Doposud jsem obhajoval hlavně tezi, že je vysoce pravděpodobné, že křesťanství je falešné, a že tedy křesťanský Bůh neexistuje. Křesťanství poskytuje množstvím svých tvrzení poměrně snadný terč.
Moderní křesťané velmi správně nahlédli, že před kritickým rozborem svých názorů lze poměrně efektivně uhýbat tak, že obraz svého Boha “rozmlží”, znekonkrétní, z řady svých tvrzení ustoupí, odsunou Boha do mlhy transcendentna a nepoznatelna… Já se dnes chci zamyslet nad některými takto obecněji pojatými představami Boha.
***
Začněme zábavnou představou boha, “o kterém nelze nic říct”. Boha, který je absolutně nedefinovatelný. Co by to znamenalo? Nelze-li o takovém Bohu nic říct, pak ani to, že stvořil Vesmír. Nelze o něm ani říct, zda myslí, zda je to osoba, nelze říct zda něco chce, zda mu záleží na člověku, nelze říct, zda není totožný s nějakou ryze fyzikální entitou, např. s prostoročasem, virtuálním vakuem, nebo třeba s všehomírem (panteistický bůh).
Označovat nedefinovatelnou entitu slůvkem Bůh, se mi jeví jako zmatečné. Slovo Bůh implikuje jisté vlastnosti (všemohoucnost, vševědoucnost, stvořil Vesmír, atd.) které se k “nekonkrétnímu Bohu” nevážou. K nekonkrétnímu bohu se neváže žádná vlastnost – jedná se tedy o zcela vyprázdněný pojem.
Pro představu zkusme uvážit, jaký by mělo smysl přemýšlet třeba o mobilu, který však nesplňuje žádný z atributů mobilům standardně připisovaných: nelze z něj volat, nemá ani displej ani klávesnici ani baterii, ani základní desku a procesor, je nehmotný, leží mimo čas a prostor, … jaký smysl má o takové “entitě” říct, že je to mobil? A jaký má smysl o ní přemýšlet?
Jako ateista netvrdím, že podobné entity neexistují, protože samotná diskuze o nich je nesmyslná, a nemá smysl ani “věřit” či nevěřit v jejich existenci či neexistenci. Pojmy, kterým nelze dát obsah, se nemá smysl zabývat.
Entitě, které nejsme schopni přiřadit žádný atribut, říkejme prázdná entita. Tvrzení “věřím, že existuje Bůh, o kterém ale nejsem schopen nic říct” je pak ekvivalentní tvrzení “věřím, že existuje prázdná entita”.
***
Nyní uvažme o stupínek konkrétnějšího Boha: přisuďme mu jediný základní Božský atribut, že totiž stvořil Vesmír. Jenže slůvko “stvořil” v sobě skrývá předporozumění, že Bůh je osoba. Že nějak koná, něco chce, a v tomhle případě něco vytvořil. Tuto možnost si nechejme na později, a ze “stvoření” Vesmíru malinko slevme. Řekněme, že náš bůh je prvotní příčinou Vesmíru.
Jenže bůh (říkejme raději entita) která je prvotní příčinou Vesmíru může být ryze fyzikální. Může to být falešné vakuum, může to být nějaká kosmická “tvořivá” síla, může to být nám neznámý fyzikální jev, který odpálil singularitu Big Bangu – a asi není příliš v souladu s naším chápáním označovat takovéto neosobní jevy, síly či entity pojmem bůh.
POKUD by tedy Vesmír měl nějakou neosobní prvotní příčinu, já osobně bych se zdráhal popsat tuto skutečnost tvrzením, že existuje bůh. Pokud bychom se ovšem shodli, že toto neosobní prvotní příčinu takto nazveme, pak bych s existencí boha neměl nejmenší problém. Bůh coby falešné vakuum – proč ne?
***
Vraťme se tedy k bohu, který je stvořitelem Vesmíru – a je tedy osobní. Myslí, něco chce, a nějak jedná. Ukážu, že už jen tento velice obecný model je dosti problematický, a tedy obtížně uvěřitelný.
Předně, pro osobního boha musí plynout čas. Nemusí to být nutně “náš” čas, ale nějaký (třeba) na našem čase nezávislý “božský” čas pro něj musí plynout, jinak by bůh nemohl ani jednat, ani myslet, ani cokoliv chtít, protože to všechno jsou děje, a ty probíhají v čase.
