Křesťanství a morálka

Pod pojmem morálka rozumíme souhrn pravidel či představ o tom, jaké úmysly, chování či jednání ve společnosti je dobré, správné, a které je naopak špatné.

Pro křesťany je morálka velmi důležitým tématem. Křesťané věří, že existuje absolutní morálka, tedy souhrn pravidel co je dobré a co špatné, který je univerzálně platný. Věří, že tato absolutní morálka nám byla dána Bohem, a je obsažena v Božím slově, tedy v Bibli. Tyto morální maximy nemohou být zpochybňovány, nelze o nich kriticky diskutovat – jsou přece od Boha.

Křesťané dále často argumentují, že už samotný fakt, že tato absolutní morálka existuje, je důkazem existence jejich Boha.

Ateismus jako takový morálku nijak neřeší (ateismus je názorem na (ne)existenci Boha), ovšem ateisté na morálku většinou názor jistě mají. Pozicí ateistů je, že žádná absolutní morálka neexistuje. Morálka nebyla nijak stanovena, ani vymyšlena, Bohem ani nikým jiným. Vznikala postupným vývojem v průběhu stovek a tisíců let, v jednotlivých společnostech a civilizacích.

Jednotlivé morální zásady jsou více či naopak méně univerzální, přičemž ty které jsou univerzálnější (např. “nezavraždíš svého bližního”) jsou takové z dobrých a jasně formulovatelných důvodů. Obecně, nad každým morálním pravidlem je vhodné přemýšlet, a zvažovat proč vlastně platí, a proč je dobré, aby platilo.

My se dnes podíváme, který z těch dvou konceptů lépe odpovídá realitě.

Absolutní morálka, definovaná Bohem, by jistě mohla existovat (pokud by ovšem existoval osobní Bůh). Existuje ale opravdu? Pokud ano, tak jak vypadá? Cokoliv absolutního musí být z definice jednoznačně definované. Mělo by tedy být jasné, jaká mravní pravidla do té Bohem definované podmnožiny patří, a jaká nikoliv.

***

Základem křesťanské morálky je desatero. Patří tedy všechna přikázání do té Bohem stanovené absolutní morálky, o níž se nediskutuje?

Zopakujme si:

1) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
1a) Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
2) Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval.
3) Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. … Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
4) Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
5) Nezabiješ
6) Nesesmilníš
7) Nepokradeš
8 ) Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
9) Nebudeš dychtit po domě svého bližního.
10) Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Vážně jsou tyto body základem absolutní morálky, definované Bohem? Vážně je základní mravní maximou, kterou si Bůh stanovil (!!!), že ho máme uctívat? Vážně je to pro něj tak důležité, že bližší specifikaci tohoto uctívání věnoval čtyři z deseti (jedenácti) přikázání?

Ateisté, kteří v Boha nevěří, jsou tedy zcela amorální lidé, a právem půjdou po smrti do pekla – v souladu s opakovaným potvrzeným téhož v Novém Zákoně Ježíšem… (kdo nevěří, byl již odsouzen)

Vážně má své místo mezi těmito mravními maximami zákaz práce v sobotu?

Opravdu je třeba ctít svého otce i matku za každou cenu? Co když je otec třeba alkoholik, který své děti týral a sexuálně zneužíval? Měly by ho i pak ctít? A když ho ctít nebudou, jsou proto amorální? Připomeňme, že morálka má být dle křesťanů absolutní, jasně definovaná v Písmu, a nepřipouštějící rozplizlost výkladu!

A co přikázání “nezabiješ”? V desateru je toto přikázání staveno bez jakéhokoliv upřesnění, avšak v dalších verších stejné kapitoly případů, kdy zabíjení nařídil přímo Bůh, spoustu (třeba Ex 21:23). Bez ohledu na to, co je napsáno v Bibli: je podle křesťanů nemorální zabíjet ve válce? Jak by se člověk (voják!) měl chovat, když už k válce dojde? Může člověk ve válce zabíjet nevinné? Může vraždit nepřátelské ženy a děti? Bible jasně říká, že ANO! (Numeri 31:15)

A co zabití útočníka v sebeobraně? Je toto amorální? Je povoleno popravit zločince? A je morální, aby obyčejný člověk (nikoliv popravčí) o své vůli ukamenoval člověka proto, že pracuje v sobotu? Bible jednoznačně říká, že ANO! Na základě čeho vědí křesťané, že to morální naopak není?

