Proč ateisté vnucují věřícím svoje názory? Ať si každý věří čemu chce!

Ateisté nikomu nic nevnucují.

Problém existence Boha je naprosto vážná otázka ohledně našeho světa, a různí ateisté tomuto problému přikládají různou důležitost.

Ateisté, kterým otázka existence či neexistence Boha připadá důležitá, vidí, že nezanedbatelná část populace, včetně mnohých nesporně inteligentních lidí, došla v této otázce k opačné odpovědi, než oni. Mnohé přemýšlivé jedince toto zneklidňuje, a chtějí zjistit, kde se stala chyba. Ateisté vycházejí z toho, že křesťanský Bůh buď existuje, a nebo neexistuje. Buď mají tedy pravdu oni, a nebo mají pravdu křesťané. Buď argumenty jedné a nebo druhé strany musejí být tedy chybné, a tuto chybu by mělo být možné odhalit.

Za těchto okolností je naprosto přirozené a legitimní, že ateisté často sami iniciují s věřícími diskuzi na téma jejich víry, a chtějí se dozvědět a pochopit, jak se věřící vyrovnávají s otázkami, které ateisté považují ve vztahu k víře za problematické.

Snahu o diskuzi nad problémem (existence či neexistence Boha) a snahu o vyjasnění si stanovisek nelze samozřejmě vydávat za agresi, ani za vnucování názorů, ani za nic podobného.

Věřícím nikdo nebrání v tom, aby si věřili čemu se jim zlíbí. Nemohou se ale divit, že jsou jejich stanoviska a postoje lidmi, kteří jejich víru nesdílejí, zkoumány a podrobovány kritickému rozboru. Věřící nemohou ateistům bránit, aby říkali nahlas svoje názory. Nemohou jim bránit v tom, aby veřejně prezentovali k jakému závěru došli v otázce existence křesťanského Boha, a aby vysvětlovali proč k takovému závěru došli.

Všichni bychom se měli zamyslet, proč křesťané jeví jen naprosto minimální ochotu k diskuzi s ateisty, a omezují se na prázdné a (nebojíme se říct) hloupé až ubohé výmluvy a výpady typu “o tak nesmyslných argumentech se nemá smysl bavit”, “nemá smysl přesvědčovat už přesvědčené”, “z vašich argumentů vane duch komunismu”, atd. Nabízí se otázka, zda tomu tak není proto, že žádné relevantní odpovědi nemají

Pokud je mají, pak není nic snazšího než to zde snadno demonstrovat. Stačí v diskuzi pod článkem zveřejnit odkaz na křesťanské vysvětlení daného problému, popř. takové smysluplné vysvětlení na nějakém blogu sepsat, a pak na něj zde zveřejnit odkaz.

Bylo by fajn, pokud by to takoví křesťané, kteří se domnívají, že mají svoje náboženství v hlavě srovnané, a nebojí se jít se svou kůží na trh, brali jako výzvu.

My ateisté se budeme těšit.

183 thoughts on “Proč ateisté vnucují věřícím svoje názory? Ať si každý věří čemu chce!

  1. Pavel

    Co dodat…

    The truth is easily learned and understood if you only gave the desire for truth the same effort you give your love for ignorance.

    O těchto věcech se lze bavit někde v hospodě, nikoli na internetu, kde je jakákoli diskuze brzy zaplevelena výblitky nedouků, puberťáků a různých frustrantů…

  2. Marek

    Zdravím!
    Doceňuji upřímnost Vaší stránky. Považuji se za křesťana a tím pádem také vyzván. Chápu tuto výzvu v tom nejlepším slova smyslu, tj. že hledáme všichni upřímně pravdu.
    Jsem sám zvědav zda a kam se diskuze bude ubírat. Zda budeme schopni a ochotni jít až na samo jádro věcí, o nichž se budeme bavit.
    Z důvodu omezenosti možností internetových diskuzí se budu snažit být tak stručný, jak to jen půjde. A také konkrétní, tj. neprobírat v daném postu na více témat (jedno nanejvýš dvě).
    Než se pustíme dál, rád bych získal odpovědi na několik otázek z Vaší strany, abych věděl v jakém “prostoru” se pohybujeme.
    Tedy moje první otázka zní: je možné poznat a rozpoznat pravdu v nějaké oblasti?
    Jde mi o “selsko-rozumové” chápání pravdy; třeba dokážeme se shodnout na tom, že “slunce svítí” a co to znamená – abychom se tady nemotali v beznaději důsledného skepticismu.

