Jak funguje víra?

Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.

– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.

– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.

– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.

– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)

– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…

– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.

– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.

– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).

– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo

– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!

Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:

– víra jako taková je dobrá, je to ctnost. Jsme rádi, že ji máme.
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.

Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.

Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?

This entry was posted in O víře, Postřehy k náboženství. Bookmark the permalink.

1,961 Responses to Jak funguje víra?

  1. martiXXX says:

    Tradiční náboženství mě Moc neoslovují. Podobně jako klasický materialistický ateismus. Jen se Mi zdá, že moderní fyzika neví která bije 🙂

  2. martiXXX says:

    kde se sakra bere neumdlévající energie elektronů…řeší se to kvantovkou; jak to, že nevíme, co tvoří drtivou většinu vesmíru….vědci myslí na temnou energii a na temnou hmotu…jsou naše řešení správná, když stále existují výrazné rozpory mezi fyzikou velmi malého a velmi velkého?

  3. Kay says:

    Protestante, zbytné výdaje klesají, lidé šetří, je nezaměstnanost, máme zde špatnou politiku, do toho církevní restituce, mezi lidmi panuje nejistota, co bude dál. Drahá auta a dovolené? To si vážně nemyslím.

  4. Kay says:

    Máro, rychle soudíš druhé, i když o jejich situaci nic nevíš. Neměl by ses toho jako křesťan vyvarovat více, než ostatní? Jakým soudem soudíš…však to znáš. Ale zajímalo by mne, jak vlastně konkrétně pomáháš druhým, když zde ostatní neustále osočuješ ze sobecví? Plozením? A kolik máš tedy dětí? A viděl jsi někdy skutečnou chudobu? Kde jsi byl a co proti tomu děláš?

  5. Jarda says:

    Cestmír Berka says:
    August 11, 2013 at 12:30 pm

    “Bůh je pastýř ovcí … zatímco ďábel si vydržuje soby (myšleno sobce)”
    Ovce ale nejsou na okrasu jako pávi, nebo pro radost, jako kočky. Ovce se stříhají a je z nich jehněčí, či skopové. Ovce taky špatně vidí a na porážku jdou “jako ovce”. Kdyby křesťanství vzniklo na Aljašce, Bůh by samozřejmě pásl soby.

    Jarda:
    Čestmíre, to je úplně dokonalé! Teprve nad tvým textem jsem si uvědomil, že v NZ, kde Ježíš (a kněží to po něm rádi opakují) mluví o ovcích, jak se o ně pastýř stará, chrání je před vlky, vodí na “tučné” pastviny, jak pro ztracenou ovečku sběhá kraj světa, ale nanejvýš řekne, že je ostříhá. Vůbec nikde se Ježíš nezmiňuje, ani to nikdy kněží neřeknou, že nakonec tu ovci pastýř podřízne aby ji mohl sežrat (jaký rozdíl od vlka?), a nejen to, Jahve nařídil Izraelitům, že tu ovci musejí podřezávat brutálním způsobem – bez omráčení. A na tom Židé a muslimové trvají dodnes.

    Díky, tu tvoji myšlenku si musím zapamatovat.

  6. Jarda says:

    martiXXX says:
    August 11, 2013 at 8:13 pm

    kde se sakra bere neumdlévající energie elektronů…řeší se to kvantovkou; jak to, že nevíme, co tvoří drtivou většinu vesmíru….vědci myslí na temnou energii a na temnou hmotu…jsou naše řešení správná, když stále existují výrazné rozpory mezi fyzikou velmi malého a velmi velkého?

    Jarda:
    Martine, jednoduchá odpověď – NEVÍME! (dosud!)
    Máš dojem, že ty elektrony pohání kolem atomového jádra Pán Bůh? Třebas za pomoci andělů? Anděl se prý může smrsknout na “bod”. Takže pro Pána Boha není problém poslat do každého atomu příslušný počet andělů, aby tam dokolečka honili elektrony.

  7. Michal says:

    Martine, jaká neumdlévající energie elektronů? Elektron má přece konstantní energii, resp. může se snížit pokud jí část vyzáří, a nebo se může zvýšit pokud tu stejnou část přijme – ale nic se neztrácí ani nepřibývá… Co v tom vidíš za mystérium?

  8. Santiago says:

    Michal: Martine, jaká neumdlévající energie elektronů?

    Problem s martiXXXem je v tom, ze on ma fixni predstavu, ze ‘materialisticky/vedecky ateismus’ ma nejakou souvislost se ‘zdravym selskym rozumem’. Jenze to je cele nesmysl – v podstate uz od Newtona je fyzika postavena na experimentalnim overovani fyzikalnich teorii a ne na tom, ze fyzikalni teorie davaji smysl z hlediska ‘zdraveho rozumu’. Staci srovnat aristotelskou a newtonowskou kinematiku a ten rozdil je zrejmy.

