to milionkrát. Jedině, pokud se ti podaří zahřát tu nádobu, nebo máš ruce položené na stole. Potom je malá možnost, že se kolečko pohne. Nikdy se ale zcela neroztočí. Pokud by tomu bylo jinak, tak je Youtube těmi videi zaplaveno a i Jan tu už nějaké svoje dílo odkázal.
“nebude, zkoušel jsem to milionkrát. Jedině, pokud se ti podaří zahřát tu nádobu, nebo máš ruce položené na stole. Potom je malá možnost, že se kolečko pohne. Nikdy se ale zcela neroztočí. Pokud by tomu bylo jinak, tak je Youtube těmi videi zaplaveno a i Jan tu už nějaké svoje dílo odkázal.”
Může se roztočit, ale nádoba musí být dostatečně velká. A protože taková nádoba nemůže být široká (ruka by byla příliš daleko od kolečka), musí být vysoká. V takové nádobě pak může vzniknout ohřevem (rukou) dostatečný proud vzduchu k mírnému roztočení kolečka. Jedno takové video jsem viděl, asi jej tu dával Jan.
Machi v uzavřené nádobě proudění vzduchu nevznikne , není tam potřebný tah, tak jako v komínu, teplo nepůsobí na kolečko v jeho rotaci, když ho obestoupíš 6 hrnky, které jsou k sobě přisunuté. Stejně tak se neroztočí, ani když na něj působí dvě horké žehličky přiložené k jedné straně kolečka do L . Neroztočí se ani po vlivu tepla 36 – 42 ‘C působícího z povrchu gumové rukavice, položené s ohnutými prsty kolem kolečka, v jeho bezprostřední blízkosti! Kolečko, když na něj nepůsobí okolní aktivní vzdušné vlivy, se pod vlivem tepla 36 – 42 C’, na jeho polovinu obvodu jen nepatrně cuká. Tento efekt je známkou toho, že tento vliv není dostatečně, silný aby kolečko roztočil, i když plně působí. To, že Slávek odstoupil od stolu a rukou změnil směr rotace, stále ukazuje na vzdušné proudy jím způsobené, pohyb v místnosti na 2 metry je kolečko schopno registrovat a navíc takový veliký vzdušný proud, který způsobuje celá plocha těla , působí dál i když už Slávek, jak tvrdí, je nehybný. Teplo sice působí a jeho proudění prostorem , rotaci usměrní tam, kam zrovna vzduch proudí , ale pořád je to o tom, že kolem kolečka působí i jiné vzdušné proudy a tyto vlivy se sčítají. Samo o sobě teplo, ať má jakoukoli hodnotu, v působení na polovinu kolečka, nemá šanci, bez ostatních vzdušných vlivů, kolečkem roztočit! Ve chvíli, kdy Slávek mění směr rotace přistoupí , rukou strčí do kolečka , způsobí takových působících vlivů, že se nedá vypozorovat, co zrovna působí .
Ale no tak. Jane. I ty si musíš uvědomovat že je to všechno co říkáš a děláš je postaveno na “možná” a “já to vidím tak”…
Exaktnost hadra… Všechno je to postavené na tvém dobrém slově, že to děláš pořádně a že nikde žádný vítr není…
Machi: Může se roztočit, ale nádoba musí být dostatečně velká. A protože taková nádoba nemůže být široká (ruka by byla příliš daleko od kolečka), musí být vysoká. V takové nádobě pak může vzniknout ohřevem (rukou) dostatečný proud vzduchu k mírnému roztočení kolečka. Jedno takové video jsem viděl, asi jej tu dával Jan.
Slavek: proto jsem psal, ze tu nadobu nesmis zahrat. da se t jednoduse merit. to co jan odkazoval bylovideo, kde se to kolecko sotva pohlo. navic tamm chlapik smejdil rukou po stole a zahrival nadobu. oba dva vlivy se daji jednoduse ohlidat.
Nezlobte se, nemohu za to, že nedokáže tyto vlivy stínit a připustit si je ! Povedlo se mi přijít na to, jak je stínit, ve chvíli působení tepla na kolečko ! Působí jenom teplo a vzduch kolem není ovlivňován mými pohyby, kolečko stojí u rukavice, 3 hrnečků s mezery i bez nich, jsem v místnosti kde není okno, škvíry dveří neproudí vzduch , protože uzavřu okna v ostatních místnostech a všechny dveře. Horizontální úroveň prostoru kolem kolečka, ještě uzavřu plastovou stěnou, která zabraňuje vlivu mého těla , kolem kolečka je zrcadlo, dvě zdi , a plastová deska a deska pod ním . Tohle vše Slávek neřeší….veliký neuhlídatelný otevřený prostor, velká deska stolu , velká papírová stěna opřená o hrnečky, jeho pohyb těla celou místností , pohyb ruky ke kolečku, rázné usměrnění kolečka rukou atd. Tohle je schopnio kolečko registrovat a všechny desky kolem kolečka tyto vlivy k němu přenáší . Čím větší plochy jsou u kolečka, tím více vzdušného aktivního proudění se k němu svádí . Já mám pod kolečkem jeho víčko, aby bylo výše, než plocha desky pod ním, abych snížil možnost jejího přenosu, vzduš. proudů k němu. Jak si mohu myslet po mých zkušenostech, že je teplo schopné v prostoru pod poklopem kolečkem pohybovat, když toho není schopno ani bez poklopu?! Jak si mohu myslet, že teplota ruky působí, když ruku strčím do sáčku s ledem a přiložím ji ke kolečku , mezi rukou a kolečkem jsou kusy ledu, ruka se tímto ochlazuje a přesto kolečko roztočím , stejně jako bez ledu, a to zprvu zadržuji dech a stíním ho šátkem a jsem v místnosti kde nic nefouká !? Led s vodou přiložený v gumové rukavici se zahnutými prsty ke kolečku z jedné poloviny jeho obvodu sám o sobě kolečko neroztočil ! Kluci chápu, že je těžké přijmout tento fakt, že to teplem není, protože ten moment pokud stíníte i vzdušné proudy se musí hodnotit další vliv, který není znám . Dech se dá stínit , vzdušné proudy v místnosti taky , teplota ruky taky a kolečko přesto rotuje , to vidím a mohu dokládat dalšími videi, ale potřebuji tak nějaký čas . Natáčení zabere hodně času a taky podmínek klidu, což se doma moc nedá uhlídat , a já mám taky jiné zájmy, tak prosím o strpení. Zítra jdu na Železnou Streepovou do kina 🙂 PS: Natočím i vliv teplé rukavice, se stejnou teplotou, jako má ruka, přes skleněnou stěnu nádoby , na kolečko! Podle Vás by se mělo kolečko točit, to mi řekl i pan fyzik . Jsem také zvědavý na výsledek!