Náboženství jako memplex

Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako

* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?

Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.

Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.

Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.

Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.

Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…

Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )

S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)

Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.

Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.

Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.

Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.

Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.

Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)

Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.

Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)

Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.

Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.

Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)

Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.

Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)

Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)

Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.

Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.

Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.

Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.

870 thoughts on “Náboženství jako memplex

  1. Adela

    protestant:
    Anglická Wikipedie žádnou Americkou katolickou deklaraci nezná. Z toho usuzuji, že není významná.

    Nějaké skryté linky mezi křesťanstvím mě nezajímají, nakonec jste tu nedávno citoval článek, kde bylo řečeno, že Desatero pravděpodobně pochází z předkřesťanské doby od národů, které s křesťanstvím měly málo společného.
    Přečtěte si článek o desateru na Wikipedii, ten vám odhalí jak daleko má desatero k lidským právům.

  2. jack

    Protestant:
    Aby jsi to zase nějak špatně nepochopil.I za komunismu a fašismu zůstávají
    názory na základní morální hodnoty obyčejných lidí stejné,pouze nejsou vládnoucí
    ideologií dodržována,naopak jsou potlačována.Těch příkladů bylo a je v historii
    lidstva nepřeberné množství.
    Krásným příkladem jsou ještě dnes náboženské státy na Blízkém východě,tam
    jsou také potlačovaná základní lidská práva.O komunismu a fašismu snad mluvit nemusím.
    Jenom prosím tě nezačínej s tím, co dobrého na druhé straně náboženství a církve
    dělají.Nebo budu muset začít s tím,jaké dobré stránky(mimo těch hrozných) měl
    komunismus nebo fašismus.Ani jednu ideologii to neomlouvá a nezmírňuje
    jejich nechutné činy ve jménu své diktátorské ideologie.

  3. protestant

    to jack
    Krásným příkladem jsou ještě dnes náboženské státy na Blízkém východě,tam
    jsou také potlačovaná základní lidská práva

    protestant:
    Možná by bylo dobré říci co jsou ty ZÁKLADNÍ lidská práva, a z čeho vycházejí.
    Můžeme začíst rovností lidí. Proč jsou si lidé rovni? Existuje nějaký objektivní a exaktní důvod proč by tomu tak mělo být? Jaký je postoj ateistů. Jak ateisté zdůvodňují nutnost rovnosti lidí? Existuje něco takového v ostatní živočišné říši?

  4. jack

    Protestant:
    protestant:
    Naposledy co si pamatuji že lidská práva nebyla dodržována tak to u moci byli ateisté.

    Jack:
    Prosím tě,nezesměšňuj sám sebe.U moci byla diktátorská komunistická ideologie.
    Ateismus není ideologie,ale naopak negativní postoj k té tvé diktátorské církevní
    ideologii,ale to už jsme tady přece probírali.Nebo jsi to pořád ještě nepochopil?

  5. jack

    Protestant:
    to nijak nevyvrací skutečnost že tehdy byli u moci převážně ateisté.

    Jack:
    Opravdu vynikající logická úvaha.A kdyby celé ÚVKSČ bylo složeno z blonďáků,tak
    by jsme mohli říci,že blonďáci potírají základní lidská práva.Bravo Protestante.

  6. Machi

    Protestante no a?! Tak byli u moci komunisté, kteří byli zároveň ateisti. Byli to diktátoři a je dobře, že je smetly dějiny. Už jste pro změnu vy četl o nějakém křesťanovi, který by napsal, že Jozue byl vraždící maniak, který si nezaslouží špetku uznání.
    V tom je mezi námi rozdíl protestante (obecně mezi ateisty a věřícími).
    A proto také věřící jsou tak často schopní pošlapat klidně i své vlastní zásady ve jménu Boha, protože co je boží to se nekritizuje (a co je boží nám samozřejmě sdělí samozvaní vykladači boží vůle).

    “Co jsem se tam měl dočíst?”
    Co třeba to, že většinou se uvádí desatero bez nevhodných pasáží, či všelijak upravené, aby už nevyznívalo tak primitivně šovinisticky.
    Platí třeba desatero pro lidi, kteří nebyli vyvedeni z Egypta?
    A vůbec. Tvrdit, že desatero je základem morálky, může tvrdit jen neznalec (v lepším případě) či ….. (nenapadá mě žádné vhodné slušné označení).

