Říká se, že dlouhé články nikdo nečte. Proto se dnes pokusím psát krátce a stručně. Chtěl bych velmi poprosit naše věřící přátele, aby si následující odstavce pozorně přečetli, a upřímně odpověděli,
1) zda mohou prohlásit, že u nich to takto nefunguje,
2) případně co to podle nich znamená, pokud se nemýlím, a jejich víra opravdu funguje nějak takto.
– především, ačkoliv náš mozek má v sobě zadrátováno, jak jsme chytří a jedineční a vůbec, NEJSME takoví. Náš mozek v netriviálních otázkách nefunguje příliš dobře. Jsme náchylní ke kognitivním biasům atd., a i velká většina dnešních ateistů NEMÁ své postoje promyšlené. Nevěří proto, že se narodili do společnosti nevěřících. Jejich iracionalita se realizuje v pověrách, víře v horoskopy, v UFO, konspirační teorie, městské legendy, atd. Ateisté nejsou o nic chytřejší než věřící (i když v průměru možná lehce ano 🙂 ), jen měli to štěstí, že z důvodu prostředí do kterého se narodili, mají v otázce boha zrovna pravděpodobně pravdu. Chceme-li se přiblížit k poznání pravdy v nějaké netriviální otázce, je třeba přemýšlet a shánět si informace velice pečlivě, je třeba brát na vědomí, které kognitivní postupy jsou spolehlivější a které méně spolehlivé, je třeba osvojit si zásady racionálního a kritického myšlení – a toto většina věřících ani ateistů nečiní.
– náboženství je integrováno do osobnosti věřícího jedince. Je součástí jeho identity. Opuštění víry by vnímal jako narušení své osobní integrity. Rituály, návštěvy kostela, modlitby, hovory o víře s přáteli, náboženské symboly a další VYPLŇUJÍ nemalé místo v jeho životě. To snižuje jeho motivaci byť jen uvažovat o cestě, která by MOHLA vést k opuštění toho všeho.
– Víra také tvoří vysvětlující rámec pro jeho světonázor. Typický věřící si tak neumí ani představit, že by víru opustil. Nic by najednou nedávalo smysl, v jeho životě by zůstalo prázdno.
– Navíc je si vědom, že by to narušilo vztahy s jeho blízkými, a proto je jeho ochota kriticky svou víru promyslet blízká nule. Nikoliv náhodou je ve společnosti věřících přítomen mem, že odpadnutí od víry je selhání, litují takového člověka, dokud ještě neodpadl, “doufají” že to zvládne, atd. Kdo by riskoval, že takto dopadne? Muslimové toto mají ošetřeno dokonce právem šaríja. (odpadnutí od víry se u Muslimů trestá smrtí)
– Daniel C. Dennett velmi trefně píše o tzv. doxastické dělbě práce. Velká část věřících o své víře nepřemýšlí, spoléhá se na to, že ji mají promyšlenou teologové a další vůdčí osobnosti v církvi, a jim stačí jen se k tomu přihlásit, vyznat víru, “podepsat to”. Smutnou skutečností však je, že teologové to nijak uspokojivě promyšlené nemají. Navíc co teolog to jiný názor. Kromě toho, kdyby běžní věřící tušili, kam vedou snahy teologů to celé promyslet, tak by v tom často svou víru příliš nepoznali…
– Velmi důležitým faktorem je, že věřící často cítí JISTOTU, že mají pravdu. Netuší, jak ošemetný je jistota pocit. Často ani netuší, ŽE jistota je jen pocit, a nepřipouštějí si, jak často může pocit jistoty klamat. Naivně soudí: VÍM, že mám Pravdu, TEDY mám pravdu.
– víra “funguje”. S Ježíšem mají osobní vztah, denně s ním “mluví”, mají pocit jistoty, že je s nimi. Když se jim něco povede, způsobil to Ježíš, óó děkuji. Když se něco nepovede, pán Ježíš mi tím dává lekci, chce mě něco naučit, a je to jen pro moje dobro. Ó děkuji Pane. Funguje to perfektně, a “přesvědčují” se o tom mnohokrát denně.
– víra řeší konečnost lidské existence, tedy něco, co nás hluboce zneklidňuje (máme to opět zadrátované v mozku).
– k metodě cukru přidává metodu biče = peklo
– mimořádně důležitá rekvizita je “aktivní ďábel”: my ateisté jsme jeho nástrojem, proto se nám nesmí naslouchat. Televize je ďábelská, cokoliv co by mohlo odvést od víry je ďábelský úklad, ateistické weby jsou ďábelské, naše otázky jsou ďábelské… je třeba držet se od ďábla co nejdál!
Je otázka, zda se víra šíří jako memplex, ale rozhodně je-li už někdo vírou “nakažen”, jsou součástí víry nepomenutelné a velice silné “imunizační” memy, které zejména jako celek tvoří prakticky neproniknutelnou překážku:
– pochybnosti jsou špatné, jsou projevem slabosti a selhání. Nikdo se jim sice neubrání, ale je třeba se snažit.
