Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Áno, všetci vieme, že Ukrižovanie a Zmŕtvychstanie sú iba metaforami počítačového programu. A Stvorenie je metaforou obeda.
Problém je především v tom, že si tu někdo plete význam slova „metafora“.
Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější (strukturální) podobnosti.
Metaforické vyjádření se tedy dá použít jen tam, kde je známa nějaká vlastnost popisovaného jevu, takže jej lze připodobnit k jevu jinému. Tedy například impozantnost a velikost určitého domu lze vyjádřit metaforou „dům jako hrad“. Předpokladem pro její použití je ale skutečnost, že je známo, jak ten dům vypadá. Jestliže se to neví, nelze se o tom vyjádřit nijak, tedy ani ne metaforicky, protože nelze posoudit, zda tu nějaká podobnost s hradem je nebo nikoliv.
Aby se tedy dalo o Bohu vyjadřovat metaforicky, muselo by se o něm něco vědět. A jelikož se o něm nic určitého neví, nelze se o něm vyjadřovat ani metaforicky. To, co se tu v diskusi označuje jako metafora, je ve skutečnosti nahrazování skutečných poznatků fantaziemi.
Bible je kniha plná metafor a symbolů, mnohdy těžce rozklíčovatelných. Proč tomu tak je?
Je tomu tak z jednoduchého důvodu: náš jazyk je soubor kódů, kódovací rejstřík, do něhož jsou zakódovány běžné zkušenosti. Když přijde něco nového, není na to kód a jazyk se musí té nové zkušenosti přizpůsobit. Například když se objevila první auta, muselo se říct, je to kočár bez koní.
Jak to ale chápete vy? Vy jste teolog, jste věřící člověk. Byl Ježíš Božím synem?
Božím synem? Co je to Boží syn? Určitě nebyl fyzicky Božím synem, to bychom se museli ptát (na skoro až rouhačské otázky), s kým ho Pánbůh měl.
Syn byl tehdy zásadně ten, kdo mohl právně zastupovat svého otce. To znamená, že Boží syn především reprezentoval vůli svého otce. Ježíš měl Pánaboha jako svého otce, měl k němu tento vztah a učil ho i ostatní (modlitba Otče náš je toho dokladem) a pochopitelně ho můžeme pokládat za Božího syna. Je to nenahraditelná metafora. Někdo chápe metaforu jen jako ozdobu, ale jsou metafory, bez kterých se neobejdeme.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/195286-cesi-jsou-vuci-krestanstvi-imunni-rika-petr-pokorny/
Třeba to Otče náš, kterýž jsi v nebesích… Snadno se to říkalo našim předkům. Ti si svět představovali se vší samozřejmostí jako trojpatrový. Ten náš je svět náš vezdejší. O patro níž, tak sto metrů pod zemí, je peklo, kam se propadnou duše hříšných do věčných muk. Tak asi tisíc metrů výš je nad oblaky nebíčko, kde hospodaří Panenka Maria s andělíčky a všem svatým předsedá dobrotivý stařík Bůh Otec. Pak bylo snadné přivřít oči a představit si, že přednášíme své prosby Bohu Otci, docela jako vrchnosti na zámku.
I dnes je to hřejivá metafora. Vím, že když se modlím Otče náš, bezděky zapomenu na přikázání, abych neučinil sobě rytiny ani jiného podobenství. Bůh se mi vybaví jako pan otec ze mlýna mého dětství, kde s koňmi jezdí jeho Syn, vyučený tesař, a přítomnost Ducha svatého prostupuje celou scénu jako vůně akátů. Je to krásná a útěšná představa.
Jenže jsem člověk jednadvacátého století. Nemohu v sobě potlačit vědomí, že Bůh není starý mlynář, že není muž ani žena. To nejsou než metafory, do kterých odívám skutečnost posvátna, se kterou se v modlitbě setkávám.
http://letohrad.evangnet.cz/kazani/00.php?k=64
Například když se objevila první auta, muselo se říct, je to kočár bez koní.
Protestante,
díky, velmi hezký příklad.
K tomu, aby bylo možno první auta metaforicky označit jako „kočáry bez koní“, bylo nutno VĚDĚT, jak ta auta vypadají. Pokud někdo neměl vůbec žádné ponětí o tom, jak takové auto vypadá, nemohl o něm říci vůbec nic, tedy ani že je to „kočár bez koní“.
Hned na začátku čteme, že jeho pomocí lze lépe pochopit, co je to království Boží. „Království Boží“ to je obraz, metafora. Jakoupak mají v takovém království armádu nebo berní úřad? Ano, je to opravdu obraz. Ale Ježíš jej nevolí proto, aby jeho kázání bylo esteticky přitažlivější, i když ani tento záměr nezůstal zcela stranou, ale proto, že šlo o něco nového, Božího, pro co lidská řeč nemá výraz, protože to není obecnou zkušeností. A každý jazykovědec vám řekne, že kterýkoli obraz můžeme vysvětlit buď dlouhým výkladem (tím se prosté zvěstování stane přednáškou) nebo dalším obrazem, metaforou, podobenstvím. To dělá Ježíš: Království Boží je jako hořčičné zrno.
http://ceskybratr.evangnet.cz/index.php?act=detail&menuid=2&podmenuid=47&idTXT=93
Výborně – Petr Pokorný nám vysvětlil, co znamená metafora “Boží syn”, zjistili jsme tedy nějakou Ježíšovu vlastnost, a proto můžeme Ježíše definovat třeba jako toho, kdo reprezentuje vůli Boha.
