Chce po nás Bůh něco?

Ve velmi obecné rovině snad všichni křesťané věří tomu, že bůh po nás něco žádá (např. abychom v něj věřili, abychom věřili v Ježíše Krista, abychom nehřešili atd.), jednou naše skutky (včetně např.  pravosti naší víry) bude soudit, a podle toho nás buď potrestá (peklem) nebo odmění (životem věčným, nebem). Pojďme se nad touto představou zamyslet.

Předně si uvědomme, že pokud by Bůh opravdu chtěl, abychom se nějak chovali, pak by to mohl zařídit velmi snadno, podobně jako učinil nepřekročitelnými fyzikální zákony. Běžný křesťanský protiargument, že by to znemožnilo naši “svobodnou vůli” je zjevně chybný. Neznemožnilo by ji to zcela stejně, jako ji neznemožňují fyzikální zákony. Například gravitační síla nám zabraňuje, abychom “sami od sebe” létali – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli? Analogicky, nejsme schopni procházet zdí – a omezuje to nějak naši svobodnou vůli?

Nejsme schopni (a nikdo se o to ani nesnaží) zastavit své srdce. A pokud bychom to udělali, pak bychom zemřeli. Omezuje tato naše neschopnost zastavit si srdce naši svobodnou vůli?

Každý z nás na tomto světě zemře – bez ohledu na to, zda chceme, nebo nechceme. Omezuje to nějak naši svobodnou vůli?

Jsme schopni zadržet dech jen po určitou dobu, a pak se začneme dusit. Dušení v nás vyvolává silný pud sebezáchovy, který nás donutí opět začít dýchat. Omezuje tento pud naši “svobodnou vůli nedýchat”?

Proč bychom zcela analogicky nemohli mít silné biologické pudy, abychom nevraždili, pokud by to bůh chtěl? Proč bychom nemohli mít silné biologické pudy být monogamní, pokud by toto bylo boží přání?

Proč má 96% populace silný odpor k sexu se stejným pohlavím (a není pro ně tedy nejmenší problém být heterosexuální, v souladu s údajným božím přáním), a zbylá 4 procenta homosexuální vztah naopak přitahuje, a odpor mají naopak k sexu s opačným pohlavím (a je pro ně tedy velmi obtížné údajné boží přání dodržet)? Proč nemají odpor k homosexuálním vztahům všichni lidé namísto 96%?

Zjevně tedy existují

1) omezení, které překročit nemůžeme jakkoliv bychom chtěli (omezení daná přírodními či biologickými zákony)
2) omezení, jejichž překročení má zá následek naši smrt
3) omezení, jejichž překračování v nás vyvolává pocit nechuti či odporu (a proto je lidé nepřekračují)

Křesťané věří, že kromě těchto omezení existují ještě další, daná božím přáním, která klidně překročit můžeme, avšak stihne nás za to trest až po smrti – kdy už to ale nemůžeme odčinit. Otázkou nyní je, proč Dobrý a Milující Bůh takto postupuje. Jsme přece přesně takoví, jaké nás stvořil! Máme přesně takové preference, které chtěl abychom měli, a nemáme žádnou, kterou nechtěl abychom měli.

Jakou by Bůh mohl mít teoreticky motivaci, vystavovat nás za těchto okolností pokušení a pak sledovat, jak se zachováme? (pomiňme teď, že je všemohoucí, a přijměme hru na to, že za “lidskou svobodnou vůli nedohlédne”) Mohlo by ho to bavit, mohl by si s námi hrát, mohl by se ve své věčné existenci nudit, … nic z toho by ale s jeho božskou podstatou asi příliš slučitelné nebylo.

Ještě tak nejpřijatelněji by mohlo znít, že Bůh se výše popsaným chováním potřebuje (chce!) ujišťovat, jak moc ho respektujeme, uznáváme a ctíme. Něco jako středověký, o sobě pochybující ješitný monarcha.

