Slovo ateismus pochází z řeckého „atheos“, tedy a-theos, což znamená „bez boha“. Přirozená definice ateismu tedy říká, že ateismus je nevíra v Boha. Každý kdo v sobě nemá víru v žádného Boha je tedy ateistou.
Ateismus není ani víra, ani světonázor, ani ideologie, jak by mohla napovídat koncovka -ismus. Ateismus sám o sobě neimplikuje žádný názor na vznik Vesmíru, na vznik života, na morálku, atd.
Ateisty jsou například
1) lidé, kteří z nejrůznějších důvodů o možnosti existence Boha nikdy neslyšeli. Těm se říká implicitní ateisté.
2) lidé, kteří o možnosti existence Boha a o různých náboženstvích sice slyšeli, ale nepřikládají tomuto tématu velkou váhu. V Boha nevěří, a o celé záležitosti ani nepřemýšlejí. Do této skupiny lze zřejmě zařadit poměrně výraznou část Čechů.
3) lidé kteří možnou existenci Boha pokládají za téma hodné pozornosti, kteří o náboženství a o Bohu přemýšlejí, a kteří po zhodnocení jim známých argumentů došli k názoru, že víra v boha není opodstatněná.
4) lidé kteří pociťují jistotu že žádný Bůh neexistuje a otevřeně jeho existenci popírají.
Skupina (1) je jistě velmi málo početná (patří do ní např. některá přírodní etnika), ale o to důležitější a zajímavější je z teoretického hlediska.
Do skupiny (4) mohou patřit lidé indoktrinovaní nějakou ideologií, např. komunistickou. Jsou také docela zajímaví z teoretického hlediska (protože jejich postoje lze označit za jistý druh sekulární víry), a v praxi jde dnes o skupinu naprosto marginální. Autor tohoto textu neví o žádném ateistovi, kterého by sem bylo možné zařadit. Nepatří sem např. ani tak “skalní ateista” kterým je Richard Dawkins.
Pro nás budou důležité hlavně názory a argumenty skupiny (3).
Za povšimnutí stojí, že křesťané se s oblibou vymezují proti (dnes už spíše jen teoretické) skupině (4), protože z diskuze s příslušníky jiné (byť sekulární) víry lze vyjít neporažen mnohem snadněji, než z diskuze s člověkem, který má své postoje promyšleny a podepřeny racionálními argumenty…
Colombo: to už psal, jeho odpověď zní, že prý bůh není automat. Že studie to prokazovat nemusejí, ale modlitby stejně fungují a basta 🙂 Snažíme se na boha aplikovat lidská pravidla, svazovat ho, a to je špatně. Aneb ať žije logika 🙂
Moc mne to nezajímá. Umístil jsem to zde pouze jako ukázku, že se tím někdo zabývá. A také nejsem psycholog či sociolog co by to mohl kvalifikovaně posoudit. A myslím, že to v závěru psycholog (a věřící) Jaro Křivohlavý tak hodnotí – jako nerelevantní.
Myslím, že se v představě co chce Bůh mýlíme všichni. 🙂
protestant: tohle není věc psychologie a sociologie, ale matematiky a vědy. Tady vám žádná psychologická poučka nepomůže. Jde o to mít vhodná data a ty vhodným způsobem vyhodnotit. Valná většina těchto studií právě v tomto selhává a stávají se tendenční.
Vidím, že zde některým chybí znalost významů některých pojmů. Modlitba není prosba, ale rozhovor s Bohem, anděl není chlapeček s křidélky, ale jednoduše posel, svatý neznamená morální ani jiné vlastnosti ale funkci – služba Bohu atd, víra je od slova věřit, ne vědět atd…
… všichni se mýlíme v představě, co chce bůh ohledně NÁS? 🙂
Takže bůh po nás něco chce – a nechce nám to sdělit? Nebo nám to nemůže sdělit? Nebo nám to neumí sdělit…?
Nezdá se vám to trochu zvláštní představa?
Já jen podotýkám, že to čím se tu teď zabýváme, je ryze VAŠE soukromé náboženství, protestante 😉 To v žádném případě není křesťanství. Myslím že by to tu mělo zaznít 🙂
Ta data bez sociologa či psychologa neseberete. Prohlášení “jsem věřící” ještě neznamená, že je člověk věřící, stejně jako “modlil jsem se za xy” neznamená, že to skutečně byla modlitba. Teprve psycholog (u jednotlivce) a sociolog (u skupiny) dokáže z těchto dat vytvořit nějaký smysluplný vzorek – na kterém se pak už může vyřádit matematik.