Pokud ovšem pro boha plyne čas, pak myšlenka boha jako prvotní příčiny neřeší (zdánlivý) problém věčného vesmíru. Pro boha s jeho časem, plynoucím až do nekonečné minulosti, platí úplně to samé co pro náš Vesmír s naším časem. Je-li možné, aby nekonečně dlouhý čas do minulosti uplynul pro boha, je totéž možné i pro samotný náš vesmír, a hypotéza boha v tomto ohledu nepřináší přidanou hodnotu.
Dále je ve hře prastará otázka, co asi bůh dělal, jak jednal, nekonečně dlouhou dobu před stvořením Vesmíru. Nebylo-li totiž nic kromě něj, tak na jakých objektech se mohly jeho akty realizovat? Na žádných, žádné totiž nebyly. Musel být nekonečně dlouhou dobu v klidu – a jednat začal až stvořením našeho vesmíru a po něm, svými zásahy do něj.
Pokud měl i před stvořením našeho Vesmíru kolem sebe Bůh nějaké objekty, na nichž mohl jednat, pak se ptejme, kde se vzaly. Buď existovaly nezávisle na něm – a pak defacto vysvětlujeme vznik našeho Vesmíru existencí „vyššího Vesmíru“, tedy boha a objektů kolem něj, které nestvořil. Nebo je stvořil, a tím posunujeme naši otázku před okamžik jejich stvoření, a případné nekonečné období božího klidu předtím.
Je také možné, že bůh tvoří od věků, stále, a náš Vesmír je tedy nekonečný v řadě Božích pokusů. (což staví do trochu jiného světla bezmeznou Boží lásku k nám, a oběť jeho jediného Syna… ale tím se opět dostávám ke křesťanství, což jsem si pro dnešek předsevzal, že dělat nebudu) Kolik věřících by se asi k takové myšlence hlásilo?
***
Kromě toho že jedná, je vlastností osoby také to, že myslí. O bohu se ale prakticky vždy předpokládá, že je vševědoucí. Může vševědoucí bůh myslet? Myšlení je přece odvozování nových, doposud nám neznámých informací z informací které jsou nám dostupné, za použití logických pravidel, naší paměti atd. To je ale v rozporu s boží vševědoucností. Vševědoucí bůh všechno ví, a tedy nemůže myslet, protože neexistují žádné pro něj nové věci, které by mohl vymýšlet. Osobní bůh tedy nemůže být ani zdaleka vševědoucí.
Za pomocí mysli se také navigujeme v reálném světě, plánujeme své další chování, pokoušíme se predikovat chování ostatních entit kolem nás, a na základě toho přizpůsobit své jednání. Nic z toho ale nemůže platit pro Boha, protože on jistě není jedna z entit v našem světě, on na něm má být nezávislý, protože ho (z definice) stvořil.
O čem bůh přemýšlel před stvořením Vesmíru? Pokud platí model průběžného nekonečného tvoření, pak bůh může od věků promýšlet stále nová a nová stvoření, a ty pak tvořit – což by dávalo poměrně vysokou pravděpodobnost, že totiž bůh ve svém tvoření bude stejně tak pokračovat, až na věky… Jistě nikdo není tak namyšlený, aby si troufl spekulovat o tom, že po nekonečné době tvoření jsme první bytosti, které bůh stvořil. Jistě i mnoho jeho předchozích tvůrčích aktů obsahovalo bytosti, zřejmě dokonce nekonečně mnoho (jinak by musel nekonečně dlouho tvořit ne-bytosti, a v určitém čase by musel stvořit první bytost). Mohl bych pokračovat úvahami o spáse v předchozích a budoucích stvořeních, o tom co se stalo či stane se všemi těmi dušičkami – a kolik na současné křesťany při tom všem zbyde boží pozornosti – ale raději toho už nechme. Myslím, že jsem poměrně dostatečně ukázal, že model věčného tvoření příliš uvěřitelný není.
Bůh mohl také celou věčnost přemýšlet (říkejme v tomto případě fantazírovat) o možných světech, aniž by je tvořil – až po nekonečné době by se rozhoupal, a začal s tvořením. Náš svět by samozřejmě nebyl zdaleka nutně tímto prvním stvořeným světem.
