Argument ad Hitlerum a spol.

Pravděpodobnost, že se v internetové diskuzi na libovolné téma objeví srovnání s Hitlerem, nacisty apod., se s růstem délky diskuze blíží jedné.

— Godwinův zákon o internetových diskuzích


V diskuzích o víře se kromě argumentu s Hitlerem objevuje analogický argument se Stalinem, MaoCeTungem, a dalšími diktátory 20. století. Myšlenku mají všechna tato tvrzení společnou. Připomeňme některé varianty této “argumentace”:

* Hitler, Stalin, MaoCeTung, atd. byli ateisté. Tito lidé měli na svědomí desítky milionů lidí. Tedy ateismus má na svědomí desítky milionů lidí.
* Miliony lidí byly povražděny kvůli ateismu.
* Hitlerův i Stalinův režim byly důsledkem ateismu.
* Hitlerův a Stalinův režim byly příklady ateistického extremismu. (autorem tohoto tvrzení je DineshDSouza)

Křesťané těmto tvrzením přikládají velkou váhu, a objevují se velmi často nejen v internetových diskuzích, ale používají je i seriózní autoři v knihách a veřejných projevech. Za relevantní argument podobná tvrzení považoval Jan Jandourek ve své knize Vzestup a pád moderního ateismu, a takto se do ateistů opřel i současný papež Benedikt XVI. Je tedy velmi důležité se nad myšlenkami v těchto tvrzeních skrytými seriózně zamyslet.

***

Nejdříve považuji za nutné zdůraznit, že to k čemu jakákoliv myšlenka či lidské poznání (třeba že Bůh neexistuje) vede, nevypovídá nic o pravdivosti či nepravdivosti té myšlenky.

Například, porozumnění jaderným reakcím vedlo ke konstrukci atomové bomby a poté i k Hirošimě, tedy ke smrti stovek tisíců lidí. Z toho ale samozřejmě nelze vyvodit, že jaderné reakce proto nemohou fungovat!

Vynález střelného prachu posloužil z velké části k zabíjení lidí – což ale neznamená, že chemické reakce vedoucí k explozi střelného prachu nefungují.

Analogicky – I KDYBY se ukázalo, že ateismus vedl k čemukoliv špatnému, pak by to mohlo vypovídat maximálně tak o tom, že pro lidskou společnost je dobré věřit v Boha, NIKOLIV ale o tom, že Bůh existuje.

My ale naštěstí v dalším ukážeme, že na ateismu neulpívá ani morální skvrna – že zodpovědnost za žádné masakry mu na rozdíl od křesťanské víry připsat s čistým svědomím nelze.

***

Nyní se podívejme na to, jak je to s zodpovědností ateismu za nacistické masakry.

Předně, Hitler nebyl ateista. Byl pokřtěný, byl členem Katolické církve, a ke křesťanství se otevřeně a veřejně hlásil. Zde je několik jeho výroků:

Mé cítění mě jako křesťana směřuje k mému Pánu a Spasiteli jako bojovníka.
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922


Jako křesťan nemám žádnou povinost nechat se podvádět, ale naopak mám povinnost být bojovníkem za Pravdu a Spravedlnost…
— Adolf Hitler, 12 dubna 1922

Hitler byl dokonce kreacionista. Uveďme jeho citát

Liška zůstane vždy liškou, husa vždy husou, a tygr si vždy ponechá znaky tygra.
— Hitler, Mein Kampf

Ještě zmiňme Hitlerův názor na sekulární školy:

Sekulární školy nikdy nemůžeme tolerovat, protože takové školy nedávají [svým žákům] žádné náboženské instrukce, a obecné morální instrukce bez náboženského základu visí ve vzduchu. Současně, veškeré formování charakteru a náboženství musí být odvozeno z víry.
— Adolf Hitler, ve své řeči 26. dubna 1933

Na webu je velké množství stránek, zabývajících se důkazy o Hitlerově víře, za všechny viz. např. zde: http://nobeliefs.com/hitler.htm

Na rozdíl od mnohých heretiků nebyl Hitler z církve nikdy exkomunikován, a to ani posmrtně (až dodnes). Můžeme jistě vést diskuzi o tom, zda Hitler křesťanem byl, a prostě jen páchal “extrémně” velké hříchy, nebo zda “ve skutečnosti” křesťanem vůbec nebyl (a věřil spíš v nějaké pohanské božstvo) – ovšem ať tak či onak, rozhodně nebyl ateistou.

