Náboženství je bezpochyby velice významný a pozoruhodný společenský i psychologický fenomén, a přemýšlivému člověku nemůže stačit pouhé konstatování, že náboženská víra z racionálního hlediska neobstojí. Jsou-li totiž předmětem víry religiozních lidí zjevné nesmysly, pak se přemýšlivému jedinci přímo nabízí otázky jako
* proč je náboženství tak univerzální fenomén? Snad každá lidská civilizace, včetně menších společností a kmenů má svoji religiozitu! Šamany, rituály, víru v přírodní božstva, atd.
* proč jsou zejména velká monoteistická náboženství pro své vyznavače tak uspokojující? Jak se může stát víra v imaginárního Boha smyslem něčího života? Jaktože je takových lidí navíc tolik?
* náboženské aktivity a rituály mohou být a také často jsou velmi nákladné. Co lidem tyto náklady kompenzuje? Kdykoliv se v přírodě najde nějaké “drahé” či nákladné jednání nebo tělesný rys, prakticky vždy pro něj existuje dobré vysvětlení. Neužitečné výstřelky spotřebovávající zdroje evoluce tvrdě penalizuje. Proto se nabízí otázka, co “platí” za náboženství? Proč se víra lidem vůbec vyplatí?
Při hledání odpovědí na tyto i další otázky je velmi užitečné uvážit náboženství jakožto memplex.
Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.
Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.
Jako na rozdílné memplexy můžeme pohlížet nejen na různá náboženství, ale jistě i na různé denominace v rámci jednoho náboženství (Římští katolíci, Protestanté, Pravoslavní, Kalvinisté, atd.). Tyto memplexy mezi sebou řadu memů sdílejí, a příjmáním či odmítáním jiných se liší.
Z tohoto hlediska není úplně správné mluvit o věřících jako věřících v Boha. Každý věřící spíš věří vyznává správnost a pravdivost svého memplexu…
Křesťanství představuje kulturně-evolučními procesy naprosto obdivuhodně vyladěný komplex myšlenek, memů, šitý na míru lidské mysli, aby jej tato cítila jako maximálně atraktivní (a s radostí a entuziasmem jej předávala dál). Při bližším pohledu zjistíme, že má důmyslnou kompozici, jejíž různé složky slouží různým účelům, a dohromady se vzájemně posilují, ospravedlňují, zatraktivňují, a tvoří tak cosi jako luxusní dezert, lákající k nakousnutí… (kdo viděl Matrix, jistě si v této souvislosti vzpomene na Merovingianův zákusek 🙂 )
S rychlým rozvojem lidského mozku se v průběhu evoluce zvětšoval i jeho objem. Zvětšená lebka však působila ženám značné obtíže při porodu, což způsobilo evoluční tlak na dřívější porod. Lidské děti se tak rodí mnohem bezbranější a méně vyvinuté, než potomci jiných srovnatelných savců, což klade zvýšené nároky na rodičovskou péči. Aby byla tato péče zabezpečena v kritickém období jednoho až dvou let dítěte oběma rodiči, byla evolučně vyselektována extrémně silná člověčí tendence k zamilovávání se. (nepřekvapivě, typická doba po kterou je člověk zamilovaný právě pokrývá dobu, po kterou je nejzranitelnější případný potomek)
Jako řada dalších evolučně vzniklých mechanismů se však i schopnost zamilovávat se může “minout účelem” – a tohoto právě zneužívá první mem z “motivační vrstvy” křesťanského ala Merovingianova zákusku – jeden z nejsilnějších a nejmocnějších křesťanských memů vůbec.
Myšlenka, že Bůh miluje nás, a touží po tom být milován je označována za jednu z centrálních myšlenek křesťanství, a má za následek, že pravděpodobně většina křesťanů cítí ke svému (imaginárnímu) Bohu opravdovou a nefalšovanou lásku. To má hned několik důsledků, které přispívají k atraktivitě celého memplexu a usnadňují jeho šíření. Za prvé, zamilovanost přináší příjemné pocity, nikoliv nepodobné stavu pod vlivem drog. Stav zamilovanosti (a to i náboženské!) není podobný stavu pod vlivem drog jen náhodou – zamilovaný člověk JE pod vlivem lidských hormonálních drog, zejména hormonů štěstí, endorfinů, a dalších.