***
Protože osobní bůh nemůže být vševědoucí, nemůže být ani nekonečně inteligentní (v libovolném konečném čase by vymyslel celé nekonečné penzum vědomostí, a byl by pak vševědoucí). Tedy musí mít jen konečnou (byť klidně velmi vysokou) inteligenci. Je tedy myslitelná bytost, která toho nejen ví víc než on, a která je také navíc inteligentnější.
Osobní bůh tedy nemůže splňovat další ze základních vlastností, bohu přisuzovaných, kterou je, že není myslitelné nic, co by bylo nad něj. Osobní bůh nemůže být „na vrcholu ontologické pyramidy“.
Je jistě myslitelná velmi mocná a velmi inteligentní bytost s extrémními znalostmi a vědomostmi, která stvořila náš Vesmír – avšak pokud její atributy nejsou nekonečné, pak takovou bytost prostě nelze nazvat bohem, ale mnohem spíš „ufonem z externího Vesmíru, který si jednoho dne hrál v laboratoři na dělání Vesmírů…“.
***
Závěr: z výše uvedeného mi vychází, že samotný koncept osobního boha je nekonzistentní, a velmi obtížně myslitelný. I když se nebudeme trefovat do nesmírně snadného terče Božího syna chodícího po Zemi, Trojice, vzkříšení, zástupné oběti za naše hříchy, Bible coby slova Božího, atd. – tak i to co nám zbyde, nedává, domyšleno do důsledků, příliš smysl.
I jen abstraktní osobní bůh, u kterého ani nepostulujeme jeho zájem na lidech, ani nemluvě o lásce, velmi pravděpodobně neexistuje, a neosobnímu bohu nemá smysl říkat bůh.
Logický a racionální výběr může vést i k nevhodnému vítězi výběru, ale pořád může být racionální a logický. Všechny vlivy a vlastnosti jsou k dispozici málokdy. Já do racionality počítám i úvahu nad šancí, že se kandidát dostane alespoň do druhého kola- ta u Dienstbiera byla/je možná vyšší, než u Franze, takže trochu iracionality v tom samozřejmě bylo.
Máš asi pravdu, Protestante…možná lidské uvažování já android dobře nechápu. Mně dal výrobce do CPU fuzzy logic z pračky, tak se nad výběrem notebooku, či spíš tabletu nerozhoduju hodiny 😀
Možná by lidi taky místo logiky mohli použít nějakou fuzzy logic.
Protestant
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266610725-tancici-skaly/310298380170016-dialog/
Jarda:
Podíval jsem se na uvedený odkaz. Co k němu říci? Jak už bylo řečeno jinde – katolická církev/křesťané mají spoustu pořadů v TV, rozhlase, v novinách a marně tam píši, aby pozvali i nějakého ateistu či agnostika.
Zajímavý v pořadu byl názor MUDr. Svatošovcé, že lidé před smrtí se ptají, bude-li po smrti něco, a to i ti, kteří po celý život nábožensky nežili.
Zajímavý byl i dr. Marek Vácha. On v KT na dotaz zda fungují léčitelské praktiky, virgule a pod., zcela logicky odpovídá, že věda žádný účinek neprokázala. Na můj dotaz, zda věda prokázala existenci Pána Boha a účinek modlideb, neodpověděl. Rovněž neodpověděl na dotaz, má-li on, jako evoluční biolog a katolický kněz nějaký svůj názor na skutečnost, že organismy se udržují při životě požíráním jiných organismů, a jak to souvisí s propagovanou Boží láskou.
V pořadu všichni zúčastnění vedou filosofické řeči, praktické otázky, které logicky vyplývají z hypotézy existence Boha, pomíjejí.
Zajímavé bylo i tvrzení dr. Váchy, že u žádné “primitivní” kultury nebyl zjištěn ateismus. Ateismus prý je výsadou levicových intelektuálů. Zajímavé, že? Je vidět, že při jeho vzdělání nepochopil, že ta náboženskost u těch “primitivů” je vlastně jejich způsob vysvětlení světa, jeho původu a fungování, i smyslu života lidí a toho, co bude po smrti. A že ty jejich “primitivní” představy nejsou v podstatě odlišné od moderních vysoce spekulativních náboženských představ.