Otázka, čemu Hitler opravdu věřil, není až tak podstatná. Mnohem podstatnější je, že se jako křesťan veřejně prezentoval, a s ním i všichni jemu blízcí (snad s výjimkou Martina Bormanna). Hitler své křesťanství prezentoval a na Boha se odvolával před Německou veřejností, a Německá veřejnost ho dle tohoto jeho veřejného obrazu masově podporovala, a neviděla v jeho jednání žádný zásadní rozpor se svou křesťanskou morálkou.

Připomeňme, že podle sčítání lidu v roce 1939 se hlásilo 54% obyvatel Německa k protestanství a 40% ke katolictví, tedy 94% obyvatel Německa byli křesťané. Tito lidé Hitlera dostali k moci, a velká část z nich ho podporovala až do konce války.

***

Jak ale mohli Němečtí křesťané podporovat, nebo jen mlčky tolerovat Hitlerovo postupné napadání celé Evropy, a genocidu Židů? Inu, poměrně jednoduše: Hitler byl bezesporu charismatický politik a brnkal na ty správné struny v té správné době. Podařilo se mu přesvědčit obyvatelstvo, že je Bohem vyvolený, a že dělá přesně to, co Bůh chce. Ostatně, nebylo pro ně zas tak obtížné tomu uvěřit. To, že Němci jsou vyvolený národ se Němcům jistě dobře poslouchalo, tím spíš když to mělo být “vědecky potvrzeno” (árijská rasa). Židé byli křesťany pronásledováni stovky let (Židé si přece vynutili Ježíšovu smrt!), a Hitler Němce přesvědčil, že Židé stojí i za bolševickým převratem z roku 1917, že zvěrstva která se v Sovětském dějí jsou dílem právě Židů, a připsal jim i ponížení Německa Versailskou smlouvou.

Genocida Židů a agresivní politika Německa tedy nespadly z nebe, ale byly výsledkem jedovatého koktejlu společenských nálad, které tehdy v Německu panovaly a vzájemně se posilovaly. Tyto nálady byly pro obyvatele zcela uspokojivě obhajovány a obhájeny v rámci křesťanství, a celkem není důvod myslet si, že tomu všemu nevěřil i sám Hitler a vedení NSDAP.

Shodou okolností vyšel včera na lidovkách článek, recenzující knihu, která se problematikou Hitlerovy nenávisti k Židům blíže zabývá.

Pro nás je podstatné, že v rámci křesťanství jsou obhajitelné i nacistické hrůzy, a že i když dnes “všichni víme”, že ta obhajoba byla nesprávná, musíme chtě nechtě přiznat, že křesťanské obyvatelstvo v té době tuto chybnost masově nebylo schopno rozpoznat (výjimky potvrzují pravidlo). Toto považuji za naprosto klíčový fakt.

Bylo-li tedy Německo z 94% křesťanskou zemí, Hitler byl formálně křesťanem, jako křesťan se prezentoval na veřejnosti, a jako křesťana ho také ostatní vnímali, stejně jako celé tehdejší Německé vedení, lze si nad pokusy o připsání nacistických zločinů ateismu jen útrpně povzdechnout.

***

Na rozdíl od fašismu a nacismu, ateismus bezpochyby součástí komunistické ideologie BYL. Komunistická ideologie má na svědomí desítky milionů mrtvých. Lze z toho ale vyvodit, že tyto mrtvé má za následek ateismus?

