Poznámky k definici boha

Lidský jazyk je neocenitelný a mimořádně důležitý nástroj. Vědomá část našeho myšlení se z velké části odehrává v jazyce. Přesto je jazyk jen naším nedokonalým výtvorem, a jeho používání v sobě skrývá mnohá rizika, která si však často ani neuvědomujeme. Například v diskuzích o bohu se často setkáváme s používáním vyprázdněných pojmů, s posouváním významu slov a samozřejmě i s logicky chybnými argumenty (které se však nezkušenému člověku mohou zdát jako korektní).

Každý máme nějakou intuitivní představu o tom, co znamená slovo bůh. V diskuzi však často dojde k popření atributů, které bohu intuitivně (tradičně) přisuzujeme – a z pojmu bůh se tak stane pojem vyprázdněný. Podobně věřící často rovnou prohlašují, že bůh je pojem nedefinovatelný, že o bohu nemůžeme vůbec nic říct. (a ještě jakoby chtěli dodat: Ha, ateisté, a máte po žížalkách – teď už proti našemu bohu nemůžete nic namítnout!) Používat nedefinované a vyprázdněné slovo ale nemá smysl, ačkoliv s tím naše mysl nemá problém: intuitivní představu o významu toho slova stále máme (ačkoliv byla v diskuzi explicitně popřena!) a proto se vesele dál bavíme o nedefinovatelném a tedy nedefinovaném bohu… a to je špatně.

Každý pojem, každá kategorie, kterou v řeči používáme, by měla mít nějaký vymezený význam. Měli bychom ji být schopni (byť třeba ne zcela přesně a ostře) definovat.

Měli bychom být schopni určit, definovat, co do dané kategorie (třeba i jen zhruba!) spadá, a co už ne.

Často se namítá, že (křesťanský) Bůh je s velkým B, že to je ten-jediný-pravý-bůh, a že Bůh je snad dokonce jeho vlastní jméno (což ovšem není pravda, protože vlastní jméno křesťanského boha má býti YHWH 😉 ). Pak to ovšem znamená, že tvrdíme, že kategorie bůh má v realitě jen jednoho zástupce, kterého označujeme Bůh s velkým B. Nikterak nás to nezbavuje potřeby a povinnosti obecný pojem bůh definovat, aby předchozí věta měla smysl. Věta “existuje konkrétní jednorožec jménem Franta” předpokládá, že musím nejprve vědět, co je jednorožec.

Někdo může mít obavu, abychom neudělali při definici boha chybu. Aby se nám snad nestalo, že to, co si definujeme, existovat nebude, zatímco “skutečný bůh” by existoval. To by ovšem znamenalo, že my sami považujeme za boha i něco jiného, než co jsme si sami definovali – a pak, pravda, udělali jsme chybu, ale udělali jsme ji sami vůči sobě. Nedostatečně jsme uvážili, co naše intuitivní představa boha vlastně obnáší.

Co tedy kvalifikuje danou entitu, abychom ji mohli považovat za boha? Co (my sami, jeden každý z nás) za boha jsme ochotni považovat, a co už ne?

Musí být bůh osobou? Jsme ochotni považovat za boha jakkoliv zvláštní neosobní “sílu”, “pole”, nebo něco podobného? Já určitě ne, ale někteří věřící třeba ano. Kdyby se ukázalo, že existuje nějaká neosobní síla, kterou někdo nazývá bohem – pak bych s existencí takového boha neměl problém.

Musí být bůh z definice jediný? Kdyby bylo bohů víc, a tvořili by hierarchii s jedním nejmocnějším – bylo by možné ty méně mocné považovat za bohy? A co kdyby bylo více rovnocenných bohů – například tři…? (paralely jistě nikoho nenapadají…)

Musí být bůh stvořitelem světa? Pokud by bylo bohů víc, byl by ten skutečný bůh jen ten, který stvořil Vesmír? Co kdyby byl bůh-stvořitel zrovna ten níže postavený v pantheonu?

