Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé
bezbožnosti a nepravosti lidí,
kteří svévolně potlačují pravdu.
Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné,
neboť jim to Bůh odhalil.
Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc
a božství – lze už od stvoření světa rozumem
postřehnout v jeho díle.
Nemají tedy výmluvu.
(Římanům 1:18-20)
Argumentu patrnosti Boha skrze složitost, komplexnost a krásu světa přikládá mnoho křesťanů velkou váhu. Objevuje se v několika verzích:
Bůh je patrný
– skrze krásu živé přírody
– skrze spolupráci v živé přírodě a účelnost v ní
– skrze lidské vlastnosti, jako schopnost milovat, inteligenci, city, a další
– skrze krásu neživé přírody (vodopády, krásné hory, modré nebe, hvězdné nebe, …)
Předně, argument z designu je argumentem z neznalosti. I za předpokladu, že bychom netušili, jaké je vysvětlení účelnosti přírody, její „krásy“, atd., pak použití Boha jako vysvětlovadla je podbíhání laťky. Namísto abychom přiznali, že nevíme, strkáme jako vysvětlení boha – přičemž z historie jasně vidíme, že soustavně během tisíců let poznáváme nové věci, které byly do doby jejich poznání neznámé a nevysvětlitelné, a příčiny které nacházíme, jsou naturální. Pokoušet se vysvětlovat „design“ světa bohem by znamenalo namlouvat si, že teď už poznání dosáhlo vrcholu, a co jsme nepoznali do teď, na to již asi nepřijdeme nikdy.
Udržovací Bůh
Častý je argument “udržovacím Bohem”. Bůh, který “udržuje svět v bytí”, který “drží prst na červeném tlačítku” a kdyby ho uvolnil, vše by bylo pryč. Zastánci této myšlenky argumentují: COKOLIV prokazuje existenci našeho boha. I obyčejný kámen u cesty tu je výhradně kvůli tomu, že On aktivně chce. To je ovšem argument kruhem: věřím, že Bůh stvořil svět a vše udržuje v chodu. Vidím, že svět existuje, a je v chodu, a to potvrzuje moji premisu. Podobně lze ovšem argumentovat pro existenci čehokoliv jiného, počínaje létajícím špagetovým monstrem, přes pantheon starověkých bohů, až po abstraktní pramen všeho bytí (věřím, že všechno vzešlo a všechno stojí skrze Létající špagetové monstrum; vše, co existuje, tedy ukazuje na existenci Létajícího špagetového monstra…).
Myšlenka udržovacího Boha má řadu dalších problémů. Takový Bůh by byl osobně odpovědný za všechny přírodní i jiné katastrofy, nemoci, atd., které se ve světě dějí. Uvažme třeba, jak terorista vyhodí do vzduchu letadlo – a Bůh mechanicky řídí všechny procesy ve výbušnině, osobně řídí vytváření smrtící tlakové vlny, sám slepě „trhá“ těla pasažérů na kusy… Slepě poslouchá ruku nacistického popravčího, naviguje molekuly otravných plynů v plynových komorách Osvětimi z otevřené propustě do dýchacích cest vězňů, a dále pak v jejich tělech řídí smrtící reakce… Absurdní.
Kromě toho, kde by ve světě řízeném takovým Bohem byl prostor pro svobodnou vůli? Odkud by se brala? Jsou snad (jak jsme už dříve ukázali, neexistující) lidské „duše“ jediné entity, na Bohu nezávislé? A nebo jsme jen Boží loutky, a On se baví tím, že část lidstva vede jak kašpárky do hříchu, a pak je „po zásluze“ trestá peklem, a druhou část řídí k pokání a víře, tedy „tak jak on chce“ (tak jak chce?! Chce přece i to, jak se chová ta první, hříšná skupina lidí!) a taktéž „po zásluze“ (vlastně pardon, NEZASLOUŽENĚ!!!) pak tuto druhou skupinu loutek odmění nebem?
Nevím, kdo by mohl na takového Boha věřit. Hádám, že zastáncům „udržovacího Boha“ tohle nějak nedochází. Vraťme se nyní zpět ke standardnímu argumentu z designu, či účelnosti ve světě.
Mrazivý, prázdný a pustý Vesmír
Ve skutečnosti to s designem světa vypadá dramaticky jinak, než si průměrný křesťan představuje. Křesťan se dívá na včeličky opylující barevné květiny, zurčící potůčky, nebe plné hvězd, a srdíčko se mu tetelí, jak v tom všem vidí svého Tvůrce. Jenže Vesmír není jen náš svět. Náš svět je mimořádně netypické a výjimečné místo. Vesmír, tedy dle křesťanů celé Stvoření, je z naprosto drtivé většiny – prázdný. Objemově je v naší galaxii pouhých 6,33*10^-22 % hmoty. V tom jsou zahrnuty veškeré hvězdy, planety, komety, mezihvězdný prach, černé díry, atd.