Připomeňme v kostce, jaké byly základní ingredience smrtícího koktejlu komunistické ideologie:

1) lidská společnost prošla čtyřmi základními fázemi: prvobytně pospolná společnost, otrokářská společnost, feudalismus, kapitalismus
2) v každé této fázi existují skupiny lidí, třídy, často s protichůdnými zájmy. V případě kapitalismu jsou těmito třídami buržoazie a proletariát.
3) proletariát svou prací vytváří nadhodnotu, ze které buržoazie žije, a žije tak na úkor proletariátu, vykořisťuje ho
4) dějinný vývoj nutně směřuje ke vzniku nového, spravedlivějšího typu společnosti, ve kterém vykořisťovatelská třída buržoazie nebude existovat, a proletariát dostane celý výsledek své práce
5) jedním ze společenských jevů je náboženství. Jde o umělý konstrukt sloužící k ovládání pracující třídy třídou vládnoucí.
6) výše uvedené vzniklo poznatky jsou důsledkem “vědeckého poznání světa”, a jsou tedy Pravda Pravdoucí
7) Leninův dodatek: jelikož Buržoazie se moci nikdy sama nevzdá, je nutno nastolit spravedlnost silou, a to revolucí, kdy se proletariát pod vedením Komunistické Strany chopí moci
8 ) reakční síly buržoazie se budou chtít po vítězství pracujících dostat zpět k moci, čemuž je potřeba zabránit

Komplexní rozbor celé problematiky by byl bezpochyby tématem na celou knihu. Pro nás je ale důležité, že Marxovy teze týkající se náboženství plynuly z jeho osobního názoru (ateismu) a ze snahy popsat jevy ve společnosti, které považoval pro své centrální téma za důležité. Kdyby se Marx k náboženství nevyjadřoval, a bod (5) by se vypustil, integrita celku by nebyla nijak narušena. Na bodu (5) žádná další teze celé ideologie nezávisí. Žádná z uvedených ani z neuvedených myšlenek komunistické ideologie nezní “a protože neexistuje žádný Bůh, tak … je potřeba provést akci X (třeba odstranit kulaky).”

Dále, vzhledem k tomu, že komunisté chápali své činy jako spravedlivé a nutné (podobně jako fašisté), není nejmenší důvod myslet si, že by celou ideologii nemohli SNADNO přizpůsobit tomu, že Bůh existuje (a s jejich spravedlivými cíli samozřejmě souhlasí, podporuje jejich vůdce, nenávidí buržoazii, kulaky, atd., přesně tak jako v historii nenáviděl hugenoty, kacíře, čarodějnice, nevěřící, Židy, atd.)

Pokud lze vůbec identifikovat nějaké myšlenky, které jsou z velké části odpovědné za komunistické masakry, pak jsou to podle mého názoru právě Leninova “vylepšení” o nutnosti prosadit Marxovu utopii silou. A ani zde nejde o myšlenku žádným způsobem závislou na ateismu, a to (nejen, ale i) proto, že silou se v křesťanské historii řešily věci velmi často.

***

Závěrem několik postřehů:

Zatímco křesťanští panovníci své útočné války a masakry jim nepohodlných zdůvodňovali Bohem pravidelně, nevím o jediném případu, že by kdokoliv v celých dějinách zdůvodňoval jakoukoliv válku, masakr, či jiné zabíjení svým ateismem a vírou nepřátel.

Aniž bych chtěl jakkoliv obhajovat komunisty, tak i oni, pokud vraždili věřící (třeba kněze), tak činili proto, že v nich spatřovali nebezpečí pro svůj režim, a tak to i zdůvodňovali. Pokud vím, tak samotná víra v Boha nebyla za komunismu důvodem ani pro vězení, natož třeba pro popravu. Opět si to dejme do kontrastu s křesťanskou historií, kdy naopak “nesprávná” víra v Boha byla v jistých obdobích naprosto legitimním důvodem pro popravu, i pro hromadné zmasakrování, jen na základě “nesprávné víry” (připomeňme zase třeba Bartolomějskou noc, nebo pogromy na Židy).

Desítky milionů mrtvých za komunismu a fašismu byly, obávám se, z velké části důsledkem technologického pokroku. Ony prostě automatické zbraně, samopaly, kulomety, tanky, letecké pumy, “rozbíječi bloků” (letecká puma, která najednou zničí celý blok budov ve městě), plynové komory – to vše udělá své.

