Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Peter: “Ale nebojte, takovou zradu by Kristus Pán nedopustil ;-)”
No, to, že Ježiš Kristus je Boh, je len Vaša kresťanská hypotéza 😉
Napr. takí muslimovia to vidia inak:
Peter: “Pokud nemá pravdu věřící, pak jeho omyl jej velmi málo stojí před smrtí a vůbec nic ho nestojí po smrti.”
Čo na to hovorí Korán?
Korán online: http://quran.com/
Peter: “Zkuste si dnes přečíst La Mettrie a zjistíte, že jeho druhdy populární vědecké a ateistické publikace již nemůže brát vážně ani blázen”
Peter, ktorý La Mettrieho názor (alebo názory) sa Vám javí ako “bláznivý”?
Teď jste mi to ovšem šeredně polepil. Až dosud jsem totiž Korán neznal a proto jsem mohl předpokládat, že mi to Alláh odpustí (něco takového tuším součástí minimálně sunnitských právních výkladů je), kdežto teď jsem z hlediska možnosti Alláha jako boha nenávratně ztracen.
Nicméně přes tento trudný fakt je můj Black Out zřejmě natolik festovný, že ať dělám co dělám, jsem stále plný optimismu, že to pro mně dobře dopadne, pokud budu natolik soudný, abych to s lehkým hříchem nepřeháněl, těžkého se vyvaroval, čas od času se zpovídal a chodil ke svatému přijímání.
————-
Máte samozřejmě pravdu, že to muslimové vidí jinak a rozbor otázky, proč je islám jenom nedokonalá verze judaismu (s křesťanstvím má společného velmi pramálo a znaky, které jsou shodné jsou pouze druhotné…, ale to ve Vašem případě asi nosím sochy do Atén) by přesahovali možnosti tohoto blogu. Což nemá nic společného s tím, že zbožnosti řady islámských věřících si hluboce vážím a nepochybuji a jsem v tomto v plném souladu s naukou katolické církve, že tam kde je ta zbožnost poctivá, tam i je slovy Pavlovými “Pán volá k pokoji”. Čímž jsem Vám vlastně nepřímo a v “podobenství” odpověděl 🙂
Hm, tak to já bych připomněl Ježíšův výrok:
Jan 3:18 Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.
Platí toto pro Muslimy? Jak můžete, Petře, jako Křesťan, z Pavlova výroku “Pán volá k pokoji” soudit, že tahle citovaná pasáž z Jana jaksi neplatí? Zdá se vám to logické?
S.V.H.:
Pokud vím, tak žádný výzkum neprokázal, že by se různé sociálně patologické jevy vyskytovali u věřících méně než u nevěřících. Buď se žádné rozdíly nenašly nebo některá čísla naopak ukazují, že jsou na tom nevěřící lépe než věřící.
P:
Na to nepotřebujeme výzkum. Spíš si potřebujeme ujasnit pojmy. Jistě uznáte, že pokud máte problém třeba s alkoholem, tak to není proto, že byste byl nějak odvázaný z toho jak chutná rum, ale spíš proto, že je pro Vás život břemenem. Čímž ovšem vylučujete, že byste pociťoval nějakou zvláštní svobodu a radost Božího dítěte, a to bez ohledu na to, zda jste nebo nejste konfesně někde přiřazený.
Čili já neříkám, že ten kdo je věřící ve smyslu, že věří že Bůh je, hlásí se k určité církvi a dokonce praktikuje, tak z principu takovým sociálně patologickým jevům nemůže propadnout. Jenom říkám, že pokud jim propadne, pak jim propadá proto, že si Boha (stejně jako ateista) nahradil něčím jiným (zkušenost říká, že horším), což bohužel v případě člověka, který věří, že Bůh je, modlí se k Němu a přitom má v Něj takovou zásadní nedůvěru velmi smutné. (Čímž opět neříkám, že bych jej odsuzoval, nebo mohl tvrdit, že bych se třeba osobně do stejných problémů nikdy nemohl dostat, jenom říkám, že tyto jevy nastávají tam, kde ze sebe člověk Boha vypudil).
