Argument ad Hitlerum a spol.

Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.

— Godwinův zákon o internetových diskuzích


V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:

* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)

Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.

***

Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.

Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!

Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.

Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.

My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.

***

Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.

Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:

Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922


Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922

Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát

Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf

Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:

Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933

Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm

Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.

Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.

Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.

***

Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.

Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.

Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.

Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.

Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.

***

Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?

Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:

1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit

Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”

Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)

Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.

***

Závěrem několik postřehů:

Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.

Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).

Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.

Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?

Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.

815 thoughts on “Argument ad Hitlerum a spol.

  1. protestant

    to Michal.

    No třeba Jára Cimrman: “Jsem tak velký ateista, až se bojím, že mne pán Bůh potrestá.
    Nebo několik mých ateistických přátel, kteří na rozdíl ode mne nechali všechny své děti pokřtít. 🙂

  2. protestant

    Slávek: to že máš problém s chápáním obvyklého významu slov jsme si tady myslím už všimli Myslím, že lidi, kteří o sobě jako o ateistech mluví, klidně mezi ateisty počítat můžeš. Myslíš, že právník musí rozumět právu?

    protestant:
    Takže kdo o sobě prohlásí že je právníkem, tak se jím stává? Rozumím tomu dobře? 🙂

  3. Slávek Černý

    Jinak, myslím, že pojem právník je spíše označení profese: podnikový právník, soudce, exekutor. Ti všichni musí být právníci a mít právnické vzdělání, které je nutnou podmínkou k tomu, aby člověk byl právník. Ale to je fakt vedlejší, předpokládám, že ty protestante navrhneš jiný způsob, jak právníka chápeš ty 🙂

  4. Slávek Černý

    A je to tady: pokud u ateisty a křesťana postačí, že se ke svému křesťanství (ateismu) přihlásí, tak “logicky” přece stačí, když se někdo prohlásí za dítě nebo letadlo a je dítětem nebo letadlem 🙂

  5. protestant

    Slávek Černý says:
    August 22, 2011 at 9:57 am
    A je to tady: pokud u ateisty a křesťana postačí, že se ke svému křesťanství (ateismu) přihlásí, tak “logicky” přece stačí, když se někdo prohlásí za dítě nebo letadlo a je dítětem nebo letadlem

    protestant:

    Proč by měly být pojmy křesťan a ateista vyjímkou? Je k tomu nějaký důvod?

  6. protestant

    Slávek Černý says:
    August 22, 2011 at 9:56 am
    Jinak, myslím, že pojem právník je spíše označení profese: podnikový právník, soudce, exekutor. Ti všichni musí být právníci a mít právnické vzdělání, které je nutnou podmínkou k tomu, aby člověk byl právník. Ale to je fakt vedlejší, předpokládám, že ty protestante navrhneš jiný způsob, jak právníka chápeš ty

    protestant:

    Je to podobné jako u elektrikáře, pekaře, liberála, či konzevativce. Nestačí se prostě za ně prohlásit.

  7. Michal Post author

    🙂

    Jenže problém protestante je, že vy neumíte dát ani mlhavé kritérium, kdo teda křesťan JE. “Ten kdo následuje Krista” není kritérium, protože si pod tím každý může představit a také představuje něco jiného. V očích fundamentalistů nebo pravověrných katolíků třeba VY zaručeně Krista nenásledujete, to si můžete být jistý.

  8. Slávek Černý

    protestant: Proč by měly být pojmy křesťan a ateista vyjímkou? Je k tomu nějaký důvod?

    Slávek: Ach jo. Ano je k tomu důvod protestante. Různá slova označují různé věci. Dítě znamená něco jiného než křesťan. Právník znamená něco jiného než ateista. Nejen že ty pojmy znamenají něco jiného, ale označují i jiné kategorie vlastností.

  9. Slávek Černý

    Ano Michale, protestant společně s karlem chápou pojem Křesťan v daleko užším kontextu, než většina lidí. Podle nich je nemorální křesťan oxymoron. Na druhou stranu, pokud se jedná o počet křesťanů, hned zčistajasna procitnou a za křesťana považují i papuče farářova syna.

  10. Slávek Černý

    Protestant: Je to podobné jako u elektrikáře, pekaře, liberála, či konzevativce. Nestačí se prostě za ně prohlásit.

    Slávek: Jak poznáte liberála jinak, než podle jeho prohlášení?