Připomeňme, že třeba jen v průběhu už zmiňovaného Bartolomějského masakru povraždili katolíci pouhými puškami na jedno nabití, bajonety, sekerami a meči pět až třicet tisíc hugenotů (tedy “jinak” věřících). Jak by to asi vypadalo, kdyby měli k dispozici moderní vraždící technologie?

Lze tedy některou variantu “ad Hitlerum” přeformulovat tak, aby ve světle výše uvedených faktů obstála? IMHO nikoliv – pokud to někdo dokáže, pak se s námi o svoji myšlenku jistě podělí v diskuzi pod článkem.

815 thoughts on “Argument ad Hitlerum a spol.

  1. Samain

    Karel: Pokud je Bůh jen iluze v hlavě, potom je to tak jak píšeš. Pokud však Bůh existuje, pak jen jeden bude v pravdě.

    Samain: No – a nebo je to ještě úplně jinak, bůh existuje, ale vůbec to není ta laskavá a všeobjímající entita.
    V pravdě jsou oba a bůh se královsky baví 😀
    Na to ani nemusíš reagovat – to jen abychom vyčerpali všechny možnosti.

  2. protestant

    Samain says:
    August 13, 2011 at 5:50 am
    Dodatek – oproti tomu VŠICHNI věřící, věří v boha , jen ho vyznávají jinýmy způsoby a různě ho nazývají.

    protestant:

    Ale kdepak. Někteří věřící věří v diktaturu proletariátu, jiní v neexistenci Boha, jiní zase v schopnosti člověka. 🙂

  3. protestant

    Samain: Ne. Tak tohle je špatně. Neexistuje žádná příručka, jakási Antibible, aby se na základě různého výkladu této, ateisté řadili do různých společenství.

    protestant:

    Ale ateisté se řadí do různých skupin. Jsou ateisté militantní, ateisté liberální, ateisté silní, ateisté slabí atd…

  4. protestant

    Samain: Ne. Tak tohle je špatně. Neexistuje žádná příručka, jakási Antibible, aby se na základě různého výkladu této, ateisté řadili do různých společenství.

    protestant:
    Křesťané se děl do skupin (církví) ne podle výkladů Bible, ale podle akcentů. Rozdílnost výkladů je až důsledkem těchto akcentů.

  5. Arkande

    Ano a také co jsem si tak všimnul jsou ateisté kteří odsuzují násilí pacháne jinými ateisty….Ovšem zatím jsem si ještě nevšimnul křesťana který by “veřejně” odsuzoval chování jiných křesťanů.

  6. Samain

    Protestant: Ale kdepak. Někteří věřící věří v diktaturu proletariátu, jiní v neexistenci Boha, jiní zase v schopnosti člověka. 🙂

    Samain: Ach – já zapoměla, že se tady bavím s pokrytecky se kroutícím křesťanem. O.K., takže od teď budu psát že ,všichni věřící v boha věří v boha – je to sice kostrbaté, ale snad jasné 😀

  7. Samain

    protestant:

    Ale ateisté se řadí do různých skupin. Jsou ateisté militantní, ateisté liberální, ateisté silní, ateisté slabí atd…

    Samain: no fajn – a co s mnou? Já se do žádné skupiny neřadím – když nepočítám klub chovatelů barzojů- ale ten nemá s teismem či ateismem nic společného. Tam jde o chov psů 😀

    Než to zas začneš překrucovat a rozebírat – beru to jako skupina ku církvi. Takže, já se k žádnému společenství ateistů nehlásím. Některý jiný ateista zde ano?

  8. Samain

    Arkande: Ovšem zatím jsem si ještě nevšimnul křesťana který by “veřejně” odsuzoval chování jiných křesťanů.

    Samain: Tys to pořád ještě nepochopil! To přece nejsou křesťané a punktum 😀
    Je fakt, že nám tu ještě ani Karel, ani Protestant jasnou a neměnitelnou definici křesťana nepodal.

