Opravdu si netroufám odhadovat, kolik je mezi věřícími lidí, kteří odmítají evoluční teorii (neodarwinistickou syntézu). Na to je má osobní zkušenost s nimi příliš anekdotická a zkušenosti z diskusí na internetu jsou příliš zatíženy výběrovým efektem. Zkusím ale odhadnout, kolik je mezi „popírači“ evoluční teorie věřících: (téměř) všichni. Respektive jsem se ještě nesetkal s člověkem, který by odmítal evoluční teorii a zároveň nebyl věřící. Z toho plyne poměrně jasný závěr: odmítání evoluční teorie je způsobeno náboženským přesvědčením. Na druhou stranu mnozí věřící s evoluční teorií problém nemají, takže její odmítání nebude v náboženském přesvědčení spočívat výhradně.
Je zajímavé, že žádná jiná vědecká teorie se netěší takovému „odporu“, navíc ještě z tak jasně vymezeného okruhu osob. I když jsou znalosti široké veřejnosti o teorii relativity nebo kvantové mechanice obdobně kusé (mírně řečeno) jako v případě evoluční teorie, nemá většina lidí problém s jejich přijetím (respektive nemá problém s přijetím názoru, že dané problematice vědecká obec rozumí lépe a má patrně pravdu). Proč je zrovna evoluční teorie v tomto výjimkou a je vnímána tak kontroverzně? Tradiční námitkou je třeba „nechápu, jak se mohlo to a to (třeba to stále skloňované oko) postupně vyvinout“. V pořádku, mnozí lidé stejně tak nechápou jak to, že se s rostoucí rychlostí pohybu zpomaluje čas. Teorii relativity ovšem z tohoto důvodu málokdo zpochybňuje – proč je to právě s evoluční teorií jinak?
Nechci se zde zabývat případy odmítání i jiných vědeckých poznatků, případně vědeckého poznání jako takového. I takoví lidé pochopitelně existují (většinou z řad náboženských fundamentalistů), ale jejich počet je zejména v Evropě (a zejména v ČR) dle mého soudu zcela zanedbatelný. Evoluční teorie je zvláštní v tom, že jí odmítají nejen náboženští fundamentalisté, ale i někteří příslušníci „hlavního proudu“ věřících. A jim bych rád věnovat tento příspěvek.
Pokusil jsem se charakterizovat potenciální důvody, které by mohly věřícího vést k odmítání evoluční teorie. Jelikož nevěřící (alespoň dle mých zkušeností) evoluční teorii nepopírají, je třeba tyto důvody hledat zejména tam, kde by evoluční teorie mohla být v rozporu s náboženskou vírou. Dále uvádím osm důvodů, které se mi podařilo identifikovat, ať už na základě literatury, diskusí či prosté úvahy. Všech osm ovšem postupně odmítám, jakožto neuspokojivé, případně pouze navenek deklarované, a na závěr se pokouším o spekulaci hledající důvod skutečný.
1) Rozpory se Svatými texty
Prvním a nejočividnějším důvodem může být rozpor evoluční teorie se Svatými texty, kupříkladu s Biblí. Tyto rozpory jsou zcela očividné, ovšem pouze v případě, že bereme Bibli doslova. Ale v tom případě se Bible dostává do rozporu i s dalšími vědeckými poznatky – se vznikem a vývojem Vesmíru nebo Sluneční soustavy, s heliocentrismem, paleontologií atd. Proč tedy věřící se stejnou vervou nezpochybňují i kosmologii nebo heliocentrický model Sluneční soustavy? Protože až takhle doslova bere Bibli málokdo – většina věřících nemá problém chápat biblické stvoření světa jako metaforu nebo alegorii, jako hymnus oslavující tvůrčí schopnosti Boha. Podobně lze jako alegorii brát vyhnání z ráje, potopu, dobývání Kanaanu, panenské početí atd. Dají-li se biblické pasáže takto reinterpretovat ve vztahu k heliocentrismu nebo vzniku a vývoji Sluneční soustavy (nemluvě o společenských normách nebo morálních zásadách), proč by měl být problém s evoluční teorií?
