Tvrzení o různých formách kontaktu s Kristem či Duchem Svatým jsou mezi křesťany evergreenem. Používají je v několika kontextech: ujišťují se navzájem, a dost možná že i sami sebe, že jejich víra je pravá; prokazují tím pravost své víry navenek; posilují tím sobě i navzájem své prožívání křesťanského společenství – totiž těch, kteří jsou v kontaktu s Duchem Svatým, či s Kristem.
Dva příklady:
William Lane Craig v debatě s Michaelem Tooleym řekl:
A konečně šestý argument. Bůh se může nechat bezprostředně poznat a zažít. Toto není ani tak argument ve prospěch Boží existence; je to spíš tvrzení, že vy sami můžete poznat, že Bůh existuje, zcela stranou od argumentů, jednoduše tím, že ho bezprostředně zažijete.
Podobně David Černý v diskuzi s Tomášem Hříbkem, které jsem se účastnil, krátce po začátku podotkl, že my ateisté pomíjíme osobní zkušenost Boha, která pro toho daného člověka Boží existenci prokazuje.
Jako člověk, který hledá pravdu, a kterému na pravdě záleží, ať je jakákoliv, tato tvrzení nemohu ignorovat. Pojďme společně celou záležitost promyslet.
***
Uvažme následující fakta:
1) religiozní prožitky a zážitky mají členové snad všech náboženství, nevyjímaje Buddhisty, kteří ani nemají boha, nebo např. domorodce v pralese s jejich přírodními božstvy. Kenneth W. Daniels v knize Why I Believed dokonce napsal, že ty samé prožitky, které mu v době víry “prokazovaly” její pravost, si umí navodit i dnes, kdy je ateista. Hádám, že to nebude až tak výjimečné.
2) lidské prožívání a vnímání je až do extrémní míry ovlivnitelné a změnitelné chemickými látkami (protože mozek sám pracuje na chemickém principu). Tyto látky mohou být jak externě podané (přírodní nebo umělé drogy, alkohol), a nebo, a to je pro nás klíčové, si je může mozek produkovat sám (a také tak nonstop činí).
3) meditace, půst, hromadné prožívání rituálů, zvlášť se spirituálním podtextem (prožitky na shromážděních (nejen) letničních či evangelikálních církví, stavy tranzu při rituálních tancích domorodých kmenů, vedených šamany, atd.), může navodit změněné stavy vědomí.
4) dále uvažme, že o svých osobních citech a pocitech je extrémně snadné říkat polopravdu, či úplně klamat, protože neexistuje možnost ověření.
5) člověk může dokonce snadno oklamat sám sebe. Postupem času může přesvědčit sám sebe, že zažil něco trochu jiného, než co skutečně zažil, že cítil něco trochu jiného než cítil, jiného, hlubšího, atd. O to snazší a upřímnější je pak tvrdit totéž i svému okolí.
6) věřící mají zcela zjevnou MOTIVACI, aby spirituální kontakty vyznávali. Například:
6.1) chtějí zapadnout mezi své. V okamžiku, kdy ostatní vyznávají, že se jich dotýká Duch Svatý, je jejich zřejmým zájmem, aby to nebyli oni, kdo musí říct “mě se ale nedotýká, já nic necítím”. Stačí přitom tak málo: stačí interpretovat svůj příjemný pocit např. při impozantní mši v kostele, působivé varhanní hudbě, působivém kázání kněze, čtení silné pasáže v Bibli, jako dotek Ducha Svatého. Stačí “si říct”, že tomu budu věřit.
6.2) může se to zdát jako účinný způsob jak odpálkovávat nepříjemné otázky.
“Já jsem s Bohem v kontaktu, cítím jeho dotek, tak co mi budeš vykládat, že neexistuje…”
7) věřící jsou jen zřídka kdy ochotni mluvit o tom, co skutečně cítí. V čem jejich zážitky spočívají. Tvrdí, že jejich zážitky jsou nepopsatelné. Často používají argumenty jako “copak ty jsi schopen vysvětlit, co znamená být zamilován, člověku, který zamilován nebyl?” Myslím, že toto je docela důležitá věc, a proto se u ní zastavme. Ovšemže je možné naše duševní prožitky popsat někomu, kdo je nezažil.
