Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.

Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.

Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.

1) Rozpory se Svatými texty

Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?

2) Stvořitel

Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.

3) Výjimečné postavení člověka

Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.

4) Smrt v Božím plánu

Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).

5) Cíl stvoření

Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).

6) Budoucí vývoj

Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.

7) Důkazy

Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.

8 ) Morální důsledky

Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.

Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?

Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)

Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?

— S.V.H

6,381 thoughts on “Proč někteří věřící odmítají evoluční teorii?

  1. Pelagius

    S.V.H.:
    Je to, jako bychom člověka závislého na drogách označili třeba za narkomana, až když se jeho závislost nějak negativně projeví na něm nebo vůči okolí. Do té doby byla jeho závislost v pořádku, ale od teď už je to problém a měl by se řešit. Problémem je tedy negativní působení závislosti a nikoli závislost jako taková.

    Tak zrovna třeba závislost na alkoholu a cigaretách v české společnosti není vnímána jako nějaký problém, pokud nepřekročí určité hranice.

  2. S.V.H.

    Jarda:
    No, ono by se to “destruktivní” působení “sekty” mohlo i považovat za mimořádně hlubokou víru. Islám není označován za sektu, ale když nějaký islámský guru přesvědčí mladíka, který v podstatě nemá žádnou životní perspektivu, že když se vyhodí do luftu i s autobusem plným “nevěřících psů”, tak že už zítra ráno bude v ráji u stolu plným lahůdek a kolem bude poskakovat 72 natěšených panen —— to je víra, co?

    S.V.H.:
    To je přesně ono. Když se támhle nějaký atentátník vyhodí do vzduchu i s několika oběťmi, neoznačí ostatní muslimové jeho skupinu sice za “sektu”, ale distancují se od ní (tohle není ten “správný” islám!). Ale náboženská skupina, ze které sebevrah pochází, má v podstatě stejnou víru jako jakákoliv muslimská komunita. Kdyby ta skupina neprodukovala sebevražedné atentátníky, byla by co do víry vlastně k nerozeznání od třeba České muslimské obce.
    Obdobně, když se u nás nějaká náboženská skupina projeví destruktivně, je označena za sektu a ostatní náboženské skupiny se od ní distancují (tohle není to “správné” křesťanství!). Ale víra sekty je opět téměř neodlišitelná od víry “tradičnějších” církví.

  3. S.V.H.

    Pelagius says:
    Tak zrovna třeba závislost na alkoholu a cigaretách v české společnosti není vnímána jako nějaký problém, pokud nepřekročí určité hranice.

    S.V.H.:
    Přesně. A teď je otázka, jestli je lepší řešit problémy, které způsobuje závislost na alkoholu, až když tyto problémy překročí určitou hranici, nebo řešit závislost na alkoholu samotnou.

  4. Pelagius

    S.V.H.:
    Přesně. A teď je otázka, jestli je lepší řešit problémy, které způsobuje závislost na alkoholu, až když tyto problémy překročí určitou hranici, nebo řešit závislost na alkoholu samotnou.

    Tak někdo, kdo by chtěl v ČR zavádět prohibici, by, obávám se, nedopadl moc dobře.

  5. S.V.H.

    Pelagius says:
    Tak někdo, kdo by chtěl v ČR zavádět prohibici, by, obávám se, nedopadl moc dobře.

    S.V.H.:
    To bezesporu. Ona také prohibice závislost na alkoholu příliš neřeší.

  6. Jarda

    S.V.H.:
    Obdobně, když se u nás nějaká náboženská skupina projeví destruktivně, je označena za sektu a ostatní náboženské skupiny se od ní distancují (tohle není to “správné” křesťanství!). Ale víra sekty je opět téměř neodlišitelná od víry “tradičnějších” církví.

    Jarda:
    Věřící se přímo nemusejí vyhazovat do luftu; v pořadu byl, jako příklad sektáře, zmíněm i Parsifal Imanuel. On i napsal knihu a já myslím, že její text vůbec nevybočuje z rámce obecně známých “svatých” knih. No a do té jeho “sekty” vstoupili i VŠ lidé a odevzdali mu všechen majetek, aby někde v Itálii zakoupil pozemky na nichž si vybudují svoje “království”.
    Před pár lety zemřel v Brně nějaký důchodce. A po jeho smrti se ukázalo, že byl hlavou “sekty” – měl kolem sebe 6 důchodkyň, které mu dávaly peníze a robily na něho. V Brně měl dům a druhý v Mikulově. A soused v Mikulově říkal – no, hleděl jsem; babky lezly po střeše a opravovaly komíny. Po smrti svého “duchovního” vůdce zůstaly na světě jako siroty. Tuším, že jim byla i poskytnuta psychologická pomoc.

  7. Jarda

    No, vidíte; o tomhle si ateisté mohou nechat jen zdát:

    K oslavám Jubilejního roku 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu se připojuje také moravská metropole. Ve čtvrtek 6. června 2013 v 10.00 hodin bude u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově slavnostně odhaleno sousoší svatých Cyrila a Metoděje autorů Vladimíra Matouška a Ing. arch. Radima Horáka.
    Program slavnostního dopoledne 6. června 2013:

    Zahájení a proslovy
    Mons. Vojtěch Cikrle, brněnský biskup
    JUDr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje
    Bc. Roman Onderka, MBA, primátor statutárního města Brna

    http://www.biskupstvi.cz/2013-05-03-slavnostni-odhaleni-sousosi-sv-cyrila-a-metodeje-v-brne-na-petrove

  8. protestant

    S.V.H.:
    Přesně. A teď je otázka, jestli je lepší řešit problémy, které způsobuje závislost na alkoholu, až když tyto problémy překročí určitou hranici, nebo řešit závislost na alkoholu samotnou.

    protestant:
    V historii byly lidé, kteří chtěli svět zbavit zla takto preventivně. Používali k tomu koncentrační tábory či gulagy.

