Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. Colombo

    Protestante, ty si od televize, můžeš mi vysvětlit co za kravinu to tam vyváděli?

  2. Prométheus

    Vtip

    Dcera přivede domů představit rodičům svého snoubence. Když je mladík o samotě se svým budoucím tchánem, ten se ho ptá:
    “Čímpak se živíš, hochu ?”
    “Studuji náboženství.”
    “A jak chceš vydělat na pořádný barák?”
    “Soustředím se na svá studia a Bůh nás zaopatří.”
    “A za co koupíš mé dceři pořádný snubní prsten?”
    “Soustředím se na svá studia a Bůh nás zaopatří.”
    A takhle to jde pořád dokola – mladík pořád omílá, že Bůh je zaopatří.

    Když to otec vzdá a mladík se odporoučí, přijde do místnosti matka a ptá se, jak to šlo.

    Otec říká: “No, ten chlapec nemá žádnou pořádnou práci ani žádné plány do budoucna, jak nějakou sehnat.

    Ale dobrá zpráva je, že si myslí, že jsem Bůh!”

  3. Medea

    Skeptik: “to že před 100 mil roky tu byly dinosauři je přece jen evoluční detail – mně šlo o to že tu byl vzduch i potrava vhodná pro čklověka”

    Mmm, vzduch a potrava … ale človek sa nevynoril z vákua, človek je produktom dlhej evolúcie. Keď v dobre vetranej miestnosti pripravím chutné pohostenie, tak to ešte neznamená, že sa v nej musia objaviť aj hostia 🙂 Vetranie a príprava jedál nemusia zahŕňať syntézu hostí 😀

    Skeptik: “na jiných planetách určitě dinosauři nebyli – a určitě tam i před 100 mil roky byly podmínky pro inteligentní život – netvrdím že inteligentní život se objeví hned jak se objeví podmínky – tvrdím že se mohl objevit mnohem dříve než před pár milióny let a to nejen na Zemi”

    Všetko je raz po prvý raz (v konečnom čase). Kedy sa podľa Teba objavili vo vesmíre prvé civilizácie? 100 milión rokov po Big Bangu (BB), miliardu rokov po BB, 10 miliárd rokov po BB? Ja tipujem 13.8 miliárd ± 10 miliónov rokov 🙂

    Život pozemského typu vyžaduje pestrú škálu chemických prvkov a tieto prvky v ranom vesmíre neboli, tie prvky museli vyprodukovať a rozpýliť do vesmíru (v dostatočnom množstve) hviezdy. Hviezdy musia dosiahnuť vhodnú metalicitu, aby mohol vo vesmíre vzniknúť život podobný nášmu. Ja teda tipujem, že my sme súčasťou prvej civilizačnej vlny. A o sto miliónov rokov tu bude husto kolonizovaný vesmír (tipujem rýchlosť medzihviezdneho cestovania vyspelej civilizácie na skromných 300 km/s ;)).
    Vesmír je tesne pred fázovým prechodom: pustý vesmír —> husto kolonizovaný vesmír.

  4. Medea

    Michal: “Pravděpodobnost, že zrovna my jsme nejstarší civilizace ve viditelném Vesmíru, považuji za mimořádně nízkou. Jsme-li nejstarší, pak jsme vysoce pravděpodobně jediní.”

    Prečo je to “vysoko nepravdepodobné”? Kedy sa podľa Teba objavili prvé civilizácie v našom vesmíre?

    Inak ja vo svojej hypotéze netvrdím (ale ani nepopieram), že sme najstarší, ja len tipujem, že patríme medzi najstaršie civilizácie (takých starobylých civilizácií, ako je naša, môže byť v rozľahlých priestoroch našej galaxii hoci aj 1000). Len Skeptikovi som vytkla, že jeho argumentáciu, proti starobylosti vlastnej civilizácie, môže zopakovať aj bytosť, ktorá je predstaviteľom skutočne najstaršej civilizácie.

  5. Stefan

    Medea says:

    May 12, 2013 at 7:21 pm

    Ale poškodenia mozgu naznačujú niečo iné:

    (1) poškodený mozog => poškodená myseľ
    (2) silne poškodený mozog => silne poškodená myseľ

    Teda sa mi zdá úplne prirodzené to extrapolovať na: (3) mŕtvy mozog => mŕtva myseľ

    To mi pripomina, ze este par desiatok rokov dozadu si vedci mysleli, ze planety sa pohybuju v priestore v akomsi eteri. Hovorili, ze fyzika zu zanedlho objasni vsetky svoje zahady, ze za chvilu uz bude vsetko preskumane. Potom prisiel Einstein, teoria chaosu a superstruny. No a vsetko je uplne inak ako si to vedci mysleli pred 200 rokmi.