2) Stvořitel
Věřící prezentují svého Boha jako tvůrce světa, života i člověka. Evoluční teorie ovšem tvrdí, že se člověk postupně vyvinul z „nečlověka“ tedy z nějakého „zvířecího“ předka. Ve vzniku vesmíru i života má zatím věda stále mnoho neznámých, a proto je tam možné Boha (prozatím) celkem snadno schovat (ať již jako deistického původního hybatele nebo trochu akčnějšího původce života). To ovšem evoluční teorie neřeší – ta vysvětluje (pochopitelně mimo jiné) vznik člověka. Ale ani zde bych neviděl velký problém – Bůh jednoduše zvolil jako způsob tvorby evoluci. Většina věřících navíc tvrdí, že člověka od ostatního tvorstva odlišuje nesmrtelná duše. A tu pochopitelně přímo tvoří Bůh (obdobně se vyjádřil i Jan Pavel II. ve svém dopise Papežské akademii věd z roku 1996 – člověk jakožto „tělo“ vznikl evolučními mechanismy, ale jeho nesmrtelnou duši stvořil Bůh). Bůh tedy mohl zažehnout Velký třesk přesně tím způsobem, aby to celé dospělo až ke člověku (případně do celého procesu ještě tu a tam zasáhnout, viz bod 5) a tomu následně stvořit jeho duši. Konflikt s evoluční teorií tedy opět žádný.
3) Výjimečné postavení člověka
Z pohledu věřícího je člověk v živočišné říši zcela výjimečný, je vrcholem celého stvoření. Narozdíl ode všeho ostatního byl prostě stvořen k obrazu Božímu. Evoluční teorie ovšem člověka vidí jako drobnou „větvičku“ v obrovském stromě života. Každá přeživší větvička je sice jiná, ale žádná není „lepší“ ani „horší“ než ostatní – všechny obstály v evolučním soutěžení (člověka můžeme z evolučního pohledu považovat nanejvýš za úspěšného, ale v tom není rozhodně sám). Se všemi je člověk nějakým způsobem příbuzný – s některými méně, s jinými více (jediné procento rozdílnosti DNA člověka a šimpanze je všeobecně známé). Ani zde se mi ale rozpor nezdá nijak dramatický – důležité a výjimečné je to, co za důležité a výjimečné považuje Bůh. Má-li člověk narozdíl od ostatní živé přírody nesmrtelnou duši (viz předchozí bod 2), tak bezesporu unikátní je.
4) Smrt v Božím plánu
Poměrně zvláštním důvodem pro odmítání evoluční teorie (neodarwinistického paradigmatu) je role smrti v celém procesu. V přírodním výběru je smrt tím, co selektuje úspěšné a neúspěšné jedince. Pokud by byla evoluce Božím nástrojem pro stvoření organismů, musela by být smrt (a z ní plynoucí utrpení) součástí celého Božího plánu. S tím mají někteří věřící problém a hledají pro svého dobrého Boha jakési „alibi“, aby ho vyvázali z odpovědnosti za smrt a utrpení (např. že smrt vstoupila do světa až s prvotním hříchem, „pokažením“ stvoření). Smrt je ovšem zcela nepopiratelnou součástí tohoto světa, takže buď byla od začátku součástí Božího plánu (ať už Bůh tvoří pomocí evoluce nebo jinak), nebo se Bohu do jeho stvoření nějak propašovala (opět ať už tvořil evolucí nebo v šesti dnech). Je to prostě prašť jako uhoď (i když tradiční křesťanská verze má tu přidanou hodnotu, že kromě ospravedlnění Boha ještě celou vinu za smrt svaluje na člověka, což je asi hlavní účel).
5) Cíl stvoření
Již v bodě 3 bylo řečeno, že podle většiny věřících je člověk vyvrcholením celého stvoření, že k němu stvoření směřovalo. Evoluce přírodním výběrem je ovšem proces zcela slepý bez konkrétního cíle a směru. Kdyby před cca 65 miliony lety nezasáhl Zemi asteroid způsobivší vyhynutí dinosaurů, člověk by možná vůbec nevznikl (ale třeba by zde dnes nad evoluční teorií hloubali inteligentní potomci dinosaurů), nemluvě o dalších milionech drobných událostí, které měly na evoluční vývoj vliv. Tento důvod odmítání evoluční teorie je dle mého soudu opět zcela neuspokojivý – Bůh ve své vševědoucnosti přece dobře ví, kam evoluce povede (proto jí na začátku nastartoval tak, jak jí nastartoval, že?), případně není problém tu a tam zasáhnout a vývoji požadovaným směrem pomoci (nemusí to být nutně tak spektakulární zásah jako zmíněný asteroid).
