Roman Polach mě požádal, zda bych nezveřejnil jeho článek na téma spolehlivosti Bible. To milerád činím, takže předávám slovo Romanovi.
Bible byla mnoha lidmi v minulosti a je i dnes považována za “Boží slovo” a věrohodný popis historických událostí. Tyto věřící zřejmě překvapí, co o věrohodnosti Bible říkají současní historici či archeologové. Co se týče Starého zákona, tak například slavný archeolog a profesor na Tel Avivské univerzitě Israel Finkelstein v knize Objevování Bible píše (str. 16) : “Dnes je zřejmé, že se mnoho událostí biblické historie buď neodehrálo v dané době nebo se neodehrálo tak, jak se to v Bibli popisuje. Některé z nejznámějších biblických událostí se nestaly nikdy.”
To se týká událostí jako exodus izraelitů z Egypta, dobývání Kenaanu, existence Šalomounovy říše, atd. Většina těchto starozákonních historek jsou téměř jistě smyšlenky, s tím ostatně souhlasí i jiný známý archeolog, William Dever, autor knihy “Kdo byli první Izraelci a odkud přišli?”
Pro mnoho křesťanů však Starý zákon příliš neznamená, důležitý je hlavně Nový zákon a ten by měl být spolehlivý, nebo ne? Někteří křesťanští apologeti dokonce tvrdí, že autoři evangelií podali pouze nezaujatý popis událostí, které viděli a slyšeli, nenese pohádkové rysy typické pro některé jiné legendy a můžeme je tedy považovat v podstatě za spolehlivá či dokonce bezchybná díla, Ježíš Kristus je prý nejlépe prokázaná a zdokumentovaná postava starověku (viz např. zde , zde a zde.) S tím ale naprosto nesouhlasí například historik Richard Carrier, vezměme si jako příklad Lukášovo evangelium:
Nemáme tušení, od koho čerpal Lukáš jaké informace (neříká nám ani, že použil Marka, přestože můžeme dokázat, že to udělal). Také nemáme představu, jak vybíral komu věřit nebo koho zahrnout či vyřadit. Lukáš tedy není ani v Arrianově lize (autor z přelomu 1. a 2. století, který psal o Alexandru Velikém) jako kritický historik. Vede si dokonce ještě hůř ve srovnání s Polybiem nebo Thucydidem. Nedosahuje ani úrovně méně důležitých historiků jako Tacitus nebo Josephus, kteří sice nediskutují tak jasně svoje metody, nicméně často citují svoje zdroje a výslovně ukazují kritické postřehy při výběru protichůdných či matoucích zpráv. Proč je to důležité, je zřejmé: máme jistotu, že tito historici udělali aspoň jakýs takýs solidní výzkum a kriticky zhodnotili důkazy a přiznali pochybnosti nebo protiřečící si informace. Nevěříme žádnému starověkému historikovi tolik jako věříme dobrému modernímu historikovi – všichni starověcí historici se mýlí v mnoha věcech z mnoha důvodů (z toho můžeme vyvodit, že Lukáš se mýlil zcela jistě také.) Ale věříme starověkým historikům do té míry, do jaké prokazují kvality důvěryhodného historika, jako být kritický myslitel s výslovným zájmem ověřovat si tvrzení v dokumentech a očitých svědectvích (…)
Problém je nejen v tom, že Lukáš se nesnažil vyřešit rozpory a rozdíly mezi svými zdroji a neobtěžoval se jmenovat, ověřovat či určit hodnotu svých zdrojů. To jsou oba vážné problémy. Větší problém z těch dvou je, že Lukáš nám neříká nic o svých metodách – takže nemůžeme vědět, jak jsou spolehlivé – ani o svých zdrojích – takže nemůžeme vědět, jak jsou tyto věrohodné – nevíme ani, kdo je on sám (…) Ani povšechně vzato, Lukáš se nechová jako kritický myslitel.”
Problémů s Novým zákonem a jeho autory je ale více, jak píše ve své nové knize “Forged: Writing in the Name of God” uznávaný religionista Bart Ehrman, který je autorem řady publikací o Bibli a raném křesťanství jak pro laickou tak i pro odbornou veřejnost. Jedním z problémů je, že už od svého vzniku se křesťané střetávali v tom, kdo je vlastně správný křesťan a kdo doopravdy reprezentuje pravé učení Ježíše. To se týkalo i samotného apoštola Pavla, jak píše Ehrman:
“…doslova kamkoli Pavel přišel, dokonce i u svých vlastních sborů, byl on a jeho názory pod vytrvalým útokem křesťanů, kteří měli jiný názor. Je lehké si nevšimnout tohoto zřejmého historického faktu, protože spisy Pavlových oponentů nepřežily zub času, zatímco jeho spisy se staly součástí Nového zákona. Ale kdybychom se mohli přenést do roku 50 n. l., viděli bychom, že kamkoli Pavel šel, byl konfrontován s křesťanskými učiteli, kteří si mysleli, že učí falešné evangelium. To platilo dokonce i ve sborech, které sám založil.”
V dnešní době máme tisíce různých křesťanských církví a sekt s rozdílným učením, ale mnoho lidí si myslí, že v počátcích křesťanství to bylo jinak, existovalo jedno pravé křesťanství a to dnes můžeme najít v Bibli. Katolická církev dokonce odvozuje svoji tradici od samotného apoštola Petra, který měl založit v Římě (pochopitelně tu jedinou pravou) církev. (Více o tomto v poznámce na konci článku.) Jenže jak píše Ehrman v knize Forged, vše bylo mnohem složitější:
“Raní křesťané byli rozhodně nesmírně různorodí. Přesto tyto křesťanské skupiny tvrdily nejen, že mají pravdu, ale že mají jako jediné pravdu – jejich pohled a jedině jejich pohled reprezentoval tu pravou a jedinou Boží pravdu. V důsledku toho každá skupina tvrdila, že jejich učení bylo učení samotného Ježíše a skrze něj apoštolů. A všechny tyto skupiny měly knihy, kterými to dokazovaly, knihy údajně napsané apoštoly, které podporovaly jejich úhel pohledu.
