V minulém článku jsem zdůraznil, jak důležité je pro správné pochopení textu mít povědomost o tom, co v době sepsání daného textu (spisů Nového Zákona) považoval jak autor tak i jeho čtenáři za samozřejmé, ale co pro dnešního čtenáře zdaleka samozřejmé býti nemusí.
Dnes bych chtěl napsat pár řádek o apokalypticismu, který je naprosto klíčový pro vhled do NZ textů. Bez apokalyptického předporozumění podle mého názoru nelze Novému Zákonu náležitě porozumět.
Co je apokalypticismus?
Obecným apokalypticismem se rozumí víra, že svět jak ho známe, skončí v kataklyzmatické události, zvané apokalypsa. Apokalypticismus v Novém Zákoně byl mnohem specifičtější, a já se budu v dalším soustředit na něj.
Lidé věřili, že svět je kolbištěm kosmického zápasu sil Dobra a Zla. Svět je pod silným vlivem kosmických mocností Zla, a katastrofy které Izrael té doby postihovaly (nadvláda Římanů, potlačení Makabejského povstání kolem roku 170 př.n.l., atd.) jsou toho přímým důsledkem. Zlé věci, které se Izraeli děly, jsou trestem sil Zla za věrnost Izraele Bohu.
Převaha mocností zla ale nebude trvat dlouho. Bůh co nevidět zasáhne ve prospěch svého lidu a z nebe sestoupí božská bytost jménem Syn Člověka. Mocnosti Zla budou poraženy v kataklyzmatické události, jak si představoval např. autor knihy Zjevení – a s nimi budou zničeni i lidé, kteří jim na zemi přisluhovali. Jako poslední pak bude poražena Smrt. Na zemi (nikoliv v nebi!) pak bude nastoleno utopické Boží Království, pod přímou vládou Boha.
Historické pozadí
Vznik apokalyptické víry má dle Barta Ehrmana velmi zajímavé historicko-teologické souvislosti. Izrael, jakožto malý národ obklopený mocnými sousedy, čelil v průběhu velké části své historie agresi sousedních říší. Byl okupován Asyřany (722 př.n.l.), Babylonci (586 př.n.l), Peršany (539 př.n.l) – a Proroci (Amos, Izaiáš, Ozeáš, Jeremiáš, Ezechiel, …) tehdy většinově soudili, že tyto útrapy byly Božím trestem za nedodržování Zákona. A měli pravdu, protože lidé v Izraeli tehdy opravdu uctívali i jiné bohy, jak přesvědčivě dokazují archeologické nálezy, i větší část knih Starého Zákona. Proroci brojili proti uctívání cizích Božstev a zkaženosti dětí Izraele PRÁVĚ PROTO, že lidé tehdy cizí božstva uctívali, a Zákon dodržovali nedostatečně.
Jenže zhruba po Babylonském zajetí se situace začala obracet. Izrael si vzal slova Proroků k srdci, a v posledních stovkách let před naším letopočtem Zákon opravdu dodržoval. Obrátil se k Bohu, přestal uctívat modly, … Jenže na utrpení Izraelců se tím mnoho nezměnilo. Přišla poroba od Řeků vedených Alexandrem Makedonským (356-323 př.n.l.), Egypťanů a Syřanů (198 př.n.l.), pak krvavě potlačené Makabejské povstání…
Tato situace představovala pro standardní vysvětlení Proroků zásadní problém – a apokalypticismus byl “vynalezen” jakožto zajímavé teologické řešení. Vše výše popsané je důsledkem nadvlády sil Zla nad světem, a kosmického zápasu se silami Dobra. Lid Izraele je trestán silami Zla za své dodržování Zákona a věrnost Bohu. Bůh ale ve prospěch svého lidu zasáhne, atd., viz výše.
Apokalypticismus v Synoptických evangeliích
Je docela pravděpodobné, že už Jan Křtitel věřil v apokalypsu. Podle Matouše Jan Křtitel kázal:
Čiňte pokání! Nebeské království je blízko! (Mt 3:2)
Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? (Mt 3:7)
Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Mt 3:10)
Obdobně Jana Křtitele cituje i Lukáš. (Lk 3:7-15)
Ve světle apokalyptického předporozumění je jasné, co tím vším chtěl Jan říct. Přicházejícím hněvem se míní příchod Syna člověka a následné vymýcení Zla. Sekera je už napřažena ke kořeni stromů = celé to nastane co nevidět, a zlo bude vyťato od samotného kořene, od základu. Utéct před přicházejícím hněvem = chtěli se dát od Jana pokřtít.