***

Snad ještě pozoruhodnější, než to co Bible (včetně Nového Zákona!) o morálce říká, je to co naopak neříká.

* Říká někde Bible, že je nemorální otroctví? Naopak, Bible o otroctví mluví jako o zcela normální věci (viz. třeba 10. přikázání)
* Mluví Bible o amorálnosti sexuálního zneužívání dětí?
* Říká Bible, že je amorální rasismus?
* Co říká Bible o amorálnosti mučení?
* Má Bible námitky proti genocidě?
* Mluví Bible o amorálnosti barbarských poprav? (upálení zaživa, kamenování)
* Namítá Bible byť jen slůvkem něco proti týrání dětí? (vzpomeňme si na případ zmučeného chlapce s připínáčky v botách)
* Jak na základě Bible zdůvodnit, že mučení a upalování čarodějnic inkvizicí bylo amorální?  (porovnej Ex 22:17)
* Mluví Bible o amorálnosti násilí na ženách v rodině?

Jak může někdo mluvit o Bibli, jako o Zdroji vší morálky, když místo těchto velmi závažných věcí řeší raději záležitosti jako zákaz práce v sobotu pod trestem smrti umučením (ukamenováním), nebo aby knězi nebylo vidět pod sukni? (Ex 20:26)

***

Na výše uvedeném nic nemění fakt, že v Bibli jsou (i) některé hluboké morální koncepty, jako např. “zlaté pravidlo” (chovej se k lidem tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě). Problém je, že jsou na jedné hromadě s ostatním balastem, s výzvami ke genocidám, k obětování lidí, koneckonců i zvířat (i toto je jistě z dnešního hlediska nemorální!) atd., a že k rozlišení, co v Bibli je správné a co špatné, potřebujeme už existující (a rozhodně nikoliv nutně neměnnou) představu z vnějšku. To ale nutně znamená, že Bible nemůže být a není pramenem či nalezištěm oné absolutní morálky, která má podle křesťanů existovat.

Právě ta představa, která nám umožňuje odlišit, co je (v Bibli nebo kdekoliv jinde) dobré a co je špatné, a kterou máme nezávisle na Bibli, je z definice (viz. úvodní odstavec) samotnou morálkou.

V Bibli však nejsou z dnešního hlediska amorální věci jen tak. Jsou tam proto, že v době kdy byly jednotlivé Biblické knihy sepisovány, vypadala morálka právě tak, jak je tam zaznamenána! V Bibli není odsouzeno otroctví právě proto, že na něm tehdy nebylo shledáváno nic nemorálního! Bůh v Bibli Izraelce nabádá ke genocidám a k vybíjení žen a dětí právě proto, že tehdy lidé neviděli nic špatného na tom, vyvraždit nepřátele včetně žen a dětí! Naopak, tehdy do bylo vnímáno jako zcela přirozená a dokonce prospěšná věc (riziko, že děti by vyrostly v syny, odhodlané pomstít smrt svých otců, zde jistě reálně existovalo) a jaký tedy div, že tehdejší lidé přisoudili tyto úmysly i Bohu, kterého si vymysleli?

Jejich Bůh podle nich jednal právě tak, jak oni považovali za správné – ostatně kdo by nechtěl mít spravedlivého Boha?

Právě ten kontrast mezi tím co bylo tehdy považováno za spravedlivé a za morální a za Bohem posvěcené, a co je považováno za spravedlivé a morální dnes, svědčí naprosto jednoznačně proti existenci Bohem stanovené absolutní morálky.

