Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).
Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.
Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.
Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.
Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.
Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.
Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?
Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.
Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)
Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?
Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?
Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.
Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.
Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.
Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.
Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.
Foxy, co říkáš není obrovské zjednodušení ale i obrovský nesmysl. Je to docela síla, tohle vysvětlení nepřijímá nikdo z fyziků a ty to takhle v kostce vidíš. To je síla :-)…Feynmanovo prohlášení: Kvantové fyzice nikdo nerozumí…co to je třeba nelokálnost či experiment se dvěma štěrbinami?????? Foxy, tohle je definitivní tvoje zesměšnění. Vědci říkají svět je v základech podivný, nelokální, odporující zdravému rozumu…….nechtějí přiznat existenci něčeho vyššího a ty jsi to dávno rozřešil
Richard P. Feynman
Byly časy, kdy noviny psaly, že pouze dvanáct lidí rozumí
teorii relativity. Nevěřím, že tomu tak kdy bylo. Možná
bylo období, kdy jí rozuměl pouze jeden člověk, protože
byl tím jediným, kdo ji měl v hlavě dřív, než napsal
svůj článek. Ale potom si lidé článek přečetli a mnoho
z nich teorii relativity tak či onak porozumělo, rozhodně
jich bylo víc než dvanáct. Naproti tomu si myslím, že
mohu bezpečně prohlásit, že není nikdo, kdo by rozuměl
kvantové mechanice.
Richard P. Feynman
http://optics.upol.cz/userfiles/file/prezent-kvant.pdf
“Zdá se mi, že kdyby někde měla být vidět ruka návrháře, bylo by to ve fundamentálních principech, konečných přírodních zákonech, v knize pravidel, kterými se řídí všechny přírodní jevy. Ty fundamentální zákony zatím neznáme, ale ty, které jsme zatím poznali, jsou dokonale neosobní a život v nich nehraje žádnou zvláštní roli. Neexistuje živá síla. Jak řekl Richard Feynman, když se podíváme na vesmír a pochopíme jeho zákony, “teorie, že to vše je uspořádáno jako jeviště pro Boha, aby sledoval boj člověka se zlem ve jménu dobra, se nezdá být přiměřená.”
Je pravda, že když byla kvantová teorie nová, někteří fyzici si mysleli, že vrací člověka zpět na scénu, protože její principy nám říkají, jak spočítat pravděpodobnosti různých jevů, které měří nějaký pozorovatel. Avšak počínaje prací Hugha Everetta před čtyřiceti lety se fyzici, kteří se nad těmito aspekty hluboce zamýšlejí, přiklánějí k naprosto objektivní formulaci kvantové mechaniky, ve které se s pozorovateli zachází jako se vším ostatním. Nevím, zda se už podařilo tento program úspěšně dovést do konce, ale věřím, že se to podaří.
Musím připustit, že i když fyzici dosáhnou až tam, kam dosáhnout mohou, že až budeme mít finální teorii, náš obraz světa stále nebude úplně uspokojivý, protože tady stále bude otázka “proč”. Proč tato teorie, a ne nějaká jiná? Například proč svět popisuje kvantová mechanika? Kvantová mechanika je jednou ze součástí moderní fyziky, která pravděpodobně nedotčena přejde do každé budoucí teorie. Kvantová mechanika však není logicky nevyhnutelná, dokážu si představit vesmír, který by se místo toho řídil newtonovskou mechanikou. Existují tedy záhady, které věda nemůže odstranit.”
Weinberg, Steven: Tváří v tvář, Věda a její intelektuální protivníci
http://www.eaurora.cz/knihy/182_c.htm
🙁 🙁 🙁 🙁 Asi bůh není a hmota a hmotná energie je všechno, zatím to tak vypadá. Žádné inteligentní energie a vesmírné vědomí není a vše mluví proti němu 🙁 🙁 🙁
Zatím a hezký den
…co to je třeba nelokálnost či experiment se dvěma štěrbinami??????
Marti, mrzí mne, že ti rozšlapávám bábovičky.
Ale fysika, byť i kvantová, nestojí na citátech. Byť by ty citáty sebevtipnější byly.
Foxy je mi líto, ale ty nevíš vůbec nic. o kvantové fyzice. Ta je silně podivná. To říká každý, kdo se podívá na její důsledky. Je mi líto. A co se týče antiteisty alias svate hmoty – tad yje třeba říci, že Everettova teorie, kdy se v každém okamžiku rozdvojujeme a do jiných vesmírů je ještě podivnější. Tedy dal tomu korunu. Tato interpretace je silně menšinová ale možná ještě podivnější než kodaňská. Svět je podivný, otázkou je jak to interpretovat. A v tom nemá nikdo jasno. Řada vědců tvrdí, že ani v podivném světě, překračujícím lidský rozum zkušenost, neexstuje nebo nemusí existovat něco vyššího. To je zcela legitimní. Ale protestovat proti podivnosti kvantové fyziky??????,, Foxy u mne klesla – experiment se dvěma štěrbinami či nelokálnost – jestli o tom nikdy neslyšela, tak mám silné pochyby o jejím intelektuálním zázemí. O Antiteistovi resp. svate hmote není třeba nic říkat. Ten se zesměšnuje stále.
