Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

This entry was posted in Problémy křesťanství. Bookmark the permalink.

4,104 Responses to Co mi vadí na křesťanství

  1. antitheista says:

    národy Refájců v Aštarót-karnajimu, Zuzejců v Hámu, Emejců na planině kirjatajimské, Chorejců v horách seírských až k El-páranu, Amálekovců a Emorejců,[22]

    KLÍČKOVÉ SLOVNÍ SPOJENÍ: NÁRODY… AMÁLEKOVCŮ …

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Standazx/Adam_a_Eva/Sou%C4%8Dasn%C3%ADci_potomk%C5%AF_Adama_a_Evy

  2. antitheista says:

    a to nemluvim o genocidě v Jerichu (Bible), a Filištínech a dalších 🙁 🙁

  3. martiXXX says:

    Antiteista to tady neuvěřitelně zapleveluje, Neměl by mít samostatné vlákno na té druhé diskusi?

    Je něcismus náboženství? Slyšel jsem tady, že náboženství je víra v boha nebo bohy. jenže něcisti věří v různé síly, ne tedy v boha. Jak to je? Něcisti jsou ateisti. Antitheista je taky něcista protože věří v jakousi prvotní hmotu.

    Buďme rádi za liberální sekulární režimy. Nepřeji si diktaturu teistů, ateistů či diktaturu ve jménu čehokoliv např. i vědy. Viz vědecký komunismus, atd.

  4. Foxy says:

    Zas ten středověký padělek?

    Co jen ti “italští vědci” všechno nevybájí – samozřejmě cokoliv je dobré ad maiorem Dei gloriam… i kdyby to lež byla.
    Marti, nevěř hned každé kravině. Neutronové záření 🙂 🙂 🙂
    Jaderný výbuch tam náhodou nebyl?

    Mimochodem, ze stejného zdroje pochází i toto:
    6. června 2011 16:47
    Italský expert Luciano Buso tvrdí, že takzvané turínské plátno, do něhož byl údajně po smrti zavinut Ježíš Kristus a které je jednou z nejuctívanějších křesťanských relikvií, je dílo proslulého italského předrenesančního umělce Giotta.
    V knize o své senzační domněnce Buso napsal, že na plátně objevil podpis “Giotto 15” a že zakamuflovanou číslici 15 na něm lze najít na víc místech. Podle něho patnáctka označuje rok 1315, kdy prý Giotto toto své dílo vytvořil. To by odpovídalo výsledkům radiokarbonové analýzy, podle nichž plátno pochází ze 14. století.

    Takže si vyber 🙂

  5. treebeard says:

    Martix, ty veríš, že Turínske plátno je pravé???

  6. martiXXX says:

    Na 90% ne…ale to jestli tomu věřím nebo ne…….dle většiny historiků je Ježíš historická postava

  7. antitheista says:

    Ne já mluvim k věci, Amálekové se týkají Bible a to se týká toho, “Co mi vadí na křesťanství” – to je téma k věci, zatímco Turínské plátno či kvantové “srajdy” patří jinam, ale to asi martixxx se svým slabým intelektem nepochopí 🙂

    Já jsem rád za sekulární režimy, ale v dnešní době se je snaží narušovat ne sekulární humanisté či liberální ateisté, ale věřící, a to hlavně ti extrémní, což je ovšem ve světě spíše mainstream než okraj…

    I v naší ateistické vlasti nemáme stále svůj pořad v ČT a rozhlase, co k tomu dodat, co je to za sekularismus ? 🙁

    Od teď již na magora co psal za mě a Médeu nereaguji, protože je to blázen a ubožáček…

  8. treebeard says:

    Pravé nie je na 99,99999999%, ale prečo sem potom dávaš ten nezmyselný link?

    Na plátne nie odtlačok (odtlačok ľudského tela by vyzeral úplne inak), ale problémom je aj tvrdiť, že je to projekcia. (Aká-taká) projekcia by mohla vzniknúť, keby počas toho zemetrasenia niekto držal to plátno nad Ježišom napnuté. Ale Ježiš mal byť do plátna zabalený, takže ani projekcia by sa nepodarila. Navyše, ak zdrojom žiarenia malo byť zemetrasenie (teda zrejme malo vychádzať zo zeme, hoci je to, samozrejme, nezmysel a pri zemetraseniach k nijakej radiácii nedochádza), tak by nemohol vzniknúť obraz prednej aj zadnej strany tela. Plátno pod Ježišom bolo predsa medzi zdrojom žiarenia a telom, takže na ňom obraz vzniknúť nemohol. Nejaký obraz by (hypoteticky) mohol vzniknúť nad Ježišom – žiarenie by prešlo telom a potom dopadlo na plátno.

    Skrátka typický článok predpokladajúci u čitateľa IQ <50.

  9. treebeard says:

    A ešte som zabudol – aj keby sa jedného dňa dokázalo, že na plátne je nejako nevysvetliteľne vzniknutá projekcia skutočného tela, stále by neexistoval dôkaz, že to telo patrilo Ježišovi. Teda ak by sme nepoužili “logiku”: obraz je zázračný, Ježiš bol zázračný, takže na obraze musí byť Ježiš.