Tedy v naší galaxii tvoří z 99,999 999 999 999 999 999 999 367 % prázdno. Vakuum. Mezigalaktický prostor je pak ještě prázdnější, je v něm hmoty ještě méně. Jaký je toto signál designu?
I toto pranepatrné množství hmoty, tvořící doplněk do 100%, připadá z velké části na hvězdy. Většina hmoty ve Vesmíru je tvořena převážně horkou směsí dvou plynů ve skupenství plazmatu, tvořících hvězdy: vodíku a hélia. I většina hmoty tvořící planety jsou tyto jednoduché (vlastně nejjednodušší) plyny. „Zajímavější“, tedy pevné planety „Zemského“ typu tvoří odhadem jednu stotisícinu i z toho nepatrného množství hmoty, které ve Vesmíru je. Žel, i tyto pevné planety jsou v drtivé většině případů jen mrazivé nebo naopak přehřáté pusté kamenné koule. Naše Země je zatím jediná známá výjimka…
Ve Vesmíru panuje teplota v průměru pár stupňů nad absolutní nulou. Je v něm černočerná tma, rušená jen slabým svitem nepatrného zlomku hvězd, které jsou zrovna vidět (cca 6000 hvězd v našem koutě Vesmíru). Černočerná tma, a mrazivé nekonečné prázdno. To je „design“ naprosto drtivé (vlastně nepředstavitelně velké) většiny údajného Stvoření…
Jaké znaky designu či Tvůrčího záměru jeví Vesmír bez planety Země?
Design a Země
Vše, co nám na Zemi (a tedy vlastně v celém Vesmíru!) přijde zajímavé a budí zdání designu, je součástí biosféry Země – tedy uzoučké, pár set metrové slupky kolem Země, tvořící cca desetitisícinu jejího objemu. Zbytek (99,99%) je tvořen horninami a kovy, z velké části ve stavu magmatu. My všichni v této uzoučké slupce žijeme celé své životy, a proto celé nehostinné gigantické Universum okolo, bez markantů designu, nevnímáme – jenže ono existuje.
Představme si viditelný Vesmír jako naši Zeměkouli. Pak naše planeta by v tomto měřítku byla o něco větší, než atomové jádro (cca 1000x menší průměr a miliardkrát menší objem, než atom) – a biosféra by byla její tenoučká slupečka.
Jeví-li biosféra, tato tenoučká slupka v našem měřítku sub-atomárního zrníčka, znaky designu, je snad kvůli tomu logické usoudit, že celý Vesmír byl stvořen? Není spíš na místě se spíše ptát, zda náhodou není design biosféry jen zdánlivý, a není vysvětlitelný přírodními procesy? Zda se prostě na povrchu našeho subatomárního zrníčka nestalo NĚCO, poměrně výjimečného, čemu třeba ještě plně nerozumíme?
Evoluce
Zdánlivý design biosféry je ve skutečnosti velmi dobře vysvětlen už 150 let. Charles Darwin si plně uvědomil fakt evoluce, známý vědě už nějakou dobu, a přišel s teorií nesmírně efektivního motoru, který evoluci žene. Tato teorie, známá dnes jako evoluční teorie, se stala mimořádně silně potvrzenou, a stále se objevují nová další fakta, která evoluci hnané přírodním výběrem „hrají do karet“.
Už samotný Darwin ukázal, že přírodní výběr může vysvětlit vznik prakticky jakékoliv struktury, kterou nacházíme v živých organismech. Nic na tom nezměnil ani Michael Behe ani další zastánci „neredukovatelné komplexity“. Všichni byli usvědčeni z omylu: přírodní výběr MŮŽE bez problémů odpovídat i za ty struktury, kteří proponenti inteligentního designu označují za neredukovatelně komplexní.
To samozřejmě neznamená, že ačkoliv evoluci mohl hnát přírodní výběr, tak že ve skutečnosti za ní nestál a neřídil ji Bůh. Uvažme nyní Boha a evoluci řízenou přírodním výběrem jako dvě alternativní teorie patrného designu v přírodě (Zemské biosféře). Ukážu, proč má u mě ta druhá navrch.
1) přírodní výběr je nesmírně jednoduchý a přirozený mechanismus, vyžadující jen minimum jednoduchých předpokladů. Je to vysvětlení, kterak naprosto přirozeně z jednoduchosti mohla povstat nesmírná komplexita.
Naproti tomu, mohl být Bůh jednoduchý, je-li nekonečně inteligentní myslící bytostí, schopnou naprojektovat a z ničeho stvořit tak monstrózní věc, jako Vesmír? Je-li jednoduchý, jako např. elementární částice, pak nevysvětluje nic: jak může jednoduchá entita myslet? Jak v ní vůbec mohou být zakódovány stavy nekonečně složitého myšlení? Jak může být jednoduchá entita mocná, dokonce všemocná?
