Co mi vadí na křesťanství


V dnešním článku odhlédnu od toho, že považuji křesťanství za nepravdivé. Uvedu několik věcí, které mi na křesťanství vadí bez ohledu na to – ostatně, jeho nepravdivost jako taková mi nevadí v zásadě vůbec, ať si koneckonců každý věří čemu chce.

1) Adorizace víry.

Věřit znamená pokládat nějaké tvrzení za pravdivé. (např. že Země je kulatá nebo že Ježíš Nazaretský vstal z mrtvých). Různé víry se mohou lišit stupněm své podloženosti.

a) Od těch podložených (třeba že Země je kulatá)
b) přes takové, kde prostě nemáme k dispozici relevantní argumenty pro ani proti (třeba že ve Vesmíru existuje mimozemský život)
c) až po víry, kde mnohdy drtivě převažují argumenty PROTI nim (třeba že Země je placatá).

Zde na svém webu jsem ukázal, že křesťanství je tento poslední případ (c), přičemž se o něm zřejmě ze slušnosti často mluví, jako by šlo o případ (b).

Není nic úctyhodného ani ctnostného na tom, věřit tomu, proti čemu silně svědčí celková důkazní situace. Křesťané si přesto své víry jako takové nesmírně cení, vydávají ji za „dar“ od Boha – zřejmě že jim Bůh „umožnil“ odhlédnout od faktů, a „věřit“ bez ohledu na ně. Argumentace proti jejich víře v nich pak vzbuzuje obranné reakce – snažíme se jim jejich nesmírně cenný „dar“ vzít! Křesťan řekne „ale já tomu prostě věřím!“ a je spokojený. Cítí se povzneseně. Tento postoj mi vadí.

Víra je prostě jednou z cest poznání, a to cestou velmi nespolehlivou. Jiné cesty – např. právě racionální a kritické myšlení s uvážením empirických faktů – jsou mnohem spolehlivější.

Uvažme, zda bychom neměli princip víry přenést i do jiných oblastí života? Jak by to asi vypadalo? Neměli bychom začít rozhodovat o vině souzených na základě víry? Neměli bychom odhadovat nosnost mostů a budov na základě víry?

Adorizace víry je věc, která se z křesťanství rozšířila do obecného kulturního povědomí v naší společnosti (v důsledku čehož i mnoho nevěřících před vírou v úctě sklapne podpatky a skloní se, říká se jim faithteisté) – a to je první věc, kterou křesťanství vyčítám.

2) Postoj k pravdě.

Křesťané běžně mluví o předmětu své víry jako o pravdě. Zřejmě přesvědčili sami sebe, že Bůh jim Pravdu odhalil. Jenže toto je jen další, a to velmi troufalé tvrzení, které sice může, ale také NEMUSÍ být pravdivé. Křesťané nemají žádný patent na pravdu, oni nemají žádné kukátko, „boží oko“, kterým by viděli realitu takovou jaká je. Bible může být zjevená Pravda, ale také NEMUSÍ (a ona s vysokou pravděpodobností není, jak jsem zde opakovaně ukázal) – a to ZDA je či není, je prostě jen další otazník, který nemůžeme překonat nějakým vyznáním. (vyznávám, že Bible je Slovo Boží, je to zjevená Pravda – a proto, věřím-li Bibli, mám Pravdu)

Ptám se křesťanů: pokládáte se snad v těch otázkách, kde se cítíte být majiteli Pravdy, za neomylné? Cítíte se snad být Bohy? (protože kdo jiný je neomylný, než Bůh?)

Je pro mě doteď šokující, jak málo křesťanů je ochotno byť jen říct (!): „KDYBY měla být moje víra chybná, NECHTĚL bych dál věřit. Záleží mi na tom, jaké je skutečná pravda, byť by se mi nemusela líbit. POKUD je realita taková, nechci žít v pohodlné lži, a chci raději poznat méně pohodlnou a uspokojující pravdu.“

Žonglování s pravdou a naprosto neskromný a nepokorný přístup v těchto otázkách – to je další věc, kterou křesťanství vyčítám.

3) Jistota.

V souladu s předchozím mají křesťané často pocit jistoty, že mají pravdu. Mít jistotu je ale velmi nebezpečná věc, pokud nám jde o skutečnou pravdu. Pocit jistoty nás odvádí od náležitého uvědomění si faktu, že všichni jsme lidé omylní, všichni se můžeme mýlit – a omyly je třeba odhalovat. Když se budu mýlit, a budu mít přitom jistotu, že mám pravdu, pak na svůj omyl nepřijdu nikdy. Jistota konzervuje chyby.