S.V.H.:
Co má ateismus společného s fašismem a nacismem? Komunismus se k ateismu sice hrdě hlásil, ale stejně se hlásil třeba k nošení kalhot (a sukní). Ve své praxi to byl spíše pseudonáboženský systém.
(Předpokládám tedy, že jste narážel na tyto ideologie.)
P:
Souhlasím s Vámi, že souhlasíte se mnou, že marxismus byl (a je) pseudonáboženství 🙂 Fašismus a nacismus bylo ovšem pseudonáboženství minimálně stejné. Samozřejmě mi budete namítat, že řada církevních představitelů si s nacismem zadala (to si ovšem zadala i s marxismem, viz. u nás viz. Mírové hnutí katolického duchovenstva), a budete mít samozřejmě pravdu, což ovšem na podstatě věci (že to byly pseudonáboženské systémy radikálně popírající křesťanství, jejichž ideologickým základem byl mimo jiné i ateismus) nic nemění.
Mimochodem, znáte takové ty moderní filozofie firemní kultury, které hlásají že se ve firmě máme všichni rádi, firmu máme rádi i v noci, za všech okolností se v práci smějeme, do zrcadla na sebe ukazujeme vztyčeným palcem, že jsme dobří a když se ve firmě potkáme tak začneme hopsat, zahihňáme se a zatleskáme si ? (mně se bohužel dneska něco podobného dostalo do ruky). Tak Vás mohu ujistit, že tomuhle se taky může propůjčit jenom člověk, který už je připravený se modlit namísto Boha k ledasčemu…
S.V.H.:
Tohle jsem moc nepochopil. Právě věřícího před smrtí jeho praktikování víry něco stojí (čas, energii, zdroje), kdežto ateistu jeho nevíra logicky nestojí nic.
P:
Mám tomu tedy rozumět tak, že poté co jste nastudoval evidentně nemalé množství náboženské a protináboženské literatury, tvoříte tento blog (či se na něm alespoň spoluautorsky podílíte), aktivně se zúčastňujete nábožensko/protináboženských diskusí, považujete za největší devízu ateismu „logický“ fakt, že ateistu náboženská otázka nestojí čas a energii ? ….hm…
Podle mě je mimořádně vhodné se nad existencí Islámu a Muslimské víry důkladně zamyslet.
Autentické křesťanství tvrdí, že mimo Ježíše není spása – viz řada výroků v Bibli, kromě výše citovaného např. i
Skutky 4:12 V NIKOM jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!
nebo Jan 3:36 Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.
Podobně Muslimové věří (jsou si jisti!), že jejich náboženství je pravdivé, a mimo něj se nelze dostat do nebe. Muslimy ani v nejmenším nezneklidňuje existence křesťanství a opačná tvrzení křesťanů – odmítají křesťanská tvrzení se stejnou lehkostí a jistotou, s jakou Petr výše odmítl pravdivost Islámu.
Podle Křesťanů se tedy Muslimové evidentně hluboce a fatálně mýlí – a přitom jim to vůbec nepřijde na mysl, svou vírou jsou si jisti, a nepravdivost křesťanství je pro ně naprosto zjevná a evidentní (Bůh, jediný Bůh že má Syna? Cože?! A tento Syn, tedy Bůh, že chodil před dvěma tisíci lety po Zemi? Ha ha ha… )
Inteligentní křesťané by si tedy měli položit otázku, pokud se Muslimové takto hrubě mýlí, a nejsou schopni kriticky svou víru přezkoumat a svůj omyl odhalit – nemůže se něco podobného dít i nám?
Proč si tuto otázku nekladete, Petře? Po pravdě, já vůbec nechápu, jak můžete v téhle situaci klidně spát… tedy pokud opravdu věříte, že po naší smrti budou sázky tak vysoko, jak říkáte…
Michal:
Písmo je plné paradoxů, že ? Skoro jako život sám:-)
Mimochodem jelikož nejsem kdejaký protestant, abych si výklad Písma smolil sám někde na koleni, spoléhám v tomto na tradici a nauku (znáte to, Magisterium a takové ty věci). No a nauka, že spása těch co neuvěřili, ale žili podle přirozenosti rozumu správně a ctnostně je možná, to je tuším už hodně předkoncilní záležitost.