Všichni zúčastnění představovali Boha jako jakýsi filosofický pojem, vylučovali nějaké konkrétní, personalizované představy. Zcela pomíjeli, že ještě donedávna, u pí Svatošové a dr. Sokola v jejich dětství, jim byl Pán Bůh představován zcela lidsky. Nepochybně by řekli, že to byla “dětská” víra, že nyní, když už o Pánu Bohu nemají představu žádnou, tak to že už je víra “dospělá, zralá”.
A pro zajímavost. A.V. Frič píše, že na rozdíl od Evropanů indiáni přesně vědí, proč po pohřbu dělají smuteční hostinu. Víte proč je zvykem po pohřbu udělat smuteční hostinu – pro křížovkáře – kar?
protestant says:
…Víra střeží pravdu, umění ji vyjadřuje a věda hledá, ale každá ta pravda je jiná. …
S.V.H.:
Mám pocit, že při takovýchto rádoby hlubokomyslných vyjádřeních jde jen o to, cokoli do kompetence náboženské víry vtlačit. A jelikož ta nemá příliš co nabídnout, je tato skutečnost zakrývána právě tímto žargonem. Že věda pravdu hledá – ok. Že jí umění vyjadřuje – budiž – i když bych spíše mluvil o vyjádření subjektivních pocitů umělce (ale pocity to bývají rozhodně pravdivé, i když často vyjádřené dosti šifrovaně). Ale co to znamená, že víra pravdu střeží?
Co se má na mysli tou vírou? Individuální víra každého věřícího? A každá víra “střeží” trochu jinou pravdu? Nebo je to nějaký průměr nebo průnik všech možných náboženských věr? Nebo náboženská instituce či církev? A každá zase “střeží” tu svou pravdu?
A hlavně – co v této souvislosti znamená “střežit pravdu”? Jde o individuální hlídání sebe sama, aby mé chování bylo v souladu s “pravdou”? Nebo hlídání celé společnosti náboženskou institucí, aby všechny její postoje, procesy, zákony atd. byly v souladu s “pravdou”? Je “střežením pravdy” tvrzení, že ženské tělo zná způsob, jak zamezit otěhotnění při znásilnění? Nebo zpochybňování účinnosti kondomů při zamezení šíření AIDS?
protestant:
Snad k nepopisu, ne? Já žádný pois Boha nevidím. Popsali jsme pouze člověka který sportuje. ..
S.V.H.:
I negativním vymezením se dá dospět k přesnější představě popisovaného objektu. Např.: Daný objekt je člověk. Daný objekt není žena. A ejhle, už máme konkrétnější představu.
Od Vás zatím víme, že Bůh není člověk, z čehož jste vyvodil, že není ani sportovec. Ok, co o něm ještě můžeme říct?
S.V.H.:
I negativním vymezením se dá dospět k přesnější představě popisovaného objektu. Např.: Daný objekt je člověk. Daný objekt není žena. A ejhle, už máme konkrétnější představu.
Od Vás zatím víme, že Bůh není člověk, z čehož jste vyvodil, že není ani sportovec. Ok, co o něm ještě můžeme říct?
protestant:
Výborně. Bůh prostě není člověk. Hed je to jasnější…. 🙂
Hed = Hned
S.V.H.:
A hlavně – co v této souvislosti znamená “střežit pravdu”? Jde o individuální hlídání sebe sama, aby mé chování bylo v souladu s “pravdou”? Nebo hlídání celé společnosti náboženskou institucí, aby všechny její postoje, procesy, zákony atd. byly v souladu s “pravdou”? Je “střežením pravdy” tvrzení, že ženské tělo zná způsob, jak zamezit otěhotnění při znásilnění? Nebo zpochybňování účinnosti kondomů při zamezení šíření AIDS?