    (repostuji, zas ten post neco (antispam?) sezralo)

  9. martiXXX says:

    ad santiago…..na stránce osaccr…vystupuje nějaký antiatheista.. stále mluví o hmotě; že vše je hmota……..co to je hmota? mám dojem , že hmotu ztotožňuje se zdravým selským rozumem a ne s výsledky experimentů; hmota může být zakřivený časoprostor, cokoliv…..pokud nemáme definici hmoty v podivném světě třeba mnoha dimenzí, jiných prostorů, jednorozměrných strun, singularity, atd….tak je hmota mystérium……..a on stále mele o hmotě a podle mě ani fyzici neví co to je…….

  10. martiXXX says:

    sorry..antitheista

  11. martiXXX says:

    ad michal…podle klasické fyziky by měli elektrony spadnout na jádro atomu…..až vyzáří energii

  12. petr says:

    Neberte to ve zlém, ale mohl by mi autor těchto stránek vysvětlit jednu věc – upřímně nerozumím tomu, proč se někdo určitému fenoménu (v tomto případě křesťanství) věnuje natolik intenzivně jenom proto, aby ho popíral. To se netýká jenom tohoto blogu, ale takového toho ofenzivního ateismu obecně. Ptám se skutečně pouze ze zvědavosti, protože já bych se takhle intenzivně věnovat něčemu co bych považoval za blud skutečně nedokázal.

  13. petr says:

    Mimochodem, část Vašeho příspěvku o tom, jak mají ateisté štěstí, že mají (dle Vašeho názoru) v otázce Boha “pravděpodobně pravdu” mne upřímně pobavil, i když je to asi kouzlo nechtěného. Už jen z faktu, že popisujete jakým jiným bůžkům (horoskopy, městské legendy atd. a já bych k tomu směle doplnil alkohol, další možné i nemožné drogy, gamblerství, workoholismus) ovšem ateisté obvykle obětují by mohlo být zřejmé, že tomu tak úplně nebude. Navíc tam kde dostal bojovný ateismus, nebo nějaká jiná náhražka Boha s ateismem zpravidla spojená (jako třeba národ, rasa, třída atd.) příležitost se ukázat a vědecky (třídně, národně, rasově) se projevit a formovat společnost, tam si lidé to štěstí opravdu báječně užili a nemohou si ho zpravidla ještě po letech vynachválit 🙂

    P.S. A jak je to s Vaším ateismem ? Kdyby byl nepravdivý, chtěl byste to poznat ? Co Váš mentální black box ? Je Vám ateismus pravdou, nebo jenom takovou útěšnou mentální hračkou 😉 ?

    Ostatně velký matematik a filosof (a také křesťanský myslitel) Blaise Pascal to trefně nazval velkou sázkou. Pokud nemá pravdu věřící, pak jeho omyl jej velmi málo stojí před smrtí a vůbec nic ho nestojí po smrti. Pokud se ovšem mýlí ateista, tak jej to hodně stojí jak před smrtí, tak po smrti (i když jak víme, víra dle katolické nauky podmínkou ke spáse duše není).

    Takže od štěstí takovéto pravdy radši opravdu dál a držme se pevně našich mentálních black boxů, zejména když nám přinášejí víru, naději a lásku 😉

  14. Medea says:

    No došlo k invázii otáznikov 🙂

  15. Medea says:

    Tak ešte raz:

    Peter, problémom tej “Pascalovej stávky” je to, že Vy (alebo Pascal) beriete do úvahy len tú možnosť, že Boh je “kresťanský”, ale čo ak to tak nie je? Čo ak Boh existuje, ale kresťanstvo ho nejako uráža? Možno byť kresťanom, nie je šťastná voľba, ale len cesta k posmrtnému trestu.

    Možno Boh existuje, ale slepá viera inteligentných bytostí je urážkou Boha. Možno je Boh božstvom rozumu a posmrtne odmení len tých, čo si cenia kritický rozum. 😉

  16. S.V.H. says:

    petr says:
    … Už jen z faktu, že popisujete jakým jiným bůžkům (horoskopy, městské legendy atd. a já bych k tomu směle doplnil alkohol, další možné i nemožné drogy, gamblerství, workoholismus) ovšem ateisté obvykle obětují by mohlo být zřejmé, že tomu tak úplně nebude. …

    S.V.H.:
    Pokud vím, tak žádný výzkum neprokázal, že by se různé sociálně patologické jevy vyskytovali u věřících méně než u nevěřících. Buď se žádné rozdíly nenašly nebo některá čísla naopak ukazují, že jsou na tom nevěřící lépe než věřící.

    petr says:
    … Navíc tam kde dostal bojovný ateismus, nebo nějaká jiná náhražka Boha s ateismem zpravidla spojená (jako třeba národ, rasa, třída atd.) příležitost se ukázat a vědecky (třídně, národně, rasově) se projevit a formovat společnost, tam si lidé to štěstí opravdu báječně užili a nemohou si ho zpravidla ještě po letech vynachválit …

    S.V.H.:
    Co má ateismus společného s fašismem a nacismem? Komunismus se k ateismu sice hrdě hlásil, ale stejně se hlásil třeba k nošení kalhot (a sukní). Ve své praxi to byl spíše pseudonáboženský systém.
    (Předpokládám tedy, že jste narážel na tyto ideologie.)

    petr says:
    … Pokud nemá pravdu věřící, pak jeho omyl jej velmi málo stojí před smrtí a vůbec nic ho nestojí po smrti. Pokud se ovšem mýlí ateista, tak jej to hodně stojí jak před smrtí, tak po smrti …

    S.V.H.:
    Tohle jsem moc nepochopil. Právě věřícího před smrtí jeho praktikování víry něco stojí (čas, energii, zdroje), kdežto ateistu jeho nevíra logicky nestojí nic.