6) Budoucí vývoj
Evoluce je stále pracující proces (pokud jsou splněny podmínky pro její fungování), a proto jsou všechny současné formy života včetně člověka vlastně jen přechodným stavem. Všichni jsme přechodovými články mezi našimi předky a potomky. Každý druh se může v budoucnosti vyvinout k nepoznání, rozvětvit se v několik různých druhů nebo se třeba dokonale přizpůsobit podmínkám a příliš se neměnit. Anebo vyhynout. Vše záleží zejména na měnících se podmínkách prostředí (do kterých pochopitelně patří i ostatní druhy). Věřící ale člověka pokládají za vrchol stvoření – jak by se z něj tedy mohlo vyvinout něco „vrcholnějšího“, případně naopak „méně vrcholného“? Jak by mohl být člověk vytlačen něčím jiným? Zde je na místě se ptát, proč mají věřící problém s evoluční teorií, když možný konec lidského druhu předpokládají i jiné vědní obory – například budoucí vývoj Slunce přes rudého obra až k bílému trpaslíku neumožní přetrvání života na Zemi. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo zpochybňoval vývojový cyklus Slunce nebo kosmologii konce vesmíru. Jestli věřící předpokládají příchod Božího království (nebo jiné verze) před kolapsem Slunce, není problém ho předpokládat i před nějakými výraznými evolučními změnami člověka. Případně lze člověka považovat za již „dokonale přizpůsobeného“, který díky svým technologiím odolá všem budoucím adaptačním tlakům.
7) Důkazy
Alespoň pro úplnost zmíním další možný důvod pro odmítání evoluční teorie, a to důkazy proti ní, případně neprůkaznost důkazů v její prospěch. Asi nejskloňovanějším důkazem pro stvoření je „argument from design“ (teleologický argument), tedy tvrzení, že v samotné složitosti světa a přírody je zjevný design ukazující na inteligentního stvořitele. A je pravdou, že když zcela neinformovanému člověku předložíte verzi „stvoření“ versus verze „evoluce“ pro vznik jednotlivých druhů, patrně se intuitivně přikloní ke stvoření. Když ale budete přidávat další a další důkazy a vysvětlení, s největší pravděpodobností se postupně naopak přikloní k evoluční teorii (není-li zatížen náboženskými předsudky). Důkazy pro evoluční teorii jsou naprosto zdrcující – tvrdit cokoliv jiného vyžaduje buď jejich neznalost, nebo vědomé popírání. Ač se věřící „důkazy“ často zaklínají jakožto důvodem odmítání evoluce, považuji to pouze za pokus o zpětnou racionalizaci jejich postoje. Pěkně to ilustruje odmítání evoluční teorie i v případě její neznalosti – „sestavení knihy výbuchem v tiskárně“, „proč jsou zde ještě opice, když se z opice vyvinul člověk“ nebo „kde jsou krokodýlokachny“ jsou sice extrémní případy, ale mohou demonstrovat evidentní neznalost evolučního procesu. To by nebylo nic zvláštního – obecné povědomí o teorii relativity nebo kvantové mechanice bude nejspíš podobně zkreslené. Málokdo ale tyto teorie odmítá.
8 ) Morální důsledky
Poněkud obskurním, i když překvapivě rozšířeným, důvodem jsou morální důsledky, které z evoluční teorie (konkrétně z neodarwinismu) údajně plynou. Nebudu se těmito domnělými důsledky zaobírat, z hlediska pravdivosti evoluční teorie je to zcela irelevantní. Jakoby morální důsledky nějaké vědecké teorie měly vliv na její pravdivost.
