Lesk a bída umírněných křesťanů

Umírnění křesťané už nevěří ve stvoření světa v šesti dnech. Nevěří ani v celosvětovou potopu, ani v pravdivost příběhu o Adamovi a Evě (jakožto jediných lidech na tehdejším světě) ani v to, že Bůh opravdu nařídil pozabíjet všechny muže, ženy i děti nepřátelského národa, ani řadě dalších věcí.

Někteří tvrdí, že tyto pasáže jsou jen obrazy, ale nikdy nejsou schopni vysvětlit obraz čeho by ta která pasáž měla být. Jiní říkají, že ty pasáže jsou “vytrženy z kontextu” – ale jsou-li vyzváni, aby uvedli ten kontext, který zcela mění význam těch dotyčných pasáží, jsou opět bezradní. Není divu, vzhledem k tomu, že takový kontext samozřejmě neexistuje.

Další velmi správně říkají, že ty pasáže jsou dílem tehdejších lidí a odrážejí tedy jejich mytologii, a jejich přístup ke světu (což bychom my ateisté samozřejmě celé podepsali) avšak nejsou schopni vysvětlit četné novozákonní jasné deklarace o pravdivosti a platnosti Starého Zákona. S Ježíšovým “nepomine ani čárka, ani písmenko ze Zákona ani z Proroků” si hlavu nelámou.

Existuje velmi široké spektrum různých a začasté protichůdných výkladů, kterými se snaží křesťané (všichni, včetně fundamentalistů a konzervativců!) problémy Bible racionalizovat. Každý z nich je pevně přesvědčen, že právě on je reprezentatem toho Pravého a Autentického křesťanství, že právě On to vše pochopil správně, zatímco ti ostatní se více či méně mýlí.

To je samo o sobě velmi pozoruhodné, a nabízí se otázka: Jak mezi nimi rozhodnout, kdo má pravdu?

Pro nás ateisty je ale klíčové uvážit: představuje nebo nepředstavuje umírněné křesťanství alternativu? Nemohou mít zastánci některého z myšlenkových proudů liberálního křesťanství pravdu?

Umírněné křesťany spojuje jejich “liberální”, nebo spíše volný přístup k Bibli. Ten se dá shrnout asi tak, že problematické pasáže v Bibli (ať už z hlediska přírodovědného (viz. pan Grygar: Bible není učebnicí přírodovědy!) či morálního, historického nebo jakéhokoliv jiného) není nutno brát vážně, zatímco ty ostatní ano. Zopakujme ještě jednou: Pokud pasáž do našeho vidění světa nezapadá, pak ji nemusíme brát vážně, pokud se nám naopak “líbí”, pak je nutno ji brát jako Slovo Boží.

Klíčová myšlenka nyní je: s tímto přístupem lze zjevně obhájit a vydávat za Boží Vůli v podstatě jakoukoliv tezi, se kterou k dokazování přistoupíme! Umírnění křesťané si z celého křesťanství (nejen, ale i z Bible!) vyzobávají jen to co se jim hodí a tvoří si tak obsah svého učení prakticky zcela arbitrárně, libovolně! Znovu připomeňme, že samozřejmě není divu, že různé proudy a podproudy křesťanů si “vyzobou” různé podmnožiny Biblických i jiných tvrzení, a dostanou tak obsahově jiná učení (o kterých všichni s bohorovnou jistotou prohlašují, že jsou “tím pravým křesťanstvím” a že většina “rozumných křesťanů” má názory jako oni).

Jak by ale mohl mít kdokoliv z nich pravdu, když si zjevně množinu tvrzení kterým “věří” zvolil dle své libovůle tak, aby jemu osobně (nebo skupině jeho blízkých) konvenovala?!

Nebo jinak: Pokud by měl mít kdokoliv z oněch názorových proudů v křesťanství pravdu, pak by si ji měl být schopen obhájit (v argumentačním rámci víry) proti ostatním. Měl by být schopen ukázat, proč on pravdu má a ostatní ne. Ukazuje se, že ve věroučných otázkách jsou výrazně silnější argumenty fundamantalistů. Lze se značnou jistotou říct, že z věroučného hlediska právě oni mají pravdu – ostatně reprezentují pojetí víry, které se tu drželo víc než jeden a půl tisíce let. Umírnění křesťané tyto principy opustili nikoliv z vnitřních, věroučných důvodů, ale z důvodů vnějších. Dnes už by prostě věřit ve stvoření v šesti dnech vypadalo poněkud hloupě.

