Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
S.V.H. says:
July 2, 2013 at 4:35 pm
Pelagius says:
Mám pocit, že už jsem to tady vysvětloval několikrát. DS nikoho neznásilňuje – zobrazuje se jako nabídka, kterou člověk může (nebo nemusí) následovat. Působení DS vidím v tom, že evangelista Ježíšovy vnitřní pochybnosti nezamlčel (což by bylo logické). Pointa spočívá v tom, že Ježíš chápal, že jeho příběh se stává součástí toho, co zvěstuje, a že ho to může stát život. To je to, co se tím chce říct – dělat z toho detektivku “kdo to zapsal, když u toho nikdo nebyl” je absurdní.
S.V.H.:
No tak jestli by evangelista Ježíšovy pochybnosti bez působení Ducha svatého zamlčel, ale po zákroku DS je nezamlčel, tak to považuji za docela razantní zásah do jeho mysli. I kdyby to mělo být jen formou dodání informací o samotných Ježíšových pochybách. Je to prostě Boží zásah do světa.
Ohledně příběhu jako takového – také bych z toho nedělal detektivku. Evangelista prostě fabuloval.
Neřekl bych, že “fabuloval” – evangelista prostě věděl, že Ježíš trpěl pochybnostmi, a rozhodl se to nezatajovat (v tom vidím to působení DS, ne v “dodávání” nějakých infromací, jaké evangelista původně neměl).
Neřekl bych, že “fabuloval” – evangelista prostě věděl, že Ježíš trpěl pochybnostmi, a rozhodl se to nezatajovat (v tom vidím to působení DS, ne v “dodávání” nějakých infromací, jaké evangelista původně neměl).
bílej kabát:
Je zajímavé, že evangelisté téměř totožně citují Ježíšovu modlitbu, u které nikdo nebyl! A také všichni evangelisté věděli, že Ježíš trpěl pochybnostmi? A všichni se rozhodli nezávisle na sobě nezatajovat tyto pochybnosti, kterými Ježíš trpěl? Kdyby evangelisté psali svá evangelia nezávisle na sobě ve stejný čas na různých místech, neřekl bych ani popel a byl bych vzorový křesťan jako ze žurnálu!
Kdo tvrdí, že nezávisle na sobě?
S.V.H.:
Také mě napadlo, že k překonání nejspíš evolučně daného odporu k lidskému masu by byl asi nejúčinnější náboženský příkaz. Lidé jsou schopni dělat leccos, když si myslí, že to po nich chce Bůh. Katolíci mají s transsubstanciací docela nakročeno.
Jarda:
Miroslav Stingl, celý život studující Papuánce, popisuje i tamní kanibalismus. Na ostrovech byl nedostatek bílkovin, ale pojídání lidského masa byl i rituální úkon.
TvojOponent says:
July 2, 2013 at 7:14 pm
Nietzche kedysi prehlásil, že vzdaním sa kresťanstva sa ľudstvo zbaví celého komplexu morálky a bude vystavené kolotoču násilia až do doby, než si vytvorí nové morálne mantinely. Nepamätám si presne ten výrok ale jeho podstata bola zhruba taká.
Jarda:
Křesťanství existuje 2000 let. Jaký komplex/komplexy morálky existovaly před Ježíšem? Jak známo, Jahve nařizoval svým milovaným Izraelitům vyvražďovat okolní, nevyvolené, národy jako kleté. Muže, ženy, starce, děti, až krev tekla ulicemi měst. Vybít všechen dobytek, všechno spálit, jen zlato položit Jahvemu k nohám (tedy do chrámu – docela fikaný Jahvův příkaz, že?). Jaký rozdíl tedy je mezi Jahvem a Hitlerem?
bílej kabát:
Je zajímavé, že evangelisté téměř totožně citují Ježíšovu modlitbu, u které nikdo nebyl! A také všichni evangelisté věděli, že Ježíš trpěl pochybnostmi? A všichni se rozhodli nezávisle na sobě nezatajovat tyto pochybnosti, kterými Ježíš trpěl? Kdyby evangelisté psali svá evangelia nezávisle na sobě ve stejný čas na různých místech, neřekl bych ani popel a byl bych vzorový křesťan jako ze žurnálu!
Vůbec tvůj komentář nechápu. Proč by měla evangelia vznikat nezávisle na sobě? Evangelia byla napsána mezi léty cca 60-100 na základě starších sbírek a tradic, které se nedochovaly.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Synoptick%C3%A1_ot%C3%A1zka
Jardo.
Pozrime sa na to ako ateisti – teda Vašimi očami.
Jahve je len rozprávka. A Hitler skutočnosť.
Alebo ste začali veriť na rozprávky? Lebo iba vtedy by Vaša otázka dávala zmysel.