Za velmi důležité ale považuji, že podle dvou nejstarších evangelií, Markova a Matoušova, byl apokalypticismus samotným jádrem JEŽÍŠOVA evangelia!
Hned v úvodu Marek shrnuje Ježíšovo evangelium jednou větou: “Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“” Čas se naplnil – svět jak ho známe bude za krátko končit. Bůh zasáhne, nastane Apokalypsa, příchod Syna Člověka z nebe, bude Soud – a ti kdo nebudou odsouzeni, přežijí, a pak bude Boží království. Podobně Matouš 4:17.
Kdy k tomu všemu dojde?
A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ (Mk 9:1)
To je velmi silné prohlášení: Ježíš jednoznačně říká, že někteří z těch, kdo tu stojí nezemřou, dokud Boží království nepřijde k moci. Nebo-li, věřil, že apokalypsa nastane ještě za života některých jeho současníků!
Podobně když Ježíš odpovídal veleknězi, řekl:
Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Mk 14:61,62
Ježíš veleknězi říká, že přímo on, velekněz, na vlastní oči uvidí Syna člověka přicházet nebeskými oblaky!
V Markovi 13:30, na konci apokalyptického exkurzu (Mk 13:5-29), který se mimochodem vyplatí si přečíst, Ježíš opět tvrdí: “Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane.”
Opět, to všechno se stane ještě za života Ježíšovy generace.
Podobně Matouš 10:23 říká: “Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.”
Tedy, než stihnou Ježíšovi učedníci projít všechna Izraelská města, přijde Syn člověka.
Apokalyptických pasáží jsem v evangeliích napočítal desítky, ale asi nemá smysl je zde všechny vypisovat. Uvedu ještě jeden z několika popisů, jak si Ježíš, a tedy i autoři evangelií, nadcházející události představovali:
Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.‘ Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘ Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích
s velikou slávou a mocí. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý. (Mt 24:27-31) Podobně také Mt 25:31-45.
Ještě chci zmínit verš
“Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec.” (Matouš 24:36)
který bývá někdy interpretován jako vysvětlení toho, proč apokalypsa dodnes nenastala. Tvrdívá se, že Ježíš tímto totiž popřel, že kdokoliv ví KDY apokalypsa nastane. JENŽE Ježíš ve skutečnosti říká, že nikdo nezná přesný čas jejího příchodu, den a hodinu! ŽE ale nastane velmi brzo, rozhodně za života některých jeho současníků, to Ježíš věděl – a mýlil se.
Pavel a ostatní autoři epištol
Apokalypticismus podbarvuje i epištoly. Snad nejzjevnější je to v 1. dopise Tesalonickým:
Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy. (1 Tess 4:15-18)
Zde Pavel sám očekává, že se dožije Pánova příchodu!
V 2. Tim 3:1 říká adresátům svého dopisu, aby si byli jisti, že v posledních dnech nastanou těžké časy – a asi jim tohle neklade na srdce s tím, že tato situace nastane za stovky generací a tisíce let…
Autor dopisu Židům hned na samém začátku připomíná, že žijí v posledních dnech. (Židům 1:2)
Jasné je i Pavlovo vyjádření v 1 Kor 7:29:
Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí, ti, kdo oplakávají, jako by neoplakávali, ti, kdo oslavují, jako by neoslavovali, ti, kdo kupují, jako by nevlastnili a ti, kdo se zabývají věcmi tohoto světa, ať to nepřehánějí. Svět, jak ho známe, totiž končí.
V tomto světle je mnohem jasnější celá 7. kapitola 1 Korintským! Jak může Pavel napsat, že
“Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já.”? (1 Kor 7:8)
No právě proto, že nezbývá mnoho času, svět bude končit, a nemá smysl ztrácet čas světskými záležitostmi! Jen “Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší
vstoupit do manželství než být spalován touhou.” (1 Kor 7:9).