Křesťanům proto zazlívám jejich pocit jistoty v netriviálních otázkách, kterých se jejich víra týká.

4) Postoj k pochybnostem

Nejen že je důležité nepodléhat v důležitých otázkách pocitu jistoty, ale je navíc důležité být přístupný pochybnostem. Naslouchat kritikům, přemýšlet, a v ideálním případě pochybovat i sám od sebe. Pochybnosti jsou naprosto zásadním nástrojem, který nám může pomoci detekovat naše chybné víry. (samozřejmě ovšem jen v případě, že nám jde o skutečnou pravdu)

Nepřekvapivě pro křesťany jsou pochyby cosi, čemu je třeba se bránit. Pochyby jsou projevem slabosti ve víře – a ideálem je pro ně právě silná víra. Pochybnosti na člověka čas od času přijdou – ale ostatní křesťané pak doufají, že dotyčný se s nimi „úspěšně vyrovná“ = vrátí se zpět k víře. Pochybnostem se podle křesťanů podléhá, a výsledkem je „pád“.

Připomínám, že já vše výše uvedené respektuji a dodržuji, o svých vírách jsem ochoten pochybovat a také o nich pochybuji. Mé přesvědčení je pak silnější PROTO, že pochybnostmi prošlo a prochází.

Největší tragédie je, když věřící vykládají mé pochybnosti (tak jak jsou zvyklí) jako moji slabost, a další z důkazů mého omylu – a mají dobrý pocit z toho, že sami mají jistotu…

5) Pocit morální nadřazenosti

Křesťané v sobě mají a ochotně dále živí a utvrzují mýtus, že morálka bez víry v Boha prakticky není možná. (teď mě napadá, že Muslimové vlastně také mají morálku, založenou na víře v Boha…) Podle nich ateismus nutně implikuje morální neukotvenost. Ateista si podle nich „může dělat, co chce“, zejména např. smilnit, znásilňovat, krást, vraždit. V jistých křesťanských kruzích je ateista prakticky synonymem pro člověka z rozvrácené rodiny, s narušenou psychikou, pedofilními, homosexuálními sklony apod.

Bývalý poradce expremiéra Nečase, Roman Joch, dokonce napsal, že ateisté jsou proto ateisty, ABY mohli smilnit a oddávat se sexuálním zvrhlostem. „Kdyby lidé tak netoužili po sexu, mohla být Evropa ještě křesťanská,“ napsal Joch.

Křesťané proto sami sebe vidí jako morálně nadřazené, a často se tak i chovají, a toto své předporozumění dávají ostentativně najevo.

6) Mentalita vyvoleného lidu

S tím souvisí podobný, ale přesto trochu jiný pocit: pocit příslušnosti k „božímu lidu“, pocit jakéhosi osobního spojenectví, blízkosti a kontaktu s bohem. Z toho ovšem opět pramení pocit nadřazenosti nad lidmi, kteří „boží“ nejsou. Koneckonců, ateisté přece mají svobodnou vůli, a pro svůj ateismus se „svobodně rozhodli“. Svobodně se rozhodli pro život bez Boha. Rozhodli se vlastně pro vzpouru proti Bohu. Jaké lze mít s takovými lidmi sympatie?

7) Nepokora, neskromnost, pýcha

Jistota křesťanů, že jsou majiteli pravdy, není nic jiného než projevem jejich šokující pýchy. Stejně tak je projevem pýchy jejich přesvědčení, že jsou v kontaktu se Stvořitelem Universa, že jsou mu nablízku, a že znají jeho vůli. Pyšné je i jejich přesvědčení o morální nadřazenosti.

Nepokorné a neskromné je i přesvědčení křesťanů o výjimečnosti a významu člověka v rámci celého Universa, o speciálním vztahu našeho druhu s Bohem, o tom, jak jsme byli stvořeni „k obrazu Božímu“ (wtf?!), o tom, jak nás miluje – a nakonec i o tom, jak nás miluje dokonce tak, že za nás obětoval svého jednorozeného Syna…

8 ) Pokrytectví

Dnešní křesťané si verbálně vysoce cení Ježíšova přikázání o lásce k bližnímu. Ježíš označil přikázání „Miluj bližního svého jako sebe sama“ za jedno ze tří nejdůležitějších vůbec (Mt 19:19). Přesto však výrazná část křesťanů k nám ateistům necítí lásku, ale naopak nevraživost, pohrdání, a mnohdy i otevřenou nenávist. Zaklínat se láskou k bližnímu, a přitom se chovat zcela opačně – to je pokrytectví.

