V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.
Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.
Co je apokalypticismus?
Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.
Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.
Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.
Historické pozadí
Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.
Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…
Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.
Apokalypticismus v Synoptických evangeliích
Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)
Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.
Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!
Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.
Kdy k tomu všemu dojde?
A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)
To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!
Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62
Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!
V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.
Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.
Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:
Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.
Ještě chci zmínit verš
“Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.
Pavel a ostatní autoři epištol
Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)
Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!
V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…
Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)
Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.
V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).
I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)
Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.
Globální pohled
Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.
Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.
Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).
Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.
Závěr
Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.
Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.
Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.
“to, že je to přísada jinde vyplývá z podivnosti kvantové fyziky”
Ne, z toho to nevyplývá! Vyplývá to z toho, že “kvantový” , ” z kosmického výzkumu NASA” či ” zkonstruovaný ruskými vědci” dobře prodávají. Proto se kosmodisk jmenuje kosmodisk a ne třeba Františkovo rovnátko zad.
Čestmír Berka says:
November 8, 2012 at 11:44 am
“to, že je to přísada jinde vyplývá z podivnosti kvantové fyziky”
Ne, z toho to nevyplývá! Vyplývá to z toho, že “kvantový” , ” z kosmického výzkumu NASA” či ” zkonstruovaný ruskými vědci” dobře prodávají. Proto se kosmodisk jmenuje kosmodisk a ne třeba Františkovo rovnátko zad.
Jarda: Také “tachyony” či “tachyonovaný” frčí. Třebas “tachyonované” vložky do bot proti plísním.
Já to nezpobňuju; proto se i různí podvodníci snaží využít kvantovou fyziku. Ale proto, že je skutečně velmi podivná a myslím, že jeden ze špičkových fyziků prohlásil, že kvantové fyzice nerozumí nikdo ale že to tak prostě je.
nezpochybňuji…
Kvantová fyzika je prý nejtvrdší teorií na kterou fyzici narazili………funguje s takovou přesností jako žádná jiná teorie
ale tohle se mi na vědě líbí …provedli tisíce experimentů a haldy výpočtů a řekli : je to tak; řekli, realita na jiné úrovni je pro nás nepředstavitelná, kontraintuitivní a nenázorná. Dovedeme jí ale spočítat. Náš mozek holt není schopen přímé představy těchto dějů. Příroda nemusí kopírovat náš mozek, který se v evoluci osvědčil při plnění jiných úkolů.
Čestmír Berka says:
November 8, 2012 at 9:25 am
Jardo, dejme tomu…
Ale ty jsi navrhoval, abychom si o tom něco nastudovali.
Jarda: Já jsem někdy někomu navrhoval, aby něco studoval? Nevzpomínám si.
to asi navrhoval protestant
občas se objevují citace a možná šlo o přehlédnutí
Jardo, naprosto skvělý komentáře! Radost to číst 🙂
MartiXXX: Může mi někdo vysvětlit štěrbinový pokus v kvantové fyzice klasickým rozumným přístupem?
Nerozumim, co tu resis na tolik prispevku. Ty fotony ci elektrony ve strerbinovem pokusu se chovaji plne v souladu se znamymi fyzikalnimi zakony kvantove fyziky a tedy tomu jevu fyzici plne rozumi.
MartiXXX: Jako kdyby se věda poprvé otočila směrem k podivnosti a odmítla tzv. přirozená vysvětlení.
Veda odmita ‘prirozena vysvetleni’ ve prospech empiricky overenych vysvetleni uz od dob Newtona, ktery odmitl predchozi aristotelskou ‘prirozenou’ fyziku, ve ktere padala tezsi telesa rychleji.
Santiago kuk sem 😉
http://www.i-ateismus.cz/kniha-navstev/comment-page-107/#comment-40354
Citát největšího kvantového fyzika 20. století, Richarda Feynmana: “Myslím, že mohu s jistotou prohlásit, že kvantové mechanice nerozumí nikdo.”
Byly schváleny církevní restituce pravicovou vládou a pravicovými poslanci; komunisti a ČSSD jsou ostře proti
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Cteme-z-knihy-Petra-Hajka-Vaclav-Havel-byl-pry-sluzebnikem-Satana-250732
MartiXXX, preboha!