Ostatně jak jistě víte, na otázku kdo bude tedy spasen, Pán odpovídá že”u Boha je všechno možné” 🙂
Ateistů kteří píší blog na téma ateismu jako já mnoho není… v ČR tak asi jeden z milionu 🙂 Kromě toho, pro mě je to intelektuální zábava – tedy ten čas pro mě není promrhaný. Mě to baví. I v zaměstnání pracuji jako analytik, a tímto si mimo jiné bystřím rozum i paměť. Obojí potřebuji v reálném životě.
Naproti tomu, pokud Bůh neexistuje, pak křesťanské modlitby k neexistujícímu bohu, a zpovědi, a řešení otázek jestli tento hřích je či není velký, atd. – to všechno podle mě je opravdu promrhaný čas…
Když např. já čtu Bibli, čtu ji proto že mě to baví, a protože chci pochopit jak křesťanství vznikalo, plus x dalších otázek, které s existencí boha nesouvisejí.
Naproti tomu když čte Bibli křesťan, činí tak proto, aby se přiblížil Bohu. Aby pochopil, co Bůh chce, aby co nejlépe v životě dělal, co Bůh chce, atd. Jenže když Bůh neexistuje – tak křesťanovo studium Bible bylo (na rozdíl od mého!) na nic, není-liž pravda? 😉
Mě to jako paradox nepřijde, mě by z výroku “Pán volá k pokoji” ani nenapadlo usoudit, že to jakkoliv relativizuje ty pasáže které jsem citoval já. Mě to vůbec nepřijde v rozporu. Pán volá k pokoji SVOJE ovečky. Ti, kdo odmítají Krista, ale po právu ponesou svůj úděl, je žádný pokoj nečeká.
Michal:
Uvedenou otázku si nekladu zejména proto, že to po mně nikdo nežádá. Až se zbavím trámu v oku svém, můžu koukat po třískách v oku bratra, abych tak řekl.
Mimochodem, právě jsem Vám věnoval střelnou motlitbu. Sice je mi jasné, že na tomto světě to tak úplně nedoceníte, ale jednou si na mně ještě s vděčností vzpomenete 🙂
Tohle je také zajímavý Katolický postoj 🙂 Petře, vy povzneseně konstatujete, že přece nebudete jako “kdejaký protestant, který si smolí výklad Písma na koleně” …
On podle vás Boží Slovo potřebuje interpretovat “odborníky”? A intepretace těch odborníků už další interpretaci nepotřebuje, té už normální lidé rozumět mohou? A proč Bůh své slovo nezformuloval rovnou tak, jak ho dnes vykládají naši odborníci, tedy aby mu rozuměl rovnou každý? Nesvede snad Bůh vyjadřovat se srozumitelně, tedy to samé co vaši odborníci svedou?
Mě tedy přijde názor protestantů daleko sympatičtější. Kdybych byl náhodou křesťan, tak určitě budu daleko spíš protestant, než Katolík, a to z mnoha důvodů (dalším je např. Katolická obsese pannou Marií)…
To bych se opakoval, ale katolická nauka spásu těch co neuvěřili v Krista rozhodně nevylučuje a má pro to skutečně dobré důvody. Kdyby Vás to opravdu zajímalo, hodně se této otázce v katolické teologii věnoval Karl Rahner a také Jacob Kremer..
Pokud Vás mohu poprosit, v souvislosti s Pannou Marií prosím takové výrazy neužívejte, zkuste to z úcty ke mně.