I autor Jakubova dopisu věřil v brzký Ježíšův návrat:
Bratři, buďte trpěliví až do Pánova příchodu. Víte, jak rolník očekává drahocennou úrodu země – trpělivě na ni čeká, dokud nepřijde raný i pozdní déšť. I vy tedy buďte trpěliví a pevní. Pánův příchod je blízko. (Jakub 5:7,8)
Ještě chci zmínit pozdní pseudografický 2. dopis Petrův. Jeho autor žil v době, kdy už měla apokalypsa dávno nastat, ale pořád nepřicházela. Proto píše:
Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ (2 Petr 3:3,4)
Autor psal jménem sv. Petra, proto o své současnosti psal jako budoucnosti, jako předpověď. Navíc je zjevné, že i autor tohoto dopisu věřil, že Pánův příchod nastane během JEHO života, že on, ve chvíli psaní svého dopisu, žije metaforicky v posledních dnech! Stejně jako tomu věřily všechny generace křesťanů – vždy každá o své vlastní době! – vlastně až do dneška.
Globální pohled
Celé Markovo i Matoušovo evangelium lze shrnout z apokalyptického pohledu: Ježíš byl apokalyptický prorok, který hlásal nadcházející konec světa a příchod Božího Království. Jeho pozemské působení lze podle Barta Ehrmana chápat jako jistou předzvěst tohoto království, a to v následujícím smyslu:
– Ježíš z lidí vymýtal démony a zlé síly, protože v Božím Království žádní démoni a zlé síly nebudou
– Ježíš uzdravoval nemocné, protože v Božím Království nebudou žádní nemocní
– Ježíš křísil mrtvé (např. Jairovu dceru), a sám vstal z mrtvých, protože Smrt bude poražena a v Božím Království už pak nebude.
Dále, podle Marka i Matouše celé Ježíšovo působení na Zemi bylo o Božím Království. Ježíš kázal, že nastane, kdy nastane, jaké bude, jaký bude jeho příchod, kdo se tam může dostat spíš a kdo má menší šanci, kolik lidí se tam dostane (“Těsná brána a úzká cesta však vede k životu, a málokdo ji nachází… ” (Mt 7:14)) a v neposlední řadě, jak je nutné žít, a jak se chovat, ABY člověk zvýšil svou šanci dostat se do Božího království dostat.
Samotné Ježíšovo ukřižování a zejména zmrtvýchvstání má pak také souvislost s apokalyptickým pohledem: Ježíš měl být první vzkříšený. Po něm měli následovat všichni ostatní, každý “ve svém pořadí” (1 Kor 15:20-23). Ostatně, nikoliv náhodou Matouš psal, že po Ježíšově ukřižování začali v Jeruzalémě vstávat mrtví z hrobů (Mt 27:51-53). Z hlediska Marka mělo být navíc Ježíšovo zmrtvýchvstání jeho ospravedlněním, potvrzením od Boha, že to byl opravdu Mesiáš (a že tedy na jeho zvěst ohledně Království se lze spolehnout).
Mimochodem, nedávno jsem se setkal s názorem, že autor knihy Zjevení musel snad být “zhulený” když tohle psal. Nic nemůže být dál od pravdy. Autor knihy zjevení, i autoři dalších apokalyptických knih (Zjevení sv. Jana není ani náhodou jediný spis svého druhu!) opravdu věřili, že něco podobného svět v dohledné době čeká. První křesťané skutečně žili přípravami na tuto událost, a úvahami o ní. Proto byl také spis Zjevení sv. Jana sepsán, proto přišel nanejvýš zajímavý a aktuální svým součastníkům – a proto byl také zařazen do Nového Zákona. Bez povědomí o apokalypticismu mají dnes mnozí lidé potíže pochopit, jak se vůbec mohl podobný text v NZ objevit.
Závěr
Závěr bude tentokrát velice stručný. Ježíš byl apokalyptický prorok, a selhal. Žádná apokalypsa nenastala, ani v době kdy ji předpovídal, ani později. Syn Člověka nepřišel, Ježíš se nevrátil, Svět jak ho známe neskončil.
Desítky generací křesťanů jeho evangelium velice správně pochopily, ale mylně si namlouvali, že Ježíš mluvil nikoliv ke své, ale k JEJICH generaci, a že tedy konec světa nastane V JEJICH době – a všichni se spletli.