TvojOponent says:
S homosexuálmi nemám problém potiaľ, pokiaľ sa neusilujú o nadpráva. Napríklad redefinícia manželstva naprávom rozhodne je. Majú snáď heterosexuáli právo na heterosobáš? pokiaľ mi je známe, pred uzatvorením manželstva ako potenciálne plodivého vzťahu biologického muža a biologickej ženy sa nezisťuje preferencia sexuálneho pudu. Teda klasické manželstvo mohol uzavrieť aj gej, ak chcel mať deti. (Napríklad Dočolomanský bol gej a bol v manželstve)
S.V.H.:
Určitá sexuální orientace není podmínkou pro vstup do registrovaného partnerství. Ale souhlasím, že je diskriminující, že do registrovaného partnerství mohou vstupovat pouze osoby stejného pohlaví a do manželství pouze osoby opačného pohlaví. Mělo by to být na pohlaví nezávislé.
TvojOponent says:
Nebezpečenstvo vidím v rozvrate logiky a morálnom relativizme. Napríklad zakladatelia nacizmu boli (ak nie výlučne) z veľkej časti homosexuáli a nepriateľstvo Hitlera a homosexuality je tiež nie celkom korektná lož – homosexuálov prenasledoval až na výnimky pre ich politickú angažovanosť. Viete mi snáď povedať mená desiatky žien, ktoré išli do plynu preto, že by boli lezby?
S.V.H.:
Tohle jsem příliš nepochopil. Má to snad být tvrzení, že homosexualita implikuje nějaké patologické jevy (třeba příklon k nacismu)?
Nacisté pronásledovali homosexuály právě kvůli jejich homosexualitě. Obdobně jako jejich souvěrci v minulosti.
Jarda:
Jak známo, Jahve nařizoval svým milovaným Izraelitům vyvražďovat okolní, nevyvolené, národy jako kleté. Muže, ženy, starce, děti, až krev tekla ulicemi měst. Vybít všechen dobytek, všechno spálit, jen zlato položit Jahvemu k nohám (tedy do chrámu – docela fikaný Jahvův příkaz, že?).
protestant:
Jak jsi na takovou pitomost přišel?
TvojOponent says:
Sekulárne systémy stoja len na relativizme. Na spoločenskej dohode, ktorá môže mať akékoľvek podoby. Ak sa dohodneme, že dieťa je človek hodný ochrany od x-tého mesiaca, bude to morálne, nech by ktosi namietal niečo iné. Ak sa dohodneme, že nevinný Kristus je vinný, bude jeho poprava morálna. Ak sa dohodneme, že je prípustné potopiť argentínsky krížnik mimo vojnovej zóny, bude to morálne. Nebezpečenstvo ohrozenia kvality života a absolútnej hodnoty ľudského života tkvie práve v morálnom relativizme. Ten v praxi nie je ničím iným, než diktatúrou zákona a predátora.
S.V.H.:
Lidé jsou evolucí vybaveni altruismem, empatií, soucitem atd. a na těchto základech a za přísunu stále nových a přesnějších informací a znalostí budují a modifikují své morální zásady. Proto jsem psal, že jsou naše morální normy racionálně odůvodněné a podložené argumenty. A proto také “sekulární systémy” postupují směrem k rozšiřování lidských práv a nikoliv k jejich omezování.
Například sex s dětmi považujeme za morálně nepřijatelný, protože se jedná o omezování práv dítěte, které ještě není schopno o svých právech plně rozhodovat. Jako hranice je na základě odborných znalostí o vývoji dítěte stanoveno 15 let (pokud vím). Je možné o posunu této hranice diskutovat, třeba jí bude možné v budoucnosti i individualizovat (na základě nějaké diagnostiky). Pokládám za rozumné diskutovat o této problematice na základě našich znalostí z psychologie, pedagogiky, biologie, medicíny apod. Naopak za zcela zcestné považuji určovat hranici pro počátek sexuálního života či vstupu do manželství na základě nějaké “zjevené pravdy”, prastarých textů nebo tradice (např. jak mladé manželky si bral prorok).
TvojOponent says:
A čo sa týka náboženských obradov v RKC, tak tento argumment môžete použiť len v prípade, že veríte v premenu a zmysluplnosť náboženských obradov. 🙂
S.V.H.:
Tento argument lze použít v případě, že v přeměnu a smysluplnost náboženských obřadů věří jejich účastníci.
TvojOponent says:
Stačí vedecky opäť zdôvodniť menejcennosť rás a morálny relativizmus legitimizuje zase holokaust. Veď to má logiku: Vyvražďovaním geneticky menejcenného materiálu sa skvalitňuje rasa. To je predsa evolúcia – byť riadená človekom. Ale je.
Ja verím na evolúciu. Ale evolúcia nerobí ľudí šťastnými.
S.V.H.:
Méněcennost ras či národů byla “zjevena” v Bibli.
Vyvražďování je nepřijatelný zásah do práv jedinců – s “méněcenností rasy” to přece nemá nic společného. I kdyby se prokázaly statisticky významné rozdíly v čemkoli mezi rasami, nemůže to přece implikovat jakýkoli postup vůči jednotlivcům.
