Věřící často argumentují tím, že Bibli nelze brát doslova, že Bible není literatura faktu. Tuto repliku v praxi používají jako univerzální zdůvodnění, proč lze jakoukoliv Biblickou pasáž, která je jim nepohodlná, smést ze stolu.
Ve skutečnosti ovšem vůbec nejde o nějaká slovíčka, ve kterých se ateisté v Bibli rýpou. Jde o celé konzistentní a provázané myšlenky a komplexy myšlenek v Bibli. Uvažme třeba jen příběh o potopě. V Bibli se naprosto jasně tvrdí, že potopa byla celosvětová, a proto bylo zapotřebí stavět archu a shromažďovat v ní zvířata, protože jediní kdo katastrofu přežili byli ti, kdo byli na arše.
Křesťané často namítají, že tento příběh nelze brát doslova, že třeba potopa mohla být lokální, nikoliv celosvětová. Jenže proč by pak měl Noe stavět archu?! Vždyť by mu stačilo poodejít i s rodinou pár desítek, stovek a nebo třeba i tisíc kilometrů dál. Stále by to bylo mnohem jednodušší, než stavba gigantické Archy. A jaký smysl by v případě lokální potopy dávala záchrana zvířat?
Kdepak. V Bibli se o potopě mluví jednoznačně jako o celosvětové katastrofické události – jenže k ničemu podobnému prostě nikdy nedošlo. Jaký smysl tedy příběh o potopě má? Někteří říkají že to je jen obraz – ale obraz čeho? A jak můžeme vědět, že to je obraz zrovna toho, a ne něčeho jiného?!
Na potopu se odkazují jako na reálnou událost verše napříč celým Starým Zákonem, jako o reálné události o ní mluví i sám Ježíš. Pokud můžeme takovou událost prohlásit jen za obraz neznámo čeho, pak co v Bibli nelze obdobně zrelativizovat? Nebylo Ježíšovo zmrtvýchvstání také jen obrazem něčeho? Když mluvil o Bohu jako o Otci – nebylo to také jen obrazem čehosi? Je-li celý příběh o potopě, se všemi vazbami napříč celou Biblí jen obrazem, pak co je v Bibli vůbec jisté? A hlavně jak to víme, že tu kterou pasáž je možno intepretovat právě takovým způsobem a ne úplně jinak?
Obecně: Bible má být podle křesťanů Božím slovem. Bůh měl skrze proroky lidem v Bibli sdělit to, co jim sdělit chtěl. Pokud to takto je, pak je naprosto logické že u každé myšlenky v Bibli měl Bůh dobrý důvod, proč ji vyjádřil zrovna tak jak ji skrze příslušného proroka vyjádřil, a ne jinak. A pokud se ukazuje, že rozsáhlé Biblické pasáže, jako třeba příběh o potopě, se zcela míjejí s realitou, pak to přece nutně znamená, že předpoklad že Bůh je původcem těchto myšlenek, je nesprávný.
Jen pro zajímavost – co byl pro tehdejšího autora toho příběhu o potopě termín CELÝ SVĚT?
Celý svět musel být tak velký, aby byly “zaplaveny i ty nejvyšší hory”. I kdyby taková hora byla vysoká jen 1000 metrů, a nikoliv 8 km jak je tomu ve skutečnosti, pak ta potopa nutně musela být celosvětová v pravém slova smyslu.
Co podle vás byly nejvyšší hory pro člověka žijícího v krajině mezi Eufratem a Tigridem?
I kdyby to byl 10m vysoký kopeček, pak musela být o 10m výš hladina celosvětového oceánu, z prostého důvodu že obě řeky, Eufrat a Tigris ústí do moře. Zběžným pohledem na mapu ale zjistíte, že tam jsou kopce vysoké poměrně dost, kromě toho Noe přistál na hoře Arrarat (a až tam tedy musela dosahovat hladina) a ta je vysoká přes 5km.
Bez ohledu na to, pokud potopa byla jen lokální, jaký smysl by dávala ta stavba Archy? K čemu Noe zachraňoval zvířata a stavěl loď, když stačilo jen poodejít kousek dál?
A jen tak mimochodem, knihy Mojžíšovy (Pentateuch) vdechl Mojžíšovi podle křesťanské tradice sám Bůh, ostatně všichni proroci psali podle Bible to, co jim Bůh “diktoval”, viz. např.