  3. Michal Post author

    Hezký dobrý den přeji! Jasná a stručná odpověď: Ano, lze.
    Je sice jasné, že např. nikdy si nemůžeme být STOPROCENTNĚ jisti, že nežijeme třeba v Matrixu, nebo že se nám všechno jenom nezdá a ten sen není dokonale věrný – ale jistě se shodneme na tom, že podobné úvahy jsou dost na nic.
    Takže ano, pravdu poznat LZE, a nic na tom nemění fakt, že v praxi to může být někdy dost obtížné, v některých případech i nemožné.

  4. Michal Post author

    Ta poslední věta by se někomu mohla zdát být sporná, ale není tomu tak: uvažme třeba, že v principu je jistě poznatelné jestli je u nějaké hvězdy v galaxii na druhém konci Vesmíru život, ale v praxi tam téměř jistě nikdy nedoletíme, a tedy to nezjistíme.

  5. Marek

    Výborně! Máme začátek diskuze a první koncensus.
    Jenom k Vašemu poslednímu komentáři bych přidal, že, z důvodu naší vlastní kondice, není pro konkrétního člověka poznatelná každá pravda. Ale to jsem trochu vybočil.
    Teď bych se rád dozvěděl, co je pro ateistu základním “důkazním materiálem”, když chce něco uznat za nezpochybnitelný fakt, a použit to k dalším konstrukcím/důkazům?
    Pokud Váš přístup chápu spravně, jsou v tomto ohledu fundamentální obory fyzika a chemie (s matematikou jakožto nástrojem). Na dalších místech to bude třeba astronomie, geologie atd.
    Chápu to správně?

  6. Michal Post author

    Co je základním důkazním materiálem? Měli bychom asi rozlišit JAK PRO CO:

    Základním důkazním materiálem, že neexistuje KŘESŤANSKÝ Bůh, tedy Bůh osobní, kterému záleží na jednom každém člověku, miluje lidi, má syna, toho poslal na Zemi aby zemřel na kříži za naše hříchy a tím nás spasil, Bible je jeho slovem – tak důkazní mateirál proti takovému Bohu je poměrně bohatý.

    Mohlo by to být např:
    1) fakt, že Bible není Božím slovem (dokazováno postupně v článcích, co jsem zatím napsal pro tento web)
    2) vnitřní rozpornost a absurdnost samotné myšlenky křesťanství (Bůh má SYNA? Ten nás má spasit tím, že se sám nechal umučit? A spasit před kým? Před sebou samým?! Bůh, který stvořil celý ohromný Vesmír nás, malinkaté lidičky na mrňavé Zemi, speciálně miluje? A celý ten Vesmír stvořil v podstatě pro nás?! Atd.)
    3) fakt, že nefungují modlitby
    4) problémy s historicitou Ježíše – o tomhle chci ještě určitě napsat pár článků, protože to je téma které si jistě zaslouží pozornost
    5) zlo ve světě – také velmi široké téma, kterému se chci věnovat hned jak dořeším problémy s Biblí

    To by snad mohlo zatím stačit. No a základní důkazní materiál že neexistuje ŽÁDNÝ Bůh? Tak důkaz že neexistuje ŽÁDNÝ Bůh zjevně neexistuje, a ani existovat nemůže. A třeba s panteistickým bohem ani nemám problém – chce-li někdo nazývat přírodu bohem, tak proč ne…

  7. Marek

    Ještě prosím trochu strpení, než se dostaneme tam, kam máme spolu namířeno.
    Zřejmě jsem svou otázku neformuloval dostatečně přesně. Nejde mi o nějaké záludné otázky, zkusím to tedy “zabalit” do jiné otázky. Jestliže bude nejasná, je vina na mé straně, neboť jsem se nedokázal srozumitelně vyjádřit. Zkusím přeskočit jistou oblast a uvidíme, zda bude možno odtamtud vyrazit dál.
    Jakým způsobem lze odvodit z přírodních věd pojmy, a zejména obsah, jenž skrývají, jako třeba hodnota, láska, dobro a zlo, apod.?. (rovněž zde spadají pojmy, i když se to může zdát směšné, jako třeba člověk, život atd., pokud to ale nebude nutné, nebudeme to bádat)