Pokud to takto je, myslím že by se mnozí moderní křesťané měli zamyslet nad tím, že nevěří popisu stvoření světa, (přesně!) tak jak je popsán v Bibli: Co když je i toto test? Co když nás Bůh záměrně vystavuje situaci, kdy (pouhá) lidská věda svědčí o něčem, zatímco JEHO Slovo říká něco jiného, a Bůh nás testuje čemu budeme věřit? A jen ti co se rozhodnou správně, mají naději na spásu…

Myslím že jsem celkem jasně ukázal, že samotná představa toho, že bůh úmyslně stanovil pravidla, která můžeme překračovat, dokonce pravidla která máme puzení překračovat, a On nás “pozoruje” jak si s tím poradíme, je docela zvláštní.

Dobrá, jak ale vůbec víme, že pravidla jsou takto nastavena? Jak víme, co po nás tedy bůh vlastně chce? Inu, odpověď je ještě zvláštnější: máme to vědět proto, že tato pravidla jsou popsána v tisíce let staré sbírce náboženských textů jednoho ze stovek až tisíců tehdy existujících starověkých kmenů, vedle prokazatelně chybných příběhů o stvoření světa, vedle příběhů o Potopě světa, která nikdy nenastala, vedle historek o tom, jak bůh velel tomuto kmeni vyvraždit jiné kmeny, včetně žen a dětí, atd. Některá z těchto pravidel máme brát vážně (třeba ta, týkající se manželské věrnosti, nebo homosexuality), jiná vážně brát údajně nemusíme (zákaz práce v sobotu), a u spousty dalších se různí křesťané mezi sebou nejsou schopni shodnout, zda je třeba je dodržovat, nebo ne.

Jak to, že když už připustíme, že bůh stanovil pravidla záměrně tak, abychom je mohli porušovat a abychom neměli přirozené zábrany tak činit, proč je tedy stanovil tak nejednoznačně a nevěrohodně? A jak lze věřit tomu, že porušování takto nevěrohodných pravidel trestá Dobrý a nás Milující Bůh věčnými pekelnými mukami?!

Myslím, že odpověď je zcela zřejmá: žádná taková pravidla bohem ustanovena nejsou, a existuje-li Bůh, pak po nás rozhodně nežádá dodržování nejrůznějších samoúčelných absurdit. Existuje-li Bůh, a chce-li po nás něco, pak to děláme naprosto automaticky a sami od sebe – tak jako dýcháme nebo jak nám bije srdce.

502 thoughts on “Chce po nás Bůh něco?

  1. Arkande

    to Protestant:Již jste četl Bibli?Tam je panečku konin a kravin.S drtivou většinou informací na Humanističtí ateisté souhlasím…

    Protestant:Nic nového. Takové akce zde už byly. Končily gulagy, Jáchymovským peklem, popravami Horákové a podobnými zvěrstvy.
    Arkande:Prostuduj si dějiny vlastní církve.

    Arkande:Diletantismus je mi zcela lhostejný,protože se dá napravit.Humani…jsou jediná ateistická organizace v ČR která něco dělá…V TV se podívej kolik se vysílá pořadů s náboženskou tématikou a kolik s ateistickou.Ještě něco?

  2. Arkande

    to Protestant:Ty články jsou mnohem delší…Vy zde uvádíte pouze Ateistický názor.Chápete to?Nebo Vám to dělá velké obtíže?Pro ateisty je křest chrstnutím vody na něčí hlavu během stupidního rituálu.Vaněk se k tomu akorát vyjadřuje mnohem slušněji.

    Tady je celý příspěvek.