Například u lásky lze dotyčnému snadno vysvětlit, že jde o hluboký cit k člověku opačného (někdy i stejného) pohlaví. Jste šťastní, když s milovanou osobou jste, toužíte s ní být, když s ní zrovna nejste. Musíte na ni stále myslet, myšlenky na ni vyplňují značnou část vaší pozornosti. Mnohdy se nemůžete soustředit na nic jiného. Pokud s milovanou osobou zrovna nejste, uzavíráte se do sebe, a věnujete se právě myšlenkám na svou lásku. Máte radost když ona má radost, máte o ni strach, máte sklon mít “růžové brýle”, tzn. neuvědomujete si dostatečně chyby milované osoby, a nekriticky vnímáte její přednosti. Přitahuje vás sexuálně, toužíte být v její tělesné blízkosti. Atd. Myslím, že je zřejmé, že své city a pocity LZE popsat člověku který je nezažil, docela pěkně, a nic na tom nemění fakt, že ten samotný POCIT to nenahradí.
Čili pokud někdo tvrdí, že o svých spirituálních zážitcích nemůže vůbec nic říct, nikoliv proto že by nechtěl, ale proto že to nejde, je velmi pravděpodobné, že je to jen výmluva – a i zde je zřejmá motivace: z popisu těch zážitků by mohlo být i danému věřícímu patrné, že závěr, že vysvětlením je kontakt s Bohem, je poněkud unáhlený. Věřící si ovšem tuto skutečnost nechce připustit – proto se do popisu svých citů raději ani nechce pouštět. Prohlásit je za zahalené v nevyslovitelnu a tajemnu a transcendentnu přece vypadá a hlavně funguje mnohem líp.
***
William Lan Craig a spousta dalších tvrdí, že věřícím jejich spirituální zážitky prokazují Boží existenci. Spoléhají při tom zjevně na to, že subjektivní pocity nejsou příliš dobře zkoumatelné. V tomto případě se ale pletou.
Stačí si uvědomit: JAK mohou věřící VĚDĚT, že to co zažívají, je Bůh? Co když to je třeba ďábel? Co když to je jiný padlý anděl? Co když to byl normální, ne-padlý anděl? Co když se stali obětí pokusu UFO? Co když na nich testuje americká vláda novou supertajnou mentální zbraň? A co když – úplně prozaicky – jsou jejich pocity výhradně produktem jejich mozku? JAK mohou vědět, že to není tento poslední případ? A jak si můžou i jen myslet, že Bůh je nejpravděpodobnější vysvětlení jejich zážitků?
Tvrdí-li někdo, že mu jeho spirituální zkušenost prokazuje existenci Boha, evidentně klame sám sebe, POKUD ovšem neumí vysvětlit, JAK mu tato zkušenost Boha prokazuje. Musel by vysvětlit, JAK VÍ, že ta zkušenost nemůže mít původ nikde jinde, než v Bohu. Nemyslím si, že by bylo vůbec možné toto vyargumentovat.
***
Kdyby šlo věřícím o to, co je skutečně pravda, a nikoliv o přeochotné uvěření tomu, co chtějí, aby byla pravda, pak by se na celou situaci pokusili podívat trochu z odstupu. Zamysleli by se nad tím, co přesně zažili a cítili, jaká jsou možná vysvětlení a příčiny těch zážitků či pocitů, a která z nich jsou pravděpodobná více a která méně. Jak by vůbec mohl vypadat zážitek, jehož nejpravděpodobnějším vysvětlením (nikoliv jediným možným, jako v minulém bodě) by bylo, že ho způsobil Bůh?