Zajímavé myšlenkové cvičení je uvážit, že náš Vesmír by byl výsledkem pokusu vědce jisté civilizace z externího vesmíru. Takový vědec by pak byl Tvůrcem našeho Vesmíru – ale jistě všichni cítíme, že za boha bychom ho nepovažovali. Proč vlastně? Jakou definiční vlastnost boha vymyslíme, abychom “ufonského vědce” odstřihli? Co třeba, že bůh je duch? Jenže co je to vlastně duch? Ufonský vědec by jistě také nebyl z hmoty kterou známe, ani která existuje kdekoliv v našem vesmíru. Bylo by to úplně něco jiného – proč tomu neříkat “duchovní hmota”? A vůbec, co kdyby byli “skuteční duchové”, včetně boha, tvořeni nějakou “duchovní” či “božskou” hmotou? Přestali bychom je proto považovat za duchy či bohy?

Musí být bůh věčný? Pavel říká o Kristu, že je “prvorozený všeho stvoření” (Kol 1:15), což by nasvědčovalo, že byl Kristus stvořen. Není snad proto bůh? Ať tak či tak, je-li bůh všemohoucí, jistě jiného boha stvořit může. Proto věčnost by asi neměla být definičním atributem boha, a časová omezenost ufonského vědce by tedy neměla být důvodem, proč jej nepovažovat za boha.

Může být bůh smrtelný? Člověku by se chtělo říct, že jistě ne, že pro boha je klíčové být nesmrtelný … Smrtelného boha bych já za boha nepovažoval. Ježíšova smrt ovšem ukazuje, že křesťanům nedělá problém věřit ve smrtelného boha. Nezapomeňme přitom, že Ježíš nebyl dle křesťanů vtělený bůh, ale v Ježíši se Bůh stal člověkem. Kromě toho, stvoří-li jeden bůh jiného, nemůže ho také zabít? Je přece všemohoucí… Nebo nemůže ho změnit v něco smrtelného, tak jako se to stalo s Ježíšem, a to pak zabít? Ani nesmrtelnost bychom tedy jako definiční vlastnost boha požadovat asi neměli.
Musí být bůh nestvořený? Vzhledem k výše uvedenému lze říct, že nemusí.

Musí být bůh neměnný? Inu, vzhledem k tomu, že myslí, pak neměnný být dokonce nemůže. Jiná myšlenka = jiný vnitřní stav boha, tečka.

Musí bůh existovat nutně? Naše vážená diskutující Médea zde jednou prohlásila, že bůh, který neexistuje nutně (tedy ve všech myslitelných světech) pro ni není bohem. Já bych na něj tuto podmínku nekladl, už jen proto, že připouštím existenci více bohů, klidně mnoha. Je to asi ryze otázka osobních preferencí, a je to současně vážná otázka: co by to znamenalo, kdyby existoval právě jeden bůh, Stvořitel, ale neexistoval by nutně? Tedy, klidně by mohl neexistovat? Pak bychom měli zásadní otázku nad důvodem existence samotného boha, a proč pak spekulovat o bohu jako vysvětlení existence Vesmíru? Bůh by stal jen jedním nic neřešícím článkem navíc.

Závěr: “bůh” je jenom slovo, skupina písmen. Nemá žádný “přirozený” význam. Jeho obsah, význam, mu musíme dát my sami. Vymyslet uspokojivou definici boha (= ladící s naší intuicí) může být samo o sobě poměrně obtížné, a je otázkou, zda to vůbec lze učinit nějak rozumně (těším se na následnou diskuzi pod článkem). V závislosti na tom, jak toto uděláme, se mohou lišit odpovědi na otázku, zda bůh existuje a jaký je. Mohou se lišit odpovědi jak konkrétních lidí, včetně ateistů (definujeme-li boha jako všehomír – panteistická představa – pak budu já jako ateista první, kdo bude souhlasit, že bůh existuje. Podobně např. při definici “bůh je něco, co nás přesahuje” odpovím, že takový bůh jistě existuje, protože přesahuje nás jistě spousta věcí, které existují, např. Vesmír sám, naše Galaxie, atd.), tak i odpověď objektivní. Otázka “existuje bůh?” sama o sobě tedy nemá smysl. Vždy je potřeba jasně říct, na existenci čeho se daný konkrétní tazatel přesně ptá.