A jaké by mohlo být teda vaše vysvětlení ohledně toho, že bůh po nás něco chce, a my nevíme co? Nechce nám to říct, nemůže, nebo neumí?
A nebo po nás ve skutečnosti nic nechce?? (to je s dovolením můj názor 😉 )
to Michal:
“Víra bez pochybností by vedla k fanatismu.”
http://www.halik.cz/clanky/o_ateismu_pochybnostech_vire.php
“Kdyby dvojčetem naší víry nebyly tomášovské pochybnosti, nebyli bychom věřícími, byli bychom fanatiky.”
http://liben.evangnet.cz/kazatelna/apologie-tomasovske-nevery/
“Především by si člověk neměl představovat, že křesťanská víra je stav naprostého a pevného přesvědčení, které se dá nazvat jistotou. Mnozí lidé, kteří se přišli podívat do kostela na bohoslužby, získali dojem, že lidem kolem nich musí být všechno jasné, o ničem nepochybují a všemu, co slyší, neochvějně věří. Tak tomu ale není. I po mnoha letech je křesťan svým způsobem stále na začátku a klade si řadu nepříjemných otázek. Kdyby si je nekladl, nebyla by to již víra, ale fanatismus.
Víra je právě proto vírou, že je spojena s pochybností a nejistotou. Lépe řečeno víra se z pochybností a otázek rodí. Křesťanská víra není setrvalý stav mysli, kdy člověk o ničem nepochybuje a jde neochvějně za svým cílem. Víra je krok do neznáma. Svým způsobem musíme každý den uvěřit znovu. Můžeme se přitom sice opřít o předchozí zkušenosti, ale v každé situaci je důvěra v Boha něčím novým, nesamozřejmým a nevyzkoušeným.”
http://brno1.evangnet.cz/node/334
Máte pocit, že po vás Bůh něco chce?
A tomu že nás Bůh neumí oslovit bych moc nevěřil. To by na světě nebylo více jak50% lidí kteří jej slyší.
Ještě co na to profesor evangelické teologické fakulty v Praze ve svém biblickém slovníku:
Naproti tomu Bůh biblický je jediná, nevystižitelná, nadsvětná, svrchovaná bytost, Stvořitel, Pán a Dárce všeho dobrého, nepochopitelná a tedy nepředstavitelná a nezobrazitelná
http://www.cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm
Protestant: když chcete něco vědecky zkoumat, musíte to kvantifikovat.
Ale jak kvantifikovat něco, o čem sám tvrdíte, že je to nekvantifikovatelné?
V tomhle nebo v matematických metodách studie většinou selhávají. Často selhávají v obou.
To Michal:
“Způsob myšlení inteligentních věřících lidí – to je to co zatím moc nechápu Ale snažím se je pochopit… je to pro mě zajímavé téma.”
Možná tento článek bz vám mohl něco ozřejmit:
http://www.teologicketexty.cz/casopis/2007-4/Prirodni-vedy-a-teologie-nad-knihou-prirody.html
Prof. RNDr. Jan Fischer, DrSc.
Přednáší teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK a věnuje se základnímu výzkumu v teorii elementárních částic ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.
to Colombo:
Ano. Exaktní vědy zde selhávají.
Protestante jak vůbec víte, že nemají pravdu fundamentalisté? Že bible není autentické slovo boží, sdělené skrze proroky, přesně jak o sobě tvrdí, a že bůh nechce abychom ji také tak chápali? Jak víte, že ten kdo těmto pravdám nevěří, nepůjde do pekla?
To Michal:
“Způsob myšlení inteligentních věřících lidí – to je to co zatím moc nechápu Ale snažím se je pochopit… je to pro mě zajímavé téma.”
Možná i tyto články by vám mohly něco ozřejmit:
http://www.vira.cz/Tematicke-oblasti/Online-Rozhovory/Ptejte-se-Jiriho-Grygara.html
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Proc-verim-v-Boha.html
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Veda-a-vira-jednota-nebo-boj-protikladu.html
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Rozhovor-s-astrofyzikem-Jirim-Grygarem.html
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Já to nevím. Ale věřím že nemají.
Mezi námi – to zda fundamentalisté mají či nemají pravdu nevíte ani vy. Možná půjdete také do pekla. (Nějak vás to peklo přitahuje 🙂 )
Jistě 🙂 Na té samé hladině jistoty, kdy nevím jestli náhodou nežiju v Matrixu, popř. že se mi všechno jenom nezdá, tak na téhle hladině jistoty je možné i to že mají pravdu fundamentalisté a já půjdu do pekla. Ale to mě vůbec netrápí, věříte? 🙂
Ale mělo by. Ty kotle s vařícím olejem, čerti kam se podíváte ….. 🙂