Odhaduji, že zdaleka nejčastější pocity, které věřící připisují blízkosti Ducha Svatého či Krista, jsou různé pocity dotyku transcendentna, míru a pokoje a klidu, pocit dotyku nebo blízkosti něčeho vznešeného, něčeho co nás zdaleka přesahuje, pocit zalití láskou, pocit blízkosti něčeho, skrze co všechno pošlo, něčeho s nekonečným významem a důležitostí, pocit blízkosti milující bytosti, která pro nás tak moc udělala a obětovala, a my jsme jí přitom tak moc ublížili, a ona nás přitom tak miluje… a je teď úplně blízko, blizoučko, až ji cítíme…
Toto všechno jsou sebe-vyplňující představy. Považuji za zcela evidentní, že kdybych JÁ sám byl křesťanem, a upřímně bych věřil, že Bůh JE milující, obětoval za nás svého jediného Syna, který za nás trpěl, a přitom nás nesmírně miluje, má Kosmickou důležitost, skrze něj všechno pošlo, atd., a zejména že v určitých situacích (o samotě při modlitbě, při četbě Písma a rozjímání, při mši v kostele, na náboženském shromáždění, atd.) se mi může přiblížit a vejít se mnou do osobního kontaktu – a v této situaci bych BYL, a celá má pozornost by byla upřena k těmto představám (ať už o samotě při meditaci, a nebo ještě lépe na nějakém náboženském shromáždění, kde by témuž věřili všichni) tak že by tyto představy byly neodlišitelné od pocitu, že Ho opravdu cítím, že tu opravdu je.
A, co je naprosto klíčové – toto funguje BEZ OHLEDU na to, zda Bůh skutečně existuje nebo ne.
***
Mám právě v hlavě jistou poměrně surrealistickou scénu. Popsal jsem ji asi na pěti řádcích do textového souboru. SHA256 hash toho souboru je
47e9494f16f4cc2e50c1cd27f008a9d21fe38e1dff7165314b754409a4df36cb
Je-li někdo ve skutečném kontaktu s Duchem Svatým – ať mi někdo tu moji představu popíše! Celá ta představa tvoří jedinou scénu, stačí tedy, aby Duch Svatý dotyčnému vnuknul jedinou myšlenku, jediný obraz! A ten nám zde pak může popsat. Já nemohu svoji představu dodatečně změnit, protože hash jsem už tímto zveřejnil, a je výpočetně nemožné zkonstruovat k danému hashi jeho vzor. Není to ale nemožné pro všemohoucího Boha – a ten beztak zná moje myšlenky, a tím spíš obsah konkrétního souboru na mém disku. Je to tedy naprosto fér.
Přidám ještě motivační myšlenku: POKUD by někdo uspěl, pak by to mohlo na ledaskoho zapůsobit, a přivést ho k víře – a není každá taková “zachráněná duše” úžasný úspěch? Není to důvod MODLIT SE, aby Bůh mě, zpupnému ateistovi, ukázal, zač je toho loket, veřejně ho znemožnil, a navíc tak případně přivedl lecjakou ztracenou ovečku na cestu Spásy?
Vím vím – je zde notoricky známá výmluva, že Bůh se přece nenechá testovat… Postavme to tedy jinak! NAŘIZUJI Bohu, aby o mé představě nikomu neříkal. Zároveň asi umím predikovat budoucnost – protože jsem si JIST, že mě Bůh poslechne a můj příkaz neporuší. Žádné nové ovečky, žádné vyplněné modlitby! Ticho!
Předpovídám, že Bůh se bude chovat přesně tak, jak se chová vždy – totiž jako by neexistoval.
Nuže, nechme se “překvapit”, jak to dopadne.
Průběžně budu zveřejňovat došlé reakce. Za tři měsíce, tedy 24.2.2013 zveřejním moji původní představu. Každý bude moci ověřit, že sedí hash – a celý pokus pak vyhodnotíme.
***
Pro úplnost se chci zmínit o jednom přístupu, a tím je postoj: “věřím, že jsem s Kristem v kontaktu”, aniž by za touto vírou stály jakékoliv pocity, komunikace, vidění či cokoliv podobného. Dotyčný tomu věří například proto, že je v Bibli napsáno, že to tak má být (“Neboť kdekoliv se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.” (Mt 18:20). Tímto postojem asi nemá cenu se blíže zabývat, protože je zjevné, že neprokazuje nic ani nevěřícím, ani dotyčnému věřícímu.
