Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Colombo- Schwanz je “ocas”- tedy něco jiného, než schwarz… 😀
I když nám kníže ve svém volebním klipu naznačuje, že mu “to” ještě dobře funguje a zvládne jak blondýnku, tak brunetu..
Čestmír: no jo, abych to napsal dobře, tak sem si pomáhal Schwarcenegrem a asi sem se při tom přepsal.
Protestant: aha, a kdo je skutečný vědec? Mohl by si to rozhodnout? My zjevně takové pravomoci jako ty nemáme. S námi Bůh nemluví a tak nám tu svatou pravdu, kdo je vědec a kdo ne, neřekl. A když si u toho, mohl by si se ho zeptat, kdo je ten real křesťan.
Medea says:
Kay: “resp. jako důkaz existence Boha by si tito představovali např. že panu xy naroste amputovaná noha a lidem v Africe začne z nebe padat mana, čímž se nasytí všechny rodiny žijící na daném území. ”
No, tak rast amputovanej končatiny u človeka alebo nasýtenie hladujúcich Afričanov manou nebeskou, by boli rozhodne veľmi pozoruhodné javy, ale lurdské “zázraky” alebo “slnečný zázrak” vo Fatime tak to sú fakt len úbohé “zázraky” pre sprostáčikov alebo ľudí, ktorých racionalitu potlačili emócie.
S.V.H.:
Jelikož se zde již dříve objevila otázka “co by mě přimělo věřit v existenci Boha” a jelikož se sem trochu vkrádá politika 🙂 , zkusil jsem sepsat svůj názor.
Výchozím postojem je v mém případě vždy nevíra v existenci (presumpce neexistence), který je možné postupně modifikovat na základě argumentů, důkazů apod. Vycházím z celkem jasného předpokladu, že čím je existence čehokoli nepravděpodobnější, tím silnější důkazy je třeba předložit pro její obhajobu. V kontinuu nepravděpodobnosti jsem si vytyčil pět diskrétních bodů s příklady entit, jejichž existence má danou nepravděpodobnost, a důkazy, které by bylo třeba předložit, aby mě přesvědčily.
1) Černý lev
Černého lva jsem nikdy neviděl, ani o něm neslyšel a nevím, jestli existuje (ani jsem to negooglil), ale i když je jeho existence nepříliš pravděpodobná, je celkem možné, že se čas od času vyskytne mutace lva s takto neobvyklou barvou kůže/srsti. Jako důkaz by mi asi stačilo několik věrohodných nezávislých svědectví, případně pár slušných fotek.
2) Lochnesská příšera
Tady už bych byl o dost skeptičtější. Je sice možné, aby skupina např. plesiosaurů přežila těch cca 250 miliónu let až do dnešní doby, ale je to velmi málo pravděpodobné. Nezávislá svědectví by mně už nestačila (máme jich celkem dost), ale nejspíš by mi stačilo jí vidět na vlastní oči, případně kdyby se někomu podařilo pořídit věrohodné záběry (samozřejmě podstatně lepší kvality, než co jsou nyní k dispozici), které by obstály před odbornou veřejností.
3) Drak
Když bude někdo tvrdit, že existuje třítunový drak se čtyřma nohama a křídly, který létá ve vzduchu a chrlí oheň, budu už skeptický velmi. Tato entita odporuje našim současným vědeckým poznatkům. Drak by se vymykal z pravidla suchozemských obratlovců ohledně počtu končetin – jiný počet je sice technicky nejspíš možný, ale evoluce se na naší planetě vyvíjela ke čtyřem končetinám. Veškeré naše poznatky také jednoznačně dokazují, že zvíře této hmotnosti by nebylo schopno letu vlastní silou. O chrlení ohně nemluvě.
V případě draka by mi nestačily ani “tisíce svědků” (jak byly zmíněny u Fátimského zázraku), jednotlivé fotky či záběry bych považoval za podvrhy nebo triky, dokonce i kdybych ho viděl na vlastní oči, dal bych přednost vysvětlení halucinací, optickým klamem nebo něčím podobným. Důkazy by musely být vskutku masivní. Nezávislých svědectví včetně dokumentace by muselo být opravdu hodně (nikoli jen z jedné události), drak by musel zanechávat jasné stopy (otisky tlap, spálená města, sežrané princezny), museli bychom najít třeba nějaké dračí kosterní pozůstatky (s identifikovatelnými šesti končetinami), týmy vědců by si musely lámat hlavu, jak to že létá. Nejlepší by bylo samozřejmě nějakého chytit, nebo aspoň sledovat do jeho sluje, kde by mohly být další důkazy.