  9. S.V.H.

    protestant:
    V historii byly lidé, kteří chtěli svět zbavit zla takto preventivně. Používali k tomu koncentrační tábory či gulagy.

    S.V.H.:
    Ani koncentrační tábory a gulagy závislost na alkoholu příliš neřeší. A mají málo společného s prevencí. Preventivní řešení je naopak jedno z nejlepších – lepší, než řešit samotný problém, je mu předejít.

  10. Pelagius

    Jarda says:
    June 6, 2013 at 10:37 pm
    No, vidíte; o tomhle si ateisté mohou nechat jen zdát:

    A co vám jako brání v tom, abyste si vstoupil do nějaké ateistické organizace (třeba Volné myšlénky) a pořádal si oslavy kohokoli, kdo je vám sympatický?

    http://volnamyslenka.wz.cz/

  11. Jarda

    Pelagius says:
    June 7, 2013 at 7:35 am

    Jarda says:
    June 6, 2013 at 10:37 pm
    No, vidíte; o tomhle si ateisté mohou nechat jen zdát:

    A co vám jako brání v tom, abyste si vstoupil do nějaké ateistické organizace (třeba Volné myšlénky) a pořádal si oslavy kohokoli, kdo je vám sympatický?

    http://volnamyslenka.wz.cz/

    Jarda:
    Nepochopils pointu. Kdyžby Volná myšlenka uspořádala oslavu nějakého svého ideálu, velmi pochybuji o tom, že by přišel řečnit představitel veřejné správy prezentující se jako teista.

  12. Pelagius

    Jarda:
    Nepochopils pointu. Kdyžby Volná myšlenka uspořádala oslavu nějakého svého ideálu, velmi pochybuji o tom, že by přišel řečnit představitel veřejné správy prezentující se jako teista.

    No tak teista by tam asi nepřišel – ale komunistický nebo sociálně demokratický (nebo třeba ódéesácký) ateista třeba ano. Myslím, že třeba Jan Zahradil z ODS vystupuje jako docela bojovný ateista.

  13. martiXXX

    Na té pravici abyste ateistu pohledali – Zahradník je zvláštní figurka, neustále sice pochlebuje Klausovi, ale muselo ho zarazit, jak Klaus neustále chválil předchozího papeže a když byl na na návštěvě v Česku tak se od něj nehnul. A nejbližší Klausův spolupracovník byl Hájek

  14. Jarda

    martiXXX says:
    June 8, 2013 at 7:06 am

    Na té pravici abyste ateistu pohledali – Zahradník je zvláštní figurka, neustále sice pochlebuje Klausovi, ale muselo ho zarazit, jak Klaus neustále chválil předchozího papeže a když byl na na návštěvě v Česku tak se od něj nehnul. A nejbližší Klausův spolupracovník byl Hájek

    Jarda:
    Ty, Martine, a mnozí jiní, nechápete, že tito tzv. pravicoví politici, vědomi si své nepopulárnosti u značné čáati voličů, si hledají své (přirozené) spojence, jimiž jsou především církve vlastnící veliké majetky. Všimněte si, že se tito politici, kteří se nijak nábožensky neprojevují, se nijak nespojují s církvemi a náboženskými společnosti které jsou chudé a málo lidnaté, tedy s malým vlivem na veřejnost. Většinou také představitelé těch církviček prohlašují, že by politikům žádný “tyátr” nedělali. Což je otázka, do jaké míry dělají z nouze ctnost.
    A jak vidíme, ta podpora je vzájemná. Pravicoví politici vrátí, především katolické církvi, majetek, a církev na oplátku začne věřícím “nakazovat”, aby se proti vládě nebouřili, za politiky se modlili a prosili Pána Boha, aby jim dal moudrost, a pod.

    Když jsem byl malý, přesvědčoval nás pan děkan Macek v náboženství, že křesťané milují (mají povinnost milovat) své nepřátele. Jedinými nepřáteli církve, kteří se i tak prezentovali, byli komunisté. Nikdy jsem v té katolické komunistě nezaznamenal, že by byly nějaké snahy se za komunisty modlit, aby jim Pán Bůh dal moudrost k vládnutí a pod. Kdykoliv v minulosti církev prohlašovala, že vlády jsou od Pána Boha (nebo z dopuštění božího), a tudíž lid obecný je povinen poslouchat.
    A už to slyšíme opět. Nyní, v době svobody a demokracie, kdy můžeme špatné politiky nevolit, církev neříká – nevolte špatné politiky (s výjimkou komunistů), ale modlete se za ně, aby jim Pán Bůh dal dar moudrosti.

    Již v době socialismu, tehdy známý MUDr. Plzák psával, že schopnost muže zabezpečit rodinu, mít vliv …. se projevuje tím, že má majetek. A jako takový je i přitažlivý pro ženy. Pokud má “jen” vědomosti které nedokáže “zhmotnit”, může být sice obdivovaný, ale neposkytuje záruky, že dokáže rodinu zabezpečit.

    A stejné je to s církvemi. Bohatstvím, a díky bohatství i veřejným vlivem, církev dokazuje, že vyznává mocného boha, který ji přeje a má ji rád. Právě proto vzbudil papež František svým skromným životem takové pohoršení u mnohých katolíků; jakoby demonstroval, že Pán Bůh není dost mocný, a také dává nežádoucí příklad všem bohatým katolíkům, podobně jako Ježíš..

Comments are closed.