Umírnění křesťané tedy selhávají jak na poli racionality, tak na poli víry. Z těchto a výše uvedených důvodů proto nejsou, a nemohou být alternativou, kterou by bylo možno brát vážně.

This entry was posted in Umírnění křesťané. Bookmark the permalink.

121 Responses to Lesk a bída umírněných křesťanů

  1. protestant says:

    Medea says:
    August 6, 2013 at 3:01 pm
    Reflexia trojičnej teológie v dvoch veľkých protestantských vyznaniach viery

    protestant:
    Hrozně mi připomínáš tento web:
    http://www.stjoseph.cz/
    Ti se také zapomněli někde v minulosti. 🙂

  2. Medea says:

    Protestant, mňa len zaujíma, v akej miere sa odchyľujú názory liberálnych prostestantov od článkov jednotlivých vyznaní 🙂

  3. carlos says:

    Protestane, měl jsem pocit, že ti rozumím, ale už mě to přešlo. Např. odpověď na otázku jestli je Michal Bůh je celkem jasně záporná. Tedy pokud beru to ce je v Bibli alespoň trochu vážně.
    Ty máš pocit, že se nějakým bádáním došo k nezvratným důkazům, že Marie nebyla panna? Že Ježíš nenesl hřích světa? Že stará vyznání už neplatí?

    Pro jistotu napíšu, že nemám žádný citát na podporu svých tvrzení, ale mám takový pocit z tvých odpovědí. 🙁
    Jestli ale sleduješ nějakou vyšší a utajenou strategii, která uniká mě i přítomným ateistům, tak se omlouvám.
    Mimochodem, na čtvrtek jsem si domluvil setkání s místním evangelickým farářem, tak se snad dozvím jak to ten Pokorný myslel. 🙂

  4. protestant says:

    to carlos:
    Asi jsi to psal, ale nějak jsem to přehlédl – z které jsi církve?

  5. carlos says:

    Ještě k tomu jestli je Michal Bůh: Iz 44, 6 Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: “Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.

  6. carlos says:

    to protestant: Jsem z Církve bratrské. Ty jsi předpokládám z ČCE?

  7. protestant says:

    carlos says:
    August 6, 2013 at 3:50 pm
    to protestant: Jsem z Církve bratrské. Ty jsi předpokládám z ČCE?

    protestant:
    Znám několik liberálních křesťanů z CB.

  8. protestant says:

    Ano. Jsem z CB.

  9. protestant says:

    Není od vás Pavel Hošek? Ten například v rozhlase předvádí poměrně liberální víru.

  10. protestant says:

    Oprava – jsem samozřejmě z ČCE (chyba ctrl V 🙂 )

  11. protestant says:

    Nebo liberální bratři Rejchrtové – ti také přišli z CB.

    Jen dotaz – platí u vás stále, že staršovstvo povoluje účast na VP?

  12. carlos says:

    Hoška znám, ale jeho veřejná vystoupení moc nesleduju. Budu si muset něco poslechnout. Napadá tě něco konkrétního? Pokud ano, pošli odkaz – dík.

  13. carlos says:

    protestant says: Jen dotaz – platí u vás stále, že staršovstvo povoluje účast na VP?

    Asi jak kde, u nás ne. Myslím, že před časem jsme se dohodli, že hlavní zodpovědnost za hodné přistupování přesuneme na příjemce.
    U nás jen vysvětlíme, kdo je pozván a varujeme před nehodným přistupováním k VP.

  14. protestant says:

    U vás nejsou pozváni VŠICHNI?

  15. carlos says:

    U nás jsou pozváni všichni křesťani.
    Tedy ti kteří: 1) odevzdali svůj život Kristu (vyznali Krista jako Pána svého života), 2) jsou členy církve (závazně v nějakém společenství), 3) byli pokřtěni, 4) zápasí s hříchem.