  8. Michal Post author

    Dobré ráno přeji! 🙂

    Tak nejdříve se zamysleme nad pojmy dobro a zlo. Křesťané pokud vím zastávají názor, že existují Dobro a Zlo v jakémsi transcendentním smyslu, jako samostatné (duchovní) entity. S touto tezí bych ale nesouhlasil. Přece dobro a zlo mají význam jenom pro člověka! Kdybychom uvážili Zemi bez lidí – kde by pak bylo Dobro, a kde Zlo? Bylo by zemětřesení na Zemi bez lidí zlé? Je projevem zla, když se zvířata navzájem požírají? Jsou projevem zla nemoci zvířat?

    Myslím, že dobro a zlo u lidí je vysvětlitelné úplně stejně, jako v neživé přírodě. Každý člověk se chce mít “dobře”, a jedna ze strategií jak dosáhnout osobního “dobra” je, dosáhnout ho na úkor někoho druhého. Ten to pak logicky vnímá jako zlo. To samé platí i pro skupiny lidí (a odtud pak plynou např. války) Dále zde máme přírodní jevy, jako např. zemětřesení nebo tsunami, které způsobí “zlo” velkému množství lidí současně – a vysvětlení je přitom banální. Náš svět je fyzikální, NENÍ uzpůsoben/stvořen pro člověka, a proto není divu že čas od času dojde z naprosto chladných, fyzikálních příčin ke katastrofám, které mají hrozné následky pro spoustu lidí.

    Nyní bychom si měli položit dvě otázky:
    1) je toto předložené vysvětlení úplné? Nejsou některá další Zla s velkým Z, která se tak vysvětlit nedají?
    2) uvažme i alternativní vysvětlení, třeba zrovna to křesťanské, a porovnejme, zda nemá “lepší vysvětlovací schopnost”. A toto už je na Vás.

  9. Marek

    @Michal
    Chcete jít rychle “zkratkama”, tak budiž, uvidíme, kam to dotáhneme.
    Nechme stranou “zla” pocházející z přírody a soustřeďme se na člověka. Takže, jestli jsem to pochopil správně, zlo je to, co někdo osobně chápe jako zlé ve vztahu k samému sobě? Neexistuje tudíž objektivní měřítko, pomoci něhož by se dalo stanovit, zda je něco dobré, či zlé.
    Z toho vyplývá, že kupř. vražda není nic zlého, neboť sám zainteresovaný se k ní nevyjádřuje? Není také zlý únos dítěte a následné jeho sexuální zneužívání, neboť ono si nestěžuje?
    Tak nějak to vidíte, nebo se mýlím?

  10. Michal Post author

    Moment, já jsem ani nenaznačil že chci jít zkratkami! Pokud chcete jakýkoliv bod rozvést a vysvětlit, tak se stačí zeptat!
    Objektivní měřítko, co je dobré a co zlé, podle mého názoru neexistuje. Morálka je různá jak v různých společnostech, tak i v různých dobách. Tak např. zavraždit člověka podle své libovůle je asi nemorální ve všech společnostech, a to z jednoduchého důvodu – společnost kde by se lidé jen tak vraždili by zjevně velice rychle vymřela.
    Vraždit ženy a děti (kdykoliv, třeba ve válce) je dnes mimořádně nemorální a váleční zločinci za to chodí do Haagu – ale za dob Starého Zákona to bylo naopak žádoucí! Bůh tehdy (podle Vašeho univerzálního zdroje Morálky, Bible) lidem přímo nařizoval aby vyhladili ten který národ včetně žen a dětí.
    Pracovat v sobotu je dnes naprosto normální, a to i pro křesťany – ale za dob Mojžíšových to byl naopak jeden z těžkých prohřešků, za který byl (Bohem nařízený!) trest ukamenování!
    Otrocví je dnes mimořádně nemorální – ale za dob Bible s ním nebyl žádný problém!
    Sexuální zneužívání dětí, o kterém Vy mluvíte, je dnes absolutně nemorální – ale vymezuje se proti němu Bible vůbec někde přímo, jako např. proti práci v sobotu, která je odsuzována naprosto jasně a na mnoha místech?
    Možná že byste Vy měl říct, čím je tedy určena ta absolutní morálka, která podle Vás existuje. A pokud Božím Slovem, pak byste měl pomalu začít vyvlékat zaměstnankyně supermarketů, které pracují v sobotu a rituálně je kamenovat – protože přesně TO po vás požaduje Desatero!
    A právě proto, že morálka se do dnešních dnů dost zásadně změnila – ale nikoliv z důvodu že by to bylo napsáno v jakékoliv svaté knize, ale z důvodu přirozeného vývoje ve společnosti – se dnes už práce v sobotu v Západní kultuře za amorální nepovažuje…

