Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
S.V.H.:
Řada lidí v historii i současnosti byla ochotna zemřít za svou víru či přesvědčení. Ať už se nechali popravit nebo se třeba vyhodili do povětří. To všechno byli taky Bohové?
ne, nebyli. i když v jistém slova smyslu…. jak se to vezme. Když obětuju život za druhého, jednám ušlechtile, tak jsem Bohu podobný. Tak jako on dávám všechno. Jsem jeho obraz. Ale obraz nikdy nebude originál…
Příklad katolického myšlení nebo fanatismu?
Milá Kláro,
pokud chce člověk žít čestně, tak si nevybírá názory podle toho, co se mu zrovna líbí, ale snaží se najít skutečnou pravdu, a tu zastávat. V tomto smyslu tedy žádné právo na odlišný názor neexistuje, všichni jsme zavázáni poctivě zastávat pravdu, která je jen jedna. Odsuzuji Váš názor proto, že ho upřímně považuji za zjevně nesprávný a věřím, že jeho zastáváním ubližujete sobě i druhým. Všimněte si ale, že přitom nedělám nic jiného, než co zde děláte Vy: prezentuji svůj náhled na věc. A to snad zakázáno ještě není (i když homosexualisté se pomalu ale jistě začínají blížit už i omezování svobody projevu svých oponentů.)
Nikdo nesoudí homosexuály jako lidi, ale já a se mnou mnozí další odsuzujeme homosexuální jednání, a to je potřeba činit.
Není pravda, že homosexuál dokáže být šťasten jen ve vztahu s mužem. Není to pravda úplně stejně, jako není pravda, že heterosexuál dokáže být šťasten jen ve vztahu s ženou. Je tomu přesně naopak. Homosexuál ve vztahu s mužem nikdy opravdového štěstí nedosáhne, zatímco ve vztahu s ženou ho dosáhnout může. Štěstí totiž neplyne z toho, že vyhovujeme svým emocím a pudům: takové jednání vede k vnitřnímu neštěstí. Skutečné štěstí plyne pouze z lásky, která se v homosexuálním vztahu nemůže realizovat, protože před láskou je tam dána přednost egoistické emocionální přitažlivosti.
Pokud mluvíte o selhávání ohledně porna atp., tak říkáte správně, že to je potíž, která se objevuje stejně tak u heterosexuálů, na tom není nic homosexuálně specifického. Specifické je jen to, že homosexualisté z toho chtějí pro homosexuály vyvodit specifické závěry. Ale stejně jako heterosexuálové z těchto potíží nevyvozují, že by měli opustit své rodiny, neplatí tento závěr ani u homosexuálů.
Totéž platí o zamilovanosti: pochopitelně i heterosexuál se v průběhu manželství může zamilovat, a nezřídka se tak děje: přesto heterosexuálové kvůli tomu netvrdí, že by bylo správné kvůli této zamilovanosti opustit svou ženu. Proč by pro homosexuály mělo platit něco jiného? Žádný důvod není.
Homosexualita je prostě jen pokušení jako každé jiné, proti kterému je třeba bojovat. A stejně jako třeba u pokušení fetování neříkáme, že to je něco, čemu by měl člověk vědomě podléhat, neplatí to ani pro homosexualitu.
http://www.christnet.cz/zpravy/25395/krestanska_organizace_pro_koneverzi_homosexualu_ukoncila_cinnost.url#
Medea says:
June 25, 2013 at 9:24 pm
Ja to radšej napíšem po lopate. Ak téza P je poznatok, tak nemôže byť aj téza non P poznatok. Teda tie rôzne teológie si v mnohom protirečia.
Jarda:
Což by se mohlo brát jako důkaz, že teologie žádnou vědou není.
Evropan says:
June 25, 2013 at 9:31 pm
No, asi se tento příspěvek v té záplavě stejně ztratí, ale: Nechápu, proč nazýváte tuto stránku jako a-teistickou, když se de facto strefujete jen do katolického křesťanství, a to ještě dost vulgárním způsobem (nejen pejorativně cynickým, ale právě dost primitivním).
Jarda.