Vy si robíte z Michalovho webu súkromný chat.
Máte nepríjemný zvyk písať 4, 5 príspevkov tesne za sebou.
Nemohli, by ste namiesto sekvencie štyroch tesne po sebe idúcich príspevkov,
radšej napísať JEDEN dlhší?
Sice to obsahově nesouvisí, přesto bych si dovolil upozornit zdejší ctěné diskutující na web českého klubu skeptiků Sysifos a to na besedu Maxe Kašparů: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2596341
Po jeho poslechu jsem panu doktorovi napsal:
Vážený pane Kašparů.
Pročítaje stránky českého Sisyfa narazil jsem na odkaz do Čs. rohlasu, na rozhovor s vámi. Byl pro mě velice zajímavý a při poslechu mě napadlo několik otázek:
Kritizoval jste názor, že za některé nemoci, např. schizofrenii, mohou “přidušáci”, tedy duše přisáté na člověka a vysávající z něj energii. První pomoc prý je nastoupit do tramvaje, uvnitř, kvůli elektromagnetickému poli, přidušáci nemohou být, ale mám jiný dotaz: Co čerti, ďáblové, Satan, kteří člověka mohou posednout, zvláště když se jim “otevře” třebas školením v reiky, účastí na spiritistické seanci, holotropním dýchání a pod., (jak píše, a dělá přednášky P. Kodet, z cizích hlavní vatikánský exorcista (Exorcisté a psychiatři) P. Amorth, jistě znáte), ti jsou skuteční?
Jak jste říkal, z Česka i Evropy mizí (pravá?) křesťanská víra a místo ní nastupují různé bludy. Jak se odliší pravá víra od bludů? Věřit v trpaslíky, víly, hejkaly, vodníky, je jistě iracionální, věda existenci těchto bytostí neprokázala, i když, třebas milá hererčka Ljuba Skořepová před léty v TV roztomile vykládala, že v lese za její chalupou žijí víly a trpaslíci a ona si tam s nimi povídá, a také na Islandu se silnice vyhne balvanu, zjistí-li odborník, že v něm sídlí trolové, ale co víra v Pána Boha, Královnu nebes, 9 kůrů andělských, pluky čertů a ďáblů v čele se Satanem, všechny svaté a světice boží – to patří do racionálního poznání?
Když jste zmiňoval paní, která druhým, za úplatu, duchovně pomáhá, vzpomněl jsem si na letošní Camíno ve Španělsku. Byl tam s námi i bratr od benediktýnů a ten říkal, že k nim chodí lidé a dávají jim peníze, aby se za ně modlili. To pomáhá? To je racionální?
Nakonec jste říkal, že je sisyfovská práce bojovat s iracionalitou – vy jste kněz – modlení k Pánu Bohu je racionální a účinné?
Spolek Sisyfos má ve stanovách, že se nevěnuje náboženství. Dá se z toho soudit, že náboženská víra je tedy racionální? Všech náboženství, nebo jen katolického? Je racionální víra muslima, budhisty, hinduisty, vúdisty, animisty? Nebo je to proto, že předseda, dr. Grygar, je katolík?
Četl jsem jeho knihu Věda a víra: Z ní jsem pochopil, že jeho víra se zakládá na faktu, že věda ještě to či ono neví, nechápe, nerozumí, ani on sám, neví, nechápe, nerozumí a PROTO!! musí být (nějaký) Pán Bůh. Napadlo mě, co si asi dr. Grygar myslí o konci světa. Jako katolík věří, že na “konci věků” přijde Ježíš, provede mezi lidmi masakr před nímž i zločiny bolševiků zblednou – pošle miliony, miliardy “špatných” lidí do pekla kde budou věčně věkův mučeni hořící sírou – a (pár) zbylých dobrých vezme do nového Božího Království na Zemi. Jako vědec ovšem dr. Grygar “ví”, že “na konci věků” se Slunce změní na červeného obra, vypálí svoji planetární soustavu až někam za Mars, pak se scvrkne do bílého, posléze hnědého trpaslíka a celá Sluneční soustava zamrzne.