***

Nový zákon byl sepsán o stovky let později než Starý Zákon, a vzhledem k výše uvedenému je naprosto přirozené a očekávatelné, že v průběhu těchto stovek let se pojetí morálky v Izraelské společnosti změnilo. K tomuto posunu by ovšem rozhodně nemělo dojít, pokud by měli pravdu křesťané, a existovala by “objektivní morálka”, obsažená v Božím Slově.

Starý Zákon je sice i v NZ nahlížen jako “bezvýhradná” autorita, a Ježíš se na něj odvolává při každé příležitosti a jeho platnost opakovaně potvrzuje, ale současně lehce naznačuje možnost kompromisu v některých otázkách, a jím popisovaná morálka v některých dalších otázkách je dokonce diametrálně odlišná od SZ.

Práce v sobotu je sice podle Ježíše stále hřích, ale “v rozumné míře” v sobotu pracovat povoluje. Porovnejme to se Starým Zákonem, kdy je potrestán barbarským trestem smrti ukamenováním i muž, který si v lese sbírá dřívka – a tehdy byl takový trest považován za morální (vždyť ten muž se vzepřel Bohu! Tak co s ním jiného?).

Zapudit manželku bylo dříve povoleno, zatímco Ježíš to považuje za nevhodné, a tento posun zdůvodňuje nic neříkající frází o “tvrdosti vašeho srdce”. (Matouš 19:7) (Zde se tedy jedná naopak o zpřísnění pravidel!)

Ježíš také docela zásadně mění starozákonní pravidlo “Oko za oko” o 180 stupňů na “Nastav druhou tvář”. U tohoto se na chvíli zastavme: Vážně je tohle morální? Vážně je dobré, abychom se takto chovali? Vážně je na fyzický útok dobré reagovat výzvou k dalšímu útoku? Je vůbec morální reagovat na útok pasivitou? Jak by asi vypadal svět, kdyby se tento model ve společnosti začal prosazovat? Hádám, že agresivnější jedinci by se zaradovali, a měli by posvícení. A to ani nemluvím o tom, k čemu by asi vedlo, kdybychom se pokusili aplikovat tuto zásadu na vztahy mezi státy. Takový stát, který by se v takové situaci rozhodl stát se agresorem, by se zanedlouho stal světovládcem.

Jistě není náhodou, že se Ježíšův model nikdy nijak významně neprosadil. Kdyby se prosadil, pak by ta skupinka která by ten model přijala, zanedlouho přestala existovat. Kdyby se křesťané chovali, jak Ježíš utopicky učil, pak by dnes žádní křesťané nebyli.

***

“Morální Zeitgeist”, který způsobil posun od Starozákonní morálky k té Novozákonní, samozřejmě působit nepřestal, a výsledky tohoto procesu jsou vskutku dramatické. Zmiňme jen vznik názoru na amorálnost mučení, amorálnost otroctví, amorálnost rasismu. Nic na tom nemění fakt, že mučí se i dnes (Al Ghraib), stejně jako nějací ti lidé s postavením otroka se najdou, a existují i rasisté. To oč běží, je změna názorů společnosti na tyto jevy.

Dnes nikdo nepochybuje o tom, že mučení je amorální, zatímco před 400 lety (a ani kdykoliv dřív) s jeho morálností drtivá většina společnosti neměla problém (a výjimeční jedinci s jasnozřivou myslí a opačným názorem, na tom nic nemění). Analogicky co se týká dalších jevů.

Jak dnes můžeme vědět, jaký posun morální Zeitgeist v příštích desetiletích způsobí? Jak dnes můžeme odhadnout, co z toho co dnes morální je, za nějaký čas morální nebude? A jak můžeme vědět, že něco z toho co dnes morální naopak není, nepřestane být po čase problematické?

