Poznámka ke sčítání

Napadlo mě uvážit, jak by vypadala data ze sčítání, kdyby se skupina lidí, kteří se rozhodli nevyplnit kolonku víry, rozdělila ve stejném poměru, v jakém se dělí ti, kteří tu kolonku vyplnili. Uvažujeme tedy, že ta skupina je rozvrstvena stejně, jako zbytek populace. Výsledky jsou velmi zajímavé!



Vidíme tedy, že v tomto případě by počet nevěřících s vysokou přesností stagnoval (půlprocentní pokles), počet věřících velkých církví by poměrně výrazně poklesl, a to u ŘKC a u církve Husitské o třetinu, a v případě ČCE o čtvrtinu, a naopak výrazně vzrostl počet věřících u menších církví, a to bezmála o polovinu! Dále by se (v přepočtených údajích) cca 1,3 milionů věřících lidí nebylo ochotno přihlásit k žádné církvi.

Velice vyrovnaný poměr mezi věřícími a nevěřícími mezi oběma sčítáními tomuto modelu podle mého názoru dodává slušnou věrohodnost.

Můžeme to všichni brát jako námět k přemýšlení.

78 thoughts on “Poznámka ke sčítání

  1. Karel

    Jak to tam bylo v těch formulářích s dětmi? Byla tam nějaká možnost vepsat vyznání těchto děti? Matně si vzpomínám, že asi ano, ale nejsem si jíst. Je to docela prča, když miminku napíšeš třeba svědek Jehovův. 😀 Děti do patnácti bylo kolem 1,5 milionů.

  2. 963214785

    Co svědek Jehovův, nevim jestli se to píše do sčítaní, ale například mnoho katolických rodičů nemá problém svoje dítě považovat od malička za katolíka.

  3. Filip Tvrdý

    Zajímavé, taky mě to napadlo:
    http://massive-error.blogspot.com/2011/12/predbezne-vysledky-scitani-lidu-domu.html?showComment=1324019639972#c8619465686694082349

    K těm dětem: za děti do 18 let sčítací list vyplňovali rodiče, a to včetně těch, které se narodily jen pár minut před rozhodným okamžikem. Předpokládám, že věřící rodiče považují své malé děti také za věřící; vždyť základem víry je ve většině případů důsledná indoktrinace.

  4. neruda

    Michale,
    já si trochu zaspekuluji: mezi těmi, kdož údaj o náboženství vůbec nevyplnili, bude větší podíl nevěřících (či bezbožníků, jak kdo chce).
    Konstrukce toho dotazu podle mého názoru řadu takových zmátla, protože měli za to, že se týká právě těch, kteří nějaké náboženství mají. A pokud si hned v úvodu přečetli, že vyplnění není povinné, dále se touto věcí nezabývali, takže jim uniklo, že v závěru je připravena i odpověď “bez náboženské víry”.
    Obecně mám za to, že mnoho ateistů o svém ateismu vůbec nepřemýšlí (podobně člověk, který se nezajímá o divadlo, resp. o sport, také neřeší,že nechodí do divadla, resp. na sport). Absence myšlenky Boha je pro ně něco tak samozřejmého, jako že člověk dýchá; proč to tedy řešit.

  5. protestant

    Je zajímavé vidět, jak se příspěvky exaktních skeptických ateistů (podle jejich vlastních slov) jen hemží spekulacemi, dohady a předpoklady 🙂

  6. Michal Post author

    No podle mě, to co zaznělo v tomhle článku je asi tak nejlepší možný odhad pro vás! 🙂
    Ten třetinový pokles je tak asi maximum možného 🙂

    Já osobně souhlasím s Nerudou: Těm lidem, kteří se neobtěžovali s vyplněním kolonky víry, je víra u zadku. Prostě se nepřihlásili k církvím, tedy je nelze k církvím řadit. Tečka. ŘKC má ve společnosti jen třetinovou váhu, jakou měla před deseti lety.