Jarda:
Zajímá tě to? Tak tady to máš:
http://www.stjoseph.cz/je-co-slavit/
Dr. Radomír Malý napsal:
Pravá náboženská svoboda, ta neosvícenská, je zaručena pouze Katolické církvi jakožto nositelce plnosti pravdy. Vůči nekatolickým náboženským komunitám nebo vůči ateistům nechť je uplatňována tolerance, nikoli svoboda, v tom je rozdíl (svoboda je trvalý stav, tolerance pouze stav z těch či onech důvodů trpěný). Tato tolerance je závislá na tom, jestli je prospěšná ve smyslu principu “veřejného blaha” (bonum commune) podle nauky sv. Tomáše Akvinského, konkrétně tedy: Je jasné, že nelze tolerovat satanisty nebo zastánce lidských obětí. Jinak dnes je zřejmé na základě zkušeností, že pro bonum commune ve státě většinově katolickém je prospěšná tolerance pro všechny nekatolické konfese i pro ateisty za předpokladu, že oni budou respektovat vůdčí postavení Katolické církve a nebudou požadovat nic, co je v rozporu s přirozeným mravním zákonem. Tak to formulovali na II. vatikánském koncilu Otcové z Coetus Internationalis Patrum ve svém dokumentu o náboženské toleranci, žel bylo to smeteno ze stolu. Dnes naše představa se dá konkretizovat asi takto: Nechť ve státě s většinou katolického obyvatelstva mají protestanté, židé, buddhisté apod. své bohoslužebné stavby a místnosti a svoji pastoraci s tím, že Katolická církev bude církví státní a ústava a zákony budou v souladu s katolickou morálkou, tzn. nepadají v úvahu potraty, rozvody, antikoncepce, eutanázie, homosexuální svazky a další liberálně-neomarxistická svinstva. V zemích, kde katolíci jsou v menšině, nechť požadují pro sebe toleranci ze strany státu.
Negaci často používali mystici – negujte myšlení, nechte vše jít, nehodnoťte , nesudte; nebu’dte pro ani proti; to co je za se samo objeví; nelze o něm nic říci; slova jsou nedostečná a neadekvátní
protestant:
Opakuji otázku – protestant:
V uměleckém díle se uplatňuje formální logika?
Ano či ne? Můžete jednoduše odpovědět?
jack:
Už jsem vám odpověděl.
Tak ještě jednou. Pokud dojde v umění k nějakému vyvozování,tak ANO,můžete uplatnit formální logiku a zkoumat logiku tohoto vyvozování!
protestant:
Tedy i zde se ptám znovu:
Proč podle vás náboženská víra nemá nic společného s uměním. Z čeho to odvozujete?
jack:
Vyvozuji tak z definicí obou pojmů!
protestant says:
January 14, 2013 at 6:40 am
to jack:
……Tři hosté, představující tři hrany pomyslné trojice způsobů lidského vnímání. Tři hosté, spojující vědu s uměním, umění s vírou i víru s vědou. Pokud by lidstvo mělo být na něco hrdé, byl by to právě triumvirát vědy, umění a víry s důrazem na jejich mystickou stránku (neboť i věda je svým způsobem tajemstvím, mystériem). Mystika je modlitbou, umění se modlitbou může stát a vědecký výzkum rovněž láká ke kontemplaci, přinejmenším ty, kdo jsou schopní nahlédnout pod jeho povrch. Věda, víra i umění jsou cestami do hlubin vesmíru i člověka, do lidské duše, onoho hradu v našem nitru.
Víra střeží pravdu, umění ji vyjadřuje a věda hledá, ale každá ta pravda je jiná. Věda se snaží objevit objektivní realitu; umění ale nic takového nezná. To ale neznamená, že by umělec jakousi pravdu o světě a o člověku nehledal. Podobně míjí objektivní realita mystika, který se ale přesto do Pravdy noří, hledá ji celou svou bytostí. Víra, věda, umění. Tři paprsky nasvěcující tutéž Skutečnost ze tří různých stran. Problémy ovšem nastávají vždycky, když si jedna z těchto tří oblastí nárokuje pravdu celou…..
jack:
Tento text “smrdí” obrovskou subjektivitou a některá vyjádření se spíše hodí do teologie,protože nemají jasný význam. Proč by tedy měl tento text mít pro mě nějaký vypovýdající význam??
protestant:
Můžete toto své tvrzení opřít o nějaká fakta?
Podle mne vycházíte z nesmyslného předpokladu, že lidé se chovají racionálně.
jack:
To není z mé strany předpoklad,ale zkušenost. Vy máte mezi věřícími asi zkušenost jinou. Já dokonce věřím,že i vy jste například v zaměstnání celkem racionální.
