Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. jack

    protestant:
    To sice můžete, ale je to podobně k ničemu jako sledovat formální logiku poezie, uměleckého obrazu či hudební skladby.

    jack:
    K ničemu to asi nebude,protože proto logika vznikla,aby zkoumala logiku vyjádření.
    A je samozřejmě jedno,jestli ve formě psané či mluvené.
    Ale vy mě musíte vysvětlit,jak se zkoumá logika uměleckého obrazu. Zatím mi napište z jakých premis se vychází!! 🙁

  2. protestant

    jack:
    Ale vy mě musíte vysvětlit,jak se zkoumá logika uměleckého obrazu.

    protestant:
    Podobně jako teologického výroku …. blbě…. 🙂

  3. jack

    protestant: Proč bych psal “nebo” když jsem měl na mysli průnik množin lidí bez hudebního sluchu a lidí nemajících rádi hudbu.
    Ale o žádné závislosti lásky k hudbě na existenci hudebního sluchu jsem nepsal.

    jack:
    Já o lásce také nepsal,ale je mi líto,měl jste použít slovo “nebo”,třeba i spolu s “a”.
    A také by měla být čárka za slůvkem “já”,když už to řešíme.
    Vypadalo by to takto:”Větší rozpor než s těmi co mají rádi jinou hudbu než já, mám s těmi co vůbec nemají hudební sluch a nebo nemají rádi žádnou hudbu.”

    Ve vašem případě dostává vaše věta význam o které jsem psal!
    Asi nemáte takový cit pro jazyk!

  4. jack

    protestant says:
    January 6, 2013 at 1:51 am

    …A tu to máte. Žádná logika, prostě fakt, zážitek: Bůh jako nekonečný přesah, Bůh jako nejintimnější přítel, Bůh jako přítomnost posvátnosti.

    jack:
    Pardon! To je odpověd na mou otázku čím se od sebe liší Bůh Otec a Duch svatý??
    Jestli ano,tak bych prosil vysvětlení významu “Bůh jako nekonečný přesah” a “Bůh jako přítomnost posvátnosti”. Nějak si pod těmito bláboly nedovedu nic představit!

  5. protestant

    Pokud napíši, že je něco modré a kulaté tak to znamená, že to má obě vlastnosti. Co na tom vidíte složitého?

  6. protestant

    jack:
    Pardon! To je odpověd na mou otázku čím se od sebe liší Bůh Otec a Duch svatý??
    Jestli ano,tak bych prosil vysvětlení významu “Bůh jako nekonečný přesah” a “Bůh jako přítomnost posvátnosti”. Nějak si pod těmito bláboly nedovedu nic představit!

    protestant:
    Pokud jsou to pro vás bláboly tak nemá smysl dále pokračovat… 🙂

  7. jack

    jack:
    Věřící se s Bohem střetávají?? A co věřící “vědci”,ti se také s Bohem střetávají??

    protestant>
    Samozřejmě.

    jack:
    V tom případě vážně nechápu,proč zkoumají. Proč se Boha na všechno co nás zajímá nezeptají? On přece stvořil vesmír,tak asi ví jak to udělal.Nebo on to snad Bůh před námi tají?? To je to vysvětlení?

  8. protestant

    protože to po nás Bůh chce:

    Všecko zkoumejte, dobrého se držte;
    1 Tesalonickým 5:21

  9. jack

    protestant says:
    January 6, 2013 at 1:55 am

    trocha logiky:

    http://www.christnet.cz/clanky/4844/godeluv_prinos_teologii.url

    jack:
    Úžasný blábol.
    Zvláště se mi líbí toto:”Druhá definice říká, že Bůh je koncentrací všech pozitivních vlastností.”

    Vycházím- li z toho,že Bůh je všemocný a vševědoucí,ale nepomůže ani malým, nemocným,trpícím dětem a to ani přímo a ani radou lékařům,tak je pro mě Bůh bezcitná stvůra a kdybych měl já tu možnost se s ním střetnout,tak bych mu to s radostí řekl! A nesnažte se ho zase nějak omlouvat,takové chování je prostě neomluvitelné!!!

  10. jack

    protestant:
    Podobně jako teologického výroku …. blbě…. 🙂

    jack:
    Prosím? Proč by se měla logika teologického výroku blbě zkoumat???
    Vy jste to pořád nepochopil? Logice vůbec nevadí zda je výrok teologický!!!
    Logika neřeší zda je premisa teologická,pokud je,tak je i závěr teologický. Řešíme pouze,jestli je LOGICKÉ vyvozování z této teologické premisy. Řešíme tedy pouze jestli je závěr LOGICKÝ a vůbec nám nevadí,že je teologický!!
    Poraďte se s někým,evidentně tomu nerozumíte!!!