Spletli se hned dvakrát: Poprvé – Ježíš mluvil o své generaci, mluvil k lidem své doby, a příchod Syna Člověka předpovídal ve své době. A podruhé – Ježíš nebyl Syn Boží, nebyl Mesiáš. Byl to obyčejný člověk, a také se zcela lidsky a přirozeně mýlil, a to v tom hlavním co kázal.
Křesťanství proto stojí na falešném proroku – a tedy je samo falešné.
Protestant:
Já jej neznám, ale zdá se jako férový chlap:
jack:
To je fakt moc dobře,když je VŠ pedagog férový chlap,ale neměl by mít i něco v hlavě?
Co třeba mozek,který je schopen racionálně uvažovat!
ad jack – vznik života a jak vytvořït život je pro vědce nesplnitelná věc…až vědci vyrobí jednu mouchu nebo jedno stéblo trávy pak je možné se bavit o tom, že vznik života je přirozená věc; nemluvím o evoluci, která ale nastává až po vzniku života a která se dá akceptovat
stačí když vyrobí semeno…
to že vyrobí nějakou složitější organickou látku jako je močovina (ve vesmíru jsou jich mraky dlouhé statisíce světelných let) nebo jakýsi virus je hodně slabý argument
Dušane vůbec přece nejde o zakazování. Mě by ani nenapadlo mu cokoliv zakazovat, nebo ho odněkud vylučovat. Mě spíš přijde zajímavé, že ho k tomu fakt vede samotná víra. A často slýchávám námitku, že to nastává hlavně v USA, a v Česku víra k popírání vědeckých teorií nevede. Pan Kaczmarczyk je protipříkladem – a já dodávám že zdaleka ne jediným.
Jde mi o to, že zde máme vysokoškolského pedagoga, tedy inteligentního člověka, navíc, jak píšeš, férového – a i takového vede víra k tomu co tu řešíme.
Přitom, pokud jsem si všiml, tak náboženská víra je JEDINÝ mechanismus, který může inteligentního člověka k takovým závěrům vést. Neznám žádného nevěřícího, který by měl s evolucí problém. Ani jednoho.
Podle mě je to pozoruhodné, a stojí to za přemýšlení.
martiXXX says:
November 7, 2012 at 7:23 pm
ad jack – vznik života a jak vytvořït život je pro vědce nesplnitelná věc…
jack:
A co by jste očekával,že vědci dokážou za pár hodin či let udělat to co v přírodě trvalo miliardy let?? 🙂 To by jste chtěl opravdu trochu moc,nemyslíte?
MartiXXX: “až vědci vyrobí jednu mouchu nebo jedno stéblo trávy pak je možné se bavit o tom, že vznik života je přirozená věc;”
To je nezmyselná námietka, pretože ak niečo vzniklo prirodzene, tak to ešte neznamená, že sme to schopní aj vyrobiť.
Inak pozemskej prírode trvalo miliardy rokov, kým sa dopracovala k muche alebo k steblu trávy. Moderná prírodoveda sa sformovala až v 17. storočí a pozrite sa k akému prírodovednému pokroku sa ľudstvo za tých niekoľko storočí dopracovalo.
Ja tipujem, že za 20 rokov budú vedci schopný vytvárať umelé jednobunkové organizmy a o 150 rokov aj tie muchy, steblá trávy a kopu iných podivných stvorení 😉
já jen, že příroda je považována z a slepou sílu a člověk má rozum………slepé síle se to povedlo a superinteligentnínmu ateistovi 21. století ne…a přitom může kopírovat..kdežto slepá příroda neměla kde kopírovat
MartiXXX: “já jen, že příroda je považována z a slepou sílu a člověk má rozum………slepé síle se to povedlo a superinteligentnínmu ateistovi 21. století ne”
Ono sa to podarí inteligentným vedcom a inžinierom v 22. storočí 😉
A inak tej prírode sa nič “nepovedlo”, to je len Vaša metafora. Vesmír je v skutočnosti veľké kasíno, obrovská ruleta a sem tam v ňom dôjde k “výhre” – ku vzniku života 😀
fascinuje mě, že vědci nevidí, že evoluce je vlastně algoritmus, který je podstatou přírody; proč to tak je? proč neeexistují po věky oddělené atomy ale mají možnost právě těch vazeb, které jsou nutné pro vznik života a je tady složitý algoritmus; kdyby to bylo jednoduché, tak proč by se napsalo tolik odborných knih o evoluci? A to nemluvím o vzniku života, který je ještě nesrovnatelně složitější než složitá komplexní evoluce mající svůj algoritmus…tady se furt žvaní o evoluci, která se jeví jako poměrně jasný ale složitý algoritmus..ale vznik života?