Katolická církev, pokud je nějaký problém ve výkladu Bible, zpravidla svolá odborníky k tomu povolané, ti se dlouze modlí k Duchu Svatému a pak po dlouhých úvahách a disputacích vyhlásí prostřednictvím papeže dogma. Osobně mám k tomuto procesu důvěru, zejména proto, že za dva tisíce let nemusela církev žádné dogma odvolat. Navíc je dogma natolik “těžký kalibr”, že se jím v nauce, přestože Vás to možná překvapí, docela šetří. I kardinál Ratzinger, když psal ještě jako papež svá teologická díla, nikdy neopomněl zdůraznit, že nehovoří ex catedra.
Osobně mi nepřísluší soudit, jak věroučné otázky posuzují u kolegů protestantů. Jen si nemohu nevšimnout jejich neustálého štěpení přes veškerou snahu o ekumenu.
petr says:
August 26, 2013 at 7:37 pm
Michal:
Písmo je plné paradoxů, že ? Skoro jako život sám:-)
Mimochodem jelikož nejsem kdejaký protestant, abych si výklad Písma smolil sám někde na koleni, spoléhám v tomto na tradici a nauku (znáte to, Magisterium a takové ty věci). No a nauka, že spása těch co neuvěřili, ale žili podle přirozenosti rozumu správně a ctnostně je možná, to je tuším už hodně předkoncilní záležitost.
Ostatně jak jistě víte, na otázku kdo bude tedy spasen, Pán odpovídá že”u Boha je všechno možné”
bílej kabát:
“Já jsem pravda i život, NIKDO nepřichází k otci, než skrze mě.” To, co jste napsal asi Ježíše a houf vašich soudruhů křesťanů moc nepotěší. A další váš výrok. Kdejaký protestant? Co na to říct. Snad jen to, že kdo se povyšuje, bude ponížen.
Zřejmě ironie obsažená v pojmu “kdejaký protestant”, nebyla pochopena. Pak vězte, že neměla nikoho urazit, jen odlehčit tón diskuse, (protože politické a náboženské diskuse většinou, nejsou-li vedeny v odlehčeném duchu lidi rozdělují a vedou je k verbální agresivitě). Omlouvám se, příště se pokusím tu ironii vylepšit.
Nicméně způsob citace, který provádíte v podstatě poukazuje na fakt, že skutečně citlivého a odborného výkladu Písma je opravdu třeba, aby se zabránilo velkým, řekněme, nedorozuměním. Neohrabaně se pokusím Vám z toho mála co vím něco poskytnout:
Pokud např. Ježíš říká, že byl v každém maličkém, kterého jsme obdarovali, napojili, navštívili ve vězení apod., tak zcela rozhodně neříká, že tam někde na poli nebo v šatlavě číhal převlečený za bukem, ale hovoří naprosto zřetelně v podobenství. Na to nemusíte být biblicky nějak zásadně vzdělán abyste to poznal, na to stačí běžná interpretační schopnost textu. Stejně tak neříká, že příběh o marnotratném synu se stal předevčírem odpoledne, ale opět bez nějakých složitějších znalostí poznáte, že mluví v podobenství. Naopak, tam kde předpovídá, že půjde do Jeruzaléma a tam ho čeká utrpení a smrt, tam je z textu zcela zřejmé, že to myslí doslova. Pak jsou ovšem pasáže, kde to tak jasné není a je zde třeba složitějšího a znalého výkladu a to jsou právě třeba pasáže o spáse skrze Krista. Pokud hovoří o spáse skrze sebe, má tím na mysli sebe jako osobu přítomnou v konkrétním čase a prostoru, anebo má na mysli sebe jako Vtělené Slovo (řecký výraz tomu nejekvivalentnější je Logos) ?
Zkrátka, promiňte mi to, ale provádíte analýzu bagrem tam, kde je třeba opravdu velké úcty, znalostí a ještě něčeho víc (totiž milosti Ducha svatého). Takže zanechme hádky, těchto hřiven totiž nemáme příteli popravdě ani jeden z nás.
petr says:
August 25, 2013 at 8:30 pm
Neberte to ve zlém, ale mohl by mi autor těchto stránek vysvětlit jednu věc – upřímně nerozumím tomu, proč se někdo určitému fenoménu (v tomto případě křesťanství) věnuje natolik intenzivně jenom proto, aby ho popíral. To se netýká jenom tohoto blogu, ale takového toho ofenzivního ateismu obecně. Ptám se skutečně pouze ze zvědavosti, protože já bych se takhle intenzivně věnovat něčemu co bych považoval za blud skutečně nedokázal.