2 Petr:20 Především vězte, že žádné proroctví Písma nevzniklo z vlastního názoru proroka.
2 Petr:21 Proroctví totiž nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží lidé mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým.
Čili my se bavíme o tom, co byla celosvětová potopa pro Boha, nikoliv pro tehdejšího člověka. Bez ohledu na to viz. výše – prostě teze “potopa byla jen lokální” nedává v daném kontextu vůbec smysl.
Jen poznámka – berete Bibli doslovněji než ti fundamentalisté o kterých jste mluvil… :-))
a ještě stejně jako oni pouříváte vytržených vět jako argumentů…
Já Bibli vůbec neberu doslovně, vždyť mi řekněte co podle Vás znamenají verše
2 Petr:20 Především vězte, že žádné proroctví Písma nevzniklo z vlastního názoru proroka.
2 Petr:21 Proroctví totiž nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží lidé mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým.
Nebo co chtěl říct Ježíš svým
Matouš 5:17 „Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní.
Jak tomu máme rozumět? Nepomine ani jediná čárka, ani nejmenší písmenko – znamená to snad “berte Bibli jak se vám zlíbí, co se Vám hodí to si z ní vemte, a co se Vám nehodí na to zapomeňte a prohlaste to za obraz, či blíže nespecifikovanou nadsázku”?!
Vytržené věty – na to je ale velmi snadný lék! Stačí zde uvést ten kontext ze kterých jsem je vytrhl, a který mění jejich význam… prosím, uveďte ho zde, jsem na něj moc zvědavý 😉
….. Tento spis přichází ke čtenářům jako závěť, ve které se apoštol Petr v očekávání konce svého pozemského života (1,13-15) obrací formou dopisu na křesťany, aby je uchránil před vlivem lživých učitelů.
Šlo o bludaře, kteří nesprávně pochopili učeni apoštola Pavla (3,15n) o křesťanské svobodě od Mojžíšova zákona jako úplnou mravní nezávaznost. Své radosti ze svobody dávali průchod v prostopášnostech, v pohrdání každou autoritou i ve zpupném podceňování nadpozemských mocností. Takto pochopenou svobodu pokládali za spasení, za vstup do života s Bohem. Plnost tohoto života nespojovali s druhým příchodem Kristovým a s koncem světa v jeho současné podobě. Z řecké filosofie převzali přesvědčení, že tento svět je věčný, a proto “všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření” (3,4). Pro očekávání konečného Kristova zjevení měli jenom posměch a tím stupňovali zmatek mezi křesťany, kteří se těšili na blízký příchod Páně a byli zklamánl když se nedostavoval.
Podobně jako list Judův, s nímž má mnoho společného (2,1-3,3 je snad převzato z Ju 4-16), vede 2P svůj zápas s lživými učiteli především v oblasti mravní, když poukazuje na pochybný, Božím normám odporující způsob života. V otázce zaslibeného příchodu Páně a konce světa (3,1-13) zastává autor linii sahající až k prorokům a adresuje církvi rozhodné slovo o stálosti Božích slibů, kterým je třeba rozumět nikoliv z úzkoprsého stanoviska lidské netrpělivosti, ale ze zorného úhlu Boží věčnosti a trpělivosti s námi, ve které se pro všecky otevírá lhůta k pokání a tím k záchraně.
Mezi oběma Petrovými listy jsou velké stylistické rozdíly a rozdíl v chápání eschatologie. Autor 2P nepatří k první křesťanské generaci (3,4). List je psán později než list Judův a hlavně je tu zmínka o sbírce Pavlových listů (3,15n). Z toho biblisté usuzují, že tento odkaz apoštola Petra písemně zachytil někdo z nositelů petrovské tradice snad na přelomu I. stol. a poslal jej z Říma maloasijským křesťanům na obranu proti bludařům, o kterých list mluví…..
… a u toho druhého je potřeba znát historii z období kolem roku 70 n.l. kdy se začali od sebe oddělovat křesťané a židé a v církvi existovaly tlaky k odložení židovské bible. Jsou to prostě všechno reakce na tehdejší situace….
