Kniha návštěv

Zde nabízím volný prostor k diskuzi o tomto webu, připomínky k němu, náměty na vylepšení, a nebo obecné komentáře které se nehodí k žádnému z článků.

2,839 thoughts on “Kniha návštěv

  1. protestant

    Slávek Černý says:
    Na druhou stranu ale netuším, jakou autoritu a legitimitu může mít v argumentaci dnešního člověka propagandistická literatura jedné židovské náboženské frakce z doby kolem roku 700 př.n.l. (mám na mysli hlavně Pentateuch).

    protestant:
    Bez živého Boha žádnou.

  2. Slávek

    protestant: Antimodloslužebnické tendence obsahují i starší starozákonní texty.

    Slávek: ty, které je neměly se do Bible nedostaly

    protestant: To ale dokazuje, že existovaly. A dávno před Jošiášem.

    Slávek: Jasně, asi ano. Teď jsem si četl knihy Králů i Deuteronomium a v podstatě jsem přesvědčen, že i ti, co byli proti zobrazování bohů byli polyteisté. Oni nikde netvrdí, že YHWH je jediný. Nakjonec YHWH je s jinými bohy poměřován a ostatní bohové žalostně selhávají. Nikde se ale nepíše, že neexistují.

    Kde je vlastně v Bibli ta první zmínka o tom, že Jahve je jediný?

  3. Slávek

    Slávek says:
    April 30, 2012 at 8:21 pm
    Protestante, s pomocí ducha svatého najdeš slovo Boží kdekoliv.

    protestant: Opravdu? Kdekoliv? Ty máš s Duchem Svatým takovéto zkušenosti? Nevěřím.

    Slávek: Já osobně ne, ale mrkni třeba na Dannera. Můj dojem je, že jakmile se někdo odvolává na pomoc ducha svatého, tak nic není nemožné.

  4. Slávek

    Slávek says:
    April 30, 2012 at 8:21 pm
    Protestante, s pomocí ducha svatého najdeš slovo Boží kdekoliv.

    protestant: Opravdu? Kdekoliv? Ty máš s Duchem Svatým takovéto zkušenosti? Nevěřím.

    Slávek: Já osobně ne, ale mrkni třeba na Dannera. Můj dojem je, že jakmile se někdo odvolává na pomoc ducha svatého, tak nic není nemožné.

  5. Danner

    Slávek: Já osobně ne, ale mrkni třeba na Dannera. Můj dojem je, že jakmile se někdo odvolává na pomoc ducha svatého, tak nic není nemožné.
    Danner: Přesto není Boží slovo kdekoliv. Porušovala by se svobodná vůle.

  6. Slávek Černý

    Danner: Přesto není Boží slovo kdekoliv.

    Slávek: chceš říci, že existuje něco, co nestvořil bůh s nějakým záměrem? Chceš tvrdit, že Bůh nevěděl, jak se bude lidstvo vyvíjet a nevěděl již při stvoření třeba o Holocaustu nebo o Srí Lanském tsunami? není snad vše boží výtvor?

  7. Danner

    Co je svobodná vůle?
    Danner: Něco, co Bůh stvořil, abychom se mohli my sami rozhodnout, jestli s Bohem budeme žít.

  8. Danner

    Slávek: chceš říci, že existuje něco, co nestvořil bůh s nějakým záměrem?
    Danner: Ne. Proč?
    Slávek: Chceš tvrdit, že Bůh nevěděl, jak se bude lidstvo vyvíjet a nevěděl již při stvoření třeba o Holocaustu nebo o Srí Lanském tsunami?
    Danner: Ne. Proč?
    Slávek: není snad vše boží výtvor?
    Danner: Ne. Proč?

  9. Colombo

    Danner: Něco, co Bůh stvořil, abychom se mohli my sami rozhodnout, jestli s Bohem budeme žít.

    Colombo: takže nevíš?