Je to celkem jednoduché – naprostá většina zde diskutujících – troufám si tvrdit, že prakticky všichni – má zkušenost, často i osobní, výhradně s náboženstvím křesťanským a opět nejvíce katolickým. To “strefování” je ovšem jen a pouze polemika s náboženskými dogmaty, poučkami, tvrzeními, “pravdami” ……. kterou ovšem věřící považují za osobní urážku jejich víry, a proto se jim jeví jako vulgární. Ale to není problém ateistů či agnostiků.
protestant:
Pro mne zakladatel a rozšiřovatel jsou jiná slova.
jack:
??? Já někdy tvrdil opak?? 🙁
To Protestant:
Napsal jste,že máte ve výrazu “víra” na mysli něco jiného než já. Já jsem si toho samozřejmě také všiml. Pouze mám takové podezření,že se tento váš postoj vztahuje pouze na křesťanskou náboženskou víru a v jiných případech se váš názor mění.
Zeptám se tedy ještě jednou (už potřetí). Věříte či nevěříte v existenci antických bohů a proč věříte či nevěříte. Chtěl bych prostě vědět,jestli je i v tomto případě vaše vnímání slova “víra” stejné jako v případě křesťanství.
Pelagius:
Možná je to pro vás překvapivé, ale teologie je věda jako každá jiná, a rozvíjí se v souladu s novými poznatky.
jack:
S novými poznatky?? Poznatky O Bohu?? A co konkrétně je studováno,že se objevují neustále nové poznatky? Já myslel,že Bůh už vše řekl skrze Ducha svatého?
Jaký je to vlastně princip,Bůh má kontakt s věřícími skrze Ducha svatého,ale vlastně o sobě nechce nic prozradit,takže lidé musí založit teologii a vědecky Boha zkoumat?
Psal jste,že teologie je věda. Co se tedy vlastně vědecky zkoumá? Dá se vůbec Bůh zkoumat? Není to snad entita ze své podstaty nezkoumatelná?
Evropan says:
June 25, 2013 at 9:31 pm
No, asi se tento příspěvek v té záplavě stejně ztratí, ale: Nechápu, proč nazýváte tuto stránku jako a-teistickou, když se de facto strefujete jen do katolického křesťanství.
jack:
To je překvápko co? Protože se diskuse zůčastnili pouze křesťané,tak se tu objevují pouze nelogické bláboly křesťanské a proto se naše kritika týká křesťanství.
Kdyby tu diskutovali muslimové,tak by jsme kritizovali bláboly muslimů.
To byla ale těžká úvaha,že? Na to by opravdu jen tak někdo nepřišel! 🙁
Medea says:
June 25, 2013 at 9:24 pm
Ja to radšej napíšem po lopate. Ak téza P je poznatok, tak nemôže byť aj téza non P poznatok. Teda tie rôzne teológie si v mnohom protirečia.
To jste nikdy neslyšela o různých (a navzájem se vylučujících vědeckých teoriích)? Ale asi máte pravdu v tom, že vhodnější termín by byl teorie než poznatek.
jack says:
June 26, 2013 at 12:47 am
Pelagius:
Možná je to pro vás překvapivé, ale teologie je věda jako každá jiná, a rozvíjí se v souladu s novými poznatky.
jack:
S novými poznatky?? Poznatky O Bohu?? A co konkrétně je studováno,že se objevují neustále nové poznatky? Já myslel,že Bůh už vše řekl skrze Ducha svatého?
Jaký je to vlastně princip,Bůh má kontakt s věřícími skrze Ducha svatého,ale vlastně o sobě nechce nic prozradit,takže lidé musí založit teologii a vědecky Boha zkoumat?
Psal jste,že teologie je věda. Co se tedy vlastně vědecky zkoumá? Dá se vůbec Bůh zkoumat? Není to snad entita ze své podstaty nezkoumatelná?
Tak já teologii nechápu jako “vědu o Bohu”. Teologie ale v souladu se současnými poznatky (z jiných vědních oborů) usiluje o vědecký rozbor a výklad pramenů víry – toho, z čeho se konkrétní náboženství odvozuje.
Pelagius says:
Tak podle stejné logiky by i teolog, který dojde k závěru, že Bůh neexistuje, mohl dál pokračovat ve své práci teologa. No, fakt je, že před pár lety byl v Dánsku případ, kdy jeden duchovní svým farníkům sdělil, že došel k závěru, že Bůh neexistuje, ale že se mu farářování líbí, a pokud jeho ovečky nebudou mít námitky, tak by pokračoval ve své práci jako dosud. Ale pokud jde o ten zmiňovaný princip obávám se, že jeho opuštění (Pacta sunt servanda – Dohody se dodržují) by znamenalo konec právního systému.
S.V.H.:
Také si nemyslím, že by teolog musel být nezbytně nutně věřícím. V práci teologa musí ovšem z premisy Boží existence vycházet, jinak by se dostal z pole teologie na pole religionistiky, historie apod.