BTW: Evoluce tu není od toho, aby dělala lidi šťastnými. I když vlastně je – odměňování mozku (včetně pocitu štěstí) je dílem evoluce. 🙂
Pelagius says:
Neřekl bych, že “fabuloval” – evangelista prostě věděl, že Ježíš trpěl pochybnostmi, a rozhodl se to nezatajovat (v tom vidím to působení DS, ne v “dodávání” nějakých infromací, jaké evangelista původně neměl).
S.V.H.:
Evangelista “věděl” nějakou informaci a vyfabuloval příběh, aby tuto informaci nějak sdělil – to je ok.
Ale pokud Duch svatý přiměl evangelistu, aby tuto informaci nezatajil, tak je to dosti razantní zásah, nemyslíte?
S.V.H.:
Evangelista “věděl” nějakou informaci a vyfabuloval příběh, aby tuto informaci nějak sdělil – to je ok.
Ale pokud Duch svatý přiměl evangelistu, aby tuto informaci nezatajil, tak je to dosti razantní zásah, nemyslíte?
Myslím, že ten mechanismus působení DS už jsem tady opakovaně vysvětloval – je to nabídka, kterou člověk může následovat – pokud chce. Kdyby autor tuhle informaci zatajil, tak by DS nenásledoval.
Pelagius says:
Myslím, že ten mechanismus působení DS už jsem tady opakovaně vysvětloval – je to nabídka, kterou člověk může následovat – pokud chce. Kdyby autor tuhle informaci zatajil, tak by DS nenásledoval.
S.V.H.:
Vycházíme tedy z toho, že evangelista informaci znal. Kdyby jí chtěl sdělit, bylo by působení Ducha svatého zbytečné. Pokud jí ale chtěl zatajit, musel DS nějak zařídit, aby evangelista změnil názor. DS tedy svým působením (ať už tomu říkáme nabídka nebo jinak) přiměl evangelistu změnit názor a informaci nezatajit.
Já si nemohu pomoci, ale vidím v tom značný zásah do tohoto světa.
TvojOponent, hrozně si vymýšlíš. Nacistům vadili Židé ne kvůli rase-koneckonců Židé jsou bílá rasa, nejsou ani mongoloidní a ani negroidní. Nacisté si vytvořili vlastní “rasovou teorii” , která je nevědecká a má odůvodnit jejich politické cíle. Hitlerovi vadili Židé a marxisté proto, že je pokládal za strůjce židobolševického spiknutí, které usiluje o světovládu…tady vůbec nešlo o biologickou méněcennost. Hitler si vzal vzor z Bible a nechal Židy likvidovat jako Midjánce- jako klaté… Hitler rozhodně nebyl sekulárním humanistou 😉
protestant says:
July 2, 2013 at 7:06 am
jack:
Je tedy polyteismus podle vás teismus???
protestant:
poly – teismus
jack:
Zase kličkování?
Vy jste sice už něco naznačil,ale bylo to tak stupidní,že se raději znovu ptám.
Je víra v existenci desítek bohů podle vás vírou v jednoho boha?
TvojOponent says:
July 2, 2013 at 9:10 am
Holokaust, kanibalzmus, pedofília, vojny, genocídy… to všetko je len evolúcia.
Veríte na evolúciu? No potom sa musíte popasovať aj s javmi, ktoré ju sprevádzajú.
jack:
Jíte vepřové maso?
Pelagius says:
July 2, 2013 at 9:36 am
Tak evangelista tím nepochybně chtěl vyjádřit Ježíšovy pocity – ona není žádná sranda, když se pustíš do něčeho, kdy ti jde o život. A že v tomhle případě psal evangelista pod vlivem DS, to vůbec nepochybuju.
jack:
Jsou vůbec všechna evangelia psaná pod vlivem DS nebo jsou nějaké vyjímky?
S.V.H.:
Vycházíme tedy z toho, že evangelista informaci znal. Kdyby jí chtěl sdělit, bylo by působení Ducha svatého zbytečné. Pokud jí ale chtěl zatajit, musel DS nějak zařídit, aby evangelista změnil názor. DS tedy svým působením (ať už tomu říkáme nabídka nebo jinak) přiměl evangelistu změnit názor a informaci nezatajit.
Já si nemohu pomoci, ale vidím v tom značný zásah do tohoto světa.
Já jako působení DS vidím i vůli sdělit pravdivou informaci. Ale mám pocit, že už se dostáváme ad absurdum. Celá tahle debata vznikla z toho, že Bílému kabátovi nedalo spát, kdo zapsal slova Ježíšovy modlitby, když u toho nikdo nebyl, a já se pokouším vysvětlit, že to je poněkud nesmyslná úvaha – nejde o to, kdy a kde, a jaká konkrétní slova Ježíš v tomto smyslu pronesl – jde o to, že ten text v evangeliích je dokladem Ježíšových pochybností (a nedávalo by žádný smysl, aby si evangelisté takovou informaci vymýšleli).