  16. Medea says:

    Medea: “Pokorný je veľmi liberálny kresťan, ktorý neuznáva Božstvo Ježiša (súdim tak podľa textov, ktoré som od neho čítala). Pokorný neuznáva Nicejsko-Konstantinopolské krédo.”

    Protestant: “Zde jsi svoji fantazii popustila uzdu hodně…”

    Medea: “Ak už chceš obhajovať Pokorného “ortodoxiu” (v duchu Nicejsko-Konstantinopolského vyznania), tak sem daj nejaký Pokorného citát alebo citáty, v ktorom Pokorný pritakáva trojičnej teológii, uznáva, že Ježiš sa narodil z Márie panny a zomrel za naše hriechy”

    Protestant: “Tohle všechno máš v jeho knize Apoštolské vyznání…”

    Protestant cituje:
    “Tento nález nás však nemůže vést k závěru, že
    článek o narození z panny je nebiblický a zbytečný.
    Především vyjadřuje to, co jsme ve dvou bodech
    shrnuli jako jeho nepochybný základ. Na tom zále-
    želo těm, kdo vyznání formulovali. Jistě byli v rám-
    ci svého obrazu světa přesvědčeni také o biologické
    pravdivosti svého výroku víry, ale tím nebyla slova
    o narození z Ducha a z Panny motivována. Navíc
    bychom projevili stejnou tendenci k ideologizaci
    víry, jakou projevili zastánci biologické věrohod-
    nosti tohoto výroku, kdybychom tvrdili, že biolo-
    gické panenství je tím historicky vyloučeno. V his-
    torii se dějí věci velmi nepravděpodobné a vymyka-
    jící se běžným důkazům.
    Jedno však je zřejmé. Platnost tohoto článku není
    vázána na jeho fyziologickou či gynekologickou věro-
    hodnost. Jde o vyznání, že Ježíš je plným člověkem,
    ale současně člověkem, který překonal tlak hříchu.
    Významní bibličtí svědkové svou víru s biologickou
    mimořádností Ježíšova narození nespojovali a prohla-
    šovat o někom, že není pravověrným křesťanem, ne-
    chápe-li výrok o Panně v biologickém smyslu, je z no-
    vozákonního hlediska stejnou herezí jako je ta, která
    tento výrok vyznání zcela odmítá. V církvi je tedy
    místo pro ty, kdo svou víru v Ježíše jako Syna Božího
    a nového člověka spojují s představou o Mariině bio-
    logickém panenství stejně jako pro ty, kdo se soustře-
    ďují jen na podstatu takového vyznání. Jakmile by se
    však pro tohle začali kaceřovat, minou se cílem jedni
    i druzí.”

    No, tak moment! Protestant, ja som predsa písala o “ortodoxii” podľa Nicejsko-Konstantinopolského kréda. Ten citát z Pokorného, sa týka akého kréda? Ak apoštolského, tak je dosť mimo. V apoštolskom kréde nie je jasne vyjadrená trojičná doktrína, teda aj nejaký popierač toho, že Ježiš Kristus je Boh (ktorý by napr. považoval Ježiša len za nejakého adoptívneho Syna Božie alebo za stvorenie, v duchu ariánskeho: “bol čas, keď Syn nebol”), by sa mohol stotožniť s apoštolským krédom.

    Apoštolské krédo:

    Věřím v Boha,
    Otce všemohoucího,
    Stvořitele nebe i země.

    I v Ježíše Krista,
    Syna jeho jediného,
    Pána našeho;

    jenž se počal z Ducha svatého,
    narodil se z Marie Panny,
    trpěl pod Pontiem Pilátem,
    ukřižován umřel i pohřben jest;
    sestoupil do pekel,
    třetího dne vstal z mrtvých;
    vstoupil na nebesa,
    sedí po pravici Boha,
    Otce všemohoucího,
    odtud přijde soudit
    živé i mrtvé.

    Věřím v Ducha svatého,
    svatou církev obecnou,
    společenství svatých,
    odpuštění hříchů,
    vzkříšení těla
    a život věčný.

    Amen.