Obrat přichází až s náboženstvím.
Jirka says:
January 14, 2013 at 10:15 am
Citim, ze ateismus me chce osvobodit. Skutecne? Od ceho? Od moji dustojnosti? Od meho lidstvi. A taky k cemu me chce osvobodit? Abych si uvedomil, ze jsem jen lepsi opice na jedne z mnoha planet? A to mi ma pomoct v cem?
jack:
Ateismus by vás mohl osvobodit od vaší arogance,že jste lepší než ostatní živé bytosti na této (z pohledu vesmíru) bezvýznamné planetě!
Ateista může být alespoń hrdý na to,co člověk za těch let svého vývoje dokázal.
Od pazourku až k letu na Měsíc.
Vy jste byl stvořen k současnému obrazu,tak co jste dokázal sám?
Připomínáte mi jednu mou diskusi s němcem. Napařoval se,jak je hrdý,že je němec.
Odpověděl jsem mu,že němcem je pouze proto,protože se narodil německým rodičům.
On pro to nic neudělal,tak může sklapnout hubu! A vy jste podobný příklad!
Ano ja jsem byl k soucasnemu obrazu stvoren. Ovsem na vyvoji lidstva jsem se nepodilel. To ovsem take vy ne. Nebo jste snad vynalezl ruchadlo? knihtisk? Ateista apon muze byt hrdy…. vsak at je, ja mu to neberu. A ze jsem arogantni, mozna….na a? Z toho vyplyva co?
to Jack: Mohl by jste prosim zkusit vypsat co vam osobne vadi na tom, ze clovek je stvoreny s dustojnosti sobe vlastni? Opravdu, co vas na tom pohorsuje? Podle meho nazoru z toho neplyne, ze by mel sveho postaveni zneuzivat. A kdybych mohl prosit zkuste vyloucit stare zname a hloupe lacine argumenty typu: v minulosti delali krestani….nicili, palili atd… to totiz utne dopredu kazdou diskuzi a vy prece chcete diskutovat, proto jsou tyto stranky, ze, proto je Michal zalozil. K diskuzi. Tak prosim, co vas osobne pohorsuje na tom, ze ma clovek dustojnost? Ze je tak stvoreny? a za b) opravdu si nemyslim, ze jsem lepsi nez ostatni zive bytosti. Necitite rozdil mezi: ma dustojnost a: lepsi nez ostatni? Proc u me predpokladate tyto negativni veci, vkladate mi do ust co jsem nerekl a domyslite za me cco jsem si nikdy nemyslel. Nedelejte to a svet kolem vas bude hezci, uvidite…. 🙂
jack:
Ateismus by vás mohl osvobodit od vaší arogance,že jste lepší než ostatní živé bytosti na této (z pohledu vesmíru) bezvýznamné planetě!
Ateista může být alespoń hrdý na to,co člověk za těch let svého vývoje dokázal.
Od pazourku až k letu na Měsíc.
protestant:
Marek Vácha to říká trochu jinak. Prach, ze kterého vznikla naše sluneční soustava se za cca 5miliard let transformoval do rakety Saturn V s měsíčním modulem a třemi astronauty a dokázal přistát na nejbližším vesmírném tělesu. Měl byste být tedy hrdý už na ten prach…. 🙂
jack:
To není z mé strany předpoklad,ale zkušenost.
protestant:
Máte zkušenost s racionálním chováním lidí například při volbě prezidenta? ¨
Volil jste vy sám racionálně?
jack:
Tento text “smrdí” obrovskou subjektivitou a některá vyjádření se spíše hodí do teologie,protože nemají jasný význam. Proč by tedy měl tento text mít pro mě nějaký vypovýdající význam??
protestant:
Vaše odsouzení toho textu smrdí obrovskou subjektivitou.
jack says:
January 14, 2013 at 9:23 pm
protestant:
Tedy i zde se ptám znovu:
Proč podle vás náboženská víra nemá nic společného s uměním. Z čeho to odvozujete?
jack:
Vyvozuji tak z definicí obou pojmů!
protestant:
Vyvozujete blbě. Viz např:
http://bovepul.blog.cz/0803/vztah-umeni-a-nabozenstvi-v-estetice-a-katolicke-teologii