Dnešní křesťané se mohou divit, proč si tyto různé skupiny prostě nepřečetly Nový zákon, aby viděly, že jejich názory jsou mylné. Odpověď je samozřejmě, že žádný Nový zákon nebyl. Nový zákon vzniknul z těchto konfliktů, když jedna z křesťanských skupin vyhrála spory a rozhodla, které knihy budou zahrnuty do Písma. Ostatní knihy reprezentující jiné úhly pohledu a rovněž připisovány apoštolům byly nejen vynechány z Písma, byly také zničeny a zapomenuty. V důsledku toho, když dnes mluvíme o raném křesťanství, máme sklon mluvit pouze o tom, co se nám zachovalo ve spisech vítězné strany. Jen velmi pomalu se v moderní době dostávají na světlo knihy, které podporují alternativní pohledy, když je náhodou objevíme při archeologických vykopávkách, například v egyptských písčinách.
Co udělali křesťanšti učitelé, když byli přesvědčení, že určité jejich porozumění Ježíšovi a víře bylo pravdivé, ale neměli apoštolské spisy, kterými by to podložili? Jedna věc, kterou občas udělali – nebo spíš často – bylo apoštolské spisy si vymyslet. Nic nebylo větším zdrojem literárních podvrhů ve jménu apoštolů než vnitřní spory mezi soutěžícími křesťanskými skupinami. Tyto podvrhy zajistily apoštolskou autoritu vlastnímu učení skupiny a útočily proti učení jiných skupin.”
Starověkých písemných podvrhů napsaných ve jménu apoštolů někým jiným máme skutečně celou řadu. Podstatné ale je, že řada těchto podvrhů se nachází i v Bibli, navzdory běžně rozšířené mylné představě, že do Bible byly zařazeny pouze spisy, o kterých se vědělo jistě, že jsou autentické. V zásadě můžeme takové spisy rozlišovat na ty, které byly napsány záměrně ve jménu některého z apoštolů, jde tedy o klasické podvrhy, také máme ale spisy, které byly v minulosti omylem přisouzeny apoštolům či jejich společníkům, ačkoliv již dnes víme, že ti v těchto případech autory být nemohli. To je případ všech čtyř biblických evangelií, které ačkoli byly původně anonymní, byly později přisouzeny jménům Marek, Matouš, Lukáš a Jan. Autoři ze začátku druhého století, ačkoliv z evangelií citovali, nikdy je neoznačili těmito jmény. Dokonce ještě Justyn Martyr, který psal v letech 150 – 160 n. l., cituje z evangelií, ale mluví o nich pouze jako o “pamětech apoštolů.” Ehrman píše:
“Po několik desetiletí kolovaly zvěsti, že dvě důležité postavy rané církve napsaly knihy o Ježíšově učení a skutcích. Nacházíme tyto zvěsti už ve spisech církevního otce Papia, okolo roku 120-130 n. l., téměř půl století před Ireneiem. Papias tvrdil na základě dobré autority, že učedník Matouš sepsal Ježíšovy výroky v hebrejštině a ostatní je přeložili, patrně do řečtiny. Také tvrdil, že Petrův společník Marek uspořádal kázání Petra o Ježíšovi do rozumné formy a vytvořil z nich knihu.
Nic nenasvědčuje tomu, že když Papias hovoří o Matoušovi nebo Markovi, odkazuje se na evangelia, která byla později pojmenována jako Matouš a Marek. Ve skutečnosti všechno, co říká o těchto knihách, odporuje tomu, co víme o (našem) Matoušovi a Markovi. Matouš není sbírka Ježíšových výroků, ale také jeho skutků a zážitků. Nebyla napsána v hebrejštině, ale v řečtině. A nebyla napsána – jak předpokládá Papias – nezávisle na Markovi, ale čerpá z Marka. Co se týče Marka, není nic co by naznačovalo, že Marek je Petrova verze příběhu víc, než jakékoli jiné postavy z vyprávění. Ve skutečnosti nic nenasvědčuje tomu, že by Marek byl založen na učení jakékoli jedné osoby, natož Petra. Místo toho pochází z ústních tradic o Ježíšovi, které “Marek” slyšel, když byly již desítky let v oběhu.”
V dnešní době většina historiků souhlasí s tím, že evangelia nenapsali lidé, po kterých byla pojmenována. Kdo je napsal doopravdy, to nikdo neví. Z 27 knih Nového zákona jich pouze 8 prokazatelně napsali lidé, kterým byly přisouzeny – je to 7 Pavlových dopisů (Římanům, 1 a 2 Korintským, Galatským, Filipským, 1. Tesalonickým a Filemonovi) a Janovo Zjevení (ačkoliv nevíme jistě, který Jan to byl.) Ostatní byly přisouzeny mylně nebo jsou to podvrhy.
Jak víme, že to jsou podvrhy? Vezměme si jako příklad list Koloským, o kterém Ehrman píše:
Důvody pro názor , že Pavel tuto knihu nenapsal jsou v podstatě stejné jako u Efezským. Mimo jiné, styl psaní a obsah knihy se výrazně liší od dopisů, které nesporně Pavel napsal. Daleko nejpřesvědčivější studii stylu psaní Koloským napsal německý badatel Walter Bujard před téměř 40 lety. Bujard analyzoval všechny možné stylistické charakteristiky dopisu: druh a frekvenci spojek, infinitivů, přechodníků, vztažných vět, řetězce genitivů a řadu dalších věcí. Obzvláště měl v úmyslu porovnat Koloské s jinými Pavlovými dopisy podobné délky: Galatským, Filipským a 1. Thesalonickým. Rozdíly mezi tímto dopisem a Pavlovými dopisy jsou očividné a přesvědčivé. Jen pro ilustraci:
Jak často dopis používá “odporovací spojky” (např. “ačkoli”): Galatským – 84x, Filipským – 52x, 1. Tesalonickým – 29x, Koloským pouze 8x.
Jak často dopis používá příčinné spojky (např. “protože”): Galatským – 45x, Filipským – 20x, 1. Tesalonickým 31x, Koloským pouze 9x.