Jak je vidět, nepodařilo se mi identifikovat jediný zásadní rozpor mezi evoluční teorií a vírou v Boha. Pomineme-li náboženské fundamentalisty, kteří své Svaté knihy berou doslova, je dle mého soudu náboženská víra s neodarwinistickou evolucí bez potíží slučitelná (i kdyby to mělo být formou teistické evoluce nebo něčeho podobného). Proč tedy mnozí věřící evoluční teorii odmítají?
Zde se dostávám na pole spekulací, ale pokusím se formulovat určitou hypotézu. Věřící považují evoluční teorii za neslučitelnou s vírou v Boha, protože jim jednoduše někdo řekl, že je s vírou v Boha neslučitelná. Nějaká autorita (rodiče, duchovní apod.) tento názor zastává, a proto ho přebírá i příslušná osoba. (Tato hypotéza by mohla být testovatelná například zjišťováním rozvrstvení názoru na evoluční teorii mezi věřícími. Podle ní by se dalo očekávat, že názor na evoluční teorii bude uvnitř nějakým způsobem vymezených náboženských skupin poměrně homogenní, kdežto mezi těmito skupinami by mohl být rozdílný.)
Zde definovaná hypotéza možná nemusí vypadat vůči věřícím, kteří odmítají evoluční teorii, zrovna lichotivě (k žádné lepší jsem ale nedospěl). Vlastně to znamená, že se nad daným problémem pořádně nezamysleli. A to by mělo být právě cílem tohoto příspěvku. Aby každý, kdo odmítá evoluční teorii, zkusil zanalyzovat, v čem je podle něj evoluční teorie v rozporu s jeho vírou v Boha (což mimo jiné také znamená zjistit, co to evoluční teorie – neodarwinistická syntéza vlastně je a jak funguje, a předejít tak otázkám „jak se mohlo oko vyvinout náhodou?“ apod. – viz bod 7). Je to některý ze zde uvedených důvodů (co potom mé námitky na ně?) nebo nějaký úplně jiný, na který jsem nepřišel?
— S.V.H
Pelagius says:
May 27, 2Víte co by mě zajímalo? Jak byste na takovou situaci reagoval vy, jako ateista? Nebo jak by člověk měl na takovou situaci reagovat podle vás? Jestli vám vyhovuje svět, kde žádný smysl ani účel neexistuje, tak mě ne. I když je fakt, že znám dost lidí, kteří na otázky po smyslu života odpovídají: “Co je smyslem života, to je přece jasné, mít hodně peněz, dobře se najíst a napít, užít si hodně sexu, atd.” No, prosím, pokud vám tohle stačí, je to vaše věc – mě tohle nestačí.
013 at 10:40 am
bílej kabát:
Mluvíš o smyslu života. Ptáš se na smysl života. S dovolením zabrousim mezi dinosaury. Nikdo z nás doufám nepochybuje, že pochodovali po této planetě. A pokud tady žili, musel je stvořit bůh. A jaký to mělo smysl, že je stvořil. Jenom proto, aby se tu navzájem honili, zabíjeli a požírali?
Pelagius says:
May 27, 2013 at 4:38 pm
Pokud by to byla teorie (nikoli fakt), tak bych ji samozřejmě nepřijal – to je snad jasné, ne?
jack:
Jasné je to pouze pro vás,nikoliv pro mě. Já totiž přiřazuji pravdivost teoriím pouze a výhradně podle toho,jestli je jejich pravdivost (čí spíše pravděpodobnost) racionálně prokázána. Vy jak píšete podle toho,jestli se vám líbí! 🙁
Pelagius says:
May 27, 2013 at 4:34 pm
Jistě, ale – o tom právě mluvím – Ježíš z Nazareta (jeho život, příběh a učení) je normou pro spásu všech lidí – nezávisle na tom, zda se oni sami k Ježíši Kristu hlásí nebo ne.
jack:
To je pořád pouze váš subjektivní a dokonce objektivně nedoložený názor!
Pelagius says:
May 27, 2013 at 4:41 pm
Jde prostě o to, jestli máte vážný zájem tomu porozumět, nebo ne – z vašich příspěvků mám dojem, že spíše ne.
jack:
A jsme zase u logického vyvozování. Opravdu se domníváte,že když tomu CHCI porozumět,tak už z toho logicky plyne,že tomu SPRÁVNĚ porozumím? Praxe věřících jasně ukazuje,že vaše rada nefunguje a věřící ( snad s chtíčem porozumět) dochází neustále k rozdílným názorům.