Obloukem se vracíme k začátku: Kde je jaká objektivní, absolutní morálka? Dnes máme na morálku takové názory, jaké máme, z dobrých důvodů, stejně jako v minulosti měli lidé tehdejší morálku z (pro ně) dobrých důvodů. K posunu došlo, protože dnes víme, co jsme tehdy nevěděli, staly se věci, ke kterým do tehdy nedošlo (třeba Holokaust), a objevili se myslitelé, jejichž filosofie vrhla na mnohé věci nové světlo.

Tento proces samozřejmě kontinuálně a neustále pokračuje: dnes nevíme věci, které budeme vědět za pár desítek let, a naše názory na to co je morální a co ne, se mohou změnit (a také se změní). Stanou se věci, které naše názory posunou, objeví se myslitelé, kteří náš pohled pozmění.

Závěr: Objektivní a absolutní morálka je jen iluze lidí, kteří nejsou schopni překročit svůj stín. Vývoj morálky je kontinuálním procesem, a pojetí morálky v různých dobách se v konkrétní společnosti liší tím víc, čím jsou od sebe tyto doby vzdálenější. To, že některé zásady přetrvávají (např. “nebudeš svévolně vraždit své bližní”) svědčí jedině o tom, že platí z velmi dobrých důvodů, a nikoliv o tom, že existuje cosi jako objektivní morálka jako celek, a tím méně o tom, že by taková morálka byla dána Bohem a sdělena nám skrze Bibli.

1,240 thoughts on “Křesťanství a morálka

  1. Slávek Černý

    Josef: Ale budu se Vás přesto snažit přesvědčit i o tom, že není rozumné ze svého myšlení Boha takto vynechávat. Jste jistě inteligentní člověk, a zdá se, že i slušný.

    Slávek: I vy lichotníku 🙂
    U toho Boha můžete začít tady: http://www.i-ateismus.cz/2011/06/krestanstvi-a-morálka/comment-page-35/#comment-15092

    Jsem silně přesvědčen, že obecně existuje bůh, kterého nelze vyvrátit. Naopak u většiny konkrétních Bohů se dá najít evidence proti jejich existenci. Ale jak píšete Josefe, začněte u vašeho důkazu boha nezávislého. Ten je dle mého nevyvratitelný, ale i nedokazatelný. U vašeho důkazu vycházíte z důkazu Acquinase, aniž byste si stanovil nutné předpoklady. Nicméně, když si zpětně čtu svůj postup, tak pár mezírek tam bude 🙂

  2. Arkande

    to Noxo:Souhlasím s Colombem…Středověk hadra, Vy jste skutečně těžký případ.

  3. Slávek Černý

    Tady se do toho musím vložit a postavit se na Josefovu stranu. Racionální poznatelnost Boha je skutečně dogma katolické církve a co se týče těch důkazů:

    http://www.aquinasonline.com/Topics/5ways.html

    A tady česky trojdílný článek:

    http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=230&Itemid=57

    Církev dohledávat nebudu, ale je to tak 🙂

    Josef:Toto odvození jsem já sám nevymyslel, je staré už přibližně tisíc let a v průběhu všech staletí až podnes ho zastávalo a zastává množství lidí, významných i nevýznamných. Racionální poznatelnost Boží existence je totiž oficiální pozicí katolické církve.

    Jack:
    Takto se nikam nedostaneme.Musíme být tedy konkrétní.Napište přesně tisíc let starý zdroj a texty,ze kterých plyne,že existence “Boha” je racionálně prokazatelná.
    Dále vyjmenujte významné lidi,kteří zastávají váš názor.Dále uveďtě texty ve
    kterých se katolická církev ztotožňuje s vašimi názory.
    Pokuď vím,tak církev a věřící mluví o “víře”,nikoliv o racionalitě.To by prozatím stačilo.

  4. Slávek Černý

    Ohledně Noxa se obávám, že ten středověk nevane od něj, ale z Vatikánu. Přitom si myslím, že i křesťané by mohli třeba registrované partnerství věroučně “zkousnout”.