Jak by to vypadalo, kdyby nás křesťané milovali, tak jak o tom tak rádi mluví? Co bych udělal já, kdybych viděl, že osoba, na které mi záleží, kterou miluji (třeba i v obecnějším smyslu) sešla z cesty, a po smrti jí hrozí to vůbec nejhorší, co se člověku může stát – totiž peklo? Určitě bych se jí snažil pomoct! Snažil bych se zjistit, co ji k tak nebezpečnému rozhodnutí vedlo, a všemožně bych se vynasnažil, abych jí pomohl vrátit se na správnou cestu.

Co ale udělá reálný křesťan? Zrovna před pár dny nám tu jeden nechal vzkaz: „Však vy ateisté po smrti uvidíte!“

Pokrytectví mnohých křesťanů (nikoliv ovšem všech) vidím v jejich vztahu k bohatství. Ježíš se proti bohatství opakovaně a jasně vyjádřil. Nikoliv zřejmě apriori, ale úvaha za tím je zřejmá: majetek nezíská nikdo jen tak. Aby člověk získal poctivě majetek (o nepoctivém způsobu ani neuvažujme), musí se snažit, věnovat tomu mnoho úsilí a času. Podle Ježíše má ale člověk věnovat svůj čas službě Bohu. Jak může člověk poctivě zbohatnout, a současně brát naprosto zodpovědně službu Bohu? Ježíš říká naprosto jasně:

Mt 19:23 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

Má to logiku. Výrazná část křesťanů však tuto jasnou myšlenku relativizuje a bagatelizuje. Slyšel jsem dokonce, že to tak Ježíš „nemohl myslet“. Mnohem víc úsilí než zamyslet se nad smyslem tohoto přikázání věnují křesťané výsměchu ateistům, kteří „citují z Bible“.

Jinde Ježíš řekl:

Mt 19:21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

Na tohle jsem dokonce slyšel reakci, že (dotyčný křesťan) dokonalý být nepotřebuje. Lze takovým lidem vůbec věřit, že svou víru berou vážně? Lze jim věřit, že berou vážně Ježíše? Ne, já jim to nevěřím. Jen o víře a o Ježíši mluví, ale vážně je neberou. Jsou to pokrytci.

9) Křesťanství je podporováno neznalostmi věřících, lžemi, případně mlčení ke lžím

Výrazná většina teologů a biblistů se dnes shoduje, že evangelia (zejména Matoušovo a Janovo) nebyla sepsána Ježíšovými učedníky, tedy očitými svědky. I přesto značná část křesťanů věří, že evangelia jsou dílem Ježíšových učedníků nebo jejich blízkých spolupracovníků. Duchovní je v tomto omylu rádi ponechávají.

Většina teologů a biblistů se shoduje, že je obtížné říct, v jakém smyslu je Bible „slovo Boží“ a že doslovně Bibli chápat určitě nelze. I přesto tomu řada křesťanů věří – a kněží z kazatelen nevyvíjejí žádnou snahu, aby své ovečky dovzdělali. Na mších po každém čtení z Bible zaznívá z kazatelny ujištění: „Slyšeli jste slovo Boží…“

Na teologických fakultách se dnes učí, že evangelia byla sepsána desítky let po Ježíšově smrti – nejstarší, Markovo, až kolem roku 70, a Janovo možná až po roce 90 n.l. – a přesto řada křesťanů věří, že evangelia byla sepsána možná velmi krátce po Ježíšově smrti. Kněží své ovečky opět ponechávají v tomto pohodlném omylu, ačkoliv z teologických fakult moc dobře vědí, jak se věci mají.

Podobně v několika dalších otázkách, např. v otázce kolik toho víme o historickém Ježíši (odborníky uznávaná odpověď: velice velice málo. Chybná odpověď populární mezi křesťany: evangelia jsou spolehlivým pramenem o Ježíšovi a jeho výrocích), jak je to s autorstvím knih Starého Zákona, atd.

Další oblíbená pohádka mezi křesťany vypráví o tom, jak problémy, na které poukazují ateisté, mají teologové už dávno vyřešeny (ale danému křesťanovi se to řešení zrovna teď nechce hledat, jistě ale existuje). Pravda ovšem je, že mnoho ze zásadních problémů na které poukazujeme, vyřešeno NEMAJÍ.