Foxy přečti se něco vědeckopopulárního o kvantové fyzice, prosím…než mi začneš vysvětlovat co je kvantová fyzika a že na ní nic podivného není…prosím
Kde existuje elektron, pokud není registrován? Prosím o odpověď. Existuje i když není pozorován na nějakém místě, někde ve vesmíru?…podle kvantové fyziky zcela jednoznačně ne…..existuje superpozice stavů…ale ta vypadá jak?: Hroutí se přeci vlnová funkce a to je abstraktní pojem
martiXXX (April 10, 2014 at 5:20 pm) says:
“Foxy přečti se něco vědeckopopulárního o kvantové fyzice, prosím…”
Doporučuji ti:
http://www.aldebaran.cz/
Hezký večer!
Flanker.27:
To mi připomíná hlášky z Bohové musí být šílení:
Ta žena se mu nelíbila. Byla moc bledá a velká. Muž by musel hrabat celý den, aby ji uživil…
Xi-Xao viděl podivnou osobu. Vzdáleně mu připomínala ženu.
😀
Samain: Jo – to je dokonalý film. I dvojka se povedla. Trojka už za mnoho nestojí.
Medea napsala:
“Pavel, podľa Akvinského, Boh nechce robiť nemožné veci 🙂 ”
A opět:
“Nemôže robiť, a ani nechce robiť, tak :)”
Pavel:
Já jsem o tom přemýšlel a myslím si, že jsem byl inspirovám k tomu, abych upravil svůj názor. Nyní si myslím, že to je tak, že Bůh určuje platnost logiky, takže spíš nechce dělat logicky nemožné věci. Mohl by si zřejmě třeba stvořit svět, kde by platila jiná logika.
flanker.27 napsal:
“Třeba s mou ženou jsme spolu žili 9 let, než jsme se vzali, kromě ní jsem neměl jiný sexální poměr a jen proto, že jsme nebyli dlouho v manželství, nevidím na tom nic špatného a jestli bůh ano, tak ať si trhne nohou :D”
Pavel:
To beru jako neoficiální manželství. To je snad v pořádku podle Bible. Římští katolíci však asi tvrdí něco jiného.
Pavel napsal:
“Ach jo. Nějaké vědecké teorie, přece nejsou žádné nezvratitelné důkazy.”
S.V.H. napsal:
“Ach jo, od začátku s tím souhlasím. Jen se ptám, zda se Vám zdá pravděpodobnější, že se mýlí vědecká teorie (když to tak chcete nazvat) o tom, že dříve vzniklo Slunce a pak Země, podpořená všemi možnými důkazy, nebo že se mýlí Bible s tvrzením, že nejprve vznikla Země a pak Slunce (podpořeným opravdu těžko říct čím).”
Pavel píše:
Zdá se mi pravděpodobnější, že se mýlí vědecká teorie, protože věřím v Boha, Ježíše Krista a tím i pravdivost Bible.
Pavel napsal:
“No to je jedno. Ta podstata byla v tom, že toho vědci vědí o vesmíru pramálo.”
S.V.H. napsal:
“Vědci toho v současnosti ví o vesmíru více, než kdykoliv v minulosti.”
Pavel píše:
Nejsme v rozporu. 🙂
S.V.H. napsal:
“Neustále odskakujete od tématu – proč sem zase pletete Ježíše? V tomto vlákně byla řeč o tom, zda je vesmír starý 12 000 let. Tvrdil jste, že důkazy, které tvrdí, že ne, jsou založeny jen na víře (ve výsledky vědců), takže je to vlastně stejné jako tvrzení, že je starý 12 000, které je založené také jen na víře. To samozřejmě není pravda.
A znáte nějaký lepší nástroj než vědu, který by dokázal dát odpověď na otázku stáří vesmíru?”
Pavel píše:
Znovu opakuji, že nevím jak je vesmír starý.
Psal jsem i toto: Čas je podle vědy a zřejmě i pravdy relativní. Staří vesmíru se tedy odvíjí od pozorovatele a jeho vztažné soustavy. V této souvislosti já se ptám: Ke které vztažné soustavě je vztaženo stáří vesmíru nebo k čemu stáří je relativní?
Lepší nástroj než informace v Bibli nemám, ale můžete se zkusit zeptat Boha.