Závěr
Ukázal jsem, že typické spirituální zážitky neprokazují nic ani samotným věřícím, kdyby se na ně ovšem byli schopni podívat nezaujatě – a už vůbec neprokazují nic nevěřícím (pro korektnost dodejme, že věřící většinou ani netvrdí, že by mělo). Mluví-li věřící o tom, že “zažili Boha”, že pro ně jsou jejich zážitky průkazné, je zde zjevně přání otcem myšlenky. CHTĚJÍ aby to tak bylo, a tak tvrdí, že to tak opravdu je. Věřící nejsou schopni vyargumentovat opak: JAK jim jejich spirituální zážitky Boha prokazují.
Jako ve spoustě jiných případů, i zde mnozí věřící klamou sami sebe.
Jsou myslitelné spirituální zážitky, které by byly jen obtížně vysvětlitelné – ovšem takové věřící v reálu nemají, viz náš pokus. Existuje naprosto věrohodné, logické a naturalistické vysvětlení toho typu spirituální zkušenosti, který věřící mívají. Je evidentní i motivace, kterou věřící mají, aby o svých spirituálních zážitcích a “kontaktech s Duchem” mluvili.
Z těchto důvodů nemám ani s maximálně otevřenou myslí nejmenší důvod věřit, že by věřící měli jakýkoliv reálný spirituální kontakt (ať už s Kristem, nebo s Duchem Svatým, nebo s čímkoliv jiným).
Bo: WTF? Jinak normální?
V debatě, jestli Hitler byl či nebyl křesťan a jestli Církev podporovala či nepodporovala Hitlera nemá tohle co dělat.
To je to samé, jako kdyby v debatě o tom, jestli Hitler chtěl či nechtěl vyzabíjet Židy někdo dával příklad Schindlera.
Fakt by mě zajímalo, jestli si o sobě myslíš, že si vzdělaný a inteligentní člověk…
po TOMHLE?!
Colombo, ad 1 nebuď výhončivej. Trochu jsme se minuli. Když si mou poznámku přečteš pozorněji, zjistíš, že netvrdím, že blábolíš ale, že zkratkovitě posuzuješ hodnocené jako blábol.
ad.2 netvrdil jsem, co mi podsouváš ( že vyskytne -li se někde slovo Bůh, je to hned duchovní) Jen jsem tím řekl, Iron Maiden a Simpsons nejde házet do jednoho pytle.
Myslím, že z odkazu Protestanta je to zřejmé) Se Simps. s Tebou souhlasím, to je jasný.
Prostě jsme se minuli, neva……
Poslechl sis toho Welche ?
Tohle jsem našel v googlu. Taky si myslím, že Hitler spíše věřil v nějaké starogermánské kulty a křesťanství spíše dočasně toleroval či politicky využíval (pokud ho potřeboval).
http://oulicky.blog.idnes.cz/c/302477/Adolf-Hitler-nebyl-katolik.html
Michal: ”Představ si, že jsi křesťan. Je ti jako křesťanovi naprosto jasné a evidentní, že ďábel se bohu nikdy nemůže vyrovnat, že “odmítnout postavení” které ti Bůh určil a rebelovat proti němu (s jakým vlastně cílem?) je čiré bláznovství? Předpokládám že souhlasíš – pak je ovšem ďábel asi totálně slabomyslná a marná bytost, protože nechápe ani to co je zjevné i pro nás, smrtelné lidi.“
Nesúhlasím s Tebou Michal. Lucifer sa ani nemusel vzbúriť, aj tak by jeho odpor k Božej vôli vyšiel najavo. Pokiaľ by si bol poddaným obyčajného pozemského panovníka, môžeš svoj nesúhlas so svojím postavením v jeho ríši tajiť 🙂 ale Lucifer nemohol svoju myseľ pred Bohom ukryť. Lucifer a ďalší anjeli sa svojím nesúhlasom so svojím prirodzeným určením, okamžite dopustili hriechu, ktorý sa nedal pred Bohom skrývať a keď už boli zavrhnutí, tak sa im stalo potešením lovenie ľudí do sietí hriechu 😉
Ako som už spomínala, ja na tej myšlienke pádu anjelov, považujem za nelogický ten pôvod hriechu, teda odkiaľ sa v anjeloch s dobrou bezhriešnou prirodzenosťou, t.j. v kvalitnom diele bezchybného Stvoriteľa, objavili sklony k hriechu? Slobodná vôľa tu nie je vysvetlením, pretože, prečo by si anjel, bytosť mimoriadne rozumná, zvolil niečo, k čomu vďaka svojej dobrej prirodzenosti po stvorení ani nemá prirodzenú náchylnosť?