Za druhé, zamilovanost způsobuje, že má člověk růžové brýle. Odmítá vidět a nevidí nedostatky své lásky, a naopak ji vidí v těch nejkrásnějších barvách. Naše láska je pro nás vždy ta nejdokonalejší a nejpřítažlivější na celém světě. A přesně toto platí i křesťana, zamilovaného do svého Boha.
Dalším memem, zvyšujícím atraktivitu celého memplexu je myšlenka, slibující posmrtný život. Umřít se nechce nikomu, a věčný život po boku své lásky – kdo by odolal. Stačí jediné – akceptovat celý memplex.
Nesmíme opomenout přítažlivý “mem modliteb”, slibující ve své původní podobě věřícímu člověku pomoc od milujícího Boha v případě potřeby.
Aby byla motivace dokonalá, je zkušenostmi dokonale prověřená metoda “cukru a biče”. Cukru už bylo dost, proto křesťanství obsahuje i mem biče v podobě hrozby peklem a věčným utrpením, v případě že danou variantu křesťanského memplexu člověk nepřijme. (všimněme si, že toto opravdu přinejmenším platilo pro varianty, pro jednotlivé memplexy – např. katolíci hlásali, že spasen může být jen pravověrný katolík, nikoliv už třeba protestant, a naopak)
Protože při podrobnějším přemýšlení o základních křesťanských memech začne člověk záhy narážet rozpory, nelogičnosti i absurdnosti, obsahuje dezert křesťanství jakýsi autoimunizující subkomplex memů. Patří sem zejména mem tvrdící, že zdánlivě absurdní a nelogické záležitosti v křesťanství se ani nemáme snažit pochopit, jde totiž o mystérium, nejvyšší tajemno, rozumem nepochopitelné.
Další mem z této kategorie říká, že víra je tím hodnotnější, a tím Bohu milejší, čím méně důkazů pro ni svědčí, a čím víc se ji rozum vzpírá zastávat. (Bohu tak lépe dokazujeme, jak bezmezně Mu důvěřujeme – a přesně toto po nás prý i chce)
Můžeme sem zařadit i mem “doxastické dělby práce”, totiž přesvědčení, že ačkoliv “mě tyto věci jasné nejsou”, existují profesionální teologové, a ti v tom jasno mají. Teologové se pak v těchto ožehavých záležitostech vyjadřují záměrně tak, že jejich vysvětlení vypadají velmi složitě a “učeně”, při pečlivém rozmyšlení ovšem člověk zjistí, že prostě nedávají smysl, jsou čirou slovní ekvilibristikou. Viz. např. vysvětlení trojjedinosti Boha, v KKC nebo kdekoliv jinde.
Připomeňme ještě princip NOMA, implicitně shazující argumenty vědy proti náboženství se stolu jako nepřípustné, mlžící memy na téma inspirovanosti Bible, memy na téma, že jisté záležitosti mohou pochopit jen ti, co jim už věří (přičemž tito lidé to “chápou” jen a pouze tak, že to prostě z výše popsaných důvodů neřeší), “mem pokory před Bohem” (kdo si myslíš že jsi, že se snažíš zkoumat/pochopit Boha?), atd.
Poslední skupinou memů, o které se chci zmínit, jsou memy říkající v podstatě, že “kdo věří, je dobrý člověk”. (Kdo by přece nechtěl být dobrým člověkem?)
Patří sem např. mem tvrdící, že víra v Boha je DOBRÁ sama o sobě, nebo mem říkající, že křesťanství je pramenem absolutní morálky, a mem, že bez křesťanství bychom nevěděli co je dobro a co je zlo.
Zajímavý je i mem, tvrdící že křesťanský Bůh je ultimátním VYSVĚTLENÍM základních tajemství všehomíra, a navíc jediným možným takovým vysvětlením – přičemž ve skutečnosti, jak každý člověk zvenku vidí, nevysvětluje vůbec nic (což je kryto imunizačními memy nepochopitelnosti, pokory, atd.)
Nesmíme zapomenout na z hlediska memplexu klíčový mem, říkající že křesťanství (Islám, popř jiná náboženství) je třeba šířit, “kázat evangelium” (což zejména křesťanští misionáři pojímají už stovky let velmi zodpovědně)
Za zmínku stojí ještě mem spirituálních zážitků. Říká, že kdo opravdu věří, dosáhne kontaktu s živým Kristem. Opravdová víra je ovšem nutnou podmínkou spasení – což může činit mnohé věřící náchylnější k tomu, aby si vykládali co mohlo být “kontaktem s živým Kristem” poněkud benevolentně, a se svými zážitky se pak neváhají svěřit svým bratrům a sestrám ve víře, což na ně činí zvýšený tlak v případě, že oni ještě spirituálních zážitků nedosáhli… Mechanismus těchto zpětných vazeb je asi zřejmý.