Je-li ovšem Bůh složitý (snad dokonce nekonečně složitý), pak vysvětlujeme existenci složitého a komplexního existencí něčeho ještě (daleko!) složitějšího.
Evoluce přírodním výběrem je vysvětlení, jak mohla složitost povstat z jednoduchosti. Vysvětlení Bohem je vysvětlení složitosti a komplexity z ještě mnohem větší složitosti a komplexity.
2) Máme-li teorii Boha, který použil ke stvoření metodu evoluce, je nutno klást velký otazník nad motivace takového Boha. Mohl udělat *beng* a mohlo být vše přesně jak chtěl; a místo toho použil miliardy let trvající metodu pokusů a omylů, do které musel neustále zasahovat aby ji tlačil tím směrem jak chtěl, totiž k člověku. Kvůli několika tisícům let, po které trvá doložená historie a kdy měl Bůh dle Bible vstupovat do života lidí použil miliardy let trvající proces, plný smrti, bolesti, trápení, masových vymírání, nemocí – čehož dědictví dodnes neseme, viz další bod.
3) Nikoliv ďábel, ale právě naše evoluční minulost pro nás představuje nesmírnou zátěž. Veškeré naše „špatné“ vlastnosti, počínaje agresivitou, sklonem k nevěře, ochotou vraždit, a to i genocidně, ochotou dělat špatné věci, když myslíme, že nás nikdo nevidí, přes anatomické komplikace, způsobující sklon k bolení zad a později zničenou páteř, kazivosti zubů, až po náchylnost k rakovině, Downův syndrom u dětí, atd. atd. – všechno toto je naše dědictví z evoluce. Pokud si Bůh opravdu zvolil evoluci jako metodu tvoření, asi si už nemohl vybrat hůř.
Věřící chtějí vidět Boha jako jediné smysluplné vysvětlení komplexity a účelnosti života na Zemi, a přitom jde o vysvětlení nejen nikoliv jediné existující, ale naopak jde o vysvětlení, které je v porovnání se svou naturalistickou alternativou velice neuspokojivé.
Vznik života
Problematika vzniku života se od evoluce jako takové liší v tom, že nemáme žádnou teorii vzniku života, která by dávala ověřitelné předpovědi. Máme ovšem hned několik teorií, které naznačují, jak mohla abiogeneze proběhnout – ovšem přijít na přesný scénář je z pochopitelných důvodů mimořádně obtížné, ne-li nemožné.
Věřící, kteří chtějí ukázat na nemožnost abiogeneze, většinou argumentují pošetilými a milionkrát vyvrácenými argumenty typu „tornáda, které se přežene nad vrakovištěm, a vytvoří letadlo“, atd. Jejich oblíbeným cílem je také sto let stará a dávno překonaná Oparinova teorie. Velmi správně podotýkají, že i nejjednodušší dnešní buňka je pořád příliš složitá (nesmírně složitá!) na to, aby ona sama nebo její genetický kód vznikly náhodou. Do omrzení počítají pravděpodobnost, že takový kód náhodou vznikne, a vítězoslavně docházejí k číslům 10^-100000 a pod., končíc posměchem nad pošetilostí naturalistů.
Ve skutečnosti ovšem žádná dnešní teorie abiogeneze nemluví o tom, že „náhodou“ vznikla první buňka. Dnešní teorie abiogeneze počítají se vznikem prvotního replikátoru. Prvotní replikátor je molekula RNA, která je sama sobě autokatalytickým enzymem. V prostředí s volnými bázemi pak taková molekula sama vytváří své kopie. Tyto molekuly byly v laboratoři sestaveny, a to (!) zjednodušováním RNA existujících živých organismů. Dnes jsou známy replikátory, mající pouhé stovky bází, přičemž spodní hranice může ležet ještě níž. To, že v redukčním prostředí, které na Zemi v době vzniku života vládlo, vznikají samovolně poměrně složité organické látky včetně aminokyselin, dokázal ve svém slavném pokusu Muller v 50. letech 20. století.
Replikátory podléhají (molekulární) evoluci. V laboratoři bylo demonstrováno, že jsou schopny si vytvořit a také si vytvářejí nové schopnosti – starým známým mechanismem přírodního výběru. Navíc, báze tvořící replikátor se k sobě neskládají „náhodně“, ale dle chemických i jiných zákonů, přičemž přežití různých méně stabilních mezičlánků mohou pomoct anorganické struktury typu jílové povrchy, nebo krystaly, což je dnes předmětem čilého výzkumu. Proto ani zde nelze uplatnit naivní výpočet pravděpodobnosti, založený na premise „všechny případy (uspořádání bází DNA) mají stejnou pravděpodobnost vzniku“.