A co teď s tím?
Jardo, moc pěkný mail! Jsem opravdu zvědavý, co Ti pan Kašparů odpoví.
http://zpravy.idnes.cz/asisjke-srsne-ve-francii-08l-/zahranicni.aspx?c=A121108_185935_zahranicni_ts
Bůh si při tvoření těchhle sršní evidentně vyhrál… 😉 Už jsem o nich četl v knize Jerryho Coyna, Why evolution is True. Tenhle miláček vleze přímo do úlu, a tam začne masakr. Je to stroj perfektně optimalizovaný na zabíjení: vraždí včely kolem jak na běžícím pásu, ukousává jim svými mohutnými kusadly hlavy. Coyne píše, že opravdu pár jedinců dokáže vyvraždit celý úl. Asijské včely si proti nim už vyvinuly (neexistující) evolucí obranu, ovšem ty Evropské jsou proti těmto vraždícím monstrům zoufale bezbranné.
Což mi připomíná další věc, na kterou jsem se chtěl Protestanta a spol. zeptat: Jak to tedy je, řídí Bůh svět, nebo ne? Je Bůh udržovací? Děje se vše na světě z Božího dopuštění a Boží vůle?
“velice zajímavý článek, co je to vlastně inteligence?
http://vtm.e15.cz/priroda-je-inteligentni-jako-clovek#utm_source=e15&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=rsshub_page0 ”
V článku je smícháno několik oborů vědy a tvrzení, že vědci už přemýšlejí, jestli svět přeci jenom nestvořil Bůh – takže nás ateistů se to dotýká. Autor se ptá, proč si myslím, že jeho článek patří spíš na http://www.osud.cz nebo do Regenerace a co je v něm nevědeckého. Co by mu odpověděli moji kolegové ateisté? 😀 Sem chodí omezený počet lidí s vyhraněnými názory, ale VTM čtou i lidé, kteří si názor teprve tvoří a asi je jich i víc, než tady. Zkusíte autorovi článku odpovědět, kde dělá chybu?
Dovolil bych si přidat jednu korespondenci:
8.11.2012 http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=364&zamysleni=true
Vážený pane Konzbule.
Při čtení výše uvedeného článku mě napadlo, zda ta malá víra Evropanů v nějaký posmrtný život a vůbec víra v nějakého Boha nevyplývá ze všeobecné vzdělanosti, vědeckého myšlení a nutnosti nějakých důkazů.
Třebas ten váš příklad, že nemůžeme vědět, zda nás naši ročiče mají rádi, to že musíme pouze věřit. Rodiče nemám abych se zeptal, ale mám partnerku. Má mě ráda, vím to, nebo to musím pouze věřit? Já, podle toho, jak se ke mě chová jsem zcela racionálně přesvědčen, že mě ráda má; žije se mnou ve společné domácnosti, uklízí zde, vaří a pere pro oba, necourá se po večerech, souloží se mnou. Z toho zcela racionálně soudím, že mě ráda má, pouhou víru v tomto případě odmítám.
Jaký ale je důkaz nějakého posmrtného života? Vy se odvoláváte na Bibli. Podle čeho ale, rozumově, soudíte, že ty texty mají nějakou váhu? Co takové texty z Koránu, co učení budhismu, hinduismu a dalších náboženství?
Pokud mám něco věřit, pak ta víra musí být, alespoň pro mě, kvalifikovaná. Věříte komukoliv cokoliv? Určitě ne. Proč ale věříte právě textům z Bible a ne třebas textům z Koránu; či Véd? Máte nějaké osobní zkušenosti, že by se biblické texty naplnily?
Já např. nerozumím kvantové mechanice ale věřím odborníkům že je důležitá a že je nutné na tuto vědu vydávat mnoho peněz, protože jak mně odborníci tvrdí, veškerá moderní elektronika je založena na té kvantové mechanice.