  10. Danner

    Colombo: takže nevíš?
    Danner: Ne nevím, říkal jsem:
    “Danner: Něco, co Bůh stvořil, abychom se mohli my sami rozhodnout, jestli s Bohem budeme žít.”

  11. Colombo

    Dobrá. Pořád je tu ta možnost, že já jsem prostě debil.

    Můžeš to rozepsat tak, aby jsi se zbavil veškerých nejasností? Tohle mi totiž vůbec nic neříká.
    Můžem začít třeba u rozhodnutí. Jak vzniká? Na základě čeho? Mějme dvě ekvivalentní rozhodnutí A a B… Pak mějmě dvě neekvivalentní rozhodnutí A a B. Řekněme, že A je ohodnoceno jako lepší, než B. Kde je tam ta svobodná vůle?

  12. Slávek Černý

    Colombo: Můžem začít třeba u rozhodnutí. Jak vzniká? Na základě čeho? Mějme dvě ekvivalentní rozhodnutí A a B… Pak mějmě dvě neekvivalentní rozhodnutí A a B. Řekněme, že A je ohodnoceno jako lepší, než B. Kde je tam ta svobodná vůle?

    Slávek: Svobodná vůle je vědomě učinit jakékoliv rozhodnutí, A nebo B, jen na základě naší úvahy. Z nějakých důvodů se mohu rozhodnout i pro špatné rozhodnutí. Svobodná vůle je i to, že si mohu svobodně nastavit kritéria, podle kterých rozhodnutí hodnotím.

    To píšu s tím, že si myslím, že ve skutečnosti máme jen iluzi svobodné vůle. Ale píšu, jak ji chápu já.

    Ve skutečnosti si myslím, že se vědomě rozhodovat nemůžeme a naše rozhodnutí jsou nezávislá na našem vědomí.

  13. Hermes

    Slávku, sbohem a šáteček. Jsou-li naše rozhodnutí nezávislá na našem vědomí, znamená to, že na naše rozhodování nemá žádný vliv, jak racionálně, nebo iracionálně uvažujeme?

    Nebo je snad racionalita nevědomá? To by mi tedy hlava nebrala. Já osobně, když nad něčím uvažuju, nebo dělám nějaký výpočet, tak to vědomě vnímám.

  14. Colombo

    Poslední dobou mi to furt žere posty.

    Každopádně, Herme. Moderní poznatky z teorie her, teorie rozhodování a v neposlední řadě i bayesiánská pravděpodobnost a DeFirnetiho interpretace, odsouvají špatně nadefinovanou svobodnou vůli někam mezi pohádky.
    http://en.wikipedia.org/wiki/Decision_theory

  15. protestant

    Slávek: Jasně, asi ano. Teď jsem si četl knihy Králů i Deuteronomium a v podstatě jsem přesvědčen, že i ti, co byli proti zobrazování bohů byli polyteisté. Oni nikde netvrdí, že YHWH je jediný. Nakjonec YHWH je s jinými bohy poměřován a ostatní bohové žalostně selhávají. Nikde se ale nepíše, že neexistují.

    protestant: Já si osobně myslím, že tvoje snaha Bible čerpat data o skutečnosti je podobná jako Danerovo čerpání informací o Arše.

  16. protestant

    Slávek Černý says:
    Ve skutečnosti si myslím, že se vědomě rozhodovat nemůžeme a naše rozhodnutí jsou nezávislá na našem vědomí.

    protestant:
    Takže inklinace k ateismu či víře je na našem vědomí nezávislá?

  17. Hermes

    Protestante, je to prostý determinismus: žijeme v nejateističtější zemi, takže být ateistou znamená prostě přebírat společenské uzance a modely chování. Kdepak nějaké vědomé rozhodnutí. 😉

  18. Slávek

    Herme, sice nevím, co je to “uzanec”, ale jinak v podstatě souhlasím. Výchova určitě učrčitě výrazně ovlivňuje naše vzorce chování.

    Děti potom ve svém životě napodobují chování rodičů a nebo naopak se proti němu vymezují.