Dnes už tedy víme o velice slibně vypadající (jakkoliv z velké části ještě neznámé) cestě, jak mohl vzniknout primitivní život (jediná a poměrně malá sebereplikující se molekula) z neživota, a s vysokou pravděpodobností víme, že tato jediná molekula mohla spustit explozi evoluční diverzifikace a nárůstu komplexity, kterou dnes pozorujeme.
Vysvětlení Tvůrčím aktem Boha má stejné neduhy, o kterých jsem tu už psal. Zatímco naturalistické vysvětlení ukazuje cestu, kterou mohla nesmírně elegantně vzejít komplexita z jednoduchosti, a zdánlivá účelnost z chaosu a neúčelnosti, vysvětlení Bohem „řeší“ problém existující komplexity spekulací o „ještě mnohem větší komplexitě“, „nekonečné inteligenci“, atd.
Dále je i zde problém s Boží motivací. Proč by měl Bůh jen stvořit život, a dál do něj nijak zvlášť nezasahovat? (jak víme ze zřejmých slepých uliček evoluce, reliktních neúčelných struktur, evoluční zátěže, kterou všichni neseme, pozůstatků virů v naší DNA, atd.) Takové jednání by bylo pochopitelné u nějakého mimozemského UFOnského vědce, který se rozhodl udělat pokus, a „podívat se“ co se bude dít – ale nikoliv u absolutní a nekonečně inteligentní bytosti. Proč Bůh nestvořil život tak, jak je to poměrně logicky popsáno v Bibli – totiž tak, jak ho chtěl? Najednou? Pokud nechal vývoj života opravdu „náhodě“, pak neměl logicky žádnou záruku, že vývoj dospěje k inteligentním bytostem, jako člověk (a tím méně k bytostem, které mají PODOBU jako člověk). Pokud vše zpoza kulis řídí, pak jsme opět u udržovacího Boha, se všemi problémy, které to nese, viz výše.
Přírodní zákony
Jak vysvětluje Laurence Krauss ve své knize „Universe from Nothing“, současná fyzika je plně v souladu s teorií vzniku Vesmíru z prvotního nesmírně jednoduchého, nekonečného prostoročasu, ovládaného těmi nejjednoduššími (protože velice symetrickými) fyzikálními zákony. Jeho výklad je však příliš složitý na to, abych jej zde mohl, byť jen stručně, reprodukovat. Proto uvedu mnohem jednodušší argument, který může vysvětlit existenci fyzikálních zákonů, umožňujících vznik života. Stačí nám předpokládat jediný nekonečný Vesmír (a vše napovídá tomu, že náš Vesmír opravdu JE nekonečný), ve kterém se na velkých měřítkách mění fyzikální konstanty a zákony, které současná fyzika povoluje, aby měly jiný tvar, nebo v případě konstant aby nabývaly jiných hodnot.
V nekonečném Vesmíru triviálně platí, že COKOLIV co má nenulovou pravděpodobnost s JISTOTOU nastane. To současně řeší i případnou jakkoliv vysokou nepravděpodobnost vzniku života.
Opět platí, že předpoklad existence nekonečného, věčného, a velmi jednoduchého (vlastně až na kvantové fluktuace prázdného) prostočasu je mnohem jednodušší a elegantnější, než přepoklad existence taktéž nekonečného, ovšem naopak nekonečně složitého a nekonečně inteligentního věčného Boha.
Závěr
1) Argument z designu je argumentem z neznalosti. Je to argument bohem mezer. Je známým a typickým příkladem logicky chybného argumentu (logical fallacy)
2) Bez ohledu na to, Vesmír v naprosto drtivé většině vůbec nevypadá designovaně. Naopak, jde o nesmírně pusté, prakticky prázdné a mrazivé místo, se stopovým množstvím těch nejjednodušších látek.
3) Jediná nám známá část Vesmíru, která budí zdání designu, je povrch planety Země – kde shodou okolností všichni žijeme, a proto žijeme ve falešném dojmu, že zdání designu budí „prakticky vše“.
4) Design biosféry je jen zdánlivý, což ukazují nesčetné nedokonalosti i naprosté „zpatlaniny“ v „návrhu“ živých organismů, čehož důsledky si v sobě v neposlední řadě neseme my, lidé.
5) Zdánlivý design živé přírody je schopna nesmírně elegantně vysvětlit teorie evoluce
6) Teorie evoluce vysvětluje velmi přirozeně zdánlivý design a komplexitu živé přírody z jednoduchého a více méně chaotického počátečního stavu.
7) Konkureční teorie stvoření Bohem vysvětluje komplexitu živé přírody předpokladem existence ještě mnohem (vlastně nekonečně!) komplexnějšího Boha.