Colombo, Fakt by mě zajímalo, jestli si o sobě myslíš, že si vzdělaný a inteligentní člověk…
po TOMHLE?!
zase se míjíme ,to si o sobě rozhodně nemyslím, já si to myslím o Tobě.
Bo: ok, tak sorry, moje chyba. Jen v tom článku, který byl o Iron Maiden se nemluví o jakékoliv duchovním směru. Ale pouze o duchovních motivech. Což je IMHO zrovna v Metalu, který se sám sebe vidí jako “dark” celkem běžné. Imho náš svět je natolik prosycen náboženstvím, že ho nelze nikterak ignorovat a vždy bude nějakou součástí. Spousta z našich představ je zkrátka ovlivněna křesťanstvím.
Teď ho poslouchám. Imho, Korny nemusím. A co říká jeden hudebník je mi celkem ukradené. Leda že by to byl obecný trend. Ale vzhledem k tomu, že já mám taky rád hudbu, tak o tom značně pochybuju. Protože já v hudbě nic takového nehledám.
Imho, podle toho videa to vypadá jako někdo, kdo měl problémy v životě, našel svou filozofii, která mu pomohla stát se lepším člověkem. Což zase nic nevypovídá o jakémkoliv duchovním prostoru v hudbě.
Možná by to chtělo lépe definovat onen duchovní rozměr, ať vůbec víme, o čem se bavíme. .
martiXXX: Ono s tím Hitlerem je to složitější. Pro začátk si přečti, co to vůbec byl ten Árijský kult, kde se vzal a kde se propagoval.
No, aj podľa mňa bol Hitler len formálny katolík. Hitler sa často dovolával Boha a Prozreteľnosti, ale nemyslím, že jeho Boh, bol kresťanským Boh.
Bo: vždyť se zcela zjevně boj nějakého kardiánal proti Hitlerovi vůbec netýká toho, jestli Hitler byl či nebyl křesťan!
kresťanským Bohom
Medea (k diskusi o ďáblovi)- protiklad asi nemůže obejít ani bůh. Prostě nelze psát bílou křídou na bílé tabuli. Ráj resp. dobro (v duchovním slova smyslu) je spíše něco jako pochopená syntéza protikladů prostřednictvím celého bytí člověka. Spíše něco jako extáze, která převyšuje oba dva pojmy bez ohledu na jejich míru.. Všechno má kladný i záporný pol; stále se myslím nedaří najít monopoly; magnety, když se rozdělí, tak opět vytvoří plus a minus. Dobro bez zla je zřejmě neexistence, nicota.
Lidičky, nevyštvěte mi odsud Bo! 🙂
Já ho tu chci 🙂 Tak na něj buďte hodní.
Medea: stačí si přečíst, co si o Bohu myslí zdejší křesťané a sama můžeš vidět, že jejich představy jsou často disjunktní. Takže bych to tak černě pro hitlera zas neviděl;)
Imho Hitler byl zejména později zcela zjevně blázen, co ztratil spojení s realitou. To samé Stalin, Lenin a vůbec valná většina nejrůznějších magorů.
Druhá věc je, že takhle se můžeme dost možná zbláznit všici.
Možná, že nám v pochopení brání, že jsme geneticky zahnizděni ve zvířecích tělech což vyvolává vědomé i nevědomé zvířecí reakce v úrovni rozumu, citu, nevědomí, fyzického těla naprogramovaného evolucí. Kdyby se naše zvířecí, špatně naprogramované tělo (naprogramované na různé uteč a bojuj, rozmnožovací a jiné reakce) podařilo přeprogramovat na současnou realitu možná by se dalo duchovno pochopit. Ale to asi nelze volním úsilím, protože v tom jsou opět nevědomě a automaticky zakomponované ty samé zvířecí reakce.