Vy se, zdá se mi, nemůžete zbavit představy, že realita a vaše teorie je jedno a totéž. Vaše teorie je, že žádný Bůh neexistuje, a tudíž se samozřejmě nemohl na tomhle světě nijak projevovat (v Ježíšovi ani v nikom jiném). Moje teorie je opačná, a definitivní rozhodnutí v této otázce udělat nelze, jelikož jsou to neověřitelná tvrzení. Co na tomhle pořád nedokážete pochopit?
jack:
Nedokáži pochopit,že přiřazujete pravděpodobnost teoriím pouze podle toho,jak se vám líbí. Já podle toho,jak je jejich pravděpodobnost prokázaná. A rozhodnutí o pravděpodobnosti v našem případě jde rozhodnout,protože neřešíme absolutní pravdu,ale pravděpodobnost. Teorie o neexistenci vašeho Boha je objektivně doloženější než teorie existence.
protestant
Na racionální odůvodnění nemáte dostatek informací…. Vaše rozhdování je iracionální.
jack:
To je ale nesmyslné vyjádření!
Každé odůvodnění se děje v určitém čase a s dostupnými informacemi.
A právě z dostupnými informacemi můžeme logicky odůvodnit pravděpodobnost neexistence vašeho Boha. Když budeme mít v budoucnu informace,které budou ukazovat na pravděpodobnost existence vašeho Boha,tak budu jeho existenci považovat za pravděpodobnou! To je jediné co vám mohu slíbit,ale tato situace v žádném případě ještě nenastala.
protestant:
Duch vane kudy se mu zlíbí….
jack:
Neřešíme KUDY,ale JAK!
Pro Michala – jeden můj příspěvek asi vletěl do spamu.
Chtěl bych ještě něco dodat k článku o Turínském plátně. Nejsem sice odborník, ale zaujalo mě několik věcí. Nevím, zda znáte knihu Keitha Laidlera Zbožný podvod. V ní autor dokládá, že obraz v této podobě nemohl na plátně vzniknout, pokud by tělo bylo, jak je psáno v evangeliích, do plátna zabaleno, ale ani, pokud by plátno bylo na tělo jen položeno. Takto vypadající obraz na Plátně by mohl vzniknout jen v případě, že by plátno bylo nad, ale i pod, tělem vodorovně vypnuto. Pokud by obraz byl vytvořen nějakým zářením, tak k tomu Keith Leader píše: „ je nutno určit, jaký typ záření by mohl vyvolat takový jev a zda zákony „skutečného“ světa dovolují vytvoření tak přesného obrazu…….může být, že předpokládané záření bylo samo o sobě zázračné …. pak by bylo zbytečné o tom dále hovořit……. Neexistoval by ale žádný fyzický důkaz , že došlo ke vzkříšení ….. a víra v platnost takové teorie by byla plně otázkou osobního názoru. ……. Jedině při záření „celého těla“ by mohl vzniknout obraz jaký vidíme na Plátně. Vážný problém ale představuje směr záření. ….. záření by muselo být koherentní, paprsky by musely být rovnoběžné ….. vycházet z těla v pravém úhlu jak směrem nahoru tak i dolů, k zemi, kde se otiskla zadní část těla. ….. Kdyby tomu tak nebylo, vznikla by jen silueta lidského těla.“
Dále autor píše, že pokud tělo leží na zádech, pak se záda a hýždě splácnou, což jak je na TP vidět, u tamní postavy nenastalo. Dále poukazuje na to, že připojení hlavy k tělu není anatomické, jako by postava neměla krk.
To jen něco málo z rozsáhlého textu, který se snažil posoudit všechny nesrovnalosti okolo TP a vyslovit nějakou jinou hypotézu o jeho původu.
V textu v Milujte se jsou zdůrazňovány okolnosti, které by potvrzovaly, že se jedná o zázrak a opomíjeny jiné, které takový závěr zpochybňují.
Předně víceméně kategorický názor, že se zřejmě jedná o plátno, do něhož byl zabalen Ježíš Kristus.