když se jedná o jednoduchou replikaci, tak proč už to dávno vědci nevytvořili? Čarovné slovo – replikace 🙂
martiXXX: tvoje úvahy jsou strašně najivní, takhle sem uvažoval ve 12 letech.
Na to s těmi atomy je jednoduchý antropický princip. Představ si svět, kde by nemohl vzniknout život či by zkrátka život nevznikl.
Byl by tam nějaký člověk, který by si mohl klást takovou otázku? Nebyl.
Tedy, takovou otázku si může klást člověk POUZE ve světě, ve kterém život vznikl. To je obyčejná podmíněná pravděpodobnost. Obyčejná závislost.
to Michal:
Pro mne je výrazným testem inteligence například nespolupráce s komunisty.
Proč by byly naivní? Dá se to vysvětlit antropickým principem. Jen uvažuji
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2468151
To je skutečně težko uvěřitelné. Nikdo samozřejmě nemusí souhlasit s evoluční teoriíí, ale když ji chce kritizovat, měl by si o ní něco zjistit. Tím spíš bych to čekal od někoho, kdo je – nebo byl – vysokoškolským pedagogem. Místo toho vybalí několik “argumentů”, které by se snad hodily ke konzumentovi produktů Likérky Drak.
Medea: Ja sa presúvam pod článok “O duši”.
Odpovedel jsem ti tam.
Včera (6.11.) byl na ČT 2 pořad o UFO, různí lidé vyprávěli, jak se s nimi setkali mimozemšťané a chtěli lidem (lidstvu) předat nějaké informace. V pořadu vystoupil i dr. Jiří Grygar a řekl, že nikdo z těch kdo tvrdí, že se setkal s mimozemšťanem, nepřinesl k tomu vědecký důkaz. Na otázku reportérky co je vědeckým důkazem odpověděl, že vědecký článek ve vědeckém časopisu. Napadlo mě, že on je vlastně věřící katolík; a zda o Pánu Bohu četl vědecký článek ve vědeckém časopisu.
Dr. Grygar, jako vědec, astrofyzik, nevylučuje možnost mimozemské inteligence. Když ale nějaký člověk tvrdí, že se u něj v pokoji objevil mimozemšťan, popíše jej a tlumočí co řekl, že chtějí lidstvu pomáhat, označí jej za nedůvěryhodnou osobu, protože své tvrzení nedoložil vědeckým důkazem. Když ale přijdou nějaké děti, či prostá nevzdělaná osoba a řeknou, že se jim zjevila krásná paní která řekla, že je P. Marie a vzkazuje, že se lidé mají modlit a chovat slušně, jinak že je její syn potrestá všelijakým soužením, válkami, hladem, nemocemi, přírodními katastrofami, což následně katolická hierarchie uzná za pravdivé, pak dr. Grygar, jako katolík který napsal knihu Věda a víra, žádný vědecký důkaz, tj. vědecký článek ve vědeckém časopisu, nepožaduje.
Dr. Grygar také, jako katolík, věří, že „na konci časů“ přijde Ježíš ve vší své slávě Božího Syna, provede mezi lidmi masakr – odsoudí ty špatné do pekla, do věčného trápení v ohni neuhasitelném (čili to bude horší než za bolševiků) a takových lidí má být, dle svědectví mnoha světců většina – a jen ty dobré vezme do nebe; zatímco dr. Grygar, jako vědec, „ví“, že „na konci věků“, tedy za nějakých 6 miliard let, se Slunce změní na červeného obra, vypálí svoji soustavu někam až za dráhu Marsu, následně se smrskne do bílého, posléze hnědého trpaslíka a celá sluneční soustava zamrzne.