This entry was posted in Postřehy k náboženství. Bookmark the permalink.

3,300 Responses to Poznámky k definici boha

  1. Medea says:

    V Ježišovej dobe mala Septuaginta medzi grécky hovoriacimi Židmi rovnakú autoritu ako grécky originál. Septuaginta bola aj Bibliou prvých kresťanov. Keď sa koncom 1. storočia kresťania a Židia definitívne rozišli, Septuagintu začali Židia považovať za zkompromitovanú.

  2. Medea says:

    …ako hebrejský originál…

  3. flanker.27 says:

    protestant:
    Myslím, že židé jsou jediná správná autorita na výběr co do kánonu SZ patří a co ne…. 🙂

    Flanker.27:
    Myslím, že Židé jsou především experti na to, jestli JK byl nebo nebyl spasitel 😀

    protestant:
    Pokud to skončí u práce jedněch a pohodlí druhých pak by to bylo ještě dobré. Pokud je ale mé pohodlí zaplaceno strádáním druhého, pak na něj nemám právo.

    Flanker.27:
    Tak to asi hybaj vrátit většinu elektroniky, spotřebičů, oblečení atd. vyrobeného v Číně (pozor, to se netýká toho koupeného na asijské tržnici, stačí, když se dovezené zboží opatří obalem a hle, vyrobeno v EU. Zázrak… :D).
    Pak bychom mohli mluvit o popelářích, dělnících na silnici…
    Ono to strádání vs. pohodlí, to je zas jen takový scholastický pokus něco vydělit a vůči tomu se vymezit, i když to dělení je takové od oka…

    protestant:
    Chtělo by to znát trochu souvislosti. Kalvín tak reagoval na zásluhovost tehdejší církve. Je to polemika s tím, že si můžeme spásu zasloužit. Kalvín tvrdí nemůžeme. Je nám darována. Bez našich zásluh a přispění.

    Flanker.27:
    Co přesně to mění na obsahu? Naprosto nic. Vyvolení vs. odpad. Posvěcení hamižnosti vírou. Nic víc.

  4. bílej kabát says:

    Medea says:
    April 8, 2014 at 3:30 pm

    Kabát, Boh nemôže a nechce robiť logicky nemožné veci

    bílej kabát:
    No právě. Když je logicky nemožné, aby bůh stvořil kámen, který sám nemůže zvednout, tak jak může stvořit obrovský hmotmý vesmír z ničeho? To je přece do očí bijící nelogika! Kam se hrabe ten kámen….

  5. bílej kabát says:

    protestant:
    Nechápu co chceš říci Michale. Křesťan je totiž ten, který Ježíšovým slovům už uvěřil…

    bílej kabát:
    Ovšem každý si Ježíšova slova vyloží jinak a podle svého výkladu jim věří. DS se někde fláká a nedohlíží na správný výklad božího slova a pak se nám tu rodí různé křesťanské odnože. Když si to ty odnože chtějí vysvětlit, nejednou z toho zůstanou mrtvoly v ulicích…

  6. Jarda says:

    protestant:
    Myslím, že židé jsou jediná správná autorita na výběr co do kánonu SZ patří a co ne…. 🙂

    Jarda:
    Židé odmítli Mesiáše a navíc jej ještě ukřižovali. Tím ztratili Boží přízeň a tudíž také výsadu určovat, co si Pán Bůh myslí a co ne a co chce lidem svým Slovem sdělovat.

  7. Foxy says:

    Jarda:
    “Židé odmítli Mesiáše a navíc jej ještě ukřižovali.”
    Tak nevím, měl jsem takový neurčitý pocit, že ho údajně měli ukřižovat Římané.