Jak často dopis používá spojky (např. “že”, “když”) na začátku věty: Galatským 20x, Filipským 19x, 1 Tesalonickým 11x, Koloským pouze 3x.
Seznam pokračuje po mnoho stran a dívá se na všechny možné informace, s nespočetnými úvahami, které všechny ukazují stejným směrem: je to někdo s rozdílným stylem psaní než Pavel. A opět obsah toho, co autor říká, je v rozporu s Pavlovým vlastním myšlením, ale je ve shodě s Efezskými. Například zde autor také naznačuje, že křesťané už byli vzkříšení s Kristem, když byli pokřtěni, navzdory Pavlovu naléhání, že vzkříšení věřících je teprve věc budoucnosti, ne minulosti (viz Kol. 2:12-13)
Máme zde další případ toho, kdy pozdější následník Pavla cítil potřebu promluvit k dění ve své době a udělal tak prostřednictvím změny identity a vytvořením falešného dopisu jménem Pavla.
Problémy jsou i se spisy, které nejsou vysloveně podvrhy. Jedna z komplikací, které nám znesnadňují určit, kdo vlastně byl historický Ježíš, je i fakt, že Matoušovo a Lukášovo evangelium v podstatě opsaly celou řadu pasáží z Markova evangelia. Nejedná se tedy o tři nezávislá svědectví, ale v podstatě pouze o jedno. V nejstarším Markově evangeliu nenajdeme nic o okolnostech Ježíšova narození, ani o jeho početí z panny. Toto evangelium navíc končí prázdnou hrobkou Ježíše, už ale není řečeno, co bylo dál – například zdali se Ježíš někomu po svém údajném zmrtvýchvstání zjevil. Poslední verše Marka 16: 9 – 16, které lze najít v dnešních překladech Bible, totiž v původních verzích evangelia nebyly – jinými slovy připsal je tam některý pozdější opisovač. Dalším pozdějším dodatkem je i příběh o cizoložnici, kterou Ježíš zachrání se slovy: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ Důkazem je kromě jiného, že tato pasáž se nenachází v nejstarších rukopisech Janova evangelia:
“Navíc styl psaní (v řečtině) se výrazně liší od stylu psaní ve zbytku evangelia. Kromě toho, příběh narušuje tok vyprávění v kapitolách 7-8, ve kterých se nachází. Jinými slovy, když tento příběh vyjmete z Jana, kontext dává mnohem větší smysl, vyprávění před a po této pasáži na sebe plynule navazuje. Z těchto a mnoha dalších důvodů, není mezi znalci Nového zákona takřka žádná diskuze o tom, že tento příběh, jakkoli báječný, působivý a významný je, nebyl původně součástí Nového zákona. Byl přidán opisovačem.”
Navíc i v původních verzích evangelií se nachází řada pasáží, které sice patří jejich originálním autorům, ale jsou pouze jejich výmysly. Jak píše Ehrman:
“Mohli bychom hovořit dlouho o novozákonních příbězích, které mají líčit historické události, ale jsou ve skutečnosti smyšlené historky. Takové příběhy lze najít mezi příběhy o Ježíšově narození, životě, učení i vzkříšení, stejně jako v příbězích po jeho smrti o jeho následnících, jako Petrovi nebo Pavlovi, ve Skutcích apoštolů.
Co se týče příběhů o Ježíšově narození, člověk nemusí čekat na pozdější (nebiblická, pozn. autora blogu) evangelia, zmíněná výše, aby viděl smyšlené historky. Jsou už ve známých verzích Matouše a Lukáše. Neexistovalo žádné sčítání lidu pod císařem Augustem, které by přimělo Josefa a Marii jít do Betléma před tím, než se Ježíš narodil. Nebyla žádná záhadná hvězda, která naváděla mudrce z východu k Ježíšovi, Herodes Veliký nikdy nezabil novorozeňata v Betlémě. Ježíš a jeho rodina nestrávili několik let v Egyptě. To může znít jako hrubá a provokativní tvrzení, ale badatelé pro ně mají již mnoho let důvody a podklady.”
Vezměme si jako příklad ono sčítání lidu. Ve své dřívější knize Jesus Interrupted Ehrman uvádí, že o tomto sčítání lidu neexistuje nikde jediný historický záznam, přestože o době císaře Augusta máme mnoho písemných podkladů. Jediný zdroj, který o sčítání píše, je Lukáš. V tomto evangeliu se píše (2,4), že Josef musel z důvodu sčítání lidu, které se konalo v celé Římské říši, odcestovat do Betléma, protože byl z rodu Davidova a David se v tomto městě narodil. Jenže David žil o tisíc let dříve. Máme věřit tomu, že se všichni obyvatelé Římské říše museli vrátit do místa, kde žili jejich předci o tisíc let dříve? Kdyby takové sčítání lidu bylo dnes a vy se měli dostavit na místo, kde žili vaší předci před tisícem let, kam byste šli? A je představitelné, že by se o takové monstrózní akci nezmínily žádné noviny? O tomto sčítání zkrátka není nikde absolutně žádný záznam. Jestliže tedy žádné sčítání nebylo, proč o něm Lukáš píše? Důvod je nasnadě: Lukáš potřeboval, aby se Ježíš narodil v Betlémě, přestože věděl, že jeho rodina je z Nazareta. Proč? Protože Starý zákon (Micheáš 5,1) podle pochopení Ježíšových následníků předpověděl, že Mesiáš se narodí v Betlémě. A tak jsme svědky toho, že si Lukáš celé tohle vyprávění vymyslel, aby podpořil své tvrzení, že Ježíš byl Mesiáš. Mnozí křesťané tvrdí, že pádným argumentem pro věrohodnost evangelií jsou splněná proroctví. Realita je ale spíš taková, že autoři evangelií si zkrátka vytvořili Ježíšův životopis podle těchto proroctví. Jiným příkladem může být Ježíšovo početí z panny. Proč se měl narodit z panny? Protože jak říká samotný Matouš (1,22-23) „To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: „Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi“. Matouš zde má na mysli verš ze starozákonní knihy Izajáš (7,14). Vtip je ale v tom, že o panně mluví pouze nepřesný řecký překlad, původní hebrejská verze hovoří o „mladé dívce“ (český ekumenický překlad uvádí pouze „dívka“). Nejednalo se tedy o žádný zázrak, ale o početí jako každé jiné, které se mělo stát v době autora Izajáše. Matouš tento verš ale pochopil jako proroctví o Mesiášovi a to je zřejmě důvod, proč vznikl příběh o Ježíšově narození z panny.