  6. Machi

    Civilizací může být ve Vesmíru mnoho, třeba i 100 miliard. To je ovšem stále jen koncentrace 1 civilizace/galaxii. Cestování a kolonizace v rámci galaxie není zase až tak problematické. Mezi galaxiemi je to horší. Je tam veskrze prázdný prostor až na vyjímečné “uprchlé” hvězdné soustavy a není tak co kolonizovat cestou.
    Jestliže při kolonizaci galaxie je možné “přeskakovat” po řekněme 5 až 10-ti ly, u transgalaktických cest by to byly i statisíce světelných let. Pokud fyzika neumožňuje značně vyšší rychlosti než světelné, pak je taková cesta možná snad jen, pokud si civilizace na cestu vezme něco jako umělý svět. Energetická náročnost takové cesty by byla fenomenální.

  7. Machi

    To mi pripomina, ze este par desiatok rokov dozadu si vedci mysleli, ze planety sa pohybuju v priestore v akomsi eteri. Hovorili, ze fyzika zu zanedlho objasni vsetky svoje zahady, ze za chvilu uz bude vsetko preskumane. Potom prisiel Einstein, teoria chaosu a superstruny. No a vsetko je uplne inak ako si to vedci mysleli pred 200 rokmi.

    Vidíte a proto je věda fajn. Naproti tomu kolik svých “omylů” opravily církve samy od sebe?

  8. Medea

    Machi: “To je ovšem stále jen koncentrace 1 civilizace/galaxii. Cestování a kolonizace v rámci galaxie není zase až tak problematické. Mezi galaxiemi je to horší.”

    1 civilizácia na galaxiu: To na kolonizáciu vesmíru (jeho galaxií) v priebehu 100 miliónov môže bohato stačiť. A úplne na to postačuje aj tých smiešnych 300 km/s.

  9. Medea

    Medea: “Ale poškodenia mozgu naznačujú niečo iné:
    (1) poškodený mozog => poškodená myseľ
    (2) silne poškodený mozog => silne poškodená myseľ
    Teda sa mi zdá úplne prirodzené to extrapolovať na:
    (3) mŕtvy mozog => mŕtva myseľ”

    Stefan: “To mi pripomina, ze este par desiatok rokov dozadu si vedci mysleli, ze planety sa pohybuju v priestore v akomsi eteri.”

    No, je to už viac ako sto rokov. A okrem toho si mysleli, že Zem je guľatá a obieha okolo slnka 🙂

  10. Medea

    Stefan: “Potom prisiel Einstein, teoria chaosu a superstruny. No a vsetko je uplne inak ako si to vedci mysleli pred 200 rokmi.”

    Fyzikálne teórie, ktoré FUNGOVALI pred 200 rokmi, fungujú aj dnes PRESNE TAK, ako fungovali pred 200 rokmi:

    Klasická mechanika popisuje s istou presnosťou istý výsek fyzikálnej reality a tento výsek reality nezanikol po sformulovaní Einsteinovej teórie relativity. Teda v roku 1905, po sformulovaní STR, sa mosty postavené podľa klasickej fyziky v 19. storočí nezrútili, lode navrhnuté v rámci klasickej fyziky sa nepotopili a generátory elektriny skonštruované na základe klasickej fyziky neprestali vyrábať elektrickú energiu 🙂 Klasická fyzika má svoju oblasť použiteľnosti, rozsiahlu oblasť, v ktorej platí s rovnakou presnosťou, s akou platila v časoch anomalocarisa, v časoch tyranosaurov, Archimeda alebo Newtona a s akou bude platiť aj v 484. storočí (za odôvodneného predpokladu, že fundamentálne fyzikálne zákony sú nemenné v čase). A to isté platí o všetkých fundamentálnych fyzikálnych teóriách, teda aj o STR. Teda keby ten spomínaný experiment ukázal, že rýchlosť svetla nie je medznou rýchlosťou v prírode, neznamenalo by to, že STR je už nepoužiteľná, bola by rovnako použiteľná ako bola doteraz v rámci svojej oblasti použiteľnosti, akurát by sme získali jasnejšiu predstavu o hraniciach jej použiteľnosti, ale urýchľovače by neprestali fungovať, jadrové elektrárne by nevybuchli, a systém GPS, by neskolaboval, len ľudstvo by zistilo, že sa dostalo do oblastí fyzikálnej reality, kde jedna z jeho máp (STR) zlyháva.