    Oni totiž tvrdí, že homosexualita je nemoc, což je evidentně lež, když to vezmeme čistě dle definice. Homosexualita není prostě na seznamu diagnóz WHO, kterým se řídí zdravotnictví skoro všude na světě. Dnes je pojem nemoc poměrně rozvolněný. Spějeme k tomu, že na seznamu diagnoz se objevují věci jako hráčská a sexuální závislost.

    Být homosexuálem dnes prostě nezpůsobuje člověku žádné závažné společenské problémy (na rozdíl třeba od gamblingu). V tu chvíli není důvod, proč bychom měli homosexuály “léčit”. I když je to z pohledu křesťana “špatné”, tak přece neexistuje důvod, abychom špatné věci nějak neregulovaly. Regulaci špatných věcí se přece věnuje většina zákonů. Proč bychom tedy nemohli zavést institut registrovaného partnerství, který gayům trochu ulehčí praktický život co se týče úřadů, dědictví atd? Zároveň touto regulací zcela jasně vymezíme, že registrované partnerství není to stejné co rodina a čím se od rodiny liší. Mimochodem tím také podpoříme nepromiskuitní chování homosexuálů.

    Tolik k možné “křesťanské” interpretaci homosexuality a registrovaného partnerství.

  5. Slávek Černý

    Noxo: Viem, na prvý pohľad to vyzerá ako strohé a jednoznačné vyjadrenie, no má to svoju logiku. Antikoncepcia má len malý krok k interrupcii, chcete to hádam poprieť ?

    Zcela a jednoznačně to chci popřít a popírám 🙂 Antikoncepce a potrat jsou zcela rozdílné věci na všech myslitelných rovinách: společensky, psychologicky, medicínsky, morálně prostě jakkoliv.

  6. Noxo

    to Slávek:
    morálne sa ten človek mal narodiť a nenarodí sa, či už kvôli antikoncepcii alebo interrupcii.

    to Arkande & Colombo:
    dodržiavanie istých pravidiel a zásad, ktoré majú racionálnu logiku nie je vecou stredoveku ale zdravého konzervativizmu. No jo, čo zmôžem medzi toľkými liberalistami. 🙂

  7. Slávek Černý

    Noxo: “Antikoncepcia vedie ku promiskuite, smilstvu a interrupciám”

    Jack: A je racionální myslet si, že antikoncepce vede k interupcím?

    Slávek: že by další Gagarin? :-)))

  8. Slávek Černý

    Noxo:
    morálne sa ten človek mal narodiť a nenarodí sa, či už kvôli antikoncepcii alebo interrupcii.

    Slávek: tu morálku tam pleteš jen kvůli Onanově přerušené souloži? Jak se potom díváš třeba na péči Lotových dcer o svého otce? Také si myslíš, že z toho plyne nějaké ponaučení?

  9. protestant

    Slávek Černý says:
    Být homosexuálem dnes prostě nezpůsobuje člověku žádné závažné společenské problémy (na rozdíl třeba od gamblingu). V tu chvíli není důvod, proč bychom měli homosexuály “léčit”. I když je to z pohledu křesťana “špatné”, tak přece neexistuje důvod, abychom špatné věci nějak neregulovaly. Regulaci špatných věcí se přece věnuje většina zákonů. Proč bychom tedy nemohli zavést institut registrovaného partnerství, který gayům trochu ulehčí praktický život co se týče úřadů, dědictví atd? Zároveň touto regulací zcela jasně vymezíme, že registrované partnerství není to stejné co rodina a čím se od rodiny liší. Mimochodem tím také podpoříme nepromiskuitní chování homosexuálů.

    Tolik k možné “křesťanské” interpretaci homosexuality a registrovaného partnerství.

    protestant:
    To se podle vás neděje?
    Podle mne ano:
    http://logos-brno.stud.cz/kdo-jsme.html
    http://logos-brno.stud.cz/pozvanky/cervencove-setkani-v-nedeli-11.-7.html

  10. Noxo

    to Slávek:
    čo máš na mysli? Homosexualitu v Sodome? Ponúknutie Lotových dcér miesto chlapov? Základom mojej viery, katolíckej viery, nie je SZ ale NZ, lebo Ježiš povedal: “Neprišiel som zákon zrušiť,ale naplniť.” Tam je moja plnosť, morálnosť a opora.

