Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Nic nepovažuji za monolit :-). Svět je tajuplný 🙂
Tak se nyní pusťte zase do boje, zda Ježíš existoval nebo ne, atd., o technikálie, které zajímají celkem asi jen vás. mě je to šumafuk. Pro dnešek se mějte hezky.
Je fakt divný, že se ateisté baví o náboženství a ne o kvantové fysice…o kvantové fysice se přeci baví skoro každý!
-Myslím že nejvíce zde Martina frustruje že se bavíme o Ježíšovi a né o Krishnamurtim 🙂
martiXXX says:
May 25, 2013 at 7:42 pm
Vás to ateisti nefrustruje, že vědci mluví o superinteligentních NEHMOTNÝCH objektech
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6930
Jarda:
Proč by to mělo ateisty frustrovat? Pokud se to prokáže jako možné, pak to ateisté budou muset akceptovat, resp. akceptují to. Ale co věřící? Najednou se, mírnix týrnix ve Vesmíru objeví nehmotné inteligentní objekty! Budou to osoby/osobnosti? A vůbec, nejsou tam už? Andělé, Archandělé, Cherubovcé, Serafové, Mocnosti, Síly, Trůny, Panstva a ještě jedna duchovní inteligentní entita kterou Bible popisuje, mně chybí. A ještě Pán Bůh, Jeho Syn a Jejich Duch sv., Královna nebes a všichni svatí a světice Boží. Ale také Satan a jeho nesčetné pluky padlých andělů. Takže věda teoreticky uvažuje o něčem, co Pán Bůh už dávno svatopiscům vnukl. Takže Vesmír/(Nebe?) je v podstatě přeplněný.?
treebeard says:
Lenže stále, Kvantová fyzika je veda a tá tie iné vesmíry dokáže aspoň teoreticky vypočítať a na úrovni častíc skúmať tie kvantové javy aj reálne. To taký Krišnamurti nedokáže, on si o nich dokáže nanajvýš prečítať v nejakom populárnom časopise a potom ich laicky zakomponovať do prázdnych mystických fráz typu ” Když nedochází k tření, nezná energie hranic.” Skrátka, mystika je prázdnota. Hovorenie fráz, ktorých zmysel nevysvetlí ani ich autor, namiesto vysvetľovania povie pár ďalších fráz. U kresťanov sa stretávam s typom “generátor náhodných citátov z Písma”, u mystikov je to “generátor náhodných viet”.
Jarda:
Na Christnetu diskutovala nějaká Slovenka, dle svých slov “vášnivá” katolička. Ta neměla žádnou vlastní myšlenku, žádný vlastní názor či komentář, jen citovala světce a mystiky. Já, čta ty mystické výplody, jsem jí neustále připomínal, že cituje pouze mystiky nanejvýš pozdně středověké, že žádné moderní nemá. Pochopitelně; současný mystik skončí, alespoň v Evropě, na psychiatrii. Jeden takový mystik na Slovensku měl kolem těla omotaný řetěz, až mu zarostl do masa, jiný mystik, na Ukrajině, klečel v lese na kameni celé tři roky bez pohnutí, až obrostl mechem ……. a ta dobrá duše tomu naprosto věřila.
V Itálii, kdesi v horách, kde františkáni mají klášter, nám ukazovali jeskyni v níž žil sv. František z Assisi, tam byl kámen na němž (prý) spával, a železná mříž, s níž se (prý) přikrýval.
Ve sv. Janě pod Skalou mají jeskyni, v níž žil první český poustevník, sv. Ivan, někdy v 9. stol., jsou tam v kameni otisky jeho nohou a na druhém kameni, na němž ho pobodal nějaký lupič, jeho krev. Jo a také za ním z lesa chodila laň, kterou si dojil. A měli byste vidět, jak tomu zbožní křesťané naslouchali. Snad i upřímně věřili.
Podobně je v Jeruzalémě Mléčná jeskyně , v níž prý P. Maria kojila Ježíška, a když několik kapek jejího mléka stříklo na skálu, tak celá jeskyně zbělela (prostě čistý vápenec bez příměsí). A jak se tam zbožní křesťané upřímně modlí (já tam snad budu muset také jet).
V jednom pravoslavném kostela v Jeruzalémě Pán Bůh posílá pravoslavným, každý rok, oheň z nebe, a zapaluje jim louče a svíčky. Takže je má také rád.
No a v Indii, a následně v celém světe, bůh Ganéša pije mléko.
No, neberte to!
