Pár poznámek k osobnímu bohu

Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.

Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.

***

Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).

Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.

Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?

Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.

Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.

***

Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.

Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.

POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?

***

Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.

Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.

Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.

Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.

Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.

Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?

***

Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.

Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.

O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.

Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.

***

Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.

Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.

Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.

***

Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.

I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.

3,150 thoughts on “Pár poznámek k osobnímu bohu

  1. martiXXX

    jack: Grygar není vědcem? zeptejte se jeho domácích a zahraničních kolegů. Jaké vědecké renomé máte vy?

  2. martiXXX

    jack: najednou je chození do kostela neškodným kulturním folklórem..proti čemu tady bojujete? 🙂

  3. Jarda

    martiXXX says:
    January 1, 2013 at 7:12 pm

    Jardo, u jakých vědců je je podle vás Grygar k smíchu? Specifikovat? zeptejte se jeho kolegů z česka i ze zahraničí

    Jarda:
    Martine, spletl sis osoby. Ale když už mám slovo; jak jsem psal dříve – je-li (nějaký) Bůh, je jakékoliv bádání a vědomosti jen zbytečnou ztrátou času. Nejdůležitější pro člověka je pak to, na co nyní koukám v TV Noe – zavřít se do kláštera a modlit se

  4. Jarda

    protestant:
    Naštěstí to oni nevěděli a proto toho přinesli vědě tolik… 🙂

    jack:
    Zajisté,přinesli mnoho vědě,ALE všimněte si,že se jedná vždy pouze o objevy,ve kterých se nevyskytuje žádný bůh!!! 🙂 Ty jsou tím přínosem!!

    Jarda:
    A všiměte si, že pokud se v problémech obraceli na Pána Boha či všechny svaté, objevili starou belu. Např. když při moru stavěli morové sloupy namísto rozvíjení zásad hygieny. Zajímavé, že dobrotivý Pán Bůh nechal vymřít třetinu evropanů, aniž by jim vzkázal, jak mají stavět latríny daleko od studní, umývat si ruce a převařovat vodu.
    Ale možná ty Evropany už chtěl mít v nebi.

  5. Jarda

    protestant:
    Děkuji, že jste mi potvrdil, že Grygar nic takového ve své vědecké práci nepoužil a nepronesl.

    Jarda:
    Ano, dr. Grygar svoji knihu Věda a víra nebude prezentovat ani mezi věřícími vědci. Zajímavé, neníliž pravda.

  6. Anonymous

    jack says:
    January 1, 2013 at 7:30 pm
    protestant:
    Děkuji, že jste mi potvrdil, že Grygar nic takového ve své vědecké práci nepoužil a nepronesl.

    jack:
    Ale on to právě pronesl,pronesl to jako svůj názor. Co ještě potřebujete?

    protestant:
    V které své vědecké práci to pronesl?
    Co prohlašuje vědec ve svém volném nepracovním čase nijak jeho vedeckost nesnižuje.
    Stejně tak nevadí, když profesionální cyklista ve svém volnu jezdí atem, či chodí pěšky…. 🙂

  7. Michal Post author

    Super komentář Jardo!!! 🙂

    Zajímavé, že dobrotivý Pán Bůh nechal vymřít třetinu evropanů, aniž by jim vzkázal, jak mají stavět latríny daleko od studní, umývat si ruce a převařovat vodu. Ale možná ty Evropany už chtěl mít v nebi.

  8. Anonymous

    Jarda:
    Ano, dr. Grygar svoji knihu Věda a víra nebude prezentovat ani mezi věřícími vědci. Zajímavé, neníliž pravda.

    Kniha Věda a víra NENÍ vědeckou prací.

  9. Jarda

    Čestmír Berka says:
    January 1, 2013 at 7:31 pm

    Nechápu, proč se esoterici, věřící, homeopaté a podobná cháska pořád domáhají, aby je vědci respektovali, nebo dokonce se zabývali jejich bludy- to je práce pro psychiatry, ne fysiky, chemiky či biology.

    Jarda:
    Zajímavé, že dr. Grygar se vysmívá esoterikům, homeopatům, léčitelům …… propagátorům vodníků, víl, hejkalů …… dává jim bludné balvany, a pak jde do kostela a modlí se k Pánu Bohu, Milostnému Pražskému Jezulátku, Královně nebes, všem svatým a světicím božím, sv. Mikulášovi, k andělu strážnému, archandělu Michaelovi, děsí se Satana a pekelných démonů.