  11. jack

    protestant:
    Pokud jsou to pro vás bláboly tak nemá smysl dále pokračovat… 🙂

    jack:
    To je zase nelogické!
    Slovem blábol vyjadřuji,že mi vaše vyjádření nedávají žádný smysl,proto je právě logické pokračovat a smysl mi vysvětlit!!

  12. jack

    protestant says:
    January 6, 2013 at 2:20 am

    protože to po nás Bůh chce:

    Všecko zkoumejte, dobrého se držte;
    1 Tesalonickým 5:21

    jack:
    Opravdu všecko máme zkoumat? A co jeho existenci? Už vím,tu ne. V tomto případě máme prostě věřit!! 🙂

  13. Jarda

    jack:
    Pardon! To je odpověd na mou otázku čím se od sebe liší Bůh Otec a Duch svatý??
    Jestli ano,tak bych prosil vysvětlení významu “Bůh jako nekonečný přesah” a “Bůh jako přítomnost posvátnosti”. Nějak si pod těmito bláboly nedovedu nic představit!

    Jarda:
    On to protestant už řekl: Bůh Otec svět stvořil a jak “víme” lidé se vzbouřili proti jeho příkazu nejíst ovoce, což ho rozčílilo a vyhnal je z ráje. Ale bylo mu jich líto, a tak se časem udělal Bohem Synem, Ježíšem – Spasitelem, a nechal se za jejich hříchy bestiálně umučit, aby se jako Bůh Otec uspokojil. A potom, když v podobě Syna vystoupil na nebe za sebou v podobě Otce, poslal sám sebe v podobě Boha Ducha sv. k lidem, aby jim radil a řídil svoji církev.
    Je ti to jasné?

  14. martiXXX

    …A tu to máte. Žádná logika, prostě fakt, zážitek: Bůh jako nekonečný přesah, Bůh jako nejintimnější přítel, Bůh jako přítomnost posvátnosti.

    Chcete to vysvětlit? A jak? Jak vysvětlíte, že věda čím ví a zná , tím více zjišťuje kolik toho neví; tedy vědění se absolutně zvětšuje ale relativně zmenšuje..tady máte ten nekonečný přesah pro začátečníky…..svět může být nekonečně složitější…poznáváme…19. století…….kuriozita: někde zrušili patentový úřad, že vše vylo vynalezeno; fyzika běžela podle Newtona; atomy jako pevné kuličky; pak najednou teorie relativity, kvantová fyzika, teorie superstrun; temná energie a temná hmota; M- teorie……..a konec není vidět a vše se stále tříští na složitější struktury (leckdy tzv. zdravým rozumem nepostižitelné); ale vlatně to všechno je okolo nás; my v tom žijeme a ta složitost nám umožňuje existenci. Posvátnost může vbýt, že vše, to nekonečné je okolo nás a v nás; a my z toho známe nekonečně málo; pocit inteligentního nekonečna, přítomnosti….ale je toho mnohem ví; s vámi ateisty je těžké mluvit; je to jako mluvit se slepcem o světle

  15. martiXXX

    Slova jsou pouze ukazatel, prst ukazující na měsíc; jsou nedokonalá, jsou to pouhé objekty; ne čistá energie; to je jako u psů, spousta z nich se , když jim pán ukazuje prstem, kam mají běžet např. pro klacek; tak se stále dívají a chňapají po tom ukazujícím prstu

  16. protestant

    jack:
    Prosím? Proč by se měla logika teologického výroku blbě zkoumat???
    Vy jste to pořád nepochopil? Logice vůbec nevadí zda je výrok teologický!!!
    Logika neřeší zda je premisa teologická,pokud je,tak je i závěr teologický. Řešíme pouze,jestli je LOGICKÉ vyvozování z této teologické premisy. Řešíme tedy pouze jestli je závěr LOGICKÝ a vůbec nám nevadí,že je teologický!!
    Poraďte se s někým,evidentně tomu nerozumíte!!!

    protestant:
    Myslím, že jste to vy který problematice logiky v teologii nerozumíte…. 🙂

  17. protestant

    jack:
    Opravdu všecko máme zkoumat? A co jeho existenci? Už vím,tu ne. V tomto případě máme prostě věřit!!

    protestant:
    Žádné takové omezení pro věřícího neexistuje.

Comments are closed.