10) Tento svět není náš

Křesťané věří, že skutečný život přijde až po smrti. Mnohokrát jsem už slyšel výroky typu „tento svět není náš, my čekáme až na Boží království“. Tento postoj je problematický, protože může vést k laxnosti k věcem důležitým pro naši společnost a k nezájmu podílet se na řešení světských problémů. Na webu krestanske-diskuze.cz jsem konkrétně toto téma zaslechl. Kdosi se tam ptal, jestli by se jako křesťané vůbec měli v jistých světských věcech angažovat a zajímat se o ně.

Co hůř, tato myšlenka může vést i k laxnosti ke ztraceným životům lidí – ostatně právě v této souvislosti jsem ten výrok také slyšel: Proč zemřelo to či ono dítě na rakovinu? Inu, Bůh tím učinil jen to, co je pro něj nejlepší – třeba už je v téhle chvíli v nebi… Proč zahynulo bezmála 300 tisíc lidí při tsunami? Inu, proč se tím znepokojovat – ti spravedliví jsou v nebi, takže super, a ti ostatní mají, co si zaslouží…

4,104 thoughts on “Co mi vadí na křesťanství

  1. treebeard

    S.V.H., je dosť pravdepodobné, že príbeh o prázdnom hrobe pochádza od Marka (u Pavla sa nedá doložiť, že by ho poznal), teoreticky môže byť aj od nejakého neznámeho autora z Markovej doby, ktorý mohol dokonca tvrdiť, že ho má z prvej ruky.

    Každopádne je zaujímavé, že Marek bol ešte pomerne zdržanlivý a tvrdil, že ženy “nikomu nič nepovedali, lebo sa báli”. Toto jednoznačne pôsobí ako potreba obhájiť, prečo sa ten príbeh nezačal rozprávať ihneď.

    Ale Protestant sa nám k tomuto nevyjadrí.

  2. Foxy

    martiXXX (February 9, 2014 at 11:21 am) says: Máme kvantové vědomí, propojené s předivem časoprostoru?
    Obávám se, že ten článek na Oslu popisuje spíš fantastično než realitu. Ono jakmile se něco označí za “kvantové”, tak to hned začne vypadat děsně sexy. I kdyby to sebevětší ptákovina byla… Ale kvantastické vědomí jako námět pro fantasy povídku, proč ne?

    Mimochodem, vědomí téměř jistě není nějaká lidská výsada; to, co lze nazvat vědomím, to bude nejspíš vlastní i nezanedbatelnému kvantu dalších živočichů. (Do diskuse na tohle téma již jsem se zapojil na stránkách OSACR.)

  3. martiXXX

    Foxy vaše pocity nejsou důležité, pocity nemají s vědou nic společného, hovoříme o vědě…..zřejmě je to testovatelná hypotéza a ta se testuje, jsou to uznávaní vědci ve svých oborech – fyzika a lékařství…tedy i když je to okrajové, často se v dějinách vědy stalo, že okrajový názor zvítězil.

    Kvantovka musela být v počátcích považována taky za děsivé fantastično. Pozorování způsobuje kolaps vlnové funkce a vytváří realitu?

  4. martiXXX

    A stále nevím, zda Foxy není Antitheista (jeho více sofistikovaná, intelektuálnější jeho osobnosti) a zda taky náhodou tady Foxy nepíše něco mým jménem…..

  5. martiXXX

    Jágr

    http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/jagr-olympiada-kladno-0tu-/kladno.aspx?c=A140206_202031_ppd-prahar_p2pko#utm_source=idnes&utm_medium=text&utm_campaign=sph

    Chodíte pořád před utkáním do kostela? Je vaše pravoslavná víra stále stejně silná? Přináší vám úlevu, posiluje vás?
    Chodit do kostela před zápasy je trochu problém, protože většina z nich je otevřená jenom v neděli. A jestli je moje víra pořád stejně silná? Byl bych sám proti sobě, kdybych ty dary, pocity a věci, které jsou spojené s vírou, nevnímal… Pořád je to stejné. Je to pochopitelně silné, protože bez toho bych v současnosti nehrál. Je to věc, která mi v životě i v hokeji hodně pomáhá. Ale podrobněji to popisovat nechci. Protože lidé, kteří věří, vědí, o čem mluvím. A ti, kteří nevěří, by mi stejně nevěřili, o čem mluvím.

  6. Michal Post author

    Médeo, SVH, zkuste někdo vymyslet, proč by Bůh měl chtít stvořit Vesmír? Proč ho vlastně stvořil?

  7. treebeard

    Michal, toto napadlo aj mňa. Keď kresťan začne argumentovať, že aké je nepravdepodobné, že by vznikol vesmír a život, tak mu odpoviem, že to, že by sa všemocný nehmotný Boh rozhodol stvoriť hmotný vesmír, je ešte nepravdepodobnejšie.

