Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Tak to je potom jasný. Pokud si Palach nehrál na křesťana, tak si na něj nehraješ ani ty protestante. 🙂 Skutečně silný argument.
Na vtípky o Palachovi nikdy moc naladěn nejsem Slávku. 🙁
jack says:
January 24, 2013 at 4:52 pm
To Protestant:
Budu to opakovat stále dokola.
Co by se muselo stát,aby jste věděl,že existuje váš Bůh a neměl pochybnosti???
To nemáte odpověď,že se jí neustále vyhýbáte?
protestant:
Tak já vám to zopakuji: ….. Musíte se zeptat někoho,kdo toho dosáhl.
jack:
A podle které logiky??? Když vy jich uznáváte více!!
Jednou jste napsal,že pouze Ježíš ví,kdo je křesťan,vy jste Ježíš? Že nám pořád zdělujete kdo je křesťan!
protestant:
Nesděluji kdo je křesťan, ale to kdo je křesťan pro voliče. 🙂
“Co by se muselo stát,aby jste věděl,že existuje váš Bůh a neměl pochybnosti???
To nemáte odpověď,že se jí neustále vyhýbáte?
protestant:
Tak já vám to zopakuji: ….. Musíte se zeptat někoho,kdo toho dosáhl.”
Otázka: Jsi křesťan?
Odpověď: To se musíš zeptat někoho, kdo je křesťan
Já myslím, že se na to nedá odpovědět. Jakýkoli důkaz se může odehrávat jen v hlavě …
protestant says:
January 24, 2013 at 5:06 pm
jack says:
January 24, 2013 at 4:52 pm
To Protestant:
Budu to opakovat stále dokola.
Co by se muselo stát,aby jste věděl,že existuje váš Bůh a neměl pochybnosti???
To nemáte odpověď,že se jí neustále vyhýbáte?
protestant:
Tak já vám to zopakuji: ….. Musíte se zeptat někoho,kdo toho dosáhl.
jack:
Je mi líto,ale já nerozumím,co má vaše odpověď logicky společného s mou otázkou??
Mohl by jste mi tu logickou souvislost nějak vysvětlit?
Mě nezajímá,co přesvědčilo někoho jiného o tom,že ví a nemá pochybnosti o své bohu.
Vy jste psal,že pouze věříte, a že to znamená pochybnosti. Tak se vás ptám,co by se muselo stát U VÁS,aby jste věděl a neměl pochybnosti. Samozřejmě,jestli vůbec něco takového podle vašeho názoru existuje!
Vy nerozumíte jednoduché otázce?
protestant:
Nesděluji kdo je křesťan, ale to kdo je křesťan pro voliče. 🙂
jack:
Takže uznáváte,že lidé obecně váš názor nezastávají a určují kdo je křesťan,podle svých hledisek. Lidé se tedy nedomnívají,že pouze Ježíš ví kdo je či není křesťan!
já si myslím, že člověk á problém a to je myšlení. K čemu vede? Je to nástrojh ale evolučně velmi mladý. je dobrý na techniku a na technologie. V oblasti psychiky ale žalostně selhává. vytváří strach.
má…
K myšlení podle mě patří vědomí, podvědomí a emoce – tedy ego.
s Palachem se srovnáváš ty protestante. Jsem rád že i sám připadáš chucpe
S.V.H. says:
January 21, 2013 at 2:33 pm
Jarda says:
Medeo, ta II. svět. válka byla předpovězena již v tom r. 1917. Ale byla špatně určena doba jejího vypuknutí – ne za následujícího papeže, ale vypukla ještě později.
S.V.H.:
Měl jsem za to, že Lucia sepsala svá proroctví v roce 1941.
Zdroj bych také uvítal.