  11. Marek

    Pokouším se ujasnit si, pokud možno co nejpřesněji, základy, na kterých Váš myšlenkový systém máte vybudován.
    Píšete, že “Pokud chcete jakýkoliv bod rozvést a vysvětlit, tak se stačí zeptat!”
    Já jsem to ale udělal, Vy jste však neodpověděl. (viz můj post z 4.2. 22:41)
    V následujícím postu jsem položil další otázky, na které jste vlastně přímo neodpověděl.
    Možná, že to vypadá, jakobych se chtěl vyhnout diskuzím na Vámi naznačené problémy, ale není tomu tak. Chci nejdřív “připravit půdu”, abychom oba věděli, na čem jsme, odkud vycházejí a na čem staví naše názory.
    Předpokládám, že Vás rychlá odpověď nezajímá, mne ostatně taky ne. Pak ovšem je nutno být trpělivým. Perou se s těmito problémy miliardy lidi (vědomě, či nevědomě). Prokousávali a prokousávají se tím lidé o hodně moudřejší od nás a dospívají k opačným závěrům, takže se zřejmě nejedná o triviální záležitost.
    Jestli na to nemáte chuť, stačí říct. Byl jste to ale Vy, který vyzýval, takže by to asi nebylo příliš fér takhle rychle couvnout. (uvědomuji si, že “fér” leží v oblasti morálky, kterou Vy neuznáváte, ale přesto se zde na něj obrátím 🙂

    BTW: přílišné používání vykřičníků v konverzaci (rovněž emailové) působí dojmem, že používajíci je se neovládá, a je považováno za nekulturní 😉

  12. Michal Post author

    Marku, Vy jste se v tom postu ptal na 4 pojmy: hodnota, láska, dobro a zlo. Já jsem s dovolením začal dobrem a zlem. Vy mi vytýkáte že jsem moc stručný (přitom stačí jen ukázat na otázku, která si podle Vašeho názoru zaslouží hlubší rozbor, a milerád se na to s Vámi podívám) a současně mi vytýkáte že jsem se doposud nevyjádřil k “hodnotě” a lásce. Tak Dobro a Zlo řeším příliš stučně, a Hodnotu a Lásku jsem úplně vynechal – jak dlouhé traktáty zde mám podle Vás sepisovat? Nekritizujete mě náhodou tak trochu účelově? Přitom není nic snazšího, než vyzvat mě k upřesnění KONKRÉTNÍCH témat která jsem podle Vás přešel příliš rychle.

    Dále jste už podruhé naznačil, že jsem netrpělivý a že snad chci řešit problémy o kterých jsem psal já – ale to přitom vůbec není pravda, ukažte mi prosím kde jsem vás k “posunu dál” vyzval! A naznačovat že snad chci couvat – to snad nemůžete myslet vážně. Kladete řečnickou otázku, zda mám chuť v diskuzi pokračovat – aniž byste měl JAKÝKOLIV konkrétní důvod tuto moji chuť zpochybňovat. Tyto Vaše narážky mi nepřijdou příliš korektní.