Autor správně říká, stejně jako Keith Laidler, že „záření vycházející z těla muselo být kolmé na podložku“. Uvádí také, že pokus vytvoření podobného obrazu pomocí teplé figuríny poskytl obraz zdeformovaný.
Konkrétně se toto plátno neobjevilo v 6. stol. v Edesse, z té doby a toho místa je známý –pouze- obraz Kristovy tváře (Mandylion), o němž se nyní tvrdí, že je totožný s TP; ale není to jisté! TP, tak, jak je nyní známé, se objevilo v r. 1353. Myslím, že je zapotřebí uvádět přesná data.
Moje poznámka: Ve všech evangeliích se píše, že Ježíš byl do plátna (pláten) ZABALEN! Pokud by ovšem byl ZABALEN, nemohl by tento obraz vzniknout. To by jej Ježíš, nebo andělé(?), musel při vzkříšení vypnout před sebou a za sebou. Navíc, že v hrobě byla plátna do nichž byl ZABALEN, zmiňuje pouze Jan, který evangelium sepisoval někdy na konci 1. stol., tedy nějakých 60 let po Ježíšově smrti. Žádné evangelium se nezmiňuje, že by na plátně, a na roušce, byl nějaký obraz, který by tehdy musel být mnohem zřetelnější.
Před 3 týdny jsem byl v Trevíru v Německu a tam v katedrále uchovávají „Kristovu tuniku“, tedy jeho šat „vcelku utkaný“. Protože, podle evangelií, byl tento šat na Ježíše navlečen po jeho bičování, musí být plný krve. Byla tam ta krev zjišťována? Shoduje se s krví na jiných Ježíšových relikviích?
Další otázky: Podle čeho autor soudí, že při vzkříšení Ježíšovo tělo zmizelo z našeho prostoru a času? A kam?
Jak se asi na plátně objevily nápisy, které měli vytvořit úředníci pečetící Ježíšův hrob? Proč by úředníci takové nápisy na plátno psali? Ti by snad nějaký nápis, pokud by vůbec něco psali, napsali na pečeť. A jak to, že nápisy vznikly stejným procesem jako obraz?
A na závěr: K radiokarbonovému testování. Těžko si představit, že při zkoumání takového objektu jsou odebrány vzorky z mladých záplat, když někdejších opravy jsou dobře známy. Těžko si představit, že v renomovaných laboratořích by vzorky nebyly očištěny od nečistot. To je postup, který se učí začínající laborant dříve, než je do laboratoře vůbec vpuštěn. Spíše se zdá, že když radiokarbonové testy nepotvrdily dostatečné stáří plátna, že se hledají nějaké „logické“ důvody, proč radiokarbonový test nevyšel „správně“. Na druhé straně je pravda, že se tu a tam dokládá, že radiokarbonový test může být i chybný.
http://www.milujte.se/comment.php?akce=fullview&cisloclanku=2008050002
protestant:
Duch vane kudy se mu zlíbí….
S.V.H.:
V případě pochopení Bible vane Duch podle jasně identifikovatelných vzorců. V případě rodičů (případně komunity), kteří chápou Bibli doslovně, vane tak, že i jejich dítě bude pravděpodobně Bibli chápat doslovně. Pokud rodiče chápou Bibli „umírněněji“ (např. narození z panny ano, potopa ne), bude Duch s největší pravděpodobností vanout tak, aby to stejně chápalo i jejich dítě. Atd. atd. Není to zvláštní?
Obraz na plátne vznikol krátkou expozíciou, zachoval sa dokonca obraz, ako to Jozef Arimatejský urobil:
http://images.wikia.com/necyklopedia/sk/images/5/57/JesusinShroud.jpg
Na obraze vidíme, že tým chlapom ide o zosnímanie obrazu, nie o nejakú pietu, či podobné cavyky. Otázkou ostáva, čo bolo zdrojom žiarenia. Zrejme nie telo, žiarenie muselo prísť zvonku cez plátno, odraziť sa od tela a práve toto odrazené žiarenie urobilo obraz. Pre Boha nič ťažké. V čase prechodu žiarenia to bolo ešte obyčajné plátno, kým sa stihlo odrazené vrátiť, Boh plátno zmenil na svetlocitlivé 😀
Z vlastných postrehov by som pridal zaujímavú kombináciu krvi a obrazu. Obraz je zjavne pravouhlou projekciou tela a je “záhadný”. Krv je však ozajstná, čiže musí ísť o otlačok, nie o projekciu. Obraz je negatívny, ale krv je poztívna. Po prevrátení farieb sú krvavé škvrny biele: http://images.wikia.com/necyklopedia/sk/images/7/70/Shroud_positive_negative_compare.jpg
No a trafiť otlačky presne do projekcie, tomu sa vraví zázrak.