8 ) Dnešní věda nabízí i poměrně elegantní, byť zdaleka ne do hloubky propracovaný scénář, jak mohl vzniknout zárodek života (sebereplikující se molekula) z neživého. Toto vysvětlení má opět zásadní náskok v eleganci oproti vysvětlení složitosti předpokladem existence (nekonečně) větší složitosti (Boha).
9) I existenci přírodních zákonů, umožňujících vznik života, lze vysvětlit jednodušeji a elegantněji bez Boha, než s Bohem.
Tím považuji argument z designu za vyvrácený.
Antiteista, Aniryba – a to jako myslíte, že člověk je něco jiného? Jíte maso? jděte se podívat na jatka, jak funguje masové zabíjení zvířat. Nemluvím o masovém i nemasovém zabíjení mezi lidmi. Určitě maso není nutné pro přežití. Co je krutější? Evoluce nebo tzv. empatický člověk?
To je vtip antiteisto?
Antitheista says:
October 31, 2013 at 1:24 pm
MartiXXX – moje víra je opřená o exaktní vědu, tvoje pouze o zoufalou touhu po bohu 😀 😀 😀 – to je rozdíl mezi náma
Vesmír zatím podle žádného výzkumu nemá nekonečno kvalit, a spousta zákonitostí už byla prokázaná – čili musíš dokázat, že A ) vesmír má nekonečně kvalit, a za B) že mezi nima je taky bůh … zatím nic takového prokázané není, spíše naopak – o inteligentní energii nic nesvědčí 😀
martiXXX
To jako myslíš vážně? To jako lidstvo je navrcholu poznání…před 100 lety byla vrcholem vodní pára a atomy jako kuličky…dneska máme kvanta, struny, černé díry, jiné rozměry, temnou energii a temnou hmotu, tetrahedron, nebo jak se to jmenuje………a to je 100 let …….co bude za miliardu let…….taky si lidi mysleli, že atomy jako mechanické kuličky, že už vše vysvětlili :-)…svět se jevil jednoduchý a poznaný…ty nové kvality přeci nebyly nutné na úrovni kvant, strun, atd. dle Occamovy břitvy
Tvoje zoufalá touha a zoufalý strach, aby věda nepostoupila kvalitativně dál – tak jak to udělala za posledních 100 let, aby bylo vše jak to je, uzavřené……je mi líto 🙂 …za tím co považuješ za vysvětlené se z hlediska krátké zkušenosti vědy skrývá halda podivností.
Jsi zoufalý a smutný. A nejez ty zvířata. Víš jak trpí na jatkách????????????? To je kulturní evoluce??????????????
Podle mě svět resp. věda nejlépe odpovídala obrazu fundamentalistických ateistů před 100 lety – atomy jako kuličky, mechanický materialismus rozvinutý, atd, atd…..pro č se tam montují ty nadbytečné věci jako struny, brány, jiné rozměry, relativita, kvanta, temná energie, temná hmota, černé díry……??????,, 🙂
A ten výzkum o nekonečnu kvalit ….došlo ti, že člověk může pojmout jen to pro co má aktuální kapacitu??????? Před 100 lety nebyla kapacita na objevy, které jsem ti uvedl jako příklad. Před tisíci lety nebyla kapacita na jiné objevy……..atd………..
Aniryba – a to jako myslíte, že člověk je něco jiného? Ne (nebo jak který :))
Maso jím (a byl bych schopen si ho i ulovit a zabít). Akorát bych to nejedl živé a netrápil bych uloveného tvora (a lovil bych z hladu, stejně jako teď z hladu jím a né že bych jedl masné pamlsky pro potěšení, nemám nadváhu). Empatií plýtvám na lidi, jediné tvory se kterými se mohu domluvit o něco lépe (někdy) než tygrem nebo medvědem nebo s bakterií Clostridium perfringens.
Zvířata se zdaleka v takovém měřítku mezi sebou nezabíjí jako lidi. Podívejme se války v rámci druhu. Takové masové vyvrazdování vlastního druhu je mezi zvířaty velmi netypické.
Zvířata zabíjí hlavně pro potrav
Anirybo, empatií plýtváš jen na lidi, ale Antiteista trpí, že trpí zvířata….hmmm
Vy chcete, aby věda řekla dost. Už nebudou takové změny paradigmatu jako byly struny, tetrahedron, kvanta, temná energie, temná hmota, relativita, černé díry, velký třesk a budeme už jen kvantitativně systematizovat………..Jenže věda má sklon ke zpochybňování a postupuje dále paradigmatickými skoky . viz minulých sto let…co bude za milion let??? 🙂
Vypadá to, že věta potvrzuje, že kvalitiativní nekonečnost vesmíru je možná……systematizovat se mohlo před před 100 lety…svět byl dostatečně mechanicky materialistický……….a kvalitativně se převrátil celý pohled……. 🙂
věda…
HMC 2011 says:
U systémů u kterých je zřejmá funkce a účel = stvořila inteligentní entita
U systémů, kterým teprve nějaký účel vymyslíme či přiřadíme = mohou vzniknout i samovolně.