4) Santa Claus
Entita, která se v jednu noc pohybuje nadsvětelnou rychlostí od domu k domu, do každé domácnosti nějakým způsobem pronikne (komín, teleportace?), telepaticky se spojí s přítomnými dětmi, zjistí jejich přání, vytvoří příslušné dary a zanechá je pod stromečkem nebo v punčoše, je z pohledu dnešní vědy nemožná.
I když v čase Vánoc vidíme denně Santa Clause v reklamách a můžeme ho potkat v obchodních domech, nikoho (kromě dětí a magorů) ani nenapadne, že by byl pravý. Svědectví, záběry, stopy činnosti (dárky), spatření na vlastní oči – nestačí, důkazy by pochopitelně musely být ještě masivnější než u draka. Musely by procházet napříč různými obory: fyzici by museli přijít aspoň s nějakým vysvětlením, jak to že Santa porušuje fyzikální zákony (určitě zákony o zachování, pravděpodobně i další), možná i přijít s nějakou novou teorií, neurologové (nebo psychotronici? 🙂 ) s důkazy o možnostech mimosmyslového vnímání, biologové s důkazy o existenci raketového soba s nadsvětelnou rychlostí apod. Neškodily by řízené experimenty, kdy by bylo 24. prosince večer nějaké děcko uzavřeno ve střeženém objektu jen s punčochou a svou představou dárku a Santa by se tam stejně dostal a dárek dodal (vše samozřejmě snímáno veškerým možným záznamovým zařízením). Možná i tak bych měl paranoidní myšlenky, že se jedná o spiknutí nebo propracovanou reklamní kampaň. 🙂
5) Teistický Bůh. 😉
Uzavřel bych to slavným výrokem C. Sagana, který to, co tady patlám v x odstavcích, shrnul v jediné větě: “extraordinary claims require extraordinary evidence”.
PS: Volím Karla. 🙂
Colombo says:
January 23, 2013 at 11:08 am
Čestmír: no jo, abych to napsal dobře, tak sem si pomáhal Schwarcenegrem a asi sem se při tom přepsal.
Protestant: aha, a kdo je skutečný vědec? Mohl by si to rozhodnout? My zjevně takové pravomoci jako ty nemáme. S námi Bůh nemluví a tak nám tu svatou pravdu, kdo je vědec a kdo ne, neřekl. A když si u toho, mohl by si se ho zeptat, kdo je ten real křesťan.
protestant:
Je to jako s pulcem a žábou colombo.
To si mi teda odpověděl…
Hele, představ si, že jsme v hospodě a ty nemusíš kecat tak, jak tady dycky kecáš. Můžeš mluvit srozumitelně;)
Kay: “resp. jako důkaz existence Boha by si tito představovali např. že panu xy naroste amputovaná noha a lidem v Africe začne z nebe padat mana, čímž se nasytí všechny rodiny žijící na daném území. ”
Dôkazy v prísnom slova zmysle sú len v matematiky a logike. Hypotézy/modely/teórie empirických vied sa v tomto zmysle nedokazujú, oni sa len testujú, teda porovnávajú sa z nich vyplývajúce predikcie s relevantnými empirickými dátami. Pokiaľ hypotéza/model/teória takýmto testom neprejde, tak sú tri možnosti: (1) zúži alebo vymedzí sa jej aplikačná doména (to sa stalo v prípade newtonovskej klasickej fyziky po vybudovaní STR a QM) alebo (2) hypotéza/model/teória sa modifikuje alebo (3) hypotéza/model/teória sa zavrhne.
Keby sa preukázalo, že v Lurdskej jaskyni dorastajú pútnikom amputované končatiny, považovala by som to za mimoriadny jav, ktorý rozhodne stojí za preskúmanie, ale k viere v Boha alebo v divotvornú Pannu Máriu, by ma to iste nepriviedlo. V prvom rade, by som hľadala nejaké prirodzené príčiny, neznáme prírodné fenomény, ktoré ešte len čakajú na svoje objavenie a preskúmanie.
Ešte jedna vec, mnohé pútnické miesta, dnes zasvätené Panne Márii alebo inému kresťanskému svätcovi, boli pred tým miestom uctievania pohanského božstva, teda katolíci, by tu mali byť opatrní, pretože prípadné zázraky, by mohol mať pokojne na svedomí nejakí staroveký pohanský boh alebo bohyňa 😀
Kay: “resp. jako důkaz existence Boha by si tito představovali např. že panu xy naroste amputovaná noha a lidem v Africe začne z nebe padat mana, čímž se nasytí všechny rodiny žijící na daném území. ”
Dôkazy v prísnom slova zmysle sú len v matematiky a logike. Hypotézy/modely/teórie empirických vied sa v tomto zmysle nedokazujú, oni sa len testujú, teda porovnávajú sa z nich vyplývajúce predikcie s relevantnými empirickými dátami. Pokiaľ hypotéza/model/teória takýmto testom neprejde, tak sú tri možnosti: (1) zúži alebo vymedzí sa jej aplikačná doména (to sa stalo v prípade newtonovskej klasickej fyziky po vybudovaní STR a QM) alebo (2) hypotéza/model/teória sa modifikuje alebo (3) hypotéza/model/teória sa zavrhne.