Prokazatelných výmyslů bychom našli více. Například v Janově evangeliu 3. kapitole, Ježíš vede konverzaci s Nikodémem, říká tam: “nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.” Nikodém se zeptá: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“Problémem v tomhle nepochopení je, že řecké slovo pro “znovu”, má i druhý význam “shůry”. Ježíš má v tomhle případě na mysli druhý význam tohoto slova, kdežto Nikodém ten první, což je příčinou onoho nedorozumění. Řeč není samozřejmě o druhém fyzickém narození, ale o duchovním zrození (shůry). Průšvih je v tom, že Nikodém, člen židovské rady a Ježíš, mluvili aramejsky a aramejština má na rozdíl od řečtiny pro oba významy vlastní slovo, v jejich původním jazyce by tedy k tomuto nedorozumění nedošlo. Jinak řečeno, tahle konverzace se vůbec nemohla odehrát, nebo přinejmenším ne tak, jak je popsána v evangeliu. Byla nejspíš vymyšlena řecky píšícím autorem Janova evangelia.
To byly jen namátkou vybrané problémy s podvrhy, historickými nesmysly a nepřesnostmi v Bibli, v podobném duchu by se dalo pokračovat ještě řadu stránek. Tváří v tvář tomu všemu, je s podivem, že dnes ještě někdo může s vážnou tváří tvrdit, že Bible “je zcela spolehlivá a bez chyb” nebo brát ji jako základ pro svůj světonázor.
Přesto s použitím historicko-kritické metody, které je Bart Ehrman velkým zastáncem a propagátorem, můžeme navzdory všem podvrhům a smyšlenkám v Bibli uvidět, kdo byl skutečný historický Ježíš. A to především apokalyptický pokrok, viz můj starší článek – Ježíš Kristus – Boží syn nebo falešný prorok. Dlužno dodat, že výše uvedené myšlenky nejsou nijak kontroverzní, ve skutečnosti jsou většinovým názorem kritických biblických badatelů a religionistů, o kterých se běžně učí na univerzitách po celém světě, například v této sérii přednášek o Novém zákoně z Univerzity Yale.
Na závěr si neodpustím ještě jednu citaci z Ehrmanovy poslední knihy Forged:
“Dnešnímu čtenáři se může zdát zvláštní, či dokonce kontraintuitivní, že náboženství, které založilo svou reputaci na vlastnictví pravdy, mělo členy, kteří se pokoušeli rozšiřovat svoje porozumění víry prostřednictvím podvodu. Ale to je přesně to, co se stalo. Použití klamu k propagaci pravdy můžeme považovat za jednu z nejvíce znepokojivých ironií na rané křesťanské tradici.”
Pozn:
Jak jsem zmínil v článku, římskokatolická církev odvozuje svou tradici od samotného Ježíše – ten měl pověřit apoštola Petra k založení církve, jak tvrdí Matouš, 16,18: “A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.” Katolíci tvrdí, že Petr odcestoval do Říma a tam založil katolickou církev. Má to dokladovat i hrobka, která se nachází ve Vatikánu a v niž se nachází kosti, které podle katolické církve patří samotnému Petrovi. Problém je, že podle mnoha současných historiků, apoštol Petr v Římě nikdy nebyl. Myslí si to i Bart Ehrman, který to zdůvodnil v knize Petr, Pavel a Marie Magdaléna (str. 110-114), která vyšla i v Česku. Není však zdaleka jediný. Stejný názor zazněl i v seriálu BBC – History of Christianity od historika Diarmaida MacCullocha. Na wikipedii pak lze nalézt řadu dalších zdrojů (odkazy 37-41) , podle kterých Petr katolickou církev nezaložil. S tvrzením, že apoštolové Petr a Pavel založili katolickou církev se můžeme setkat v díle jednoho z církevních otců z 2. století Ireneje z Lyonu. Jenže tomu se nedá věřit, ani Pavel církev v Římě založit nemohl, protože ten podle svých vlastních slov adresovaných římským křesťanům – v Římě nikdy nebyl (Římanům 1,13). Bohužel tedy ani katolická církev není žádnou zárukou, že máme původní učení Ježíše.
Za případné nepřesnosti v překladu se omlouvám.
Arkande says: Doufal jsem že vy sám jako znalec Pavlových dopisů a jeho života je podrobíte kritice a uvedete příklady Pavlových útoků proti židům.Pak alespoň uvidím že jste čestný a máte zájem skutečně diskutovat.
Koukám, že hraješ na city. Uvedl jsem ti Pavlovo vyznání o své lásce k pokrevním bratrům, a ty zde o Pavlovem odsouzení židů. Vše se dá zneužit, kdo chce bít žida, klacek si najde. Jestli vidíš Pavla jako antisemitu, jsi slepý, pro tvou slepotu znovu uvedu jeho vyznání, i když jak se zdá neprohlédneš, zamiloval sis svou pravdu více než skutečnou:
Ř11,13 PRAVĚ PROTO, že jsem apoštolem pohanů, oslavuji svoji službu, ZDALI BYCH NĚJAK NEMOHL vzbudit žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich ZACHRÁNIT. Neboť jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život po zmrtvýchvstání? Jsou–li prvotiny svaté, je svaté i těsto; je–li kořen svatý, jsou svaté i větve.
To že Izrael nepovažoval za zavržený Bohem jsem také psal:
Ř 11.25 Nechci totiž, bratři, abyste nevěděli o tomto tajemství — abyste nebyli moudří sami u sebe — že část Izraele se zatvrdila, dokud nevejde plnost pohanů. BUDE VŠAK ZACHRÁNĚN CELÝ IZRAEL….Boží povolání jsou neodvolatelné.
Arkande: Kniha skutků připisuje příjmaní pohanů do církve Petrovi SK11 a SK15. Nikoliv Pavlovi tak jak to dělají Pavlovy vlastní dopisy.