Jenže to se dívá na špatné věci. Kdo vyrobil hory? Kdo vyhloubil jezera? Kdo způsobuje odliv a příliv?
Hory ani jezera nejsou teleonomickými systémy. Hora nemá žádný předem daný účel. Avšak například lidské oko ho však má, umožňuje vidět. Existence hor, písečných dun, rozdělení kontinentů či jiných zoufalých evolucionistických argumentů nikterak neřeší existenci teleonomických systémů, očividně zkonstruovaných za nějakým předem zamýšleným účelem.
S.V.H.:
To je ovšem opět pouze Vaše tvrzení.
Podívejme se třeba na tu hráz. Kmeny stromů a kamení napadají do řeky, přehradí jí a vytvoří vodní nádrž. Můžeme říct, že vzniklá hráz má funkci a účel zadržovat vodu? Nebo ten účel hrázi přiřadíme, až když začneme tu vodní nádrž nějak využívat (třeba jako zdroj vody)? Nepřiřadíme tím ale účel vodní nádrži a nikoliv hrázi? Vodní nádrž může také začít využívat i někdo jiný – třeba sinice k lepšímu rozmnožování – a tím jí přiřadí jiný účel. V každém případě ale tento systém s nějakou funkcí a účelem vznikl bez zásahu inteligentní entity.
Ještě jasnější to bude u “nylon-eating” bakterií, které získaly enzym, pomocí něhož mohou rozkládat nylon. Tento enzym neměl žádný “předem daný účel” (náhodná mutace), ukázala se ale jeho užitečnost pro přežití bakterie (přírodní výběr), takže jeho momentálním účelem je rozklad nylonu. Opět bez účasti inteligentní entity.
Podobné je to u toho oka. Některý protein byl vlivem náhodné mutace citlivější na světlo než jiné, což se ukázalo jako výhodné, takže se jeho účelem stalo vnímání světla. Nikdo to předem neplánoval.
Bude samozřejmě záležet na definici “účelu”, ale ať už ho definujeme jakkoli, buď zjistíme, že existuje řada systémů, které mají účel a přitom je nestvořila žádná inteligentní entita, nebo zjistíme, že v podstatě nic jednoznačný účel nemá. 😉
Neodvažoval bych se takhle po netu o někom tvrdit že trpí, že zvířata…hmmm
Vaše subjektivní posouzení Božích potřeb je zcela irelevantní.
Prečo? Chcem počuť dôvod 😀
October 31, 2013 at 10:28 am = váš příspěvek žádná fakta neobsahuje. Zkuste doložit tedy doložit historická fakta, jak Darwin přijímal Mendela a raní darwinisté jeho vědecké závěry! Hořím nedočkavostí.
Vy ste vyšli s tvrdením, že ET bola oddávna v rozpore s genetikou. Takže dôkazové bremeno je v prvom rade na vás. 😉 Až do tohto vášho príspevku som netušil, že slovo “fakt” je vyhradené pre informáciu o tom, ako Darwin vnímal Mendela, myslel som, že do jeho obsahu spadajú aj tie informácie, s ktorými vy nesúhlasíte a súčasne schizofrenicky tvrdíte, že som ich nenapísal “váš příspěvek žádná fakta neobsahuje”. Teraz po prvý krát naznačujete, že Darwin nejako odmietal Mendela. Nepočul som o tom a nevidím nijaký dôvod, prečo by mal. Neviem ani nič o tom, že by Darwin o Menelovi vedel. Ak niečo viete, mohli ste nám yo už dávno povedať. Ešte rza vás snažne prosím: Vysvetlite, v čom má byť ten rozpor medzi Darwinom a Mendelom?
[podobnosť génov, znakov, fyziológie ]Ano, hovoří to o společném tvůrci. Který tvořil tvory pro život ve stejném prostředí.
1. Podobnosť čohokoľvek nehovorí o spoločnom tvorcovi – kameň sa napr. môže podobať na sochu a majú snáď spoločného tvorcu?
2. Podobné znaky majú aj organizmy, ktoré žijú v absolútne rozdielnom prostredí – načo má napr. mlok jaskynný zbytky očí. Na čo majú oči ryby žijúce v absolútnej tme? Prečo sa podobá hmyz žijúci napr. na lúke a morské článkonožce žijúce v bahne v tlaku mnoho atmosfér. A prečo všetky druhy, bez ohľadu na teplotu, vlhkosť a tlak, majú rovnakú “podstatu”.