    Dobrá, chcete abych se vyjádřil k těm dvěma zbylým pojmům, tedy jak z ateistického pohledu na svět mohou plynout pojmy jako “hodnota” a “láska”.
    U pojmu “hodnota” příliš nevím jak tu otázku vlastně myslíte. Tak hodnotou je třeba Vědění, protože je z historie zřejmé, že společnosti které vědu a vědění jako hodnotu uznávají (některé antické kultury, Západní civilizace od 17. století) dosahují výrazně lepších výsledků než ty, které tak nečiní. Hodnotou jsou rodina, děti, péče o ně – protože společnosti které toto za Hodnotu nepokládají budou mít zjevně problém nevymřít (problém současné Západní Evropy i Česka). Hodnotou je dodržování morálky, jelikož společnost která dodržuje rozumnou Morálku (např. se v ní lidé nevraždí na potkání) nepochybně prosperuje lépe, a lidé jsou v ní spokojenější, než ve společnosti která má morálku méně “rozumnou” (např. mnohé Islámské státy se svým “úžasným” právem Šaríja). Atd.

    A láska? Láska je (nejen) lidský cit, který nám dala do vínku evoluce, aby umožnila partnerům společně překlenout kritické období, kdy je dítě zcela bezbrané. S tím souvisí samozřejmě i rodičovská láska, a to oboustranně (rodičů k dítěti, i dítěte k rodičům). Existuje velice zajímavá teorie, která vysvětluje náboženskou lásku k Bohu právě za vedlejší produkt (minutí se účinkem) této primární partnerské lásky. Jedním z důvodů zjevného lidského sklonu k náboženské víře prostě může být silný lidský sklon zamilovávat se, který je v živočišné říši jinak velmi ojedinělý.

    K vaší poslední poznámce: začne-li jedna strana v diskuzi kritizovat u oponenta chybné používání vykřičníků, pak to může být známkou toho, že jí docházejí věcné argumenty… mimochodem, to není Váš případ, protože jaké věcné argumenty jste vlastně Vy použil OD ZAČÁTKU DISKUZE? Když se na to tak koukám, nevšímám si ani jednoho! Doposud se jen Vy ptáte, já odpovídám, a Vy mě jen kritizujete za to, na co jsem doposud nezareagoval, a za to jak špatně či nadbytečně používám vykřičníky. Myslím že je vhodné to za této situace zmínit.

  13. Michal Post author

    Marku, sám jste přišel s tématem pojmů Dobro, Zlo, Hodnota a Láska. Já jsem na Vaši žádost vysvětlil, jak mohou tyto pojmy plynout z ateistického vidění světa.
    Myslím že by nyní bylo dobré, abyste poukázal na mezery v mém vysvětlení, a abyste prezentoval svoji alternativu a ukázal, proč je lepší než ta má.

  14. Marek

    Koukám, že jsem Vás namíchnul, za což se opravdu omlouvám. Pokusím se vyjádřit přesněji, oč mi jde.
    Moje otázka zněla: “Jakým způsobem lze odvodit z přírodních věd pojmy, a zejména obsah, jenž skrývají, jako třeba hodnota, láska, dobro a zlo, apod.?” Zkusím to přeformulovat.
    1) Chápu správně, že ateismus se snaží nepříjímat apriori nic, co by se nedalo odvodit z přírodních věd?
    2) Napsal jste: “Každý člověk se chce mít “dobře”, a jedna ze strategií jak dosáhnout osobního “dobra” je, dosáhnout ho na úkor někoho druhého.” A také: “Hodnotou jsou rodina, děti, péče o ně – protože společnosti které toto za Hodnotu nepokládají budou mít zjevně problém nevymřít.”
    Když vynecháme rozbor toho, co znamená “člověk se má dobře”, zajímalo by mě, proč by měl někdo pečovat o dítě, když je to zřejmě na úkor toho, že by se “měl dobře”?
    Z jakého důvodu by člověka mělo zajímat to, zda společnost vymře nebo ne, nebo jak se bude mít: znečištění, málo vody apod.
    Jedná se zde samozřejmě o zodpovědnost, ale jak ji ateismus zdůvodní? Proč by člověku tyto věci neměly být ukradené?