Knihu Skutku používáš jako argument. Ale ona pokračuje i po té 15. kap.
15.12 Celé shromáždění utichlo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, kteří podrobně vypravovali, jaká znamení a divy učinil Bůh skrze ně MEZI POHANY.
13,46 Pavel a Barnabáš směle řekli: „Vám mělo být hlásáno Boží slovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se K POHANŮM.
21,19 Pozdravil je a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh skrze jeho službu učinil mezi pohany.
22.21 I řekl mi: ‚Jdi, neboť já tě vyšlu daleko K POHANŮM.
To Arkande. Zdravím Vás. Zde je má mini analýza hebrejského textu části z Izaiáše.
יְהוָה = JHVH (omlouvám se za ty vykřičníky – slouží jako zvýraznění daných slov, jinak mi to nejde. U té hebrejštiny se mi samozřejmě jedná o slovo mezi vykřičníky. JHVH bylo nahrazeno LORDEM nebo Hospodinem, jinak je ten překlad přesný. Použila jsem Bibli Kralickou.)
י וַיּוֹסֶף (!!!) יְהוָה (!!!), דַּבֵּר אֶל-אָחָז לֵאמֹר. 10. I mluvil ještě Hospodin (!) k Achasovi, řka: 10. And the LORD (!) spoke again unto Ahaz, saying:
יא שְׁאַל-לְךָ אוֹת, מֵעִם (!!!) יְהוָה (!!!) אֱלֹהֶיךָ; הַעְמֵק שְׁאָלָה, אוֹ הַגְבֵּהַּ לְמָעְלָה. 11. Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého (!) , buď dole hluboko, aneb nahoře vysoko. 11. ‘Ask thee a sign of the LORD thy God (!) : ask it either in the depth, or in the height above.’
יב וַיֹּאמֶר, אָחָז: לֹא-אֶשְׁאַל וְלֹא-אֲנַסֶּה, אֶת- (!!!)יְהוָה (!!!) . 12. I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina (!). 12. But Ahaz said: ‘I will not ask, neither will I try the LORD.’ (!)
יג וַיֹּאמֶר, שִׁמְעוּ-נָא בֵּית דָּוִד: הַמְעַט מִכֶּם הַלְאוֹת אֲנָשִׁים, כִּי תַלְאוּ גַּם אֶת- (!!!)אֱלֹהָי (!!!) . 13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že I Bohu (!) mému k obtížení jste? 13. And he said: ‘Hear ye now, O house of David: Is it a small thing for you to weary men, that ye will weary my God (!) also?
יד לָכֵן (!!!)יִתֵּן אֲדֹנָי הוּא(!!!), לָכֶם–אוֹת: הִנֵּה הָעַלְמָה, הָרָה וְיֹלֶדֶת בֵּן, וְקָרָאת שְׁמוֹ, עִמָּנוּ אֵל.14. Protož sám Pán (!) dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. 14. Therefore the Lord Himself (!) shall give you a sign: behold, the young woman shall conceive, and bear a son, and shall call his name Immanuel.
Zbožšťoval se farao, zbožšťovaly se byzantské obrazy, Židovský král nebyl pomazáním zbožštěn. Jejich víra něco takového zcela vylučuje. Pomazání se nemusí nutně rovnat zbožštění. Jinak chápu, proč považujete Pavla za zdroj křesťanského antisemitismu, ale podle mého názoru jde čistě o naši odlišnou citlivost v přístupu k historickým datům. Jinak, tímto se prozatím loučím, jsem hodně časově vytížená a nemohu sem přispívat každý den.
Přeji příjemný zbytek dne.
To Arkande. Zdravím Vás. Zde je má mini analýza hebrejského textu části z Izaiáše. Vykříčníky mi posloužily jako zvýrazňovače, nějak mi zde nefunguje psaní tučným písmem a zkouším to sem vložit podruhé. Použila jsem Bibli Kralickou, u 14. verše je v ní ovšem psáno Pán, ne Panovník. JHVH bylo v překladu nahrazeno slovem LORD, nebo Hospodin. Překlad se mi zdá jinak přesný.
Takže:
יְהוָה = JHVH
י וַיּוֹסֶף (!) יְהוָה, (!) דַּבֵּר אֶל-אָחָז לֵאמֹר. 10. I mluvil ještě Hospodin (!) k Achasovi, řka: 10. And the LORD (!) spoke again unto Ahaz, saying:
יא שְׁאַל-לְךָ אוֹת, מֵעִם (!) יְהוָה (!) אֱלֹהֶיךָ; הַעְמֵק שְׁאָלָה, אוֹ הַגְבֵּהַּ לְמָעְלָה. 11. Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého (!), buď dole hluboko, aneb nahoře vysoko. 11. ‘Ask thee a sign of the LORD thy God (!): ask it either in the depth, or in the height above.’
יב וַיֹּאמֶר, אָחָז: לֹא-אֶשְׁאַל וְלֹא-אֲנַסֶּה, אֶת-(!) יְהוָה (!). 12. I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina (!). 12. But Ahaz said: ‘I will not ask, neither will I try the LORD (!).’
יג וַיֹּאמֶר, שִׁמְעוּ-נָא בֵּית דָּוִד: הַמְעַט מִכֶּם הַלְאוֹת אֲנָשִׁים, כִּי תַלְאוּ גַּם אֶת-(!) אֱלֹהָי (!). 13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že I Bohu (!) mému k obtížení jste? 13. And he said: ‘Hear ye now, O house of David: Is it a small thing for you to weary men, that ye will weary my God (!) also?
יד לָכֵן (!) יִתֵּן אֲדֹנָי הוּא (!), לָכֶם–אוֹת: הִנֵּה הָעַלְמָה, הָרָה וְיֹלֶדֶת בֵּן, וְקָרָאת שְׁמוֹ, עִמָּנוּ אֵל. 14. Protož sám Pán (!) dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel. 14. Therefore the Lord Himself (!) shall give you a sign: behold, the young woman shall conceive, and bear a son, and shall call his name Immanuel.