My se tady můžeme hádat o kvantových jevech (vlastně vy, mě to naprosto nebaví, považuji takovou diskuzi za nesmyslnou), ale že by některý teista ráčil vysvětlovat ty Boží zázraky, jak se s nimi denně potkáváme, to ani náhodou. Nejen zde, ale nikde v náboženských diskuzích.
to Jarda: Mňa kvantová (ani ďalšia) fyzika tiež príliš neberie, už len preto, že jej nerozumiem. Poctivo som sa pokúsil zvládnuť aspoň populárne vysvetlenia, našťastie takýchto publikácií je dosť a od tých najrenomovanejších vedcov. Pre účely debát s mystikmi je vhodné prečítať si aj knihy autorov šmrcnutých mystikou (napr. Paul Davies), z ktorých však mám jediné zistenie: takíto autori, keďže nechcú stratiť svoj vedecký kredit, sú vo svojich vyjadreniach veľmi opatrní a ich štýl sa ani náhodou nepodobá bojovnému Martiho štýlu. Taký Davies len filozofuje nad možnými dôsledkami niektorých teórií, pričom opakovane zdôrazňuje, že mnohé sú len matematickými paradoxmi a len málo vedcov v ne verí.
K významu filozofovania som kdesi čítal pekný vtip (tuším to napísal Michio Kaku):
Rektor karhá fyzikov: “vy stále pýtate peniaze na drahé zariadenia, berte si príklad z matematikov, tým stačí ceruzka, papier a odpadkový kôš. Alebo z filozofov, tí nepotrebujú ani ten kôš.” Je skrátka možné vytvárať veľmi strelené teórie, čo mystikov priťahuje. Skutočnosť je však taká, že pokiaľ nikto z nás nerozumie aspoň tým výpočtom, na základe ktorých boli tie teórie vytvorené, je úplne zbytočné sa nimi zaoberať. Zatiaľ sú za nimi iba tie výpočty, občas asi aj chybné.
Debaty teizmus verzus ateizmus sú, naopak, založené na pozorovateľných javoch, aj u tých najumiernenejších (najzákernejších 🙂 ) kresťanov sa dá hovoriť aspoň o ich komunikácii s Bohom. Ale o čom sa už dá diskutovať s niekým, kto verí, že má pre nás obrovský význam nejaké multiverzum alebo antropický princíp obsiahnutý vo vesmíre, ale nevie povedať, aký význam, ani čo to pre nás znamená.
Debatovať o ateizme má zmysel preto, aby sa čo najmenej ľudí stávalo fanatickými kresťanmi. Na Slovensku ich máme stále celkom dosť a pokiaľ ich človek nechá na pokoji, začnú sa tváriť suverénne (napr. tvrdiť, že Ježiš je vedecky potvrdený) a získavať stúpencov.
treebeard says:
Jarda: Tak tak!
Debatovať o ateizme má zmysel preto, aby sa čo najmenej ľudí stávalo fanatickými kresťanmi. Na Slovensku ich máme stále celkom dosť a pokiaľ ich človek nechá na pokoji, začnú sa tváriť suverénne (napr. tvrdiť, že Ježiš je vedecky potvrdený) a získavať stúpencov.
A hledat spojence mezi politiky a politici mezi církevními špičkami. Viz třebas: http://www.novinky.cz/domaci/302986-v-mikulcicich-vzpominali-na-cyrila-a-metodeje-v-desti.html
Kolik asi těch politiků je upřímných věřících?
Jaký máte názor na tento názor?
http://www.tedeum.cz/1_2013/vyzva_k_netoleranci_0113.htm
Náboženství má právo promlouvat ústy svých mluvčích, stejně jako mají právo i další vědy, fyzika nebo astronomie, promlouvat ústy těch, kteří se jimi zabývají. Náboženství je vědou, třebaže z něj chtějí někteří udělat pouhý cit. Náboženství má své zásady, přirozené i zjevené, které jsou ve své logice ještě složitější než matematika. Ale falešný pojem tolerance tuto skutečnost zatemňuje všem, kteří, byť jsou netolerantní v nejmalichernějších životních maličkostech, stávají se tolerantními ve svém vztahu k Bohu.
Dalším projevem zmíněné poruchy myšlení, která vyvolává podivnou plíseň volnomyšlenkářství, je natolik silné zanícení pro novoty, že odmítá i lásku k pravdě.
Atd., atp.
Jarda: Jaký máte názor na tento názor?
http://www.tedeum.cz/1_2013/vyzva_k_netoleranci_0113.htm
Pravdupovediac, vzbudzuje to vo mne viacero protichodných pocitov. Na jednej strane súhlasím s tým, že kresťanstvo, ak má byť kresťanstvom, nemá robiť kompromisy vo viere. V podstate sú mi sympatickejší kresťania hlásiaci sa k Biblii, než špekulanti, ktorí svoje náboženstvo všelijako ohýbajú a vylepšujú, pretože vidia, že vo svetle moderných poznatkov neobstojí.
Druhá vec je, že takto fanatické kresťanstvo by v modernej spoločnosti malo byť okrajovou záležitosťou (a teda neškodným folklórom), lenže história nás učí, že niekedy stačí málo, a stane sa z toho rozhodujúci prúd. V čase krízy ľudia majú radi jednoduché riešenia, a kresťanské “riešenie” je hodne jednoduché. Mám, žiaľ, skúsenosti aj z oblastí úplne mimo náboženstva, že ľudia sa vedia nadchnúť pre nejakého šarlatána a zachovávať mu vernosť aj napriek desiatkam jeho odborných aj morálnych lapsusov.