S.V.H. napsal:
“Takže stačí, když nějaký proutkař prohlásí, že proutkaření je součástí jeho náboženské víry, a Sisyfos se tím už nemůže zabývat. Vlastně by možná měli odejmout panu Kábrtovi jeho bludný balvan, neboť mu byl možná udělen v rozporu se stanovami. :-)”
Pavel píše:
Jestliže je Dr. Grygar křesťanem, měl by věřit na Ježíše Krista jako spasitele a Boha, anděly, padlé anděly – démony, Satana, s tím spojené jevy a na to, že byla potopa světa a vůbec pravdivost Bible.
Já ho neznám, takže nevím jak to má. Zřejmě o té ceně nerozhoduje jenom on.
Udělené ceny například za proutkaření a jiné nadpřirozené schopnosti lidí jsou pravděpodobně správně, ale neříkají nic o tom, kdo ty schopnosti poskytnul a proč při testech nefungují a jinak ano.
Pavel napsal:
“Nevím jestli se Ježíš Kristus zjevuje odděleným národům, ale například dělá to prý muslimům.”
“Každopádně Bůh si předem vybral, kdo uvěří a bude mít věčný život a kdo ne.”
Samain napsala
“Pročpak asi zrovna muslimům – není to tím, že je to jenom jinak pobrané stejné nábožensví?
http://vit.blog.idnes.cz/c/389941/Kdo-byl-Mohamed-Falesny-prorok.html”
Takže bůh si předem vybral – v tom případě to nelze ovlivnit. Jak jste si jistý, že si vybral vás?”
Pavel píše:
Islám je rozhodně jiné náboženství než křesťanství.
Vybral mě – to jestli obržím věčný život, to záleží na rozhodnutí Ježíše Krista. Já jenom vím, že v Něj věřím.
Medea napsala:
“Pavel, pre Muslimov Ježiš nie je Boh, ale iba jeden z prorokov. Vieru v Trojicu muslimovia chápu ako ťažký hriech – modlárstvo. A podľa muslimov Ježiš ani nebol ukrižovaný.”
Pavel píše:
Ano. Já jsem netvrdil, že se jim zjevuje proto, že v Něj věří jako Boha a Krista.
Tady jsou ty příběhy: http://www.youtube.com/watch?v=X7zSHFECzC4
Pavel napsal:
“Jestli jsem to správně četl, že v principu něco podobného je Ráj podle koránu.
Vidíte, těšíte se na podobné věci. :)”
Foxy napsal:
“Foxy reaguje: Když už pane něco čtete, zkuste to dočíst až do konce – a pak teprve reagovat.”
Pavel píše:
Já jsem to dočetl a považuji tento váš příspěvěk za velmi přínosný.
Ono z něj totiž vyplívá, že nevidíte žadný smyl života než v těch popisovaných pomíjivých radostech, které ale člověka dlouhodobě nenaplňují a bylo by to peklo.
Ano je to tak. Smysl života je opravdu v něčem jiném a bez víry v Boha žádný smysl není – vše je jenom dočasné.
Mám pro Vás dobrou zprávu, Bůh existuje.
Cestmir Berka
“Znamená to, že jediným cílem křesťana je ” věčný život” ? Není věčnost nějak moc dlouhá?”
Pavel píše:
Čas, tak jak ho běžně chápeme platí pravděpodobně jenom pro tento svět. Tok času chápu jako Boží vůli, příčina -> následek.
Na “věčnosti” to bude možná jinak.
Pavel napsal:
“Každopádně Bůh si předem vybral, kdo uvěří a bude mít věčný život a kdo ne.
Například lidožrouti vyznávající satanský animismus a zákon džungle silnější přežije, to možná nebudou.”
Jarda napsal:
“Jo, to tvrdil už Kalvín. A vyvoleným lidem že dává Bůh schopnosti k podnikání, takže zbohatnou. A těm, které rád nemá, a které tedy zavrhne, žádné schopnosti nedal, takže jsou chudí.
Jak jednoduché k rozlišení, že?”
Pavel píše:
Je to složitější. Ježíš Kristus určitě nenabádá ke hromadění bohatství. I nepříliš bohatý člověk může být šťastný.
Lukáš 12:
“13Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví.“ 14On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ 15Řekl jim: „ Mějte se na pozoru a střezte se před každou chamtivostí, neboť i když má někdo nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co vlastní. “ 16Řekl jim podobenství: „Jednomu bohatému člověku přinesla země hojnou úrodu. 17A on v sobě o tom rozvažoval a říkal: ‚Co budu dělat? Vždyť nemám, kam bych svou úrodu shromáždil.‘ 18Pak řekl: ‚ Udělám toto: Zbořím své stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí a zásoby. 19A řeknu své duši: Duše, máš hodně zásob na mnoho let; odpočívej, jez, pij, raduj se.‘ 20 Bůh mu však řekl: ‚Blázne! Ještě této noci si od tebe vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi připravil?‘ 21Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady, a není bohatý v Bohu.“