– nevíra je nemorální, a kdo by chtěl být nemorální? Kdyby ateisté žili ve vlastním státě, jistě by se vraždili, znásilňovali a okrádali na potkání.
– nevěřící jsou nemorální, jsou z rozvrácených rodin, otcové je nemilovali, mají sklon k vraždám a krádežím atd., nevěří proto že chtějí smilnit, … kdo by chtěl mezi takové patřit?
– víra dává životu smysl. Musí být hrozné žít život, který nemá smysl…
– víra vysvětluje proč tu jsme. Nevěřící na tyto otázky nemají odpověď, věří, že jsme tu “náhodou”. Blázni…
– my věřící máme Pravdu
– víra je dar, dar poznání Pravdy. Tohoto daru si vážíme. Zlí a škodolibí nevěřící nám ho chtějí vzít. Tomu musíme zabránit, nejlépe tak, že se s nimi vůbec nebudeme bavit. K čemu taky?
– bez víry není morálka
– NDE ukazují, že posmrtný život existuje.
– ateisté pyšně věří svému rozumu, zatímco my věříme Bohu
– nevěřící se chtějí považovat za rovného bohu, dělají z člověka Boha, staví člověka na Jeho úroveň… pošetilci.
– nevěřící NENÁVIDÍ boha
– víra v boha na člověka klade vysoké nároky, a my věřící jsme schopni jim dostát. Nevěřící nevěří proto, že těmto nárokům dostát nejsou ochotni. Místo toho se chtějí věnovat pozemským radovánkám, nákupům, chipsům před TV, atd. Jak je převyšujeme, óóó my se máme.
Toto vše vytváří takřka dokonalý mentální black-box, ve kterém je mysl věřícího uzavřena, a sama dobrovolně TOUŽÍ v něm setrvat, NECHCE ani nahlédnout ven, natož aby se ven chtěla dostat.
Otázka na závěr pro naše věřící přátele: uvědomujete si, že podobný blackbox by DOKÁZAL konzervovat lež? Připouštíte, že toto se MOHLO stát vám? Připouštíte, že velice podobně fungují ostatní náboženství, případně “pomýlené” proudy v křesťanství? (Kreacionisté Mladé Země, svědkové Jehovovi, liberálové, moderní křesťané…) CHTĚLI byste poznat, KDYBY byla lživá i vaše víra, a mnou popsaný mentální blackbox by vám bránil to odhalit?
Carlosi, moment moment, zatím jsme nezdůvodnili, že bůh je osoba. Mě třeba to není vůbec samozřejmé ani jasné, naopak. Existence věčně nehmotné osoby je pro mě krajně nesamozřejmá, MNOHEM nesamozřejmější, než existence jakési nehmotné a věčné entity, která dala vzniknout Vesmíru.
Klidně můžeme akceptovat v zájmu další diskuze i tento předpoklad (že bůh je osoba), ale bylo by aspoň fér si říct, jestli to máme něčím podloženo nebo ne.
Carlos, ad obřízka: ano ano, přesně tak 🙂 Mluví o tom Pavel, nikoliv Ježíš, a Ježíše přitom nikdy necituje.
No a pokud se Ježíš podřizoval a Pavel ne, neměli byste spíš následovat Ježíše, než Pavla? 😉
Tohle je sice celkem marginálie, ale … možná je významnější než se zdá.
Prcin says: carlos: Správně Carlosi, celá Bible je v symbolech nebo podobenstvích.
No já bych úplně nesouhlasil, že celá. Je tam samozřejmě mnoho symbolů a době vzniku podléhajících představ (už jsem to tu psal, ale třeba celý svět neznamená celou zeměkouli, ale známe okolí Středozemního moře, které autorovi nepochybně připadalo jako “celý svět”), ale také konkrétní a přesné Boží zjevení.
Tohle všechno je potřeba rozklíčovat, pak je problém s překladem jelikož jsou tam slova, která se nikde jinde nepoužívají atd. atd.
Pokub by Bible byla jen symbolická pak by si to mohl vyložit každý tak jak se mu to líbí.
Michal : celý nový zákon je o konfrontaci Ježíše se světem. Žádáte znamení, že existuje Bůh- k tomu se Ježíš vyjadřuje: Marek 8: 11-12. S těmi židovskými zvyky to tam někde je, ale musel bych hledat.
to Michal: Ono to možná není na první pohled znát, ale následujeme Ježíše a ne něco a někoho jiného. Tedy ani Pavla ani Mojžíše. To je to o čem Pavel mluví. Ježíš naplnil zákon (naplnil ne zrušil) a tak některá pustanovení jsou platná pouze pro židy a některá jsou platná pro židy a křesťany. No a Pavel v tom na začátku dělal pořádek. Proto se křesťané neobřezávají a mohou v neděli rozsvěcet žárovky 🙂
aha, sám jsem se něčeho nového dopídil: Z daného přehledu jasně vyplývá, že Boží mravní zákon je lepší a dokonalejší než zákon obřadní. Ten měl jen dočasnou funkci, protože ukazoval na Krista. Když Kristus přišel, obřadní zákon byl naplněn, a proto zrušen. Mravní zákon však platil, platí a bude platit vždy. Jeho principy jsou základem Boží vlády v celém vesmíru, proto mají svou stálou platnost i na naší zemi.