    Křest, uštědřený vodou ve jménu trojjediného boha, je uznáván především křesťanskými církvemi a konfesemi jako základní svátost, která otevírá začlenění do církve Ježíše Krista. Jeho jedinečnost, neopakovatelnost a forma provedení jakož i jeho obsahová kvalifikace jako křest obrácení a odpuštění hříchů ho spojuje s křesťanským křtem. Ten má však svým odkazem na Ježíše a oznámení svatého ducha eschatologického spasitelského daru podstatně odlišný charakter od křtění Jana Křtitele. Tím se také změnilo chápání křtu ve smyslu spasitelského poslání Ježíše.
    Křesťanský křest obrácení zprostředkuje pozitivní spasitelskou účast na božím panství, zahájeném Ježíšem Kristem.
    Se křtem je od počátku spojeno eklesiastické chápání. Je nejen nezbytnou podmínkou pro dosažení spasení jednotlivce, ale základním aktem přijetí do nové spasené obce věřících v Krista. Ve jménu Ježíše je obsažena celá spasitelská skutečnost.
    Křest je spolu umírání a spolu zmrtvýchvstání s Kristem. Křest je stálou výzvou být křesťanem, trvalým požadavkem a neustávajícím nabádáním uskutečňovat křesťanskou existenci ve světě.
    Křtem darovaný nový život je skutečnost a úkol zároveň. Základní pochopitelná představa křtu je křest jako koupel, očisťující od hříchu. Těžiště však leží v pozitivním účinku spasení.
    Křest vytváří novou existenci, která je stvořitelsky ovlivněna duchem svatým. Víra stejně jako křest jsou darem božím a ne lidským konáním a křest je darován vírou církve, to znamená, že obec věřících provází dorůstající křesťany. Problematický se stává křest dětí. Otázka křtu dětí je choulostivá.

    Ty se Protestante snažíš o ubožáckou manipulaci.Vysmíváš se informacím které si vybíráš a které vidíš jenom ty.Celý tento dlouhý příspěvek má na konci ateistický názor na křest(kterému ses vysmíval).

  3. Josef

    Machi: Josefe píšete:
    “Mohu se zeptat, jak jste přišla na to, že z mého hlediska by bylo pro jedince výhodné, aby vyhubil ostatní členy smečky? Takový názor nezastávám ani jsem zde nikdy nic v tom smyslu nepsal. Možná, že když mi popíšete, jak jste k takovému úsudku došla, budeme si to moci lépe objasnit.”
    a zároveň
    “Popisujete to velmi přesně: tam, kde bude slušné a vstřícné chování pro atheistu výhodné, ho také využije. Jakmile pro něj výhodné být přestane, což se stane velmi snadno, tak bude-li důsledným atheistou, bez problémů Vás zavraždí. To samozřejmě není morálka, ale utilitarismus.”
    Vždyť vy se vyvracíte sám v jediném příspěvku!

    Josef: Děkuji, Machi, za reakci, ale ocením, když se pokusíte vyjádřit, v čem se podle Vás v těchto citátech vyvracím; pak na to budu moci reagovat. Pokud si to totiž pozorně přečtete, zjistíte, že v ničem.

  4. jack

    Josef:
    Jakmile pro něj výhodné být přestane, což se stane velmi snadno, tak bude-li důsledným atheistou, bez problémů Vás zavraždí.

    jack:
    Josefe vy už vážně nevíte co píšete.Co to má opět znamenat”důsledný ateista”?
    Ateismus je pouze negativní postoj k teismu.Ateista pouze vyjadřuje nesouhlas s
    tvrzením teisty,že existuje “Bůh”,nic víc a nic míň.Mohl by jste mi vysvětlit,kdo to je důsledný ateista a tím pádem také
    nedůsledný ateista.A co to má společného s morálkou?Sám jste dříve napsal,že
    ateisté se mnohdy chovají morálněji než věřící,tak proč děláte s ateistů neustále
    nějaká nemorální monstra.Opravdu vám nepřipadá,že se neustále zesměšňujete?

  5. Josef

    jack: Josefe vy už vážně nevíte co píšete.Co to má opět znamenat”důsledný ateista”? Ateismus je pouze negativní postoj k teismu. Ateista pouze vyjadřuje nesouhlas s tvrzením teisty, že existuje “Bůh”, nic víc a nic míň. Mohl by jste mi vysvětlit,kdo to je důsledný ateista a tím pádem také
    nedůsledný ateista. A co to má společného s morálkou? Sám jste dříve napsal, že ateisté se mnohdy chovají morálněji než věřící, tak proč děláte s ateistů neustále nějaká nemorální monstra. Opravdu vám nepřipadá,že se neustále zesměšňujete?