  11. Noxo

    to Protestant:
    Samozrejme som len srandoval ..to som skúšal napodobniť ateistický výkrik do neznáma 🙂

  12. Slávek Černý

    To noxo: Takže svůj morální postoj vůči antikoncepci zakládáš na učení Ježíše Krista? Můžeš mi to prosím vysvětlit z čeho se odvíjí tvůj postoj?

    To protestant: jestli se to děje nebo ne jsem nějak neřešil, ale ty odkazy jsou pěkné.

    To Noxo: šup Noxo, běž se k bratrům něco přiučit 🙂

  13. Slávek Černý

    To Noxo: taky len srandujem 🙂

    Nicméně citujme celé pasáže Matouš 5:18 :
    17. “Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.
    18. Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se všechny ty věci stanou.
    19. Proto, kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království nazýván nejmenším.

    Ani písmenko Noxo, ani písmenko! A toho Lota si přečti, to Vám asi v kostele nečtou až dokonce, viď 😉

  14. Arkande

    to Protestant:Nevím kolik má ta organizace či sekta členů…ale dobře si přečtěte co píší …Logos je v současnosti jedinou křesťanskou organizací pro gaye, lesby, jejich rodiny a přátele, která se nesnaží jejich citovou orientaci „léčit“. Být gayem nebo lesbou je pro nás z křesťanského pohledu v pořádku.

    O ČCE ani slovo…

  15. Arkande

    19. Proto, kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království nazýván nejmenším.

    To teoreticky není nic špatného protože se “Rušitel přikázání” dostane do nebe.To že tam bude nejmenší je určitě lepší než peklo či upálení na hranici,ne? 🙂

  16. protestant

    Arkande says:
    July 13, 2011 at 6:30 pm
    to Protestant:Nevím kolik má ta organizace či sekta členů…ale dobře si přečtěte co píší …Logos je v současnosti jedinou křesťanskou organizací pro gaye, lesby, jejich rodiny a přátele, která se nesnaží jejich citovou orientaci „léčit“. Být gayem nebo lesbou je pro nás z křesťanského pohledu v pořádku.

    O ČCE ani slovo…

    protestant:

    Zkuste si to lépe pročíst…. 🙂

  17. protestant

    to Arkande:

    například:

    ……….Kvalifikovanou podporu nabízí též SOS centrum Diakonie ČCE, Belgická 22, Praha 2. Tel.: 222 521 912, 728 047 416, 777 734 173, http://www.soscentrum.cz
    SOS centrum

    SOS centrum je pracovištěm Diakonie Českobratrské církve evangelické – střediska křesťanské pomoci v Praze. Organizace slouží podle svých možností každému, kdo službu potřebuje, bez ohledu na světový názor či náboženské přesvědčení.
    SOS centrum je tzv. nízkoprahovým zařízením (tj. je možné přijít bez objednání a doporučení), které poskytuje širokou síť bezplatných služeb v oblasti psychosociálních služeb, jakož i poradenství psychologické, sociální, pastorační a právní. Dále nabízí krizovou intervenci a psychoterapii (individuální, párovou a rodinnou).
    V situaci, kde se rodina vyrovnává s odlišností jednoho svého člena, musí budovat novou identitu a formu vztahů, vyrovnat se třeba se ztrátou určité představy budoucnosti. Přestože mnohdy svého (odlišného) člena rodina/rodiče bez výhrad přijmou, přinejmenším alespoň nějaký čas se potýkají se stereotypy), úzkostí a nejistotami plynoucími z nečekané a neznámé situace. Terapie řeší problémy jako stud (spojený se sexualitou), pocity viny (něco jsme udělali špatně), hřích, normalita a sociální stigmatizace……
    http://logos-brno.stud.cz/kdo-jsme.html

Comments are closed.