  7. protestant

    Jack:
    Opravdu vynikající logická úvaha.A kdyby celé ÚVKSČ bylo složeno z blonďáků,tak
    by jsme mohli říci,že blonďáci potírají základní lidská práva.Bravo Protestante.

    protestant: Kdyby si všichni zakládali na “vědeckém bloňďáctví”, pak jistě.

  8. protestant

    to machi:

    1. Křesťané většinou vědí, že Josue je literární postava. Že SZ není historická příručka. A tedy že z ní nelze odvozovat žádné historické soudy.
    2. Desatero je jediné. Ex 20,1 a Dt 5,6. Vše ostatní je jen extrakt.

  9. protestant

    to Machi:
    Ptát se zda platí Desatero pro lidi, kteří nebyli vyvedeni z Egypta může jen neznalec (v lepším případě) či ….. (nenapadá mě žádné vhodné slušné označení).

  10. jack

    Protestant:
    Já jsem ateista,protože tvé argumenty i argumenty věřících na existenci “Boha”,jsou
    naprosto hloupé a dětinské.K tomuto názoru se dá dojít obyčejným “selským rozumem”
    a není potřeba vůbec žádného odvětví vědy.Tolik k tvému”vědeckému bloňďáctví”.

  11. protestant

    to jack:

    Mně ale přece vůbec nevadí že jsi ateista. Jen se mi nesnaž dokázat, že komunisté ateisty nebyli.

  12. Machi

    Protestante pokud jste chtěl můj výrok použít, pak sklidem můžete jen první část (pokud uvedete pasáž z Bible, která ji uvádí na pravou míru (pak ovšem neplatí doslovně originální desatero!)). Druhá část se nehodí (leda jste sprosťák), protože já jsem narážel na problém morálky, vy maximálně tak na neznalost.

    “Křesťané většinou vědí, že Josue je literární postava. Že SZ není historická příručka. A tedy že z ní nelze odvozovat žádné historické soudy.”

    Ne to křesťané většinou nevědí. Schválně kolikrát se kněz během kázání zmíní o tom, že Jozue nikdy neexistoval a že je to smyšlená postava.
    A navíc to nemá nic společného s tím co jsem napsal. I kdyby se jednalo jen o literární postavu (jakože jí Jozue nejspíše je), pak stejně můžu prohlásit, že to bylo násilnické hovado. Navíc příběh Jozua je obsažen v Bibli z nějakého konkrétního důvodu. Z kterého protestante? A proč, když může být Jozue literární postavou, by jí nakonec nemohl být i Ježíš. Jaktože se celý život Ježíše tak nápadně podobá jiným polobohům (Mitrha, Dionýsos a další)?

    “2. Desatero je jediné. Ex 20,1 a Dt 5,6. Vše ostatní je jen extrakt.”
    To co jste napsal zní jako vtip, třeba tento:
    Vojáci, puška se skládá ze čtyř částí.
    A jsou to tyto tři. Hlaveň a pažba.

  13. protestant

    Machi
    Ne to křesťané většinou nevědí. Schválně kolikrát se kněz během kázání zmíní o tom, že Jozue nikdy neexistoval a že je to smyšlená postava.

    protestant:
    Znalým lidem netřeba vysvětlovat že slova “vlezte mi na záda” nejsou z hodin tělocviku… 🙂

  14. protestant

    Machi says:
    I kdyby se jednalo jen o literární postavu (jakože jí Jozue nejspíše je), pak stejně můžu prohlásit, že to bylo násilnické hovado.

    protestant: o literární postavě nelze říci že BYLA.

  15. Machi

    Protestante o úrovni vaší argumentace svědčí to, že si vybíráte jen to, co nemá vůbec dočinění s argumentací oponenta.
    Viz vaše reakce výše
    “Znalým lidem netřeba vysvětlovat že slova “vlezte mi na záda” nejsou z hodin tělocviku… ”
    a níže
    “protestant: o literární postavě nelze říci že BYLA.”.
    Abyste to pochopil, tak vám uvedu příklad. Místo toho abych kritizoval myšlenku vašeho příspěvku, tak budu kritizovat třeba to, že používáte úplně nadbytečně angličtinu v české diskuzi – “Machi says:”?

Comments are closed.