  19. Slávek

    Herme: Nebo je snad racionalita nevědomá? To by mi tedy hlava nebrala. Já osobně, když nad něčím uvažuju, nebo dělám nějaký výpočet, tak to vědomě vnímám.

    Slávek: napsal jsi to pěkně. Když nad něčím uvažuješ nebo se rozhoduješ, tak to vnímáš 🙂 To je ale tak vše, co s tím děláš. Nebo alespoň ta část tvého myšlení, kterou identifikuješ jako “já”.

    Ono je to celé trochu složitější a lze k tomu přistoupit z několika směrů.

    1) dnes už poměrně uznávaný model popsaný v knize http://www.amazon.com/gp/product/0374275637/, která letos vyjde i česky. Ten chalpík zam to dostal nobelovku. Ten článek, za kterej to dostali je poměrně přístupnej a je již z roku 1974: http://psiexp.ss.uci.edu/research/teaching/Tversky_Kahneman_1974.pdf .

    Jedná se o to, že naše myšlení dělíme na rychlé a pomalé. To rychlé většinou probíhá nevědomě a tvoří většinu našeho rozhodování a myšlení. Například když vidíš obličej naštvaného člověka, který otvírá ústa, tak okamžitě vyhodnotíš, že je naštvaný a že pravděpodobně začně něco křičet. Tyto závěry uděláš, aniž bys o nich vědomě přemýšlel a přitom vyžadují zpracování a vyhodnocení spousty dat. Teprve, když toto rychlé myšlení narazí na situaci, se kterou si šmahem neporadí, potom nastupuje vědomé přemýšlení o kterém hovoříš. Například když vidíš příklad 17×24=?, tak v tu chvíli začneš aplikovat nějaký vědomý a naučený postup, k vyřešení daného problému. Ten je v tomto případě mnohem jednodušší, než ten s naštvaným obličejem.

    2) Druhý přístup je, že začneš skutečně přemýšlet o tom, kde se berou tvoje myšlenky a rozhodnutí. Abych ti to demonstroval, tak teď napíšu nějaké náhodné slovo, třeba pampeliška. Proč jsem ale napsal slovo pampeliška a ne třeba maceška? A proč píšu o květinách? Raději napíšu slovo Volvo. A budu zkoumat, proč jsem se rozhodl pro Volvo. Domnívám se, že jsem o něm četl zmínku v jedné diskusi o autech. Byl tam ale zmíňeno i Audi, tak proč jsem nenapsal Audi? Když takhle sleduješ vývoj jakékoliv své myšlenky, tak dříve nebo později dojdeš do situace, kde se tvoje rozhodnutí začne ztrácet v hlubinách nevědomí. (Proč jsem vybral příklady z diskuse o autech?). Dojdeš k zjištění, že nevíš proč jsi se tak rozhodl. Takže sice jsi se rozhodl svobodně, jako já s příkladem toho slova, ale zároveň zjistíš, že tvé “já”, tvé vědomí neví, proč jsi se tak rozhodl. Jaká je to potom svobodná vůle, když tvé vědomí nebylo schopné ovlivnit tvé rozhodnutí. Jaká je to svobodná vůle, když to rozhodli nějaké elektrochemické pochody v tvém mozku, nad kterými nemáš žádnou vědomou formu kontroly?

    3) A posledním přístupem ke svobodné vůli je Libetův experiment (od té doby mnohkrát replikován a vylepšen). http://en.wikipedia.org/wiki/Benjamin_Libet Jde o to, že vědci byli schopni predikce rozhodnutí, které člověk udělá dříve, než ten člověk začal o problému vůbec přemýšlet. Predikci prováděli na základě monitoringu mozku a později byli schopni určité rozhodnutí dokonce indukovat, aniž by si toho byl člověk vědom, když elektromagneticky aktivovali určitou oblast v mozku. Jaká je to potom svobodná vůle, když jsou naše rozhodnutí dána dříve, než se vůbec začneme vědomě rozhodovat?

Comments are closed.