Zajímavé je, že vývoj křesťanských memplexů, jejich evoluci, lze sledovat takříkajíc online. Všechny ty diskuze o ekumenismu, o tom zda zavrhnout nebo jak modifikovat mem, říkající zda příslušníci jiných náboženství a nebo denominací mohou být spaseni, o tom jak formulovat mem o inspirovanosti Bible a množství jeho různých variant, od těch nejvolnějších až po mem “doslovné interpretace”, o svatosti panny Marie, a další a další – to vše svědčí o zjevném procesu pokračujícího vývoje, který je dalším kamínkem do mozaiky, dokládající relevantnost celého pohledu.
Výše nastíněné vysvětlení odpovídá na celou řadu otázek ohledně atraktivity náboženství pro člověka, a z toho plynoucího takřka univerzálního výskytu víry ve všech civilizacích na světě, přímo předpovídá značně diverzifikovanou strukturu náboženství, jejich velký počet i značnou vnitřní rozrůzněnost po celém světě, poskytuje jednoduché a sjednocující vysvětlení motivací mnohých tvrzení křesťanů (a zcela analogicky i příslušníků jiných náboženství), vysvětluje fakt, že ačkoliv křesťanská víra obsahuje vážné logické rozpory (viz. většina doposud uveřejněných článků) tak s vírou křesťanů to nepohne ani v nejmenším, a v jeho světle dává smysl řada dalších zajímavých postřehů, nejen ohledně křesťanství.
Pointa je, že alternativní vysvětlení, že totiž náboženství je důsledkem existence skutečného milujícího osobního (křesťanského) Boha nemá ani zdaleka takovouto vysvětlovací schopnost. Není schopno přenést se přes vnitřní nekoherentnost sama sebe a neumí ani vysvětlit náboženskou diverzitu ani uvnitř křesťanství, ani mimo něj, není schopno vysvětlit zřejmý vývoj příslušné víry během historie, změny názorů na ty které články víry, atd. atp.
Protestante:
“Za zod.reformace ani není jasné kdo stojí.”
V diskusi k článku “Ježíšovo narození” jste 11. února na tento zdroj dvakrát odkázal. To Vám nevadilo, že nevíte, kdo za ním stojí?
A pokud se v rozpravě o otroctví dovoláváte apoštola Pavla, tak byste neměl argumentovat listem Koloským, protože apoštol Pavel tento list nenapsal. To ovšem jistě víte, když jste četl “Literární a teologický úvod do Nového Zákona” od Petra Pokorného.
to Neruda:
A pokud se v rozpravě o otroctví dovoláváte apoštola Pavla, tak byste neměl argumentovat listem Koloským, protože apoštol Pavel tento list nenapsal. To ovšem jistě víte, když jste četl “Literární a teologický úvod do Nového Zákona” od Petra Pokorného.
“Obecně můžeme povědět, že list Koloským byl psán Pavlovým žákem v době po Pavlově smrti,” ……tedy jsou to Pavlovy myšlenky.
to Neruda:
Ze zod.reformace čerpat můžete, ale měl byste mít na paměti, že tento web reprezentuje nepatrný zlomek českých a slovenských křesťanů. Tedy pokud budete mluvit o evangelikálních křesťanech, pak je to relevantní web, pokud o křesťanech obecně, pak skoro nic neznamená.
to Adela:
Tak nejdřív otroctví schválíte a pak se tu dojímáte nad výrobou zboží v Asii?
Vidím, že vkládáním do úst slov které řečník nevyřkl netrpí jen Michal, ale i vy.
Můžete uvést KDE jsem otroctví schvaloval?
Protestant: Můžete uvést KDE jsem otroctví schvaloval?