Mohl byste prosím upřesnit ty “tlaky na odložení židovské bible” kolem r. 70.n.l.? Mohl bych poprosit odkaz? Já bych si prozatimně dovolil existenci podobných tlaků zpochybnit, do doby než bude prokázán opak 😉
@protestant: Omlouvám se, ale já z toho Vašeho docela obsáhlého zdůvodnění vůbec nevidím jak plyne, že Petrovy verše
2 Petr:20 Především vězte, že žádné proroctví Písma nevzniklo z vlastního názoru proroka.
2 Petr:21 Proroctví totiž nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží lidé mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým.
je třeba chápat jinak než jak byly napsány. Mohl byste nám to prosím objasnit?
@protestant: Prosil bych Vás o zdůvodnění, proč nelze Petrovy verše chápat tak jak jsou napsány, dále JAK je tedy třeba je chápat, a hlavně JAK víte, že je nutno je chápat zrovna tak a nikoliv jinak.
Dále by bylo vhodné vysvětlit jak to, že i Ježíšovo “nepomine ani písmenko ani čárka” mluví přesně ve stejném duchu jako citované verše Petrovy, a v rozporu s tím co tvrdíte Vy.
Za těchto okolností bych si dovolil se tázat, zdalipak si tak trochu nevymýšlíte, a nepřekrucujete svévolně význam Písma podle toho, jak se to Vám osobně hodí 😉
problémem je že se nedokážete přenést do doby před 2000 lety a jiného kulturního prostředí
Naopak vy ta Petrova slova chápete jinak než byla napsána.
Podobně slovy vlez mi na záda nemyslíte aby vám někdo vlezl skutečně na záda. Nebo slova vytrhl mi trn z paty neříkají nic o skutečném trnu.
Je to polemika s tím co se dělo v tom konkrétním sboru, nebylo to myšleno jako obecné moralismy. Konkrétní dopis konkrétním lidem do konkrétní situace.
zkusím protiotázku:
…..Proroctví totiž nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží lidé mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým…..
1. jak by to autor listu mohl vědět?
2. pokud by to pak od koho?
@protestant, jak by to autor mohl vědět:
Mohl to napsat třeba proto, že o tom prostě byl přesvědčený, opravdu tomu věřil, a to například z důvodu, že to bylo běžné přesvědčení v komunitě, ve které žil. Poněkud méně pravděpodobné je, že tomu sice sám až tak stoprocentně nevěřil, ale napsal to, protože tím sledoval nějaké cíle, např. chtěl o tom přesvědčit své posluchače nebo čtenáře. Možná jsou i ledasjaká další vysvětlení, fantazii se meze nekladou.
Víme ale, jak to být NEMOHLO: Nemohl mu to sdělit Bůh. A vůbec ne proto, že bychom nějak apriori předpokládali, že neexistuje. POKUD by mu to totiž sdělil Bůh, pak by to logicky musela být pravda. Tím by byla automaticky autorizována platnost všech proroctví, včetně např. knihy Genesis, stvoření v šesti dnech, nikdy neexistujícího Adama a Evy, nikdy nenastavší potopy světa, smysl nedávající a i jinak nemožné Noemovy Archy, masakrů a Bohem nařízeného vybíjení žen a dětí, atd.
Perfektní. Myslím, že jte to velmi dobře odhadl.
Ještě do toho dejte možnost, že to může být reakce na nějaký konkrétní jev v té době rozšířený, proti kterému autor listu brojil a který nám už nemusí být známý a bude to storpocentní.
A k tomu dalšímu – stať o stvoření je báseň. Našlo se několik podobných staroorientálních básní, kde byla časová osa zkrácena na dny. Příběh o potopě je převzat z babylonského eposu o Gilgamešovi atd…
A nskonec – buďme tolerantní. Kdo ví, co si naši potomci budou o našich výplodech říkat tak za 4000 let. Možná jim naše literatura bude pripadat stejně divná jako nám dnes orientální příběhy 4000 staré. 🙂
Zcela souhlasím. A gratuluji – vítejte mezi námi ateisty 😉
Ateistou jsem kdysi byl. A měl jsem podobné názory na věřící.
Ale ono je to trochu jinak než si ateisté představují.
Křesťanství neleží na představě že Bible je doslovné Boží slovo. Neleží ani na Biblki samé. Křesťanství se opírá o vzkříšeného Krista.