MartiXXX: ”Ráj resp. dobro (v duchovním slova smyslu) je spíše něco jako pochopená syntéza protikladů prostřednictvím celého bytí člověka. Spíše něco jako extáze, která převyšuje oba dva pojmy bez ohledu na jejich míru.. Všechno má kladný i záporný pol; stále se myslím nedaří najít monopoly; magnety, když se rozdělí, tak opět vytvoří plus a minus. Dobro bez zla je zřejmě neexistence, nicota.“
Martix, za takéto dualistické názory, by ste sa v 13. storočí opekali na hranici 😉
Michale, já tu sem, sem tu hodně i když zpovzdálí ( dokonce jste mi donutili přečíst Mein Kampf, vy lumpové :-)) Proč se málo vyjadřuju, já prostě nemám dost času, pro mě je daleko efektivnější mluvit tváří tvář.jestli plánujete nějaké ateistické vánoční posezezení, dejte vědět) teď už zase přišli mí chlapci a já budu muset mazat makat, nebo mi sežerou,
S tím Hitlerem, to já Michale vidim, taky jsem to uvedl jenom jako příklad. Jinak: myslíš, že ve svých článcích neselektuješ argumenty, které by hovořili ve prospěch křesťanství ? a jestliže ano ale neúmyslně, nemohl by to být argument ve prospěch existence duchovního světa a jeho vlivu na naši objektivnost hodnocení, fikanější než si myslíme ?
Colombo :Druhá věc je, že takhle se můžeme dost možná zbláznit všici.
Svatá pravda, Colombo, také se to bezpochyby děje, zvlášť když když začneme inklinovat k pocitu, že jsme neoklamatelní a že už “víme”.
Colombo: vždyť se zcela zjevně boj nějakého kardiánal proti Hitlerovi vůbec netýká toho, jestli Hitler byl či nebyl křesťan!
Stejně jako to, že se kamarádil třeba s Titem, neznamená, že křesťan byl.
Rozumíme si
Medea :Ako som už spomínala, ja na tej myšlienke pádu anjelov, považujem za nelogický ten pôvod hriechu, teda odkiaľ sa v anjeloch s dobrou bezhriešnou prirodzenosťou, t.j. v kvalitnom diele bezchybného Stvoriteľa, objavili sklony k hriechu?
Bo: Mám s tím taky problém. Tedy mé kritické myšlení . Pak mě reálný život přesvědčí, že démoni skutečně jsou a dávají mi pořádně po držce (krasoduši prominou) a odněkud se vzít museli a k logice chca nechca musím přibrat i víru. Možná co jsou andělé teď, nemuseli být tehdy kdy Světlonoš měl za úkol přinášet světlo a vést uctívání andělů. Dovedu si představit, že i superinteligentní (ale ne vševědoucí) Lucifer
zatoužil po té slávě a risknul to.
Médea : Slobodná vôľa tu nie je vysvetlením, pretože, prečo by si anjel, bytosť mimoriadne rozumná, zvolil niečo, k čomu vďaka svojej dobrej prirodzenosti po stvorení ani nemá prirodzenú náchylnosť?
Není mi jasné, proč se Médeo i Michale vždycky tak přivelmi ochotně zbavíte svobodné vůle.
A vůbec, není člověk v podobném postavení jako Lucifer tehdy?
IMHO si myslím, že připustit vůbec možnost Boha člověku víc ,než nedostatek argumentů ,brání nechuť nějakého Boha nad sebou mít
Médea:
Slávek naprostá většina katolíků jsou jen formální katolíci , kteří často věří věcem, které jsou v přímém rozporu s církevní doktrínou.
Ale jinak souhlas, Hitler společně s půlkou německých křesťanů věřil i kravinám, které nebyly zcela kompatibilní s katolickými kravinami 🙂
Colombo:
Imho, podle toho videa to vypadá jako někdo, kdo měl problémy v životě, našel svou filozofii, která mu pomohla stát se lepším člověkem. Což zase nic nevypovídá o jakémkoliv duchovním prostoru v hudbě.
Já vím, že to jde špatně přes pysky, ale neříká, že našel filosofii ale že se setkal s Kristem a ten ho vysvobodil z drog, destrukce vztahů v rodině a z nesmyslnost bytí.
Více osobní svědectví v téhle písni: http://www.youtube.com/watch?v=6z8DhubM5AY
Máš ale pravdu, to nevypovídá o přítomnosti duchovna v hudbě obecně.
To je příliš velké sousto a já už musim jít sorry