Jarda:
3. zjevení – 13. 7. 1917
13. července na Cova da Iria se děti již modlily se zástupem. Paní přišla a zopakovala své prosby. Lucie mimo další prosby požádala o zázrak a Paní ho přislíbila v říjnu. Pokračovala: „Obětujte se za hříšníky a říkejte často, zvláště když přinášíte nějakou oběť: Ježíši, dělám to z lásky k tobě, za obrácení hříšníků a na odčinění hříchů proti Neposkvrněnému srdci Mariinu.“ Při posledních slovech otevřela Paní ruce a zdálo se, že záře proniká zemí a všichni tři viděli jakoby ohnivé moře. V tom ohni ďáblové a duše, podobné průhledným a černým nebo bronzovým žhavým uhlíkům v lidské podobě. Vznášely se v tom požáru, zmítány plameny, které z nich šlehaly s mraky kouře, padaly na všechny strany jako jiskry při obrovských požárech, bez tíhy a rovnováhy, za bolestného a zoufalého volání a naříkání, které vzbuzovalo úděs a rozechvívalo hrůzou. Když vizionáři vzhlédli k Paní, řekla jim: “Viděli jste peklo, kam se dostávají duše ubohých hříšníků. Aby je zachránil, chce Bůh ve světě zavést úctu k mému Neposkvrněnému srdci. Jestliže lidé udělají, co vám řeknu, mnoho duší se zachrání a bude mír. Válka se chýlí ke konci. Nepřestanou-li však urážet Boha, vypukne za pontifikátu Pia XI. nová, krutější válka. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že to je velké znamení, kterým Bůh dává najevo, že potrestá svět za jeho zločiny válkou, hladem, pronásledováním Církve a svatého Otce.
http://www.cm-fatima.cz/fatimsky-apostolat/zjeveni-panny-marie-ve-fatime
Pius XI. Konec pontifikátu 10. únor 1939
2. svět. válka Trvání: 1. září 1939 – 2. září 1945
Upozorňuji na knihu Jamese Wrighta Evoluce Boha. Už jsem ji musel vrátit, ale zase si ji půjčím. Velice zajímavá. Autor uvádí, jak již ve starověku si vládcové, podle politických zájmů, akceptovali cizí bohy. I sama Bible to uvádí – Šalamoun měl x manželek – z politických důvodů – a uctíval i jejich bohy. Zajímavé bylo, že bibličtí proroci zatracující cizí bohy došli k naprosto stejným závěrům, jako současní věřící. Egypťané porazili a zabili izraelského krále, který uctíval Jehovu, Jak je to možné? No, Jehova potrestal Izraelce za dřívější špatné vládce uctívající cizí bohy. Jak to krásně odpovídá současnosti – když jedna katolička říkala, že nemáme litovat mrzáčky a debilky v ústavech – Pán Bůh na nich trestá viny jejich předků.
Další příklad ze starověku – Izraelci byli poraženi Babyloňany, kteří dokonce vypálili a zničily Jehovův chrám a Izraelce odvlekli do zajetí. Takže Jahve se pak jevil jako bůh slabý. Jak to vysvětlili pororoci? Jahve je tak mocný, že použil mocné Babyloňany aby potrestali Izraelce za jejich hříchy. A když po létech Peršané pod vedením Kýra porazili Babyloňany a pustili Izraelce domů, zase proroci hlásali, že mocný Jahve použil mocného Kýra aby porazil mocné Babyloňany a osvobodil Izraelce.
A naprosto totéž tvrdí věřící a kněží i nyní – Pán Bůh posílá na lidi nemoci, zemětřešení, hurikány …… války – viz fatimské proroctví – aby je potrestal za hříchy. Dokonce i Židé interpretují Osvětim jako Hospodinův trest za hřích jejich národa.
Kay says:
January 22, 2013 at 11:54 am
No Agerane, já mám za to, že také určitá skupina ateistů bere svou nevíru velmi vážně a neexistenci Boha považuje za fakt, resp. jako důkaz existence Boha by si tito představovali např. že panu xy naroste amputovaná noha…..
Jarda:
Doporučoval bych vaší pozornosti časopis http://www.milujte.se
Colombo says:
January 22, 2013 at 1:45 pm
Váš komentář k naivitě vzhledem k tomu, že přeci požadavek jednoznačného důkazu existence boha ve smyslu fyzikálně nemožného jevu je absurdní, jeví o vaší neochotě přemýšlet, neboť překládané důkazy existence boha ve smyslu “moje žena měla rakovinu, všichni jsme se za ni modlili, lékaři ji nedávali víc než 6 měsíců života, ale Bůh ji uzdravil” ………….