Evropan says:
No, asi se tento příspěvek v té záplavě stejně ztratí, ale: Nechápu, proč nazýváte tuto stránku jako a-teistickou, když se de facto strefujete jen do katolického křesťanství, a to ještě dost vulgárním způsobem (nejen pejorativně cynickým, ale právě dost primitivním). Kde máte nějaké citace? Tohle jsou vše vlastně jen takové fabulace, nebo semi-pravdy… Každopádně, měli byste se zabývat jako důslední a-teisté i perspektivou jiných náboženství (islám, hinduismy, budhismus apod.). Protože pokud – pokud vůbec! -vyvrátíte boha křesťanského, nebo prostě křesťanské pojetí nějaké “moderní otázky”, tak Vám zbývá ještě dalších, minimálně, deset náboženství, která mají zase svá pojetí. Ono totiž už tohle pojetí a tato koncepce těchto stránek je chybná, protože tohle všechno, co tady čtu, jsou vlastně jen subjektivní výplody rádoby vzdělanců, musím to tak říct. To jsou, v porovnání s filozofií a teologií (klidně i anti-teologií, potažmo anti-metafyzikou, materialismem…), úplné bláboly, nebo prostě polopravdy a vytržení z kontextu. Ale to je holt bází a-teismu/anti-teismu no… Kde máte kauzalitu? Kam se poděla estetika, láska, vůle, radost, otcovství, mateřství apod.? Proč si (často) vykládáte Bibli doslovně? Není jen Bible, je i Katechismus, různé další výklady (např. Akvinský)… Atd. atp.
S.V.H.:
Na otázku, proč právě křesťanství, už reagovali jiní a nejlépe by asi mohl odpovědět Michal.
Mě by spíše zajímaly konkrétní případy těch “blábolů”, “polopravd vytržených z kontextu” atd.
To s tou kauzalitou, estetickou, láskou, vůlí atd. jsem bohužel moc nepochopil. Svobodné vůli se věnuje tento článek ( http://www.i-ateismus.cz/2013/01/o-svobodne-vuli/ ), co má být s tím ostatním?
jack says:
June 26, 2013 at 12:23 am
To Protestant:
Napsal jste,že máte ve výrazu “víra” na mysli něco jiného než já. Já jsem si toho samozřejmě také všiml. Pouze mám takové podezření,že se tento váš postoj vztahuje pouze na křesťanskou náboženskou víru a v jiných případech se váš názor mění.
Zeptám se tedy ještě jednou (už potřetí). Věříte či nevěříte v existenci antických bohů a proč věříte či nevěříte. Chtěl bych prostě vědět,jestli je i v tomto případě vaše vnímání slova “víra” stejné jako v případě křesťanství.
protestant:
Už jsem zde mnohokrát na něco podobného odpověděl.
Ano, věřím v existenci antických bohů, stejně tak věřím v existenci Manitoua či Radegasta. Jsou to podle mne jen různé pohledy na Boha, kterého my křesťané nazýváme Hospodin, muslimové Alláh či židé JHVH.
protestant:
Už jsem zde mnohokrát na něco podobného odpověděl.
Ano, věřím v existenci antických bohů, stejně tak věřím v existenci Manitoua či Radegasta. Jsou to podle mne jen různé pohledy na Boha, kterého my křesťané nazýváme Hospodin, muslimové Alláh či židé JHVH.
Myslím, že už jsem to tady s Jackem probíral, ale on má stále problém to pochopit. Jde o to, že přijímáme, že za tímto viditelným, smysly vnímatelným a “spočítatelným” světem existuje ještě nějaká jiná realita, ve které má náš existující svět svůj původ. To je něco, v čem se všechna náboženství shodují. Rozdíly nastávají ve chvíly, kdy jde o výklad oné jiné reality a o to, jaký charakter ona jiná realita má, a zda se nám v našem světě dává nějaký způsobem poznat.
jack:
Psal jste,že teologie je věda. Co se tedy vlastně vědecky zkoumá? Dá se vůbec Bůh zkoumat? Není to snad entita ze své podstaty nezkoumatelná?
Jarda:
Už kdysi dávno jsem si položil otázku, z čeho vlastně habilitují docenti a profesoři na teologických fakultách. Publikují nové poznatky o nově zjištěných vlastnostech Pána Boha? Bádají nad tím, jak v “nebi”, tedy v duchovním prostoru, přebývají materiální těla Henocha, Eliáše, P. Marie, případně i jiných světců, kteří byli, dle Bible, vzati do nebe? Publikují o nově zjištěných vlastnostech a schopnostech andělů? Publikují nové poznatky o tom, jak se od sebe liší jednotlivé andělské kúry (je jich devět, víte to?).