Keby sa preukázalo, že v Lurdskej jaskyni dorastajú pútnikom amputované končatiny, považovala by som to za mimoriadny jav, ktorý rozhodne stojí za preskúmanie, ale k viere v Boha alebo v divotvornú Pannu Máriu, by ma to iste nepriviedlo. V prvom rade, by som hľadala nejaké prirodzené príčiny, neznáme prírodné fenomény, ktoré ešte len čakajú na svoje objavenie a preskúmanie.
Noa a ešte jedna vec, mnohé pútnické miesta, dnes zasvätené Panne Márii alebo inému kresťanskému svätcovi, boli pred tým miestom uctievania pohanského božstva, teda katolíci, by tu mali byť opatrní, pretože prípadné zázraky, by mohol mať pokojne na svedomí nejakí staroveký pohanský boh alebo bohyňa 😀
“protestant:
Je to jako s pulcem a žábou colombo.”
To jako že Colombo je ještě mladej? 😀
To není ve vědě překážkou! Vědecký přístup a metody zřejmě používá a znalosti má asi větší, než mnoho renomovaných vědců před 50 lety… Já si myslím, že vědec pravděpodobně je..a má i rozsáhlé znalosti i mimo svůj obor.
Michal, zmaž prosím Ťa tento duplicitný príspevok: http://www.i-ateismus.cz/2012/12/par-poznamek-k-osobnimu-bohu/comment-page-143/#comment-53703
Haha!
Btw. Medeo, slovo důkaz asi používáme proto, že anglicky je to “evidence”, ni?
Súhlasím s Čestmírom, Colombo je mladý vedec, ktorý má ešte svoj život/kariéru pred sebou 🙂
Áno, v angličtine je dôkaz v empirických vedách “evidence” a dôkaz v matematike a logike “proof” 🙂
Čestmír Berka says:
January 23, 2013 at 1:04 pm
“protestant:
Je to jako s pulcem a žábou colombo.”
To jako že Colombo je ještě mladej?
To není ve vědě překážkou! Vědecký přístup a metody zřejmě používá a znalosti má asi větší, než mnoho renomovaných vědců před 50 lety… Já si myslím, že vědec pravděpodobně je..a má i rozsáhlé znalosti i mimo svůj obor.
protestant:
A žákům, ZŠ budeme také říka vědci? 🙂
Vědec je definovaný pomocí let? Dosaženého vzdělání? Nebo tím, že se věnuje vědecké činnosti a publikuje články ve vědeckých periodikách? (ok, zatím mám jen jeden)
Jsem taky vedec. Venoval jsem se vedecke cinnosti a mam dva publikovane clanky:-)
Takže nám podej definici vědce, Protestante…a v čem ji Colombo nesplňuje…
Takže tebe, Medeo nepřesvědčí ani očitá svědectví seriosní dámy z USA, které Ježíš ukázal Jana Pavla II v pekle? Ani svědectví pána, co ho Ježíš vzal do nebe a on tam viděl hory ze zlata? Ani BO, kterému Bůh po bratrově modlitbě uzdravil kotník? Ani ten mladý charismatik, který se odmítá modlit k mrtvolám ( bohorodičce, či příslušnému svatému) a jehož rodiče “mluví jazyky”? To je ale hrozná zaťatost a nedůvěřivost! Jak takhle můžeš žít?
To pak skoro ztrácí kouzlo Star Gate, kde cestující mezi galaxiemi po sobě nakonec střílejí M16 a šermují kopími. Můžeš pak vůbec koukat na Sci Fi?
Vědci zde: http://www.petice24.com preferují křesťana před ateistou do funkce presidenta. Jak je to možné?
Takže vědec je vědcem i doma? Změnil si názor?
Jak je to možné? Protože i mezi vědci existují různé názory a někteří z nich si spletli volby s petiční akcí?
Ostatně toto mi rozum fakt nebere. Proč dělat petici, když můžu za tři dny jít skutečně volit? Navíc petici, kde se může “podepsat” kdokoliv za kohokoliv?