  15. Michal Post author

    Zdravím, hezké ráno přeji 🙂

    Ne, nenamíchnul jste mě, jen se mi zdálo že se do mě poněkud navážíte. Pojďme k věci:

    ad 1) no … to bych tak asi neřekl. Neřekl bych že nejsem schopen nebo ochoten akceptovat nic co by se nedalo odvodit z přírodních věd. Uvažme třeba, že by Bůh opravdu existoval a prostě a jednoduše by fungovalo to, co je napsáno v Bibli. Tak např. modlidba ke křesťanskému Bohu by způsobovala uzdravení, a toto by šlo demonstrovat statisticky. Ačkoliv by tento jev jistě nešel vysvětlit přírodními vědami, neměl bych problém ho přijmout – ovšem pak bych logicky nebyl ateistou. Nebo třeba Bůh by mohl konat Velké zázraky, opět tak jak je popsáno v Bibli. Byla by třeba skupina rouhajících se lidí – a najednou by se otevřela Země a pohltila by je. Zase, nedalo by se to vysvětlit přírodními vědami, ale přesto by se to stalo. A ateisté by to jistě nezpochybňovali.

    Jenže ateisté jsou stále ateisty, protože nic takového co jsem popsal se neděje, ačkoliv by se dít jistě MOHLO. Zdá se, že se neděje NIC co by v principu nešlo vysvětlit přírodními vědami. Za těchto okolností se mě ptáte, zda apriori nepřijímám nic, co z přírodních věd neplyne. Snad jsem ukázal, proč to takto nelze říct. KDYBY se skutečně dělo něco, co přírodními vědami vysvětlit NELZE, pak bych s tím neměl problém a jistě bych tomu přizpůsobil svůj světonázor. Jenže ono se nic takového neděje.

    ad 2) Klidně můžeme uvážit co to znamená mít se dobře – znamená to prostě dobře se cítit. Být šťastný. Dobře se jistě má třeba i mnich, který žije v klášteře a je šťastný se svým Bohem, ačkoliv jinak žije třeba mnohdy v chudobě. A tím se dostáváme k těm dětem. Evoluce je velmi dobrým vysvětlením toho, proč má každý živý tvor, člověka nevyjímaje, silné puzení mít děti. Uspokojení tohoto (např. mateřského) pudu je jednou z příčin, proč se člověk může mít “dobře”, cítit se dobře.

    Pokud má člověk tyto pudy oslabeny, pak logicky nezanechá potomky a tyto preference se nepředají do další generace. Tento osud může postihnout i celé společnosti, které na děti třeba v důsledku materiálního dostatku kašlou – a to je, obávám se, reálné nebezpečí i pro nás. V tomto otevřeně přiznávám náboženství kladné body – což ovšem nemá vliv na to, zda v hlavním předmětu svého tvrzení má či nemá pravdu.

    A proč by se člověk měl starat o míru znečištění, málo vody, atd.? No v neposlední řadě jistě právě proto, aby umožnil přežít svým dětem – a to je velice silná podvědomá (geneticky vrozená, a evolucí velmi dobře vysvětlitelná) síla, která nás žene. Dalším důvodem by mohl být jakýsi pocit zodpovědnosti, který je v našem civilizačním kontextu hodnotou. Mimochodem, starost o životní prostředí je velice moderní záležitost (řekněme 2. poloviny 20. století), která evidentně nemá svůj původ v náboženství, a nevšiml jsem si, že by vůbec někdo někdy něco podobného tvrdil.

  16. Colombo

    Ano, kreacionistům a jiným magorům to možná přijde čudné, ale evoluce je velmi chytrá a přitom jednoduchá odpověď na spoustu jejich otázek. A nejen to, evoluci umíme jednoduše simulovat a dokonce ji pozorovat. Nehledě na to, že evoluce je nutná. Povšimněte si, že podmínky na zemi se z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, jak lokálně tak globálně, mění. Je tedy nemožné mít stejné tvory, protože by jich většina dříve či později vymřela. A druhová rozmanitost by nemohla být tak velká, jako je dnes. Pokud bychom vzali v úvahu stvoření a vznik všech druhů, které máme dokázány skrze kosti atp., tak země není natolik veliká a její prostředí rozrůzněné, aby mohly všichni najednou existovat.

    Vzhledem k memetické evoluci, tedy evoluci již ne genetické, ale kulturní (která je taky dokázaná) můžeme lehce vysvětlit všechny pojmy, láska, dobro a zlo, hodnoty.