Jarda:
Zajímavý termín – ofenzívní, nebo bojovný ateismus. Rádi jej používají i vzdělaní teologové a katolíci, třebas prof. Halík, či prof. Sokol. Kdysi to zde zmínil i Michal.
“Bojoví ateisté” jsou zjevně lidé, kteří mají dobré argumenty, umějí je obhájit logickými, těžko vyvratitelnými důkazy. Proto jak prof. Halík, tak i prof. Sokol, i jiní teologové, biskupové … odmítají veřejnou debatu někde v TV.
Prof. Halík i Sokol nevystoupí se svojí vírou před plénem studentů university, ale výhradně v teologické fakultě, v kostele, či na speciální přednášce. Věřící vědec dr. Grygar se svým “převratným” zjištěním že Bůh nepochybně existuje, aby vysvětlil existenci Vesmíru, také vystupuje výhradně v katolických médiích a ne před vědeckou obcí.
A “největší katolická země”, USA, pošle do vězení rodiče, kteří se plně spolehli na Boží vůli a nechali své dítě zemřít – “Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal; budiž jeho jméno pochváleno!”
Ahoj Petře.
Já jsem protestant a nijak mne ta tvoje ironie nevadí. Oni ti ateisté jsou na jisté věci trochu přecitlivělí. Na jiné zase naopak velmi tolerantní. Prostě tak jak se to právě hodí.
To s tím bagrem je pěkné.
petr says:
August 25, 2013 at 9:06 pm
Navíc tam kde dostal bojovný ateismus, nebo nějaká jiná náhražka Boha s ateismem zpravidla spojená (jako třeba národ, rasa, třída atd.) příležitost se ukázat a vědecky (třídně, národně, rasově) se projevit a formovat společnost, tam si lidé to štěstí opravdu báječně užili a nemohou si ho zpravidla ještě po letech vynachválit :
Jarda:
Máš v tom trochu omylů – nacismus vůbec nebyl ateistický, i když, pravda, nezastával to “správné, čisté”, křesťanské učení.
A fašismus? Ten byl s katolickou církví “jedna ruka!”
A jak vypadaly společnosti v nichž vládla jediná pravá katolická ideologie? Ti upálení kacíři a čarodějnice by mohli vyprávět. Jak rádi by nakonec vyměn0lni tu “katolickou svobodu a toleranci” za komunistickou “totalitu”.
P.
Ostatně velký matematik a filosof (a také křesťanský myslitel) Blaise Pascal to trefně nazval velkou sázkou. Pokud nemá pravdu věřící, pak jeho omyl jej velmi málo stojí před smrtí a vůbec nic ho nestojí po smrti. Pokud se ovšem mýlí ateista, tak jej to hodně stojí jak před smrtí, tak po smrti (i když jak víme, víra dle katolické nauky podmínkou ke spáse duše není).
Jarda:
Pascal (prý) řekl i toto: “Lidé nikdy nepáchají zlo tak důsledně a s takovou radostí, jako když to dělají z náboženského přesvědčení.”
S.V.H.:
Pokud Vám jde o pravdivost Vašeho názoru na existenci Boha, je rozumnější být ateistou, pokud Vám jde o posmrtnou spásu, je rozumnější mít doma spoustu oltáříčků všech možných i nemožných bohů a doufat, že tomu Bohovi, který (možná) existuje, nebude až tak moc vadit, že byl jen jedním v řadě.
Jarda:
Asi jako (staří) Římané? Aby náhodou nějakého Boha neopomněli a neurazili ho, měli v Efessu chrám zasvěcený neznámému Bohu.