Jistě, tak např. zde ho zjevně omlouváte. Cituji:
{otroctví} byla záchranná instituce pro ty co ztratili prostředky obživy a zemřeli by. Otroctví je zachránilo od smrti a během milostivého léta museli být propuštěni a vrácen jim všechen majetek, který ztratili.
to Protestant:
Můžete si zato sám. Nevyjadřujete se jednoznačně. Ve skutečnosti kdykoliv je odkryta jakákoliv vaše víra bez racionálního opodstatnění, vypouštíte mlhu v podobě nejasných odpovědí, ve které se mají ztratit všechny rozpory a vy si myslíte, že potom si můžete zachovat tu vaši iracionální víru. Zdá se že jediný kdo se v té mlze ztrácí jste vy sám. Na můj dotaz, zda byste u nás zavedl otroctví, jste odpověděl, že by nebylo špatné kdyby se zbankrotovaný podnikatel mohl prodat do otroctví. To samozřejmě znamená že schvalujete otroctví. Zkuste příště odpovědět ano nebo ne a až potom případně odpověď rozvinout ať v tom není zmatek.
A co zde:
Protestant: “Představte si podnikatele, který zkrachuje, prodá se do otroctví, za pár let je svobodný a ještě dostane výslužku a majetek zpět. To přece není špatné.”
Jistě Protestante, je to absolutní paráda. Jen nechápu, proč se strašně udiveně a dotčeně ptáte, kde vy proboha schvalujete otroctví.
Prostě, je to přesně jak píše 963214785. Vy otroctví možná výslovně neschvalujete, vy ho prostě jenom obhajujete.
A ještě k té tezi, že tehdy bylo otroctví běžné: Jistěže bylo, a o to právě jde. Kdyby byl Ježíš opravdu Boží syn, pak by otroctví samozřejmě naprosto jednoznačně odsoudil už tehdy, bez ohledu na to (nebo spíš právě proto!) že tehdy bylo běžné.
A ty vaše pokusy ukázat, že Ježíš (Ježíš!!!) otroctví zrušil, nejsou ničím jiným než čirým zoufalstvím. Je to zas jak rádio Jerevan: Tu pasáž neříká Ježíš ale Pavel, navíc to není ani Pavel ale někdo úplně jiný (snad jeho žák), a neruší tam otroctví ale říká že poté, co se naplní jeho výzva a lidé odhodí zlobu, hněv atd., a všichni uvěří v Krista, pak už bude jedno zda je někdo Řek, Žid, obřezaný či neobřezaný, otrok či svobodný, ale ve všech bude Kristus. Tohle je fakt zrušení otroctví jak blázen.
Pokud by mělo platit že touto pasáží ruší otroctví, pak by logicky také zrušil, že Řek je Řekem a Žid Židem, a obřezaný obřezaným – což je zjevně čiročirý blábol.
to Michal:
Jen jsem ukázal rozdíly mezi otroctvím ve starém izraeli a vaší naivní představou o něm.
to Michal:
Stále jste nepochopil Ježíšovo učení. Jeho smysle není v revolučních změnách, ale naopak v sestoupení Boha do našeho špatného světa, za námi, do bláta všedního dne, do naší smrti.
Josef:
Proč? Že někteří katolíci páchali zlo? To by musel mlčet tím spíše každý atheista, po všech zvěrstvech, které atheisté posledních staletí napáchali. Přesto já si rád poslechnu Váš názor, ačkoli to byli právě atheisté, kdo těžce zničili život mému dědovi i otci, a to kvůli jejich křesťanské víře. Za to Vy nemůžete. Zrovna tak nechtějte, abych já mlčel jen proto, že někteří lidé páchali pod rouškou křesťanství zlo. To bychom pak nemohli diskutovat vůbec.
Jack:
Já nevím proč vy Josefe i Protestant pořád spojujete komunismus a ateismus.
Myslel jsem,že tato otázka už byla dávno vysvětlena.Komunismus je
diktátorská ideologie.Doufám že jste chodil do školy a slyšel výraz diktatura
proletariátu,to by vám k pochopení mělo stačit.
A teď co to je ateismus,ateismus je pouze negativní postoj k základním principům
na kterých je postavena náboženská ideologie,mimochodem také diktátorská.
Jestli to nechápeš,tak diktátorská je od slova diktovat,tedy že někdo diktuje
co je správné a co není správné.V náboženství je diktátorem “Bůh”,ten naprosto
jasně diktuje co se smí a co se nesmí.To tvrdíš ty sám a říkáš tomu morálka.
Ateismus žádnou ideologií není,ani diktátorskou ani žádnou jinou.Nemá
diktátora ani žádný ateistický program.Ateismus je pouhý negativní postoj
k náboženství a komunistickou ideologií se vůbec nezabývá ani se k ní nevyjadřuje a
ani se s ní neztotožňuje.Jestli ti nedochází kdo odstranil komunismus v této zemi,
tak to byli především ateističtí antikomunisté.