    Josef: Jacku, díky za reakci, vezmu to odzadu.
    Jestli se v něčích očích zesměšňuji, to pro mě není podstatné; podstatné pro mě je to, že říkám pravdu. Jestliže pravda je pro někoho směšná, je to jeho problém, ne můj.
    Atheisté se někdy chovají morálněji než věřící proto, že ve svém praktickém životě vědí, že atheismus je ve skutečnosti neudržitelný životní postoj a nechovají se podle něj. Ústy tvrdí, že jsou atheisté, ale v praxi se někdy zachovají spíše jako křesťané.
    Naopak křesťané samozřejmě také někdy nejsou důslední v praktikování své víry a chovají se nemorálně, jako kdyby byli atheisty.
    Slovy “důsledný atheista” myslím člověka, který bere vážně a do důsledků praktikuje postoje, se kterými se setkávám od atheistů ve zdejší diskusi.
    Atheista vyjadřuje nesouhlas s tvrzením theisty, že existuje Bůh, tedy tvrdí, že Bůh neexistuje. (Kdyby byl pouhým agnostikem, tak by nemohl vyjádřit nesouhlas s theistickým tvrzením, protože by tento nesouhlas neměl čím podložit.) Přenesme se pro tuto chvíli přes zjevnou iracionalitu už tohoto prvotního atheistického tvrzení o neexistenci Boha, a mysleme si hypoteticky na chvilku, že by tato představa mohla být pravdivá. Pak ve vesmíru není nic, co by mu dávalo nějaký objektivní smysl, a všechno na světě je jen náhodná hra fyzikálních sil, bez významu. Je tedy úplně bezvýznamné, zda jako atheista někoho zabiju nebo ne, protože když někoho zabiju, tak se pouze náhodné shluky molekul budou chemicky a fyzikálně vyvíjet trochu jinak, než kdybych to neudělal, a z hlediska vesmíru dokonce naprosto nezaznamenatelně. Jestliže cítím, že mě od vraždy nějak odrazuje mé svědomí, pak si jako atheista myslím, že jde o iracionální emoce nastavené evolučním procesem, které je racionální potlačit, abych maximalizoval současnou hodnotu boudoucího toku užitků ve svém životě. Pokud někoho nezabiju, je to jen proto, že jeho život je pro mě užitečný. Jako skutečný atheista neberu druhé lidi jako subjekty s nějakou vlastní hodnotou, ale pouze jako objekty, jejichž hodnota spočívá pouze v tom, co mohou přinést mně. Pokud se tedy já rozhodnu někoho zavraždit, tak z atheistické pozice nemáte morální argument, jak mi to vyvrátit. Můžete mě zastavit pouze hrubou silou, ale ne apelem na morálku. Morálka dává smysl pouze v ústech věřícího.

  6. G. P.

    s ateistickými gulagy je to nesouměřitelné
    Protestante, už jsme Vám x-krát vysvětlili, že kommunism je druh náboženství, protože s vírou v Boha má jednu definiční věc společnou: fanatism.

    Dále, kommunisté skutečné atheisty pronásledovali. Svaz občanů bez vyznání v roce 1952 rozprášili. Jeho výkonný předseda Emanuel Viktor Voska byl kommunisty uvržen do žaláře.

    A konečně cudně mlčíte o upalování čarodějnic, převážně v letech 1550–1650, kdy katholíci a protestanti v radostném souladu a k větší slávě křesťanského Boha zavraždili 50 000 lidí. To už se menšímu gulagu docela vyrovná, s tím, že úpálení je docela odporný způsob popravy, kde se utrpení dá jen docela obtížně s čímkoliv srovnat.

  7. protestant

    to GP:
    nevím co je kommunism ani fanatism. Taková slova se ve slovníku spisovné češtiny nevyskytují.