    Nikde sa totiž netvrdí, že by sa Ježiš na plátna zobrazil, hoci evanjeliá sa opisu plátna použitého pre pohreb dosť detailne venujú: vieme, plátno bolo drahé, čisté, niektoré evanjeliá tvrdia, že kusov plátna bolo niekoľko a že hlava bolo zabalená do osobitnej šatky… Je opísaná poloha tých plátien po Ježišovom zmiznutí. Ale ani zmienka o obraze. Tak prečo by sme si teda mali myslieť, že na obraze je Ježiš? Len preto, že je to postava veľkého chlapa s neprirodzene malou hlavou a neprirodzene nízkym čelom?

  10. martiXXX says:

    Takže vědci lžou? Někteří. A někteří nelžou…ti správní vědci…jak je rozlišíme? Takže asi budu zkoumat vaše tvrzení, že vědci vyvrátili taky z toho úhlu, jaký vědec, jestli ho uznávám za vědce, atd. Jací jsou ti kanonizovaní vědci a vědecké instituce?

  11. martiXXX says:

    Teď třeba Hawking zpochybnil stanovisko, které zastává většina vědců, že existuje horizont černé díry……….a teď babo raď, je to kanonizovaný vědec nebo ne?

  12. martiXXX says:

    A já jsem někde tvrdil, že na obraze je Ježíš? Nebo že tam není Ježíš?

  13. martiXXX says:

    A nebo je kanonizovaným vědcem treebeard?

  14. Foxy says:

    Marti, pojem kanonisovaný vědec je nesmysl ze samé podstaty. Zde nefungují dogmata, ale theorie, kterou kdykoliv kdokoliv může napadnout, vyvrátit a nahradit novou, čímž získá slávu nikoliv věčnou ale jen do té doby, kdy někdo další nahradí tu jeho něčím ještě lepším (co lépe popisuje fakta a děje a má ještě lepší prediktivní schopnost).
    Autorita vědce není absolutní a odkaz na sebeprofláknutější autoritu není konečným důkazem.

    Vědci jsou jen lidi, mýlí se, podvádí, kradou myšlenky jiných a touží po slávě.
    Věda je těžké řemeslo a zasloužené slávy (a uspokojení z dosažených výsledků) dosáhnou jen nemnozí.
    Pokud chce někdo tu svou slávu přesto, že na to rovnou cestou jaksi nemá, nejsnáze ji získá přes nějakou “alternativní vědu”. Ta je velmi chytlavá, protože každý sebesložitější problém má své jasné, jednoduché a snadno pochopitelné CHYBNÉ řešení. Co na tom, že “nealternativní” kolegové tu jeho práci právem rozcupují na cucky – před neznalým publikem ještě získá aureolu mučedníka, kterého chcou mejnstrýmoví vědci (a medicinskoprůmyslovobůhvíjaká lobby) ze závisti a ziskuchtivosti zničit.
    Kolik jen zázračných léků všehojů a ještě zázračnějších tachyonokvantových biorezonančně autoblabulačních “léčebných” metazázraků touto cestou přináší nemalý peníz od pseudovědeckým žargonem ztumpachovatělého publika…

    Ještě lepší cestou je svým nápadem podpořit bohatou organisaci typu katolické církve nebo nějaké obskurní společenství typu kreacionistů. Pak je možno sepsat na základě svých zcestných blábolů knihu, uspořádat přednášku pro správným směrem předpojaté publikum – a sklízet ovace a příjemný finanční vejvar. Před takovým vědcem se otevírají vskutku nadějné, velmi růžové vyhlídky. Co když nakonec církevní školy vezmou jeho učení coby podklad pro učebnice, ze kterých se nová pokolení budou vzdělávat v té jedině pravé víře?

    Je li nakonec takový vědec vskutku kanonisován a jeho učení se stane dogmatem, je to to nejsmutnější, co se může vědci přihodit.
    Oč větším balvanem se na cestě poznání stane, s tím větší slávou bude dříve či později vyvrácen a odvalen – v lepším případě do zapomění.

  15. treebeard says:

    Mimochodom, Hawking ten svoj najnovší názor na čierne diery zrejme podložil hromadou výpočtov. Predtým to bol práve on, čo existenciu čiernych preukázal. Možno má pravdu aj teraz, možno sa mýli. Možno dokonca čierne diery predsa len neexistujú alebo sú v niečom iné, než si myslíme. Zatiaľ majú pre nás tú chybu, že sú ďaleko a takmer nepozorovateľné (tým, že nežiaria).

    Je pravdepodobné, že názory na ne sa ešte mnohokrát zmenia. Ako na všetko. Dôležité však je, aby sa názory menili na základe serióznej práce, nie na základe rôznych “vnuknutí” či dokonca na objednávku.

  16. Michal says:

    Zajímavé téma od Foxyho o vědomí na externím fóru 🙂
    Zkusil jsem odpovědět 🙂

  17. martiXXX says:

    Že by italští vědci byli horší vědci? Třeba jiní jsou lepší…Dawkins to je vědecký guru…a jinak pokud vědec nějak podpoří něco , co odporuje paradigmatu ateistů tak je automaticky špatný, tak to je…tedy..jediní praví vědci jsou Dawkins, možná Darwin…ale o tom víme, že vždy neměl pravdu a pak nevím :-(…na jihu se vědě nedaří, kdežto v česku pod Grygarem a Hořejším ano?

  18. martiXXX says:

    Foxy ty rozděluješ vědce na na správné a méně správné? Podle čeho prosím?????

  19. martiXXX says:

    Největší vědci současnosti jsou Dawkins, Foxy, treebeard…….., pak bývalý šéfredaktor sci-fi časopisu Tomek……