to Jarda:
Nemyslím si, že by Turínské plátno bral dnes někdo vážně (samozřejmě až na ty spousty věřících, kteří věří). O anatomii postavy na plátně jsem kdysi četl na Massive Error:
http://massive-error.blogspot.cz/2010/05/shroud-of-turin-great-gothic-art-fraud.html#!/2010/05/shroud-of-turin-great-gothic-art-fraud.html
S.V.H. says:
…..bude Duch s největší pravděpodobností vanout tak, aby to stejně chápalo i jejich dítě. Atd. atd. Není to zvláštní?
protestant:
Kdepak. Moji rodiče byli ateisté….
jack:
To je ale nesmyslné vyjádření!
Každé odůvodnění se děje v určitém čase a s dostupnými informacemi.
protestant:
Přesně tak. Tedy v podstatě iracionálně. K racionálnímu posouzení nemáme dostatek času a informací.
jack:
Nedokáži pochopit,že přiřazujete pravděpodobnost teoriím pouze podle toho,jak se vám líbí. Já podle toho,jak je jejich pravděpodobnost prokázaná.
protestant:
Vy prostě věříte jen v to co je v tom kterém okamžiku prokázáno, my věříme, že existuje i to, co v tom čase prokázáno není.
jack:
Teorie o neexistenci vašeho Boha je objektivně doloženější …..
protestant:
Teorie neexistence Boha není objektivně doloženější vůbec….
protestant:
Kdepak. Moji rodiče byli ateisté….
S.V.H.:
Proto píši, že tak bude vanout s největší pravděpodobností, nikoliv jistě. Schéma jeho vanutí je ale docela zřejmé, ne?
S.V.H. says:
Proto píši, že tak bude vanout s největší pravděpodobností, nikoliv jistě. Schéma jeho vanutí je ale docela zřejmé, ne?
protestant:
Myslím, že ne.
jack says:
May 27, 2013 at 9:30 pm
Pelagius says:
May 27, 2013 at 4:34 pm
Jistě, ale – o tom právě mluvím – Ježíš z Nazareta (jeho život, příběh a učení) je normou pro spásu všech lidí – nezávisle na tom, zda se oni sami k Ježíši Kristu hlásí nebo ne.
jack:
To je pořád pouze váš subjektivní a dokonce objektivně nedoložený názor!
No tak to samozřejmě je – ale já nikdy netvrdil nic jiného!
jack:
Nedokáži pochopit,že přiřazujete pravděpodobnost teoriím pouze podle toho,jak se vám líbí. Já podle toho,jak je jejich pravděpodobnost prokázaná. A rozhodnutí o pravděpodobnosti v našem případě jde rozhodnout,protože neřešíme absolutní pravdu,ale pravděpodobnost. Teorie o neexistenci vašeho Boha je objektivně doloženější než teorie existence.
Jestli vám dobře rozumím, vy tvrdíte, že člověk by měl věřit jen tomu, co se mu jeví jako nejpravděpodobnější, je to tak? OK, takže si to aplikujme na konkrétní situaci: Z vašich příspěvků mám pocit, že nemáte rád komunisty a komunistický režim: OK – takže se vás zeptám: Myslíte, že bylo v 70. a 80. letech správné věřit tomu, že tady komunistický režim bude napořád, když tomu všechno nasvědčovalo? Nebo si myslíte, že řekněme v letech 1940-1941, kdy vypadalo jako pravděpodobné, že Německo vyhraje válku, myslíte, že bylo správné věřit, že se tak stane? Já si to nemyslím. Jinak řečeno, já si nemyslím, že věřit tomu, co se vám v dané situaci jeví jako nejpravděpodobnější, je opravdu to nejlepší, co může člověk udělat.