  11. Medea

    “Teda keby ten spomínaný experiment ukázal …” – Stefan to nespomínal, teda si to opravte na: “Teda keby ten nedávno pretriasaný experiment ukázal …”.

  12. treebeard

    Ešte k tomu inteligentnému životu, diskusiu o ktorom som prešvihol, zopakujem: inteligencia nie cieľom evolúcie, pretože evolúcia nemá cieľ. Je teda dosť možné, že inteligencia (aspoň na ľudskej úrovni) je hodne vzácna aj na planétach vhodných pre život. Naopak, medzi podmienkami vhodnými pre život a vhodnými pre inteligentný život by som až takú hranicu nehľadal. Iste, myslíme si, že nutné sú podmienky pre mnohobunkové organizmy, al tie tu boli už dávno pred tými dinosaurami, dôležitejšie je, že tie podmienky musia trvať “dosť dlho”, pričom to nevieme kvantifikovať a bude to asi aj dosť premenlivé, na jednej planéte môže byť 10 mil. rokov vývoja dosť, na inej ani 10 mld. nepostačí, pretože tam ten život bude mať nejakú zvláštnosť.

    Plus, viem si predstaviť aj inteligenciu, ktorá nikdy nepocíti potrebu opustiť vlastnú planétu, pretože napr. inteligentný organizmus je malý a má dostatok miesta, alebo je jeho svet ohraničený (napr. ten vodný svet na Európe), alebo je ten organzimus statický, takže nemá priveľa možností sa zaoberať výrobou vecí (jeho život je šachová partia ako získať miesto, kam pošle svoje potomstvo, ktoré tam potom strávi celý život a môže to byť ťažšie ako náš šach a teda vyžadujúce značnú inteligenciu).

  13. treebeard

    To Medea: Stefan môže odpovedať, že teória “mŕtvy mozog => mŕtva myseľ” tiež platí len v určitej oblasti a že praví mystici sú už za hranicami tej oblasti.

    Uf, aký som dnes neateistický 🙂

  14. Machi

    Medea:
    Já jsem myslel, že z toho co jsem napsal je to zřejmé (1 civ./gal). 🙂
    Myslím, že to tak může být. Někdo musí být z prvních. Také je to jedno z možných vysvětlení Fermiho paradoxu.
    Bylo by zajímavé modelovat různé situace na počítači, kde by každá vznikající civilizace měla vždy určité pravděpodobnosti pro různé vzorce chování a sledovat jak by se šířily po Galaxii. Problémem je, že už dnes začínáme mít možnosti, které znemožňují predikci. Totiž dokud je evoluce záležitostí jen prostředí, je možné nějaké predikce uskutečnit (třeba zjistit, že jsme expansivní druh a tedy je pravděpodobné, že poletíme ke “hvězdám”). Pokud ale budeme upravovat genetickou informaci, můžeme třeba z lidí udělat lokální druh, který nebude mít motivaci někam letět.
    Možností je mnoho.
    Nakonec něco podobného zkoušel C. Sagan se svou Encyclopedia Galactica.

  15. martiXXX

    Pokud existuje inteligence mimo myšlení, tak mozek potřeba není. Je vždy inteligentní vědomí rovno myšlení?

  16. Medea

    Treebeard: “Stefan môže odpovedať, že teória “mŕtvy mozog => mŕtva myseľ” tiež platí len v určitej oblasti a že praví mystici sú už za hranicami tej oblasti.”

    No, ale ja som hovorila o fungovaní a použiteľnosti teórií. Čo myslíte pod “platnosťou”? “Platnosť” je súdobý konsenzus vedeckej komunity alebo je to pravdivosť?

  17. treebeard

    Chápem, v normálnom svete je najprv teória a až potom sa dá povedať, že platí. Tým, že som to otočil naopak, stráca ten termín “platnosť” trochu zmysel.

    Skrátka, mystik môže namietnuť, že to funguje aj mimo “mozgovej teórie” a že buď ju niekto sformuluje, alebo sa taká teória ani nedá mozgom sformulovať, lebo je mimomozgová 🙂

Comments are closed.