Zbožšťoval se farao, zbožšťovaly se byzantské obrazy, Židovský král nebyl pomazáním zbožštěn. Jejich víra něco takového zcela vylučuje. Pomazání se nemusí nutně rovnat zbožštění. Jinak chápu, proč považujete Pavla za zdroj křesťanského antisemitismu, ale podle mého názoru jde čistě o naši odlišnou citlivost v přístupu k historickým datům. Jinak, tímto se prozatím loučím, jsem hodně časově vytížená a nemohu sem přispívat každý den.
Přeji příjemný zbytek dne.
to Karel:Nikdy v životě jsem na city nehrál.Jednoduše jsem ti dal prostor k vyjádření protože se zabýváš Pavlem (napsal jsem že jsi znalec nikoliv blbec).To že Pavel byl antisemita nikdo nezpochybňuje dokonce i Kay tvrdí že byl (sice menší než Jan ale byl).Měl jsi tedy volné pole ke kritickému pohledu na Pavlovy postoje vůči židům.Ty ale nechceš vidět Pavla kriticky,tak fajn ovšem pak se mnou nechtěj vést dialog.Protože se nikam nedostaneme.
Karel:Knihu Skutku používáš jako argument. Ale ona pokračuje i po té 15. kap.
Arkande:To je hnus co?Oplácím ti pouze stejnou mincí…dej si na to příště laskavě pozor.Zvláště když nemluvíš s idiotem.
PS:Tím že něco opakuješ neustále dokola se to nestane větší pravdou.Pravdou se může stát pouze to, na co bylo nahlédnuto z více úhlů.
Arkande: Kniha skutků připisuje příjmaní pohanů do církve Petrovi(SK11 a SK15).Nikoliv Pavlovi tak jak to dělají Pavlovy vlastní dopisy.
Takže ještě jednou. Napsal jsi “nikoli Pavlovi”. Uvedl jsem ti pár veršů v kterých jsem ukázal, že nemáš pravdu. Uvedl jsem ti je právě z té knihy Skutku o které tvrdíš, že to tam není.
Arkande says: Nikdy v životě jsem na city nehrál.Jednoduše jsem ti dal prostor k vyjádření protože se zabýváš Pavlem……Cožpak na základě několika jedinců odsuzujeme celou společnost?…..čili původcem antisemitismu je Pavel
Já jsem ti napsal, že to s Pavlem není pravda. Z listu Římanům 11. kap. jsem ti dvakrát citoval Pavlovo vyznání o jeho vztahu k židům, o jeho lásce k ním, o pohledu na ně. A ty stále stejnou písničku. Když se tě zeptám, kde Pavel odsoudil židovský národ, chceš odpověď po mně. Ty jsi s tím přišel, tak vyjdi s argumenty. Já jsem ti své napsal jíž dvakrát. Nebo žádné nemáš a mlžíš? Tak jako jsi se z panny/dívky nenápadně přesunul na Hospodin/Panovník?
to Kay:Hezké poledne.To je paráda!Zeptám se možná hloupě ale mluvíte hebrejsky?
Bible Kralická i překlad 21.století uvádějí Pána.To vím.Já osobně používám překlad ze starořečtiny a to Český studijní překlad.
Jinak hebrejské slovo אדוני (Adonai) znamená pán,můj pán,panovník.Slovo אלוהים znamená Elohaj čili Bůh.
Tak to stojí v hebrejské Bibli :13 vajjomer šimu-na bet david hameat mikkem haleot anašim ki talu gam et-elohaj+: +Hospodin,Jehova prostě Bůh.
14 lachen jitten adonaj* hu lachem ot hinne haalma hara vejoledet ben vekarat šemo immanu el: *čili panovník,pán, s malým p(člověk).
Jinak by mne zajímal Váš názor na Pavla a jeho protižidovské výroky,marně jsem čekal že mi odpoví Karel…
Pomazání se nemusí rovnat zbožštění-dobrá byl to špatný výběr slova.Přesto co si myslíte o citacích:…Není to proto, že tě Hospodin pomazal jako správce svého dědictví?… a … A od toho dne Hospodinův duch působil skrze Davida… Obřad pomazání tedy z nikoho neudělá Boha ale dává mu jakési Boží právo,právo přímého zástupce Boha…vyjadřuji se jasně?A abych celou tu historii s Immanuelem a Panovníkem ještě zamotal tak přidám že původní označení pro Krále v hebrejštině je Mesiáš(Což je důvod proč byl Ježíš považován za krále židů…).
to Karel:Mám pocit že jsem se tím znalectvím ukvapil,neustále citujete Římanům a Římanům a římanům a MNE obviňujete z mlžení? „ Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu „rozřízku“ (Fil 3, 2-3) …Ti, kdo vás znepokojují obřízkou, ať se třeba i vyklestí. (Ga5:12) …Zbavili jste se Krista,vy,kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.(Ga 5:4)…Tohle i když se ti to možná nezdá Karle jsou jedny z nejsilněších a nejméně tolerantních slov v NZ.Je zvláštní že třeba zrovna obřízka vyvolala u Pavla takový odpor,sám byl obřezán a Kristus také…
Dále to jen již tak mimochodem:Se kromě zjevení nikdy Pavel s Kristem nesetkal přesto píše : Když však přišel Petr do Antiochie, přímo jsem proti němu vystoupil, protože si vysloužil výtku“ (Gal 2,11).Jen si to představ…vystoupil proti Petrovi,přímému a nejlepšímu (asi budu zvracet) žáku kterého Kristus měl.
Zde ještě dva citátky,které svědčí o milující povaze Pavla:
„Až zase přijdu, nebudu nikoho šetřit“ (2 Kor 13,2)
„Mám k vám přijít s holí?“ (1 Kor 4,21).
Tak nyní vidíme že Pavel byl velmi řekněme horlivý a temperamentní.Mnohdy svých činů i litoval,ovšem problém je že NZ je písemnost a když někdo píše dopis,může si i rozmyslet co v něm bude stát.Já jsem třeba smazal několik nadávek které jsem ti chtěl omlátit o hlavu.Protože by to bylo infantilní a vyloženě pitomé.
to Arkande:
Vy jste asi také jeden z těch co když se jim řekne vlezte mi na záda začnou shánět stoličku ….. 🙂
Fil 3.2 Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu ‚rozřízku‘.