Nebo prostě jen udělají nějaký nový rozbor biblických textů?
Docela by mě to zajímalo.
Pelagius:
Tak já teologii nechápu jako “vědu o Bohu”. Teologie ale v souladu se současnými poznatky (z jiných vědních oborů) usiluje o vědecký rozbor a výklad pramenů víry – toho, z čeho se konkrétní náboženství odvozuje.
Jarda:
Já myslel, že pramenem křesťanské víry je Boží zjevení – Bůh sám lidem sdělil vše podstané co o něm potřebují vědět a co si přeje, aby dělali.
Nebo snad ne?
Pelagius:
Myslím, že už jsem to tady s Jackem probíral, ale on má stále problém to pochopit. Jde o to, že přijímáme, že za tímto viditelným, smysly vnímatelným a “spočítatelným” světem existuje ještě nějaká jiná realita, ve které má náš existující svět svůj původ. To je něco, v čem se všechna náboženství shodují. Rozdíly nastávají ve chvíly, kdy jde o výklad oné jiné reality a o to, jaký charakter ona jiná realita má, a zda se nám v našem světě dává nějaký způsobem poznat.
Jarda.
Dalo by se tedy říci, že máš na mysli jakousi Prvotní Příčinu. S takovým pojetím ale, jak jsem přesvědčený, ateisté a agnostici nemají problém. Je jisté, že náš Svět nějakou prvotní příčinu má. Sporné ovšem je, zda ta příčina je Osobou, zda je nehmotná, neviditelná, ale přesto Všemohoucí, Vševědoucí, Absolutně Inteligentní, Láska a Pravda sama …… a že “děsně” miluje (právě) lidi a proto si je stvořila k “obrazu svému”, že o Svět i o lidi stále s “láskou” pečuje …… atd., atp., a vyžaduje, aby ji lidé uctívali, milovali ji ….. atd., atp., už jenom proto, aby je nakonec neuvěřitelně krutě a nelítostně nepotrestala.
Jak zde již bylo mnohokrát rozebíráno, (dosavadní) vědecká zjištění nic takového nepotvrzují.
protestant:
Už jsem zde mnohokrát na něco podobného odpověděl.
Ano, věřím v existenci antických bohů, stejně tak věřím v existenci Manitoua či Radegasta. Jsou to podle mne jen různé pohledy na Boha, kterého my křesťané nazýváme Hospodin, muslimové Alláh či židé JHVH.
jack:
??? Mám tomu rozumět tak,že vy nerozlišujete mezi polyteismem a teismem???
Víra v existenci desítek odlišných bohů je podle vás víra v jednoho boha?? 🙂
To je zase nějaká forma nám neznámé logiky?
Pelagius says:
June 26, 2013 at 10:46 am
Rozdíly nastávají ve chvíly, kdy jde o výklad oné jiné reality a o to, jaký charakter ona jiná realita má, a zda se nám v našem světě dává nějaký způsobem poznat.
jack:
Ale to je právě dost podstatné,pokud hledám JEDINOU pravdivou odpověď!
V těch rozdílech výkladů to zatím evokuje velmi vysokou pravděpodobnost,že žádná “jiná” realita,tak jak si ji vy věřící představujete,NEXISTUJE!!
Jarda:
Už kdysi dávno jsem si položil otázku, z čeho vlastně habilitují docenti a profesoři na teologických fakultách. Publikují nové poznatky o nově zjištěných vlastnostech Pána Boha? Bádají nad tím, jak v “nebi”, tedy v duchovním prostoru, přebývají materiální těla Henocha, Eliáše, P. Marie, případně i jiných světců, kteří byli, dle Bible, vzati do nebe? Publikují o nově zjištěných vlastnostech a schopnostech andělů? Publikují nové poznatky o tom, jak se od sebe liší jednotlivé andělské kúry (je jich devět, víte to?).
Nebo prostě jen udělají nějaký nový rozbor biblických textů?
Docela by mě to zajímalo.
Tak na Evangelické teologické fakultě (ale myslím, že jinde je to podobné) jde hlavně výklady a rozbor biblických textů. Pro vaši informaci odkaz
http://cbs.etf.cuni.cz/cz/historie-a-interpretace-bible.html