Vaše subjektivní představy jak by Bůh měl tvory stvořit, je zcela irelevantní! Vše je dáno stejným konstrukčním řešením pro stejné či podobné prostředí.
Prečo je moja predstava irelevantná a vaša nie? 😀 A ako sa podobá prostredie na antarktickom ľadovci, v dažďovom pralese a v Mariánskej priekope?
Žádné plynulé přechody neexistují. To je další problém evoluční ideologie! Žádné mezičlánky, které Darwin předpokládal se za 150 let nenašly. Vše je jasně ohraničeno.
Nehovoril som o mezdzičlánkoch zaniknutých a hľadaných paleontológmi, z ktorých sa, mimochodom, mnoho už našlo. Hovoril som medzičlánkoch stále existujúcich a živých. Vy snáď chcete tvrdiť, že nevidíte podobnosť medzi žralokom a sardinkou, porobnosť medzi rybou a pulcom žaby či mloka? Vy nevidíte podobnosť medzi myšou a slonom? Prečo Boh ani raz nestvoril niečo, čo by sa od všetkého ostatného líšilo natoľko, že by sa to nedalo vysvetliť evolúciou. Napr. by stačil pegas alebo kentaur, tvory, ktoré človek dokázal bez problému vymyslieť, ibaže neexistujú, pretože evolučne by sa nemali z čoho vyvinúť. Ale pre Boha by snáď bol problém niečo také vytvoriť a nechať to jedinečným, bez akejkoľvek príbuznosti k čomukoľvek inému? Nestalo sa. Dokonca aj koruna tvorstva stvorená na Jeho obraz sa podobá na opice…
Vaše nelibost nad existencí informace je irelevantní a dále zcela pochopitelná. Informace jest nehmotné podstaty a vzniká jen působením inteligence. Existence genetické informace je další ranou evoluční báchorce. Na počátku bylo Slovo! Informace a ta je ve všem živém! Co se vám líbí či nelíbí je zcela lhostejné. A navíc je vidět na jakých subjektivních sugescích zakládáte svou evoluční víru.
Tak toto už bol riadny myšlienkový “veletoč” 😀 Oceňujem 😀 Ja som neprotestoval proti existencii informácie, ja som sa pýtal, prečo Boh tú, podľa vás nehmotnú, informáciu potreboval Boh zakódovať do nejakej DNA a prečo nechal tú informáciu mutovať, kombinovať sa a urobil ju manipulovateľnou a poškoditeľnou. Keby to urobil inak, nemuseli tu byť niektoré choroby, nehrozila by degenerácia…
Treebeard:Lenže Boh predsa nebol konštruktér ale tvoril z ničoho.
HMC: BŮH VÍ JAK!
Lenže vy to neviete. Prečo si teda myslíte, že Boh to vie. Prečo si myslíte, že je nejaký Boh? Pokiaľ ide o podstattu vety, na ktorú takto nelogicky reagujete, tá len pripomínala informáciu z Biblie. To nie ja, ale vaša obľúbená knižka tvrdí, že Boh tvoril len tak, zo slova. A keď niekto tvorí zo “slova”, potrebuje k tomu stavebnicu? A keby aj potreboval, prečo to vaša knižka nezmieňuje? Prečo tam nepíšu “I riekol Boh, buďte organické molelkuly, buď DNA. A potom riekol: zložte sa molekuly do buniek a bunky zložte sa do organizmov”.
Pokiaľ ide o potrebu stavebnice, tá je zvyčajne dôkazom neschopnosti tvorcu. Zo stavebníc stavajú deti, pretože si nedokážu vytvoriť vlastné diely. Dospelí modelári si väčšinu dielov vyrobia sami. A nepoužívajú neustále rovnaké diely a rovnaké materiály. Alebo je “stavebnica” výhodná ekonomicky, ale Boh snáď netrpel nedostatkom zdrojov? Stavebnicami sú napr. počítače, lenže aj u tých sa tie súčiastky stále menia a zlepšujú. Ale Boh použil rovnaké súčiastky na červa aj na človeka.
Tak Antiteista tady neustále tvrdí, že evoluce je strašlivě krutá a že teprve člověk se svým mozkem je empatický ke všemu živému…..či ne?????????????????????
Přečti si, jak teady neustále Antiteista píše o strašlivém utrpení a jak je to slepé a nespravedlivé…..třeba to říká jen tak nebo mu to působí potěšení
Martix: Zvířata se zdaleka v takovém měřítku mezi sebou nezabíjí jako lidi.