Jestli komunisté zničili život členům tvé rodiny,tak to nemá vůbec nic společného
s ateismem,jak jsem právě vysvětlil.Jestli jsi tomu opět neporozuměl,tak se
musíš opět s někým poradit.
Začínám chápat, proč někteří ateisté zde nedokážou chápat Bibli. Ony jim dělají příměry a podobenství problém i v běžné mluvě. A Bible je takového literárního žánru plná. Pak chápu, že Kristovo vzkříšení vidí jako resuscitaci, nanebevzetí jako astronautickou akci a při zmínce o potopa pro ně musí být zatopení celé zeměkoule.
Protestante my hlavně nehodláme akceptovat vaše pokusy vydávat za jinotaje něco, co jimi zjevně není, a vykládat si to naprosto podle své vlastní libovůle.
Resp. dělejte si a vykládejte si co chcete a jak chcete – ale my na to samozřejmě budeme hlasitě upozorňovat.
A co se týká potopy – jsem moc zvědavý na váš alegorický výklad potopy! Sem s ním! Pokud ten příběh bude v té alegorii dávat smysl, pak není nejmenší důvod to odmítat!
to jack:
To že vy si nespojujete komunismus s ateismem ještě neznamená, že tuto dva pojmy spojeny nejsou.
Skutečnost je takové, že komunismus a komunisté byli spojeni s ateismem velmi silně. Dokonce si na to vytvořili výzkumný ústav:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astav_v%C4%9Bdeck%C3%A9ho_ateismu_%C4%8CSAV
http://kral.bloguje.cz/872976-otazka-dne-kam-zmizeli-vedecti-ateiste.php
A nesnažte se to zamlžit slovy, že šlo o úplně jiný ateismus, nebo že to vůbec ateismus nebyl.
Byl to stejný ateismus jako vyznáváte vy. Byla to nevíra v existenci Boha. Byl to úplně přesně stejný postoj k Bohu jako zastává většina ateistů na tomto webu.
Nevím jak vy, ale já jsem tu dobu zažil. Nejen v běžném životě, ale i na VŠ. Dokonce jsme museli poslouchat přednášky a dělat z toho státnice. Takže věřte že vím o čem mluvím.
to protestant:
Jistě vybrané pasáže z bible je třeba brát doslova, ty co se nehodí do krámu můžeme libovolně interpretovat jako podobenství nebo nadsázku 🙂
To Protestant:
Samozřejmě že s tím mám problém. Mě totiž zajímá co je v bibli napsáno a ne to co chci aby v ní bylo napsáno.
Ten styl mluvy mi připomíná například Nostradama a jeho vykladače. Nostradamus psal svoje předpovědi co možná nejvíce zahalené podobenstvími a jinotaji, z jediného důvodu aby vykladači měly co možná nejvíce prostoru změnění významu a napasování na jejich oblíbenou historickou událost. Ty interpretace ale nejsou součástí Nostradamových spisků. Všechno je to práce vykladačů.
Stejné je to s biblí. Sama nic neříká ale vypouští hodně mlhy, kterou mohou vykladači rozkrývat jak chtějí, aby bible říkala co chtějí. Proto se také poselství bible po staletí nápadně měnilo, jak se měnila a vyvíjela teologie.
to Mňao-Ce-Tung
A Máchův máj berete doslova? nebo Kosmovu kroniku? Nebo Pána prstenu? 🙂
to 963214785:
Bible mluví normálním orientálním způsobem tehdejšího antického světa. Nemůžete od ní čekat exaktní vědecké vyjadřování 21. století.
1) o Máchově Máji, Kosmově kronice nebo Pánovi prstenu nikdo netvrdí, že jsou to Svaté knihy a že je inspiroval bůh
2) ani Bibli nikdo nechce brát doslova. Je potřeba vždy se zamýšlet nad tím, co tím chtěl autor říct. Vy naproti se naproti tomu pokoušíte jednotlivé pasáže vykládat podle toho, co VY byste chtěl, aby říkaly.
3) o exaktní vyjadřování vzhledem k bodu (2) vůbec nejde, nikdo nechce a nepotřebuje vykládat Bibli exaktně.
to 963214785:
A pokud vás skutečně zajímá co je v ní psáno, tak se na ni nemůžete dívat očima exaktně vědecky založeného člověka 21. století. Taková pohled vám ten text nerozklíčuje.