Z toho usuzuješ, že Pavel byl antisemita? Tady se vymezuje vůči těm, kteří způsobují rozkoly, vůči těm, kteří popírají milost Boží (…nespoléháme na sebe…, tedy ne na své skutky, plnění zákona).
Ga 5.12 Opět zde nejde o antisemitismus, ale o obránu proti těm, kteří chtějí křesťany svést ze svobody jenž je v Kristu k zachovávání zákona. Přečti si tu kap. od začátku.
Arkande: Tohle i když se ti to možná nezdá Karle jsou jedny z nejsilněších a nejméně tolerantních slov v NZ.
Křesťanství nikdy nebude tolerantní k tomu co člověka svazuje. Kdyby jsi poznal moc evangelia, moc dobře by jsi chápal slova: “Kdo káže jiné evangelium nechť je proklet!” protože jsi nikdy nepoznal to co je v Ježíši Kristu.
Arkande: Je zvláštní že třeba zrovna obřízka vyvolala u Pavla takový odpor
Protože jsi nepochopil co ta obřízka nese: Ga 5.2 Hle, já, Pavel, vám pravím, že dáváte-li se obřezávat, Kristus vám nic neprospěje. A znova dosvědčuji každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovat celý Zákon. Zbavili jste se Krista, vy, kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.
Arkande: Se kromě zjevení nikdy Pavel s Kristem nesetkal
Však on se s Kristem setkal a byl jím vyučen v evangeliu. Proč si jej Pán vybral, je Jeho věc. Svou úlohu splnil nadmíru dobře.
„Až zase přijdu, nebudu nikoho šetřit“ (2 Kor 13,2)
„Mám k vám přijít s holí?“ (1 Kor 4,21).
Ano to je v pořádku. Cožpak otec nevychovává své děti?
Arkande: Mnohdy svých činů i litoval
Kterých činu, těch před obracením, nebo po?
Arkande: neustále citujete Římanům
Protože je úplně opomíjíš. Pokud chceš znát Pavlův vztah k svým pokrevním, máš to tam černé na bílém. A z tohoto pohledu je třeba hledět na vše co Pavel činil.
to Karel:Já nechci znát Pavlův vztah k Římanům,mne je Pavel úplně ukradený.Otázka zněla zda byl antisemita.Byl.Bylo jeho dílo použito proti židům.Bylo.Zdají se lidem Pavlova slova útočná?Zdají…Byl tedy Pavel antisemita?Byl.Bylo jeho učení použito pro antisemitismus církve.Bylo.Způsobilo nepřátelství k židům a pravděpodobně i smrt mnoha z nich ,ano.Kdo dále rozvíjel jeho myšlenky?Sv.Augustin a Jan Zlatoústý.Později desítky dalších…mimo jiné i Luther.
Arkande: Tohle i když se ti to možná nezdá Karle jsou jedny z nejsilněších a nejméně tolerantních slov v NZ.
Karel:Křesťanství nikdy nebude tolerantní k tomu co člověka svazuje. Kdyby jsi poznal moc evangelia, moc dobře by jsi chápal slova: “Kdo káže jiné evangelium nechť je proklet!” protože jsi nikdy nepoznal to co je v Ježíši Kristu.
Arkande:No já jsem možná naivní ale byl bych moc rád aby víra která má plnou hubu keců ohledně lásky a milování i odpouštění svým nepřátelům zcela vynechala zmínky o prokletí každému kdo má jiný názor.Navíc bylo by dobré si položit otázku zda to myslel Pavel na jinou víru či to myslel na jiná křesťanská Evangelia?Zkrátka bych celou tu Vaši větu zkrátil na : “Křesťanství nikdy nebude tolerantní ”
*
Arkande:Fil 3.2 Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu ‚rozřízku‘.
Karel:Z toho usuzuješ, že Pavel byl antisemita? Tady se vymezuje vůči těm, kteří způsobují rozkoly, vůči těm, kteří popírají milost Boží …
Arkande:Správně a těmi kdo způsobují rozkoly a popírají milost Boží byli…otázka za milion…židé.
*
Arkande: Je zvláštní že třeba zrovna obřízka vyvolala u Pavla takový odpor
Karel:Protože jsi nepochopil co ta obřízka nese: Ga 5.2 Hle, já, Pavel, vám pravím, že dáváte-li se obřezávat, Kristus vám nic neprospěje. A znova dosvědčuji každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovat celý Zákon. Zbavili jste se Krista, vy, kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.
Arkande:Ty tomu odstavci Vážně nerozumíš,že?Chápeš že je zase o židech?A byl použit proti nim?
*
Arkande: Se kromě zjevení nikdy Pavel s Kristem nesetkal
Karel:Však on se s Kristem setkal a byl jím vyučen v evangeliu. Proč si jej Pán vybral, je Jeho věc. Svou úlohu splnil nadmíru dobře.
Arkande:Ehmm…na tohle ti mám fakt odpovídat?
*
Arkande: Mnohdy svých činů i litoval
Karel:Kterých činu, těch před obracením, nebo po?
Arkande:Údajně psal jeden ze siláckých dopisů se slzami v očích(nevzpomenu si který).Máte Vy vůbec nějaký zdroj informací o Pavlovi?
*
Arkande:„Až zase přijdu, nebudu nikoho šetřit“ (2 Kor 13,2)
Arkande:„Mám k vám přijít s holí?“ (1 Kor 4,21).
Karel:Ano to je v pořádku. Cožpak otec nevychovává své děti?
Arkande:Tak hezky jsme si pokecali,jestliže již argumentujete tímto stylem pak myslím že náš rozhovor na toto téma skončil.A abych skončil v duchu Vašeho názoru,máte zkreslené a zcela nereálné představy ohledně Pavla a nejste ochoten ani připustit kritiku.Mám podobný blok když se debata týká kritiky mé ženy tak tedy :„Mám k vám přijít s holí?“
PS:Na závěr si poslechneme něco od velikého obhájce lidských práv Martina Luthera-A jeho spisu O Židech a jejich lžích:
“Jednou a provždycky:
Toto je lid, který zavraždil proroka.