  10. Anonymous

    Jarda:
    A všiměte si, že pokud se v problémech obraceli na Pána Boha či všechny svaté, objevili starou belu.

    protestant:
    Ale Pascal či Pasteur se na Pána Boha obraceli.

  11. Jarda

    martiXXX says:
    January 1, 2013 at 7:36 pm

    Jack: Tak vy rozlišujete mezi ateistickými a neatestickými vědci? A je vůbec neateistický vědec vědec????

    Jarda:
    Vatikán má svoji Akademii věd. Kolik tamních vědců, většinou jezuitů, denně se modlících a držících v rukou samotného Pána Boha, je nositeli Nobelovy ceny, když spolupracují přímo s Pánem Bohem??

  12. Michal Post author

    protestant: Ale Pascal či Pasteur se na Pána Boha obraceli

    Jo jo jo, a Aristotelés, jeden z největších filozofů všech dob, zase věřil na samoplození (že červi, žáby a podobná havěť se sami tvoří v bahnu a jiném bordelu)

  13. Anonymous

    jack:
    A k vaší otázce. Pokud “vědec” používá bohy k řešení vědeckých otázek,tak podle mě NENÍ vědcem!

    protestant:
    Nikdy jsem neslyšel o vědci, který by k řešení vědeckých otázek používal bohy.

  14. Jarda

    Čestmír Berka says:
    January 1, 2013 at 7:43 pm

    každou diskusi spolehlivě zabiješ politikou- jdi s tím martiXXX do zadele

    Protože prostě nemá dostatek pádných argumentů.

    Asi před rokem se na netu objevily nové stránky, Křesťanské diskuze. Autor tam prezentoval, že, kromě jiného, chce vést i diskuzi s nevěřícími. Jedno diskuzní téma znělo – Ateisté poznávají křesťanského Boha. Ať se věřící snažili jak chtěli, ne a ne nám, asi pěti, Pána Boha nějak zprostředkovat. Nakonec správce webu stránky “překopal” a nevhodné diskutující vyloučil, aby těm věřícím jejich víru nenarušovali.

  15. Jarda

    Jack:
    A k vaší otázce. Pokud “vědec” používá bohy k řešení vědeckých otázek,tak podle mě NENÍ vědcem! Nevím jak vy,ale já prostě řešení vědeckých otázek pomocí bohů za vědecké řešení nepovažuji!!

    Jarda:
    Znáš alespoň jednoho vědce, který by vědecké otázky řešil spolu s Pánem Bohem a uváděl ho jako spoluřešitele? I dr. Grygar svoji víru prezentuje jako soukromou věc.

  16. Jarda

    Anonymous says:
    January 1, 2013 at 9:14 pm

    Jarda:
    Ano, dr. Grygar svoji knihu Věda a víra nebude prezentovat ani mezi věřícími vědci. Zajímavé, neníliž pravda.

    Kniha Věda a víra NENÍ vědeckou prací.

    Jarda:
    Zajímavé. Vědec dr. Grygar učiní famózní objev, který může zásadně ovlidnit život prakticky všech lidí na Zemi – umožnit jim, aby se dostali k Pánu Bohu do nebe, a on si to nechává jen pro sebe a pár “kamarádů”, namísto aby vystupoval na všech vědeckých světových fórech. Dále je zajímavé, že navzdory tomu zjištění dál chodí do hvězdány a vykonává naprosto zbytečnou práci namísto toho aby se modlil, se modlil, se modlil!

  17. Jarda

    protestant:
    Ale Pascal či Pasteur se na Pána Boha obraceli.

    Jarda:
    A ano. Najednou se jim v laboratoři objevil anděl s řekl jim – hele, Pán ti vzkazuje – udělej si mikroskop – tady máš plánek – a koukni na ty mršky mikroorganismy.

  18. Jarda

    protestant:
    Nikdy jsem neslyšel o vědci, který by k řešení vědeckých otázek používal bohy.
    protestant:
    Ale Pascal či Pasteur se na Pána Boha obraceli.

    Jarda:
    Kvááááásnééééé!!

Comments are closed.