Jarda:
V KT byl opačný příklad: “Naše malá dcerka onemocněla. Všichni jsme se modlili, přesto zemřela. To ale nevadí – vím, že je v nebi a tak se k ní modlím.”
jack:
Je mi líto,ale já nerozumím,co má vaše odpověď logicky společného s mou otázkou??
Mohl by jste mi tu logickou souvislost nějak vysvětlit?
Mě nezajímá,co přesvědčilo někoho jiného o tom,že ví a nemá pochybnosti o své bohu.
Vy jste psal,že pouze věříte, a že to znamená pochybnosti. Tak se vás ptám,co by se muselo stát U VÁS,aby jste věděl a neměl pochybnosti. Samozřejmě,jestli vůbec něco takového podle vašeho názoru existuje!
Vy nerozumíte jednoduché otázce?
protestant:
Vaší otázce rozumím ale považuji ji za hloupou. Jako kdybyste se ptal kolik peněz bych potřeboval abych získal JISTOTU že jsem hmotně stoprocentně a natrvalo zajištěn.
jack says:
January 24, 2013 at 5:43 pm
protestant:
Nesděluji kdo je křesťan, ale to kdo je křesťan pro voliče.
jack:
Takže uznáváte,že lidé obecně váš názor nezastávají a určují kdo je křesťan,podle svých hledisek. Lidé se tedy nedomnívají,že pouze Ježíš ví kdo je či není křesťan!
protestant:
Samozřejmě. Ani mne nenapadlo abych si myslel, že můj názor že” o tom kdo je křesťan rozhoduje vzkříšený Kristus” sdílejí například ateisté…. 🙂
protestant:
Vaší otázce rozumím ale považuji ji za hloupou. Jako kdybyste se ptal kolik peněz bych potřeboval abych získal JISTOTU že jsem hmotně stoprocentně a natrvalo zajištěn.
jack:
Já nevidím v tomto příkladu žádnou souvislost s mou otázkou.
Řešíme EXISTENCI nějaké bytosti. Vy věříte,že existuje,ale to znamená,že zbývá i prostor pro pochybnosti. Co je tedy z vašeho pohledu dostačující důkaz pro existenci,důkaz takový,že VÍTE o existenci a nemáte pochyby o existenci.
Z tohoto pohledu můžeme samozřejmě klást otázku k čemukoliv,ale mě teď zajímá existence vašeho Boha!
Nechápu co je pro vás na této otázce hloupé. Když mi řeknete,že existuje milenec mé ženy,tak budu mít pochybnosti,ale určitě existuje něco,co mě přesvědčí,že milenec opravdu existuje a potom podle toho budu jednat. Chci mít ale naprostou jistotu.
Co by stačilo vám,aby jste měl jistotu u existence vašeho Boha??
protestant:
Samozřejmě. Ani mne nenapadlo abych si myslel, že můj názor že” o tom kdo je křesťan rozhoduje vzkříšený Kristus” sdílejí například ateisté…. 🙂
jack:
Podle toho,jak věřící i nevěřící používají slovo křesťan,tak váš názor nezastává nikdo!!
Bude to asi něco podobného,jako v případě vnímání hudby. Lidé ji poslouchají,ale vy hudbu čtete! 🙂
Jarda:
3. zjevení – 13. 7. 1917
…
http://www.cm-fatima.cz/fatimsky-apostolat/zjeveni-panny-marie-ve-fatime
Pius XI. Konec pontifikátu 10. únor 1939
2. svět. válka Trvání: 1. září 1939 – 2. září 1945
S.V.H.:
Škoda, že se děti řídili instrukcemi p. Marie, cituji ze stejného článku: “O tajemstvích sdělených v tento den měly děti prozatím přikázáno mlčet”. 🙂
Ale vážně – všude jsem našel, že své proroctví Lucia odhalila až v roce 1941. Nikde žádná věrohodná informace, že by se o obsahu proroctví zmínila takto detailně někdy dříve.