Zvieratá sa celkom bežne zabíjajú aj vo väčšom merítku ako ľudia. Taký lev funguje napríklad tak, že dospelý samec, častejšie viacerí bratia, zabije doterajšieho vodcu (ov) svorky a prevezmú ju. Potom zabijú všetky levíčatá, aby tým prinútili levice k novému páreniu a k splodeniu ich potomkov. Musia sa ponáhľať, pretože doba kraľovania samc(ov) je krátka. O pár rokov prídu mladší samci a zabijú ich. Musia len dúfať, že ich deti medzitým vyrastú. To zabíjanie predchádajúceho kráľa je niekedy veľmi kruté – videl som zábery, kde posledného soka zabíjali mladí samci celé hodiny, útočili mu len na nohy a brucho, vyhýbali sa možnosti rýchlo ho usmrtiť,hoci boli naňho traja. Niekedy zas starého leva len porania a nechajú ujsť a ten potom bez teritória a samíc, ktoré by mu pomohli loviť, zdochne od hladu.
“Co je vážně velká věc – ta největší věc ze všech – jak získáte něco z ničeho. Nedovolte kosmologům, aby Vás v této věci vodili za nos. Oni totiž také nemají ani náznak tušení – navzdory skutečnosti, že dělají docela dobrou práci v přesvědčování sebe i druhých o tom, že toto opravdu není žádný problém. “Na počátku”, řeknou Vám, “nebylo nic – žádný čas, prostor, hmota nebo energie. Potom se náhle vytvořila kvantová fluktuace, ze které …” Ufff! Zadržte! Chápete, o čem mluvím? Nejdříve není nic, a potom je něco. A kosmologové se pokoušejí přemostit tyto dva stavy nějakou kvantovou fluktuací, záchvěvem nejistoty, který to celé odstartoval. Tím jsou s tím v podstatě hotovi a dříve než se nadějete, vytáhnou stovky miliard galaxií ze svých kvantových klobouků. Nemůžete si takhle vymýšlet, a odkazovat se přitom na kvantovou mechaniku. Buď začínáte s ničím (nicotou), což znamená, že neexistuje žádné kvantové vakuum, žádný před-geometrický prach, žádný čas, ve kterém se něco může odehrát, žádné fyzikální zákony, které by mohly způsobit přechod od ničeho k něčemu; anebo existuje něco, a to něco vyžaduje nějaké vysvětlení.”
(David Darling, “On creating something from nothing”, New Scientist, vol. 151 (14. září 1996))
Psal jsem ve větším měřítku. Je statististicky prokázané, že zvířata se mezi sebou statisticky zabíjejí ví než lidi ? Války stamiliony mrtvých, zabíjení v rámci vlastního druhu, apod. ? Staistika, kde je????? Možná záleží i na druhu zvířat………
hmmmmm
“Co je vážně velká věc – ta největší věc ze všech – jak získáte něco z ničeho. Nedovolte kosmologům, aby Vás v této věci vodili za nos. Oni totiž také nemají ani náznak tušení – navzdory skutečnosti, že dělají docela dobrou práci v přesvědčování sebe i druhých o tom, že toto opravdu není žádný problém. “Na počátku”, řeknou Vám, “nebylo nic – žádný čas, prostor, hmota nebo energie. Potom se náhle vytvořila kvantová fluktuace, ze které …” Ufff! Zadržte! Chápete, o čem mluvím? Nejdříve není nic, a potom je něco. A kosmologové se pokoušejí přemostit tyto dva stavy nějakou kvantovou fluktuací, záchvěvem nejistoty, který to celé odstartoval. Tím jsou s tím v podstatě hotovi a dříve než se nadějete, vytáhnou stovky miliard galaxií ze svých kvantových klobouků. Nemůžete si takhle vymýšlet, a odkazovat se přitom na kvantovou mechaniku. Buď začínáte s ničím (nicotou), což znamená, že neexistuje žádné kvantové vakuum, žádný před-geometrický prach, žádný čas, ve kterém se něco může odehrát, žádné fyzikální zákony, které by mohly způsobit přechod od ničeho k něčemu; anebo existuje něco, a to něco vyžaduje nějaké vysvětlení.”
(David Darling, “On creating something from nothing”, New Scientist, vol. 151 (14. září 1996))
Můj nejmilejší parazit: http://youtu.be/Go_LIz7kTok
brrr…. 🙂
Nebo Toxoplazmóza (tu má Pán i pro lidi, věřící nevěřící)
Dobrotivý pán si pro některé přichystal:
Ovlivnění mozku a vyvolání změn osobnosti
-změny v produkci mozkových hormonů
-prohloubení schizofrenie
-zvýšení podrážděnosti a agresivity; příznaky tzv. mozkové alergie
-zpomalení reakcí
-zvýšení egoizmu a vztahovačnosti
-snížení sociální inteligence (poruchy v komunikaci, nedostatek spol. taktu)
-snížení pudu sebezáchovy
-(zvýšení) fobie z objektivně či subjektivně nebezpečných míst a situací
-zvýšení pravděpodobnosti dopravní nehody
Máš kočičku Martixxxi? Jen žertuju, snad nebudeš vztahovačný.