Táto”výzva k netolerancii” volá po návrate do minulosti, ktorú si jej autor idealizuje, má pocit, že kým bolo kresťanstvo hlavnou témou dňa, kým okupovalo “titulné stránky” západná civilizácia expandovala. K tomu pristupuje pocit ohrozenia zo strany islamu a presvedčenie značnej časti ľudí, že čeliť fanatizmu sa má fanatizmom.
jardo, díky takovému myšlení nositelů jediné pravdy vznikají ty největší tragédie. Určitě mně takový člověk není sympatičtější, než liberální křesťan, který si křesťanství upraví a udělá z něj tolerantní víru.
Na druhou stranu si myslím, že mnoho lidí skutečně chce znát jednoduché a jasné ospovědi na složité otázky. Pravidla. Takovým lidem může něco takového vyhovovat, stejně jako Islám. Dostanou jednoduché návody, jak být dobrým. Konec nejistoty, začátek tragédie.
Jak už jsem jednou psal – výzva k netoleranci nemá tak velkou šanci na úspěch ve společnosti kde informace přichází z různých stran. Ve středověku to měli flanďáci jednodušší – tvrdili že jediná významná postava dějin je Ježíš – v dnešní době známe i Budhu, Mohameda, ale i Einsteina a další.
Nevím, jestli je v česku křesťanský fanatismus aktuální. Pravicové strany prosadily restituce a a když je článek o restitucích, tak 95% příspěvků od prostých lidí hlavně na levicovějších novinkách je ve stylu: vracíte majetek vrahům, darmožroutům,; retardovaným, co věří v nějakého dědouška na obláčku, atd.; já bych to zakázal, apod.
Lidé chtějí vzory – a dneska je na výběr mnohem více vzorů než jen jeden. Co se týče islámu – četl jsem vyznání jednoho člověka co zkoušel křesťanství i islám – psal že teprve až vyřkl šahádu ucítil že má spojení s bohem – popisoval to podobně jako když křesťané popisují kontakt s Kristem.
v česku bych viděl populistické nebezpečí spíše ve stylu jakéhosi nacionálního hnutí či posílení komunistů- ale určitě by ten populismus byl velmi proti křesťanství
Podívejte se na články o islámu, jaká je pod tím diskuse – prostý lid by nejraději islámské země bombardoval a pozabíjel nebo minimálně vystěhoval či nepovolil pracovat muslimům; viz i poslední kauza s tou českou muslimkou; hon na člověka
Dochází k paradoxu, že se spíše s agresivním islámem co se týče terorismu identifikují vzdělanější arabové, studenti, vysokoškoláci – viz 11. září nebo ten vzorný student v Bostonu
Ta věda dovede vysvětlit všechno 🙂
http://www.novinky.cz/veda-skoly/302258-fyzicky-silni-jedinci-tihnou-k-pravici-slabi-k-levici-zjistila-studie.html
Pelagius says:
May 25, 2013 at 3:57 pm
jack:
Tady nejde o to co je či není rozumná myšlenka,to může být celkem subjektivní.
Tady jde o to,co děláte vy. Tedy upřednostňovat jedny myšlenky před druhými POUZE kvůli náboženské víře!!
Neřekl bych, že je přijímám pouze kvůli náboženské víře. Myslím, že Ježíšův příběh a jeho myšlenky by mě oslovovaly, i kdybych křesťan nebyl – ale přijetí víry tomu dává zcela novou kvalitu.
bílej kabát:
Tebe oslovilo například to, že když tě někdo praští do levé tváře, tak mu máš nastavit i pravou? Že máš milovat své nepřátele? To jako když někdo ublíží mému dítěti, tak ho mám milovat? Když mi někdo ukradne kabát, tak mu mám dát i košili. Takže když přistihnu zloděje v mém bytě, tak mu mám ještě pomáhat vynášet svoje věci? A takhle bych mohl pokračovat. Absurdní. Nebo, že by zase metafora?
Jarda – já, čta ty mystické výplody, jsem jí neustále připomínal, že cituje pouze mystiky nanejvýš pozdně středověké, že žádné moderní nemá. Pochopitelně; současný mystik skončí, alespoň v Evropě, na psychiatrii.
martiXXX: myslíte? Co celé to New Age hnutí, haldy knih v knihkupectví, a třeba ten Krishnamurti skončil v blázinci? K jeho obdivovatelům patřil mimo jiné jeden z nejznámějších světových fyziků Bohm, spisovatel a filosof Aldous Huxley, atd. Je hodně citovaný i nyní. Zemřel myslím v roce 1991.
http://en.wikipedia.org/wiki/Jiddu_Krishnamurti