Potom, co takto týrali, ukřižovali a poplivali Boha a jeho slovo, co se mu vysmáli a zostudili ho, přitáhnou si sem se svou obřízkou a dalšími nesmyslnými, rouhačskými a ničemnými činy a chtějí, aby jen oni byli Božím lidem.
Chtějí pošpinit celý svět.
Mějte se proto, drazí křesťané, na pozoru před tímto prokletým lidem, který nemá žádnou naději.
Ani ochranou, záštitou, pokrmem, nápojem, útulkem a jiným sousedským dobrodiním bychom se neměli podílet na jejich ďábelském zuření a běsnění.”
Vždy mne fascinuje jak z těchto děl přímo čiší ta evidentní láska a tolerance…
Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům
Čti Ř 11 kap. a dávej si otázku napsal toto antisemita?
Pravím tedy: Zavrhl snad Bůh svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec.
Ptám se tedy: Což klopýtli proto, aby padli? Naprosto ne!
…oslavuji svoji službu, zdali bych nějak nemohl vzbudit žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich zachránit.
Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe.
…část Izraele se zatvrdila, dokud nevejde plnost pohanů. Bude však zachráněn celý Izrael.
…zůstávají milovanými pro své otce.
Tohle nenapsal antisemita, ale člověk jenž miloval svůj národ a pro ten národ zvěstoval Krista, jím i pohanům. Předpojatý byl k náboženství Zákona, protože to jíž bylo mrtvé, protože cesta k Bohu jíž není skrze Zákon, ale skrze Boží milost, jenž je v Ježíši Kristu: Ga 3.23 Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena, takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.
Arkande says: Já nechci znát Pavlův vztah k Římanům,mne je Pavel úplně ukradený.
Jaký vztah k Římanům? 11. kap. je o jiném vztahu.
Arkande:Údajně psal jeden ze siláckých dopisů se slzami v očích(nevzpomenu si který).Máte Vy vůbec nějaký zdroj informací o Pavlovi?
2.Kor 2.4 Vždyť vám píšu ve velikém soužení, v sevření srdce a s mnohými slzami; ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou k vám překypuji.
2.Kor 7.8 Ačkoliv jsem vás ve svém dopise zarmoutil, nelituji toho — třebaže jsem toho i litoval —, neboť vidím, že vás onen dopis — byť i nakrátko — zarmoutil. Teď se raduji ne proto, že jste byli zarmouceni, ale proto, že jste byli zarmouceni ku pokání. Byli jste zarmouceni podle Boha, takže jste od nás v ničem neutrpěli škodu.
To by nebylo o tom, že by Pavel udělal chybu, jen neměl jistotu, jestli list jenž napsal, nebyl příliš tvrdý. Výsledek dál za pravdu Pavlovi – list a jeho tvrdost byla v pořádku, vedla k pokání.
Arkande: PS:Na závěr si poslechneme něco od velikého obhájce lidských práv Martina Luthera-A jeho spisu O Židech a jejich lžích:
Co mi je potom?
Ale pro židy NENÍ STARÝ ZÁKON MRTVÝ kriste pane mluvím snad SVAHILŠTINOU!!!
On chtěl zrušit židovskou tradici!!! Slyšel jsi někdy rčení:Pevný jako židovská víra? ŽIDÉ se nevzdali své víry ve starý zákon a nechtěli přijmout Ježíše Krista jako Mesiáše.O tom to celé je.PROTO byli utlačování a vražděni.
Já ti to ale ještě zkusím vysvětlit na primitvním příkladu:Ve vesmíru mezi Merkurem a Venuší je na oběžné dráze mimo čajové konvice také strašlivé špagetové monstrum.Toto SŠM nám přináší novou zvěst,je to znovuzrozený Kristus a přichází k nám na Zemi přinést lásku a nový nový zákon,ten nezruší ale zcela vyplní skrze proroctví.Čili přesťan věřit v křesťanství máme zde nové náboženství které je lepší než to staré a každý kdo to nevidí budiž proklet….
Už to chápeš???
Karel:Co mi je potom?
Arkande:To bys nepochopil.
Arkande says: Ale pro židy NENÍ STARÝ ZÁKON MRTVÝ kriste pane mluvím snad SVAHILŠTINOU!!!
Zákon – to byl vztah Bůh – židé. Sam Bůh tento vztah ukončil, tedy jíž ne skrze Zákon, ale skrze Krista. Pavel, pronásledoval křesťany do doby než se setkal s Kristem. Rozpoznal konec Zákona a tento konec hlásal. A stejně tak i já budu hlásat, protože VÍM komu jsem uvěřil. A nikoho nebudu utlačovat a vraždit, protože ten, kdo mne učí je Láska a kdo nemiluje nepoznal Boha. I Pavel miloval svůj národ.
Arkande: Já ti to ale ještě zkusím vysvětlit na primitvním příkladu:Ve vesmíru mezi Merkurem a Venuší je na oběžné dráze mimo čajové konvice také strašlivé špagetové monstrum.Toto SŠM nám přináší novou zvěst,je to znovuzrozený Kristus a přichází k nám na Zemi přinést lásku a nový nový zákon,ten nezruší ale zcela vyplní skrze proroctví.Čili přesťan věřit v křesťanství máme zde nové náboženství které je lepší než to staré a každý kdo to nevidí budiž proklet….
A dá mi to špagetové monstrum svého Ducha, abych poznal, že jsem v něm? Myslíš, že já jsem propočítal a rozhodl, ano, křesťanství je to správné? Kdyby na tomto stála má víra, bylo by to politováníhodné a otřesitelné.
A dá mi to špagetové monstrum svého Ducha, abych poznal, že jsem v něm? Myslíš, že já jsem propočítal a rozhodl, ano, křesťanství je to správné? Kdyby na tomto stála má víra, bylo by to politováníhodné a otřesitelné.
Že já vůl se pořád snažím vést racionální diskuzi.
Nemohu za to, že křesťanství je o setkání s Bohem a ne o rozumování 🙂