Prcíne, to tak není: v těch verších Židé nežádají znamení, že existuje Bůh – o tom přece žádný Žid nepochyboval – ale žádají znamení, že Ježíš je Mesiáš. To je dost zásadní rozdíl.
Nesouhlasím ani s tím, že Nový Zákon je o konfrontaci Ježíše se světem. Podle mě to takto ale vůbec není. Nový Zákon je o tom, že Bůh seslal svého Syna, Ježíše Krista, aby za nás trpěl, zemřel na kříži, třetí den byl vzkříšen, a o teologickém významu této události.
Jinak souhlas s Carlosem, že myšlenka “celé Bible v podobenstvích” asi příliš dobrá není. Každý by si ji pak mohl vykládat, jak by chtěl. Namátkou, jakýpak že je význam toho podobenství, jak byl Ježíš vzkříšen? 😉
No a je-li něco podobenství, a něco ne, jak poznáme, co je co?
Michal: “Klidně můžeme akceptovat v zájmu další diskuze i tento předpoklad (že bůh je osoba), ale bylo by aspoň fér si říct, jestli to máme něčím podloženo nebo ne.”
Přiznám se, že mě nenapadá žádný způsob jak poznat jestli entita, která vytvořila náš svět je osoba nebo ne.
Pokus, ale přijmu, že o sobě tato entita poskytla nějaké informace, kde se představuje jako osoba, tak to asi osoba bude.
Dobrá Carlosi, super že jsme si to řekli, a teď tedy předpokládejme, že bůh osoba je.
Teď mi prosím řekni: Co po nás podle tebe Bůh chce? Co chce abychom věděli, a jak nám to dal vědět?
Michal: Ježíš se několikrát zmiňuje o tom, že ho svět nepřijme. Že nepřináší mír, protože se rozhádají rodiny. Že jeho následovníky bude svět nenávidět atd. Inu ne nadarmo se teologie musí studovat. Důkazem toho jsou husité, kdy amatéři si kroutili evangelium podle sebe. Jsem rád za kněží a jáhny řiímskokatolické církve, že berou na sebe těžké břemeno a duchovně vedou tou správnou cestou.
No to se samozřejmě zmiňuje, to je jistě jedno z nosných témat. Většina lidí Krista odmítá, to bylo mezi prvními křesťany jistě důležité téma – ovšem to přece nic nemění na tom, že těžiště evangelia je jinde. Je právě v Ježíšově smrti a jeho oběti a následném vzkříšení. Nemůžu říct, že evangelium je o konfliktu Ježíše se světem (ostatně, jak by asi dopadl konflikt boha se světem).
Ale jeho smrt je právě tím konfliktem… kdy ti ho co nepřijmou, což je X % Světa nevítězí nad smrtí.
Nemohu souhlasit, že pokud přijmeme, že bůh/bohyně/božstvo je, znamená to automaticky, že je to Bůh z Bible! Bohů a bohyň jsou na světě tisíce!
Nevím no, podle mě je jeho smrt spíš obětí než konfliktem. Ježíš přece neusiloval, aby v tom “konfliktu” “vyhrál” – naopak, přijal svůj úděl a šel na smrt. Za nás za všechny.
Co se týká mé zmínky o lupě a dalekohledu, vztahuje se to k tehdejšímu poznání světa- byly i vyspělejší národy, než Židé a je v božích možnostech inteligenci zvýšit na dostatečnou míru a ne se přizpůsobovat těm nejslabším a dokonce Ježíšovi ani nedat schopnost psaní!
Carlosi, ale tu minulou otázku považuji za docela zásadní. Ještě ji zopakuji:
Co po nás podle tebe Bůh chce? Co CHCE, abychom věděli, a jak nám to dal vědět?
To Čestmír:
Presne tak. Prípadná existencia Boha ešte neimplikuje tézu, že Biblia je “Božie slovo”. Boh, by mohol existovať a kresťanstvo, by aj tak mohlo byť, len jedno z mnohých falošných náboženstiev a Ježiš len ďalším falošným prorokom.
Médea: jasně, o tohle mi celou dobu jde.
Jak víme, že křesťanství není falešné náboženství, a pravé není některé jiné? A jak víme, že nejsou falešná VŠECHNA – třeba bůh není jako středověký feudál, a vůbec netouží potom, abychom ho uctívali… třeba jsme úplně pod jeho rozlišovací schopnost, a jeho zájem se dotýká Vesmíru v globálu…
Třeba jsme pro boha jako mravenci: komu by dělalo dobře, kdyby nás “uctívali” mravenci? Nevím jak vám, ale mě by to bylo v zásadě dost jedno… Myslet si, že bohu záleží na tom, co si o něm myslíme, a jak žijeme, je IMHO dost přeceňování sama sebe.
Michal: Ale to je právě jeho vítězství 😀 Ne nadarmo se někde píše v kostelech na stěně Ježíš vítězí, Ježíš kraluje