  8. G. P.

    Nic nového. Takové akce zde už byly. Končily gulagy, Jáchymovským peklem, popravami Horákové a podobnými zvěrstvy.
    Další drzost. Co má co Horáková společného s atheismem? Horáková pravděpodobně sama byla atheistka. Pokud chcete mluvit o atheistických zvěrstvech, hovořte o pronásledování katholických kněží, když už tedy musíte kommunism za každou cenu řadit do atheismu. Hovořte ale též o tom, jak radostně se na tomto pronásledování podíleli protestanti, v čele s vrchním kollaborantem, Josefem Luklem Hromádkou.

  9. G. P.

    Taková slova se ve slovníku spisovné češtiny nevyskytují.
    Zjevně jste nikdy neotevřel knihu, která by nebyla psána zkommunisovaným „pravopisem“. Je to na Vás vidět.

  10. protestant

    to jack:

    už jsem na takovou otázku odpověděl. Ale zopakuji to:

    CEP  Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.”

    KJV  For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.

    KR  Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.

    KMS  Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich.”

    KMS  Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno , tam jsem já uprostřed nich. ”

    WEB  For where two or three are gathered together in my name, there I am in the midst of them.”

    B21  Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.”

  11. protestant

    to GP:

    V dopise svým blízkým, který napsala 24. června 1950, tj. tři dny před svou popravou, říká:

    „Vy víte, že tuto přetěžkou chvíli svého života překonávám, jak jen nejpevněji mohu, toliko s pomocí Boží. Když jsem se vrátila v roce 1945 z kriminálů a měla jsem rozhovor v evangelickém bratrském sboru, řekla jsem tam mezi jiným: ,V těch nejtěžších chvílích, v terezínských kasematech, v Principově cele č. 8, poznala jsem, co je to Bůh, a pocítila jsem, že mne Bůh přijal.’ Nyní to vím určitě. A proto i Vy se opřete o víru v Něj.“

  12. G. P.

    OK. Nicméně to, že Horáková tedy byla protestantka, nemělo na její process sebemenší vliv. Nedělejte z pouhé koincidence kausální nexus. Jen opět ukazujete, jak věci nerozumíte.

  13. G. P.

    Čti knihy psané češtinou.
    My si tykáme? Od kdy? Jen opět ukazujete typicky křesťanskou morálku.

    Na rozdíl od Vás čtu nejen knihy vytištěné před rokem 1957, ale dokonce, ó jaká hrůza, v 19. století.

  14. protestant

    opravuji chybu v předchozím. Mělo to být takto:

    “Čtu knihy psané češtinou. Ne nějakým rádobyhistorickým blábolem.”

    Tykání mne ani nenapadlo. Tykám si jen s přáteli.

  15. protestant

    G. P. says:
    June 25, 2011 at 11:15 am
    OK. Nicméně to, že Horáková tedy byla protestantka, nemělo na její process sebemenší vliv. Nedělejte z pouhé koincidence kausální nexus. Jen opět ukazujete, jak věci nerozumíte.

    protestant:
    Kdybyste o problematice něco věděl, tak byte sem nepsal bláboly o tom, že Horáková byla ateistka. A s člověkem problematiky neznalým nemá smysl diskutovat.

  16. G. P.

    opravuji
    Vida, tak jsme si kvit. Myslel jsem si, že Horáková byla atheistka podle toho, že se podílela na zničení mariánského sloupu v Praze.

    Čtu knihy psané češtinou.
    Od kdy knihy vydané před rokem 1957 nejsou česky?

  17. G. P.

    A s člověkem problematiky neznalým nemá smysl diskutovat.
    Ano. Vy jste uvedl za zločin atheismu popravu Horákové, ačkoliv její víra na tento kommunistický zločin neměla sebemenší vliv. Tím jste prokázal, co je v základech víry v Boha: neschopnost rozlišovat. Já prokázal toliko neznalost jednoho ojedinělého historického faktu (že Horáková byla protestantka).

  18. protestant

    to GP:

    Vedecký ateismus byla základní ideologie komunistické strany, která je za tyto zločiny odpovědná.Dokonce si tato strana vytvořila výzkumný ústav vědeckého ateismu, aby mola tuto ideologii lépe zužitkovat.

Comments are closed.