  8. flanker.27 says:

    Římané ukřižovali, ale Židé odsoudili. Pilát si nad tím “umyl ruce”…

    A lidé jej následují, protože “každý, kdož opustil by domy, neb bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.”
    A to se vyplatí… 😀

  9. Samain says:

    Protestatnt:
    Oněch 95 tezí se týkalo především prodeje odpustků. V tehdejší církvi se ujala myšlenka, že Kristus a svatí vytvořili svým příkladným životem a utrpením nadbytek dobrých skutků – že udělali více, než po nich Bůh žádal. Dále se věřilo, že Kristus svěřil Petrovi a jeho nástupcům klíče – tedy autoritu otevírat nebo uzavírat lidem vstup do Božího království – čili moc vyhlašovat odpuštění hříchů a prominutí trestů.

    Samain:
    Takže něco jako prodej emisních povolenek?

  10. Samain says:

    Protestante je tvá ekostopa tajemstvím?

    Samain says:
    April 8, 2014 at 1:49 pm

    Průměrná ekostopa v ČR je 4.8
    Mně vyšlo 2.1 – i s lítáním. A jak u Protestanta?

  11. protestant says:

    Mně vyšlo 1.8

  12. Foxy says:

    protestant (April 9, 2014 at 6:40 am) says: “Mně vyšlo 1.8”

    Nemám kdy počítat nějaké své stopy. Musel jsem dopoledne přehodit u svého 24 let starého auta zimní gumy za letní. Nasazovat na podzim zimáky byla prakticky zbytečná práce, protože jsem najezdil sotva 100 km. Jedu autem jen když musím odvézt něco, co se nevejde na nosič kola. Teď beru svůj bicykl z roku 1927 a vydám se na cestu do práce. Píšu to na počítači vytaženém z hromady elektroodpadu, koukám na placatý monitor původu totožného, o klávesnici i myši to platí též.. Zastávám zcela zcestné stanovisko, že nejlepším způsobem recyklace je věc opravit a znovu uvést do provozu.
    Takže fakt na nějaké ekostopy nemám čas.

    Mimochodem, jak vlastně diskuse o ekologických stopách patří do diskuse k definici boha?
    Možná tak, že bůh je po vypotřebování či úplném vyprázdnění ekologicky zlikvidován a recyklován na boha nového.
    Někdy je však bůh repasován, dostane generálku a může být znovu uveden do provozu.
    Tak dumám, zda je biblický bůh repasovaný či recyklovaný.
    Jaká je ekologická stopa boží?

  13. flanker.27 says:

    Foxy:
    Jaká je ekologická stopa boží?

    Flanker.27:
    Taková potopa, to byla hodně silná ekologická stopa… 😀

  14. Samain says:

    protestant says:
    April 9, 2014 at 6:40 am

    Mně vyšlo 1.8

    To bude tím že nelítáš . No, ty tři desetiny na to pohodlí holt obětuju. nebudu jezdit přes oceán parníkem :-D.

  15. Samain says:

    Flanker.27:
    Taková potopa, to byla hodně silná ekologická stopa…

    Samain:
    Akorát že po ní jaxi není ani stopy….:-)

  16. flanker.27 says:

    Samain:
    Akorát že po ní jaxi není ani stopy….:-)

    Flanker.27:
    Ale přece se o ní píše v bibli, to je jasný, nevyvratitelný a neotřesitelný důkaz 🙂

  17. protestant says:

    Samain says:
    To bude tím že nelítáš . No, ty tři desetiny na to pohodlí holt obětuju. nebudu jezdit přes oceán parníkem 😀 .

    protestant:
    Akorát tobě by už nestačila jedna Zeměkoule. Ale i tak jsi dobrá.

  18. protestant says:

    Foxy says:
    Zastávám zcela zcestné stanovisko, že nejlepším způsobem recyklace je věc opravit a znovu uvést do provozu.

    protestant:
    Na tom není nic zcestného. To je správný směr.

  19. martiXXX says:

    Podle mne diskutujete nebo hádáte se o podružnostech……podle mne organizované náboženství už není živé……existuje mystický náboženský proud , který neuznává žádná dogmata. A podle mne dnešní kvantová fyzika ukazuje na obrovská omezení mozku pochopit přírodu, bez ohledu na to, že vědci si myslí třeba něco jiného…prostě si myslím, že vědci jsou ješitní a nechtějí se vzdát jakési vysvětlitelnosti světa, která bohudík neexistuje