  11. protestant

    Slávek Černý says:
    August 22, 2011 at 10:15 am
    Ano Michale, protestant společně s karlem chápou pojem Křesťan v daleko užším kontextu, než většina lidí. Podle nich je nemorální křesťan oxymoron.

    protestant:
    Co je zase tohle za nesmysl. Nic takového jsme nikdy neprohlásil. Nemorální křesťan samozřejmě existuje. Slovo křesťan neoznačuje vlastnost člověka, ale směr, kterým se ubírá.

  12. protestant

    Slávek: Jak poznáte liberála jinak, než podle jeho prohlášení?

    protestant:
    Samozřejmě. Když bude za¨stávat konzervativní praktické postoje, tak se může prohlašovat za liberála kolikrát chce.

  13. Slávek Černý

    Protestant: Slovo křesťan neoznačuje vlastnost člověka, ale směr, kterým se ubírá.

    Slávek: Tak to je další výrok do sbírky. Křesťana nepoznáme podlo toho, jaký je a co dělá, ale podle toho jaký bude…

    Ale vážně Protestante, já asi chápu, co tím myslíte, problém je, že taková definice křesťana je neužitečná. Neoznačuje nic, o čem by se dalo rozumě diskutovat, protože nám chybí objektivní kritéria. Většina lidí rozumí pod pojmem křesťan člověka, který se hlásí ke křesťanskému vyznání. Proč to měnit?

  14. protestant

    Slávek: Tak to je další výrok do sbírky. Křesťana nepoznáme podlo toho, jaký je a co dělá, ale podle toho jaký bude…

    Ale vážně Protestante, já asi chápu, co tím myslíte, problém je, že taková definice křesťana je neužitečná. Neoznačuje nic, o čem by se dalo rozumě diskutovat, protože nám chybí objektivní kritéria.

    protestant:
    S tím bude problém vždy….

  15. protestant

    Slávek: Většina lidí rozumí pod pojmem křesťan člověka, který se hlásí ke křesťanskému vyznání. Proč to měnit?

    protestant: Několikrát zde zaznělo, že o pravdě se nehlasuje. Těch co byli přesvědčeni, že slunce obíhá kolem Země také byla v době Koperníka většina. Proč to tedy měnili?

  16. Michal Post author

    No samozřejmě proto, že Koperník přišel s přesvědčivými argumenty, proč se mýlí, a proč je přesnější popis skutečnosti ten jeho, a nikoliv ten většinově příjímaný. Argumenty, nikoliv vírou.

    A jaká je pointa vašeho dotazu?

  17. protestant

    pointou je to, že když něco zastává většina nemusí to být blíže pravdě než názor menšiny.

  18. Slávek Černý

    Nyní tu diskutujeme, kdo je křesťan. To je závislé na tom, jak si křesťana definujeme. Pokud si jej definujete podle sebe, tak samozřejmě pravdu mít budete, ale bude Vám to k ničemu, protože Vám většina lidí nebude rozumět.

    Proto si myslím, že je užitečnější vnímat křesťana tak, jak to navrhujeme my. O pravdu v tomto případě skutečně nejde.

    Co jsem navíc chtěl ukázat, že vy křesťané s tomuto pojmu dáváte obsah, podle toho, co se Vám zrovna hodí do krámu. Jsem schopnej rozumě diskutovat s člověkem, který si křesťana definuje jako vy, ale není možné rozumě diskutovat s člověkem, který se k tomu ohání statistikami, které měří úplně něco jiného.

  19. Michal Post author

    No to samozřejmě nemusí, a to snad ani nikdo netvrdí. Nebo kdo kdy tvrdil, že pravdě musí být blíž stanovisko většiny?

    Pokud se bavíme o DEFINICI slova křesťan, pak POZOR – zde přece vůbec nemá smysl se bavit o tom, kdo má pravdu a kdo ne! Jedna definice není nikdy “pravdivější” než druhá, to je nonsens! Některý způsob definice může být častěji přijímaný než jiný, a pak je vhodné se ho buď přidržet, a nebo si ten pojem definovat jinak – ovšem vždy je nutno držet se JEDNÉ definice a ne to měnit jak se to člověku hodí.

    Nelze třeba definovat křesťana podle toho co o sobě prohlásí v sociologickém průzkumu, chci-li demonstrovat jak moc je na světě křesťanů, a na druhé straně zase označovat za křesťana jen člověka který se křesťansky chová (navíc neříct co to JE křesťanské chování) když chci prokázat, jak jsou křesťané morální lidé, a že někteří konkrétní lidé křesťané nejsou, ačkoliv se ke křesťanství jednoznačně hlásí (Barták, Hitler).

Comments are closed.