Tak – a co dr. Grygar považuje za více pravdivé?
martiXXX says:
November 7, 2012 at 7:27 pm
to že vyrobí nějakou složitější organickou látku jako je močovina (ve vesmíru jsou jich mraky dlouhé statisíce světelných let) nebo jakýsi virus je hodně slabý argument
Jarda: Osobně se domnívám, že pokud věda vyrobí něco “inteligentního” nebude to moucha či stéblo trávy, ale inteligence umělá.
to Michal:
Ještě poznámka. Zkus se občas pobavit například s nějakým vš absolventem uměleckých škol. Zjistíš, že jej exaktní vědy a exaktní svět moc nezajímá.
Znám jednoho vystudovaného sociologa. Ten tvrdí, že zabývat se závěry exaktních věd je ztráta času protože ty jejich závěry jsou každé desetiletí diametrálně odlišné.
noo… s tim UFO, pamatuji kdysi dávno za jasné nádherné mrazivé noci na venkově jsem viděl nejen já ale asi 5 lidí co byli se mnou na obloze naprosto tiše se pohybujíc trojúhelníkové těleso se světly v rozích. druhý den bylo v novinách, že to viděla spousta lidí nejen v česku ale i v maďarsku nebo německu, ale že se prý jen rozpadala nějaká družice; to těleso bylo poměrně velké, plulo nad lesem rovnoměrně ; nedovedu odhadnout, jak bylo vysoko ale tohle vysvětlení jsem nemohl brát seriozně ani z legrace. Teprve později jsem se dozvěděl, že mnoho jiných lidí pozorovalo UFO ve tvaru trojúhelníku. Byl to docela silný zážitek
martiXXX says:
November 7, 2012 at 8:10 pm
Proč by byly naivní? Dá se to vysvětlit antropickým principem. Jen uvažuji
neruda says:
November 7, 2012 at 8:59 pm
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2468151
Jarda: Uvažujte – Protože Bůh je Absolutně Dokonalý, je také sám o sobě Absolutně Blažený. Proč by si vlastně měl tvořit nějaké anděly? Věřící odpovídají že proto, protože chtěl!
Ovšem, protože jako Absolutně Dokonalý je také Vševědoucí, věděl, že Lucifer se mu vzbouří a postaví proti němu. Ale protože je i Všemohoucí a nezabránil Luciferovi zpychnout, je jasné, že s jeho pýchou a vzbouřením již při jeho tvorbě kalkuloval.
Proč by Všemohoucí, nehmotný, pouze duchovní Bůh si měl tvořit nějaké hmotné lidi? Věřící opět odpovídají že proto, protože chtěl! Prý aby měl koho milovat.
Hmotný člověk se má oproti duchovnímu, Všemohoucímu Bohu hůře než oproti nějaké měňavce někde v kalužince, protože s tou měňavkou náleží do jedné živočišné říše. Tvořili byste si, mít tu všemohoucnost, pro svoji lásku nějakou měňavku? Ne, stvořili byste si entitu sobě rovnou.
Ale i kdyby ty měňavky: Vyjadřovali byste jim svoji “lásku” tím, že byste jim nechávali kalužinku vysychat, sypali jim tam nějaké jedíky, pouštěli elektrický proud a pokud by vás nemilovaly, nechali byste jim kalužinku rozšlapat třebas krávami?
Občas kladu věřícím “všetečnou” otázku, zda se ke svým dětem chovají tak, jako se Všemohoucí Pán Bůh chová k lidem. Kromě fanatiků neodpovídají. “Vášnivě” věřících žen se ptám, jak by ocenily své manžele, snoubence, kdyby ti o ně pečovali tak, jako Nebeský Snoubenec pečuje o své pozemské nevěsty – nechali je zmlátit, zmrzačit, znásilnit, otěhotnět, zavraždit – aniž by pro ně hnuli prstem. Jen jedna, ta nejméně “vášnivá” odpověděla, že by mu hned dala kopačky.
O tom, zda existuje nějaký duchový Pán Bůh sídlící někde “za” Vesmírem, nehmotný, neviditelný, ne……, ne……, ne….., ve všech směrech Absolutní, můžeme filosofovat do alelujá. Zkuste ale ty předpokládané boží vlastnosti převést do praktického života.