Máte nějaký obdobný příklad pro oblast náboženství?
Srdečně zdravím,
9.11.
Milý pane Jaroslave,
děkuji za Vaši reakci na moji dušičkovou úvahu. Vy jste možná přesvědčen, že posmrtný život neexistuje, já naopak. Ani jeden z nás nemáme konkrétní 100% důkaz, prostě v to věříme. Absence důkazů (třeba to, že jsme ještě nepotkali žádného oživlého nebožtíka) samo o sobě důkazem není. Elektrony či fotony také běžně nevidíme a přesto existuje el. proud i světlo a existovaly i před jejich fyzikálním popisem a využitím. Článkem jsem chtěl naznačit, že náš život obecně na víře, či důvěře stojí. Vy důvěřujete své partnerce, a usuzuje tak z toho, jak se k vám chová, tedy na základě důsledku uvažujete o příčině, to je logické. Ale exaktní jistotu nemáte. Kolik vztahů se rozpadlo, přestože obě strany byly přesvědčeny, že se milují a po nějaké krizi začaly tvrdit, že si to jen myslely. Podle mého soudu je tedy důvěra či víra předpokladem toho, že můžeme vůbec žít. Tím pochopitelně nechci nikterak podlamovat vaše jistoty a nemyslím tím víru pouze náboženskou, ale obecně lidskou.
Kladete otázku, podle čeho soudit, že biblické texty mají natolik váhu, že se o ně můžeme opřít. Každý odborník na literaturu Vám potvrdí, že bibliké knihy vznikaly po staletí, mají řadu autorů a různou literární úroveň. Nejsou tedy dílem jednoho člověka, u kterého by bylo nebezpečí, že je napsal v nějakém pominutí mysli. Tuto obavu mohou vzbuzovat jiné náboženské knihy, nikoliv knihy Bible, jako celku. Každý odborník na Orientální kultury Vám také potvrdí, že lidé v Orientu uvažují pomocí příběhů, znamení a obrazů. To je pro mne důvodem, že nemusím brát vše v Bibli doslovně a nejsem nucen věřit tomu, že Bůh to tady okolo nás vytvořil za týden a pod. Spolehlivost biblických údajů také potvrzuje archeologie. Bible je podle mého přesvědčení knihou, která obsahuje jednoznačné konkrétní předpovědi, které se splnily. Ve Starém zákoně nalezneme 191 proroctví narození Ježíše Krista, včetně města ve kterém se narodí. Každý historik Vám potvrdí, že Ježíš z Nazareta existoval, kde žil a jak zemřel atd. Co je ale pro mne osobně nejdůležitější, vážím si autorů Bible a věřím tomu, že zapsali svoji osobní zkušenost s náboženskou vírou v Boha. Tak, jako věřím svým rodičům, když mi říkali, že babička mne měla ráda, i když já sám si ji nepamatuji.
Ptáte se, proč věřím Bibli a ne Védám a pod? Tím vlastně naznačujete, že náboženství má tendenci vytvářet v člověku jakousi šikmou plochu výlučnosti, tedy nárokuje si pravdu. Pokud ale řekneme, že všechna náboženství mají pravdu a nebo, že pravdu nemá žádné z nich, je to podobná doktrína, jako když řekneme, že právě to moje přesvědčení je jediné pravdivé. Myslím si, že cílem víry není druhé donutit, aby věřili stejně jako já a nebo je o tom přesvědčovat, spíše je lepší se zamyslet nad tím, co mi dává moje osobní víra a co přináší lidem kolem mně. Pokud to jsou pozitivní hodnoty a já jsem sám před sebou poctivý, tak podle mého soudu je vše OK. Mně osobně víra v posmrtný život pomáhá efektivněji, smysluplněji a radostněji prožívat přítomnost a chovat se odpovědněji k druhým, proto se nestydím o ní hovořit, ale nikomu ji nevnucuji.
Závěrem Vám děkuji za Váš email a omlouvám se, pokud jsem neodpověděl na všechny Vaše dotazy.
Vše dobré přeje
Pavel Konzbul z Brna