    Začněme Láskou:
    Jedná se o chemický proces, můžeme ho dokonce ovlivnit, některé hormony, které tento proces ovlivňují, již známe (zejména spojené s vyhledáváním partnera, sexem a libidem).
    Láska je, jak Michal už napsal, výhodné evoluční uzpůsobení, nutno podotknout že pudové, které nutí rodiče zůstávat u sebe (a pečovat o potomky) po dobu, kdy jsou velmi zranitelní. Po nějakých 4 či 8 letech, teď už nevím, láska vyprchá. Pak jde o často zvyk. To vám řeknou třeba manželští poradci (bo jak se tomu řika).
    Obdoba, čí přímo něco, co můžem nazvat jako lásku, se přirozeně vyskytuje napříč živočišnou říší. Co nutí mamku a taťku ptáka, aby se starali a nosili jídlo svým potomkům? Co nutí medvědy? Králíky? Lvy? Vlky? Láska.

    Dobro a zlo
    Společensky velmi nestálý trend, jedná se vlastně o jakousi společenskou dohodu, jakási společenská pravidla, daná memeticky, které jednotliví členové společnosti dodržují, čímž vzniká stálost prostředí a zvyšuje se šance na přežití všem. I u těchto společenských organismů může být jiná evoluční cesta, společenský parazit. Případně parazitoid (svého hostitele zahubí), záleží na tom, nakolik jsou navzájem vyvinutí.
    Je jednoduché poukázat, že zákony jsou jednou z těchto společenských dohod. Dobro a zlo je pak pojmenování pro skutky, které jsou v takových společenských smlouvách zahrnuty. Zajímavým příkaldem je koletivní vražda, čímž se vina za zabití parazita rozkládá po celé společnosti. Dobro a zlo, jak naznačil Michal, může být jak osobní, tak společenské. Všimněte si, že i spousta zlodějů ví, že páchají zlo. A i děti v kolektivu, když si provádějí naschvály atp. tak trénují, jaké je to páchat zlo, jak to narušuje skupinu. Jak říkám, je strašně jednoduché říct, že to nastavil bůh, když o tom nic nevím. Jakmile si ale nastudujete kvanta testů, porovnávání, pozorování, matematických i informatických modelů…

    Hodnoty
    součást dobra a zla. Společnost vyznávající některé hodnoty, či člověk takové hodnoty preferující, se je snaží uspokojovat přednostně. V takovém případě, pokud jsou tyto hodnoty dobře nastavené, je úspéšný, předá svoje geny a memy dále, načež se rozšíří po společnosti. A tato společnost, jako jakýsi nadorganismus, je pak udržuje. Samozřejmě musí být tento žebříček proměnlivý (s čímž se samozřejmě setkáváme), protože ani společnost nežije ve stejných podmínkách, takže se i jeho hodnoty (stejně jako pojetí dobra a zla) musí měnit, aby nezanikl.

  17. protestant

    Diskuze je vždy dobrá, ale pokud od ní někdo čeká vyřešení otázky zda Bůh existuje či ne, tak se podle mne mýlí.

  18. Marek

    @Michal a Colombo:
    Takže, pokud Vás dobře rozumím, morálka je tvořena zákonem? V tom smyslu, že dané plemeno, společenství, či v současné době stát, tvoří jakousí vzájemnou dohodu, tedy zákon, který definuje co je dobré nebo špatné.
    Chápu to správně?

  19. Marek

    @Protestant
    Jestliže se zamyslíme třeba nad Řím 1,18-21, pak by se s Vaší tézí dalo, z pohledu věřícího polemizovat. Pro věřícího totiž nejde o “vyřešení otázky”, nýbrž o ukázání, že to, čemu věří, není v žádném rozporu s rozumem. Není to ovšem “věc snadná, řekl bych, že je přímo nelehká”. 😀

  20. protestant

    Nemám moc rád když někdo polemizuje nad jednou větou z Bible. Je třba znát kontext, vědět kdo je adresát, jaké byly tehdejší historické podmínky apod.
    I celou epištolu Římanům je potřeba vidět v celém kontextu NZ a Pavlových názorů.

Comments are closed.