  17. protestant says:

    to Medea:
    Bude lepší, když si tu knihu přečteš ( má asi tak 80 stran) a uvidíš sama kterého vyznání se týká

  18. protestant says:

    carlos says:
    August 6, 2013 at 4:48 pm
    U nás jsou pozváni všichni křesťani.
    Tedy ti kteří: 1) odevzdali svůj život Kristu (vyznali Krista jako Pána svého života), 2) jsou členy církve (závazně v nějakém společenství), 3) byli pokřtěni, 4) zápasí s hříchem.

    protestant:
    To je dobře, že jsou u vás pozváni VŠICHNI. Nedovedl bych si představit jako presbyter rozhodovat o tom, zda se někdo může či nemůže zúčastnit VP.

  19. Cestmír Berka says:

    Petr Žáček Čestmír Berka je v tom hodne demagogie, co rikate.. libi se mi tradicni argumentace, ze kdyz se nekdo hlasi ke katolikum, musi byt takovy a makovy, protoze jinak se k nim prece hlasit nemuze. argumentace kruhem. Uz jste napsal ten mail Grygarovi, kde diskutujete s nim o konceptech jeho viry?

    Tahle debata je v podstate o takovem virtualnim Grygarovi. Jedni rikaji, ze veda a vira muzou koexistovat docela dobre, kdyz ma clovek aspon trochu rozum. Druzi na to oponuji, ze tenhle virtualni Gygar je hrozny pokrytec a kdyz uz je nekdo skeptik, mel by durazne odmitat vse nedokazatelne (wtf?).

    Padla tu otazka na Pavla Vachtla, jestli si je jisty, ze je ateista. U nekterych komentaru mam chut se zeptat, jestli jste si jisti, ze jste opravdu jen skeptici a ne neco trochu jineho..

    Kazdopadne vtipna diskuze (jako obvykle..), kdyz si uvedomite, ze ateisti jsme tu vsichni. Ale, velke prekvapeni, nejsme roboti, takze muzeme mit i ruzne nazory. Snaha o jednotnou linii, jednotne mysleni, odsuzovani nazoru, ktere proste lide v sobe maji, i kdyz jsou schopni je “skepticky” odlisit od realneho zivota, prace.. holt k tomu militantnimu ateismu si asi cestu nikdy nenajdu
    Před 4 hodinami

    Čestmír Berka Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?
    Grygar:
    Nemám. Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně.
    Před 43 minutami

    Čestmír Berka Takže zázraky svatých jo, ale permoníky už ne? Nebo i permoníky?
    Před 42 minutami

    Petr Žáček Čestmír Berka aha, mohl byste me prosim odkazat na clanek, kde se nejaky skeptik vyjadruje k permonikum?

    mimochodem, ten Grygaruv postoj dovedu zrovna v tomhle pochopit (i kdyz ho nesdilim), mikrosvet mi prijde mnohem zazracnejsi a uzasnejsi, nez libovolny pozemsky zazrak
    Před 26 minutami

    Pavel Zoubek Ten postoj pana Grygara v tomto ohledu nevypadá příliš skepticky, ale nemyslím si, že to myslel tak, jak to vyznívá. Napište jemu, zeptejte se ho na to. Těžko tu můžeme obhajovat jeho postoje nebo je napadat, když je sami neznáme. Proto – co kdybyste se přestal bavit o jednotlivých výrocích pana Grygara, když nikdo neznáme kontext, a zkusil diskutovat spíše v obecné rovině?
    Před 16 minutami · To se mi líbí · 1

    Čestmír Berka http://www.poutnik-jan.cz/uvahy–c/ceska-vize-prispevek-jiriho-grygara/…..Absence duchovních hodnot. Ateismus ruku v ruce s pověrčivostí a pavědami.!!!
    Před 14 minutami · To se mi líbí

    Pavel Zoubek Dobře, tak ne, když nechcete. Já dávám unfollow post a mizím, je to tu stále dokola to samé.
    Před 10 minutami · To se mi líbí

    Čestmír Berka Sakra, jaktože neznáme kontext? Zdá se mi, že nejste tak úplně bystří…když nechápete, že mi nejde vůbec o sympatického zasloužilého astronoma, ale o to, kde je hranice skepticismu. Takže znovu- zázraky svatých, stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání je ještě skeptické, ale permoníci už ne?