    KDYBYCHOM teoreticky řekli, že v té skupině lidí, kteří se k církvi odmítli přihlásit, jsou I TAK lidé kteří tu kterou církev podporují, a i kdybychom řekli že je jich tam dokonce tolik jako mezi lidmi kteří svou přízeň církvím dali najevo – tak I PAK by u velkých církví došlo k poklesu nikoliv už o 2/3, ale už “jen” o 1/3. 🙂

    Nejsem si jist Protestante, jestli si dostatečně uvědomuješ, jak příznivý scénář odmítáš, coby spekulaci 🙂

  7. protestant

    Já nic neodmítám. Já prostě jakékoliv odhadování složení skupiny která neodpověděla považuji za spekulace nehodné skeptika.

  8. Michal Post author

    No, podle mě, to že se těch 4,77 milionu lidí k církvím NEPŘIHLÁSILI, je FAKT. To není spekulace.

    Spekulace by byla, z jakých důvodů tak učinili, a zda náhodou církve I TAK nepodporují. A o tom klidně nespekulujme:
    FAKT je, že velké církve mají v obyvatelstvu třetinovou podporu, jakou měli před 10 lety… 😉

    Žádné spekulace 🙂

  9. Michal Post author

    No, ano, jistěže! Nejsou to ateisté, o tom není sporu! 🙂
    A co jako? 🙂

    Ateisté po státu přece nic nechtějí: žádné peníze, žádné platy svých duchovních, žádné placení energií v ateistických kostelech, žádné pořady ve veřejnoprávní TV a veřejnoprávním rozhlase, žádnou podporu svých neexistujících institucí a organizací, atd.

    U církví je to ale něco úplně jiného, že? To, že JIM klesla popora na třetinu, by mohlo, a možná i mělo mít na jejich finanční i jiné vztahy se státem nějaké důsledky.

    PS. Mě bohatě stačí, že k nevíře se EXPLICITNĚ přihlásilo víc než dvakrát tolik lidí, než ke všem církvím dohromady.

  10. protestant

    Michal says:
    …. žádné placení energií v ateistických kostelech,

    protestant:
    Zeptám se stejně jako v diskuzi – žijeme oba ve stejném státě?

  11. Michal Post author

    Nevím.

    Pokud ty žiješ ve státě, kde mají ateisté kostely, ve kterých jim stát platí energie – pak určitě NE, nežijeme ve stejném státě 🙂 Ve státě kde já žiju, ateisté žádné kostely nemají, a po státu nic (ohledně své nevíry!) nechtějí.

  12. protestant

    to Michal:
    Ateisté samozřejmě něco chtějí. Chtějí, aby si stát ponechal majetky církví a aby tak z tohoto majetku měli užitek i oni.

  13. protestant

    to Michal:

    Pokud žiješ ve státě, kde stát církvím hradí energie, pak nemůžeš žít v ČR.

  14. Michal Post author

    Ateisté nemají žádné instituce ani organizace, a tedy nelze říct, že by cokoliv chtěli. Církve ten majetek chtějí, to je jisté. A je to politický problém. Rozhodně to nejsou ateisté versus církve. Ateisté prostě nejsou STRANOU v tom sporu.

  15. protestant

    Michal says:
    December 19, 2011 at 9:37 am
    Ateisté nemají žádné instituce ani organizace, a tedy nelze říct, že by cokoliv chtěli.

    protestant:

    Samozřejmě že mají – tou institucí je stát.

  16. Michal Post author

    No na energie klidně zapomeňme, jde přece o to že stát u nás církve financuje.

    A jen pro zajímavost – kdo tedy platí energie v kostelech? Svícení, atd.? Nechám se rád poučit! 😉

    Jak ale říkám, můj argument platí i tak. Církve toho po státu chtějí hodně, a to ve zcela konkrétních a pravidelných finančních tocích. Jestli v tom je či není svícení v kostelech je celkem fuk.

  17. protestant

    to Michal:
    Stát platí (jako kompenzaci výnosů církvím zabaveného majetku) pouze část platu kazatelů. Vše ostatní si platí církve samy.

  18. Michal Post author

    Stát není ateistická instituce. Stát je instituce sekulární, tedy ODDĚLENÁ od víry či nevíry svých obyvatel. Zejména je stát státem VŠECH, tedy věřících i nevěřících. Nebo vy snad nejste občany našeho státu?

    To teda byl zvonek, stát = ateistická instituce… ach jo…

Comments are closed.