  8. Antitheista

    martiXXX, víš co je zajímavé, že někdo píše za tebe, ty se nasereš, a pak se objeví nějaká hrubost psaná “antitheistou” nebo “BAALEM”, není to náhoda?

    martiXXX, napíšu ti jednu psychologickou zvláštnost, zapamatuj si jí – kdybych to psal já, tak okamžitě reaguješ na takovou sprosťárnu a budeš řvát, že sem úchyl, to že si na to nereagoval svědčí jen o tom, že si se za to sám styděl a psal si to ty ! Jinak by tu bylo sto odkazů, jakej jsem hulvát. Ale dal si pod to jen článek z Reflexu (čili si tu byl v tu dobu) a nic jiného, žádná reakce na urážku Medei ! Proč? Protože si to psal ty a ne já

    Medeo, já to nepsal…

    Zjistěte IP adresu toho příspěvku, mam svědomí čistý a Foxy taky nejsem !

    martiXXX, ten co píše za tebe píše vtipně, ty píšeš za mě jako hulvát, to je rozdíl…

  9. Foxy

    Ještě ke “kvantovému vědomí”.
    Milý MatiXXX, to, že jsou to “ve svých oborech uznávaní vědci”, ještě neznamená, že nemohou totálně ulítat na křídlech bezuzdné fantasie.
    Pokud se hlouběji zavrtáš do kvantové fysiky, zjistíš, že jejich idea se jeví být dosti nepravděpodobnou – a čím hlouběji budeš do tajů kvantové fysiky pronikat, tím nepravděpodobnější se ti onen nápad s kvantovým vědomím bude jevit.
    Zkus to, zjistíš to na vlastní mysl.

    PS
    Nejsem a nemohu být antitheista, což jsem zde již opakovaně zdůvodnit svou afinitou k theinu v čaji obsaženém.
    Fantomas (ani VanThomas) též nejsem, aniž bych si kdy dopřál té božské rozkoše psát duchaplnosti pod nickem tvým, neb jen nicka pod nickem cizím psáti může.
    Takže činit hrubě unáhlené závěry kdo, kdy, kde a za koho píše či psal, nastoluje otázku, zda u rozdurděnce toho nejde o jistý druh stihomamnosti.

  10. Antitheista

    Si blázen a já se tebou odmítám dále zabývat…

    Žádné tvoje kvantové mysli nejsou potvrzeny, naopak vyvráceny z větší části
    Criticism by Max Tegmark[edit]

    The main argument against the quantum mind proposition is that quantum states in the brain would decohere before they reached a spatial or temporal scale at which they could be useful for neural processing. This argument was elaborated by the physicist, Max Tegmark. Based on his calculations, Tegmark concluded that quantum systems in the brain decohere quickly and cannot control brain function.[22][23]

    See also[edit]

    http://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_mind

    Už si tě zakrejvám a seru na tebe, když si takovej grázl, možná i blázen

  11. martiXXX

    Antitheisto, to že píšeš sprostě o médee mě překvapilo. Ale dávám si to do kontextu, jak jsi psal sprostě za medeu…….je to odporné, co jsi zač…píšeš za jiné, když píšeš za sebe tak jako prasák, co jsi zač???????????????????????????

  12. martiXXX

    Nedávno jsi tady psal, že tvoje představa pokroku je orgasmus střídaný s uvolněním, Antitheisto a prý dokola, prý budeme mít elektronické a farmakologické bezpečné prostředky k tomu,,,doslova jsi tady slintal, nejsi ty náhodou sexuální maniak…napovídá tomu i to co píšeš o medee…..

  13. martiXXX

    Už jsem tady psal, že na základě analýzy textu, že ne všechny příspěvky psané za moji osobu se mi zdají, že jsou od tebe….část ano, ty primitivnější…ale část může být někdo jiný, kdo se přiživuje…………

  14. martiXXX

    Foxy…jak vysvětlíš kvantové jevy…? Je jedna velmi převažující – kodaňská–pak dvě velmi výrazně menšinové – mnohosvětová a o skrytých parametrech . Ta o skrytých parametrech dává naději jak těm, co jim připadá kodaaňská interpretace “podivná” tak i těm co za tím cítí celost vesmíru, holistický duchovní pohled, vědomí

  15. martiXXX

    Zajímavé je, že ateističtí fyzici se nechtějí bavit o skrytých parametrech, tvrdí, že příroda je prostě v základech podivná a jiná než ji známe, kontraintuitivní, odporující zdravému rozumu. Taková podle nich je a nic za tím dle nich není.

Comments are closed.