Úplně stejné je to s metaforami o Bohu.
Pokud je bůh tak je to zřejmě dynamická, živá věc. tedy nedefinovatelná z podstaty. Slova vždy definují, konzervují a život jde dál navzdory slovům, které zachytávají vždy jen mrtvou minulost.
protestant says:
…A každý jazykovědec vám řekne, že kterýkoli obraz můžeme vysvětlit buď dlouhým výkladem (tím se prosté zvěstování stane přednáškou) nebo dalším obrazem, metaforou, podobenstvím. …
S.V.H.:
Ok. Tak do toho – a protože bylo metafor již dost, prosím bez dalších obrazů, metafor a podobenství – tj. výkladem. Co znamená “Bůh nás miluje” nebo “Bůh je stvořitel”?
S.V.H.:
Ok. Tak do toho – a protože bylo metafor již dost, prosím bez dalších obrazů, metafor a podobenství – tj. výkladem. Co znamená “Bůh nás miluje” nebo “Bůh je stvořitel”?
protestant:
Co znamená pro koho? Pro mne? Pro vás?
lol
ne, mě na tomhle šíleně odrazuje to, že Protestant prakticky neustále troluje. On se NECHCE domluvit. A má cenu se bavit s někým, kdo se nechce domluvit? Podle mě, jeho cílem, který v diskuzi sleduje, je co nejefektivněji a nejdéle uhýbat a vyvádět protistranu z míry. A nutno přiznat, že se mu tento cíl výtečně daří – jen mě už nějakou dobu nebaví dělat mu V TOMHLE sparring-partnera…
….. Druhé slovo Dekalogu je namířeno proti zviditelňování a tím zeslužebnění, Hospodin je nedefinovatelný a nedisponovatelný…..
Desatero aneb deset slov o Bohu a člověku
Jiří Beneš
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Bene%C5%A1
http://protestant.evangnet.cz/sites/protestant.evangnet.cz/files/protestant06-08.php
Ty se ale nechceš Michale domluvit. Ty chceš prosadit své.
blbost
Baví se dva lidé, jeden který tvrdí, že Země je placatá, a druhý tvrdí že je kulatá. Ten co tvrdí že je placatá troluje jako protestant, a když ho na to protistrana upozorní, odtuší zastánce placaté Země, že si chce zastánce kulaté Země prosadit své…
JASNĚ ŽE kdyby se diskutovalo korektně, pak by výsledkem takové diskuze byl závěr, že Země opravdu je kulatá a ne placatá – ale to neznamená, že takový závěr je nutně primárním cílem té diskuze, a neznamená to, že roztrpčenost zastánce kulaté Země nad trollingem zastánce placaté Země je neopodstatněná.
Michale,
nejsem první, kdo si myslí, že za to, co předvádí na Tvém webu, by protestant kdekoliv jinde už dávno dostal stopku. Je to jen Tvá velkorysost, která ho tu drží.
Na druhou stranu, třeba cvik s názvem „dva a půl překotu nazad s vrutem“ jsem dlouho znal jen v rámci skoků do vody, ale protestant mě přesvědčil, že to jde i slovně, z klávesnice :-).
Ale Země není kulatá ….. 🙂
Michal says:
July 31, 2013 at 10:26 am
lol
ne, mě na tomhle šíleně odrazuje to, že Protestant prakticky neustále troluje.
protestant:
Já sem jen pastuji názory lidí mnohem znalejších než jsme my. Nemohu za to, že věhlasní odborníci tvrdí, že Bůh je nedefinovatelný. Je to možná pro tebe skličující, protože být a-teistou v případě nedefinovatelnosti Boha je skutečně krajně obtížné, ale není to můj problém. To si musíš vyřešit sám se sebou. 🙂
Výroky
1) objekt X reálného světa je kulatý
2) objekt X je matematicky ideální sféra v 3-rozměrném euklidovském prostoru
nejsou pěkně prosím totožné, což samozřejmě všichni dobře víme. Zase trolling.
neruda says:
July 31, 2013 at 10:43 am
Michale,
nejsem první, kdo si myslí, že za to, co předvádí na Tvém webu, by protestant kdekoliv jinde už dávno dostal stopku. Je to jen Tvá velkorysost, která ho tu drží.
Na druhou stranu, třeba cvik s názvem „dva a půl překotu nazad s vrutem“ jsem dlouho znal jen v rámci skoků do vody, ale protestant mě přesvědčil, že to jde i slovně, z klávesnice 🙂 .
protestant:
Ano. Tak se to dá také řešit. Prostě to co se nehodí vyloučit. Jenže ateismus je bohužel závislý na tom co je teismus a tedy ateistu by mělo zajímat jak vidí Boha teisté. To že je teismus jiný, než slaměný panák jakého jste si vytvořili je problém, ale ne teistů.
Nemohu za to, že věhlasní odborníci tvrdí, že Bůh je nedefinovatelný.
Protestante,
Vy jste dnes musel posnídat celý hrnec vtipné kaše:
“věhlasní odborníci”? 🙂
Svatá prostato.