  9. jack

    Karel:
    Někdo řekne, že je křesťan a vy mu to hned s radosti sežerete, zvlášť když ten dotyčný se třeba jmenuje Adolf.

    jack:Karle,já vážně nevím,jak si to představujete,ale křesťanství není pohlaví,které můžete biologicky překontrolovat.Křesťanství je ideologie a když někdo prohlásí,že se z touto ideologií ztotožňuje a považuje se tímto za křesťana,tak je křesťan.
    Vy se neustále domníváte,že křesťan je pouze ten,jehož chování odpovídá vašim představám.Křesťanských církví jsou desítky a je také spousta křesťanů bez církevní příslušnosti,kdo je tedy podle vás křesťan.Třeba zrovna vy (se svými legračními názory) nejste křesťan.Opravdu je to tak složité pochopit?

  10. jack

    Protestant:
    2. název protestanté vznik dávno před vznikem baptistů a označoval luterské a reformované církve vzniklé z reformace – to samozřejmě pro baptisty neplatí.

    jack:Baptisté jsou křesťanským reformačním společenstvím církví.Toto je první věta
    z definice.Takže je to protestantská církev vzniklá z reformace,jako ta vaše církev.
    Nechápu proč se od nich chcete distancovat?Protestanských církví jsou přece spousty.
    Já vím,že jsou mezi nimi názorové rozdíly,ale vy určitě zastáváte názor,že právě názory té vaší protestantské církve jsou ty jediné správné.Neníliž pravda.

  11. Karel

    jack:Karle,já vážně nevím,jak si to představujete,ale křesťanství není pohlaví,které můžete biologicky překontrolovat.Křesťanství je ideologie a když někdo prohlásí,že se z touto ideologií ztotožňuje a považuje se tímto za křesťana,tak je křesťan.

    Ideologie je od slova idea. Jestli chcete posuzovat kdo do ideologie patří, musíte poznat tu ideu, ten základ. A základem křesťanského života je Ježíš Kristus, co dělal, co požadoval, kdo byl. Jestli tedy chcete posuzovat kdo je a kdo není křesťan, musíte poznat Ježíše.

    jack: Vy se neustále domníváte,že křesťan je pouze ten,jehož chování odpovídá vašim představám.

    U některých lidi je zjevné, že s křesťanstvím nemají, nebo neměli nic společného i když se jako křesťan označoval. Pak je jiná sorta, kdy to není tak jisté, tady se naplňují slova: Láska věří.

    jack: Křesťanských církví jsou desítky a je také spousta křesťanů bez církevní příslušnosti,kdo je tedy podle vás křesťan.

    Už jsem to tady psal, napíšu znovu: Církve známe pod různými názvy – ŘKC, ČCE, BJB…., ale i bezejmenné, to jsou políčka, příkopy…. Na těch políčkách, příkopech roste obili i plevel. Tou skutečnou, pravou Kristovou církví je to obili, ne ty jednotlivé políčka a ne ten plevel.

  12. G. P.

    Ale kdepak. Někteří věřící věří v diktaturu proletariátu, jiní v neexistenci Boha, jiní zase v schopnosti člověka.

    Tím se, Samain, neznepokujte, to je jen chudoba jazyka věřících a názorný příklad toho, jak víra omezuje myšlení. Věřící veškeré kognitivní processy označují za víru, takže Protestant věří, že 1 + 1 = 2, Protestant věří, že si říká Protestant.

    Tato vada myšlení věřících dokazuje, že víra není tak neškodná, jak by se zdálo.

  13. Kay

    Je zde někdo ochoten mi definovat náboženství? Je náboženstvím buddhismus, konfucianismus, animismus, totemismus, spiritismus, polydémonismus atd.? Je skutečně jádrem náboženství víra v Boha? Byl podle vás věřícím I tento člověk – http://www.youtube.com/watch?v=g7cylfQtkDg – resp. když mluvíte o náboženství, vy máte na mysli čistě jen ta abrahamovská?