    Ještě k té Pascalově sázce:
    Kromě toho, co uvedla Médea, jsou další námitky právě vyšší náklady na praktikování víry, nemožnost (aspoň dle mého soudu) takto “na povel” uvěřit a také obava, zda bude Bohu milé uvěření z takto zištných důvodů. A přijde mi také trochu nedůstojné se takto “zajišťovat” a věřit v Boha ze strachu, co by mi mohl udělat, kdybych nevěřil.

    Zde: http://www.i-ateismus.cz/2013/05/proc-nekteri-verici-odmitaji-evolucni-teorii/comment-page-108/#comment-71675 jsem Pascalovu sázku trochu převrátil vzhledem k pravdivosti názoru na existenci Boha. Pokud Vám jde o pravdivost Vašeho názoru na existenci Boha, je rozumnější být ateistou, pokud Vám jde o posmrtnou spásu, je rozumnější mít doma spoustu oltáříčků všech možných i nemožných bohů a doufat, že tomu Bohovi, který (možná) existuje, nebude až tak moc vadit, že byl jen jedním v řadě.

  17. Michal says:

    Petr: A jak je to s Vaším ateismem ? Kdyby byl nepravdivý, chtěl byste to poznat ? Co Váš mentální black box ? Je Vám ateismus pravdou, nebo jenom takovou útěšnou mentální hračkou 😉 ?

    Naprosto jasná odpověď: Ovšemže bych to CHTĚL poznat, a také reálně podnikám veškeré kroky abych svou případnou chybu odhalil: Zvu křesťany, aby mi mé chyby ukázali, snažím se je pochopit, případné chyby ve svých názorech se snažím odhalit i tak, že se je snažím utřídit a co nejpřesněji zformulovat formou článků na tomto webu, atd. V žádném případě se nebráním pochybnostem. Snažím se naslouchat lidem s rozdílnými názory na existenci Boha, čtu nejen ateistickou literaturu, ale i různé apologety, C.S.Lewisem počínaje, přes W.L. Craiga až třeba po Joshe Mc Dowella… samozřejmostí je pro mě i pozorné studium Bible.

    Já naprosto zodpovědně prohlašuji, že si uvědomuji riziko, že i moje mysl by MOHLA být v “blackboxu”, a podnikám vše možné, abych to případně odhalil a v takovém případě se z něj “dostal”.

    Můžete o sobě něco podobného říct Vy, Petře? Co konkrétně vy podnikáte, abyste zjistil, zda vaše víra není falešná? Jak konkrétně se vy vypořádáváte s tou možností, že by vaše mysl mohla být ošálena jistou virtuální realitou, kterou jsem např. v tomto článku popsal? Můžete říct stejně jako já, že by vám vadilo, kdyby to tak mělo být?

  18. petr says:

    medea:

    Tak riziko tu zcela nepochybně je, taky křesťanství není ve skutečnosti pro žádné bačkory. Ale nebojte, takovou zradu by Kristus Pán nedopustil 😉

  19. petr says:

    Michal:

    Tak minimálně tu diskutuji na tomto blogu 🙂

    Samozřejmě pokud zůstanu ve vážné rovině, já samozřejmě stejně jako Vy pochybuji, akorát že nyní již z druhé strany břehu. Považuji to za zcela normální a samozřejmé a též čtu v rámci pokání ve volných chvílích všechny ty heretiky 🙂 typu Dawkinse, Wilsona atd. (i když to někdy lze považovat spíše za posilu víry, než její zpochybňování).

    Ale nepochybně máte pravdu v tom, že já si zřejmě nelibuji v komplexních racionálních systémech, tolik co Vy. Svého času jsem si přes Chestertonovu Ortodoxii (doporučuji k přečtení) potvrdil své podezřejní, že to má neblahý vliv na zdravý rozum (což prosím hlavně neberte osobně) a proto to tolik nepěstuji.

    Mimochodem, víte co je zajímavé: že takového sv. Jeronýma či sv. Augustina si můžete přečíst se zájmem a “srdcem hořícím” i dnes a je to neméně úchvatné, než v prvních století křesťanství pro jejich současníky.

    To se o ateistech třeba 18. století (s jistou výjimkou Voltaira) tedy rozhodně říci nedá.

    Zkuste si dnes přečíst La Mettrie a zjistíte, že jeho druhdy populární vědecké a ateistické publikace již nemůže brát vážně ani blázen – to víte, dům na skále a dům na písku 🙂