  14. protestant

    jack:Karle,já vážně nevím,jak si to představujete,ale křesťanství není pohlaví,které můžete biologicky překontrolovat.Křesťanství je ideologie a když někdo prohlásí,že se z touto ideologií ztotožňuje a považuje se tímto za křesťana,tak je křesťan.

    protestant:
    Kde jste takový nesmysl načerpal?

  15. protestant

    to GP
    Slovo víra a odpovídající sloveso věřit se používá ve dvou příbuzných a ne vždy přesně oddělitelných významech:
    Epistemologický význam: přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé, například ve větě „Věřím, že se ta peněženka ještě najde.“ Toto přesvědčení může být jak pravdivé, tak mylné. Z toho hlediska bylo poznání některými filozofy definováno jako „odůvodněná pravdivá víra“.[1] Gramaticky tento význam obvykle odpovídá vazbám „věřit, že …,“ „věřit čemu“, v angličtině se vyjadřuje slovem belief. V běžném úzu se české slovo víra v tomto významu obvykle používá tehdy, není-li mluvčí úplně přesvědčen o realitě či pravdivosti předmětu víry, jinak by se mluvilo spíše o vědění a jistotě.
    Psychologický a náboženský význam: celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou smysly, víra v sebe, nebo víra ve vlastní úsudek. Například „tomuto kandidátu věřím, a proto ho budu volit“ nebo „věřím v jednoho Boha“. Gramaticky tento význam obvykle odpovídá vazbám „věřit v co,“ „věřit komu“, v angličtině se vyjadřuje slovem faith. V tomto významu se slovo víra obvykle používá k vyjádření vysokého stupně důvěry.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADra

  16. Samain

    G.P. – no, já bych předpokládala, že na webu který se jmenuje ATHEISMUS bude každému jasné, že napíšu-li slovo VĚŘÍCÍ , půjde o věřícího v boha (Jehovu, Alláha, klidně i Svaroga nebo Neptuna :-D)
    Ovšem jen diskutující křesťan to “jakoby” nepochopí a odvádí diskusi jinam.
    Já tomu říkám pokrytectví.
    Když řeknu čtyřletému dítěti dvě prosté věty – Tamhle jde velký pes. Mohl by tě kousnout .-
    I toto dítko běžně pochopí, že nemluvím o tygrovi, kterého vidělo včera v ZOO, nebo o Mapusaurovi, v jeho novém obrázkovém sešitu o dinosaurech, který si před chvílí vyžebralo koupit u stánku.

  17. protestant

    Samain says:
    no, já bych předpokládala, že na webu který se jmenuje ATHEISMUS bude každému jasné, že napíšu-li slovo VĚŘÍCÍ , půjde o věřícího v boha (Jehovu, Alláha, klidně i Svaroga nebo Neptuna )

    protestant:

    Takže buddhisty do toho nezahrnujete?

  18. Colombo

    protestant: kdyby jsi nebyl ignorant, tak by jsi zjistil, že:

    Budhismus je vlastně filozofický směr, který ačkoliv zasahuje do náboženství (vykládá svou kosmologii ohledně reinkarnace a jistého pantheismu) jeho jádrem není věřit v nějakého boha. Problémem ovšem je to, že budhismus vznikl a dále se šířil (a byl pohlcen) do náboženských systémů, kde boha či bohy měli. Budha měl být dokonce některými bohy pokoušen, zatímco jiní ho ochraňovali. To by se v momentě, kdy Budhisté nevěří v bohy, samozřejmě nemohlo dít (či se tradovat). Tedy, senso stricto, Budhusmus není náboženství, prakticky je ovšem od náboženství neoddělitelný.

  19. Kay

    Colombo, proč hned ignorant? Osobně Vaši (poněkud nevhodnou) poznámku vztahuji i na sebe. Vzhledem k tomu, že víra v Boha/bohy byla pro mnoho myslitelů při definování náboženství zcela irelevantní již od 19 st., dotaz Protestanta se mi zdá zcela v pořádku. Buddhismus je mnohými chápán jako náboženství a zcela určitě to není z důvodu, který jste zde zmínil.

Comments are closed.